Evropská kosmická agentura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evropská kosmická agentura
Logo ESA

Zkratka: ESA / ASE
Vlastník: 22 evropských státu
FrancieFrancie Francie
NěmeckoNěmecko Německo
RakouskoRakousko Rakousko
ČeskoČesko Česko
ItálieItálie Itálie
BelgieBelgie Belgie
DánskoDánsko Dánsko
EstonskoEstonsko Estonsko
ŘeckoŘecko Řecko
IrskoIrsko Irsko
FinskoFinsko Finsko
PolskoPolsko Polsko
PortugalskoPortugalsko Portugalsko
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
NorskoNorsko Norsko
RumunskoRumunsko Rumunsko
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
LucemburskoLucembursko Lucembursko
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Založeno: 30. května 1975
Sídlo: Paříž, Francie
Primární kosmodrom: Guyanské kosmické centrum
Správce:

Johann-Dietrich Wörner (generální ředitel)

Rozpočet: 5,75 billionu € (2017)
Oficiální web: http://www.esa.int
Na tento článek je přesměrováno heslo ESA. Tento článek je o Evropské kosmické agentuře. O jiných významech zkratky ESA pojednává článek ESA (rozcestník).
Sídlo ESA v Paříži

Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA; Agence spatiale européenne, ASE) je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států včetně České republiky. Sídlo jejího ředitelství je v Paříži a její jednotlivá centra jsou ve zbytku Evropy. Zaměstnává zhruba 2 000 zaměstnanců (včetně subdodavatelů a zaměstnanců jednotlivých státních kosmických agentur) a v současnosti má roční rozpočet přibližně 3 miliardy .

Kosmodromem ESA je Guyanské kosmické centrum v Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně, díky jejíž blízkosti k rovníku může snadno dosáhnout komerčně důležité oběžné dráhy. Díky spolehlivému a výkonnému nosiči Ariane 4 ESA získala důležité místo na trhu kosmických dopravců posílené v současnosti novou výkonnou raketou Ariane 5. Zároveň se v posledních letech stala druhým nejvýznamnějším hráčem na poli kosmického výzkumu spolu s NASA.

Historie[editovat | editovat zdroj]

ESA byla zřízena Úmluvou o založení ESA ze dne 30. května 1975.[1] V nové agentuře byly sjednoceny Evropská organizace pro výzkum vesmíru (ESROEuropean Space Research Organisation) a Evropská organizace pro vývoj startovacích zařízení (ELDOEuropean Launch Development Organisation), která se stala její součástí pod názvem Evropské centrum výzkumu vesmíru a technologií (ESTEC - European Space Research and Technology Centre).

Členské státy, rozpočet a organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

     členské státy ESA
     členské státy ECS
     státy s podepsanou dohodou o spolupráci

Členy ESA je dvacet dva států: Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Slovinsko a Lotyšsko mají podepsanou s ESA smlouvu o spolupráci PECS (trvání pět let), která jim umožňuje zapojení se do většiny programů a je předstupněm k plnému členství. Česko začalo o plném členství v ESA vyjednávat v červnu 2007[2] a stalo se plnohodnotným členem dne 12. listopadu 2008. [3]

Kanada, která díky své formální příslušnosti k britskému Společenství národů má úzké vztahy s Evropou, je od roku 1979 spolupracující zemí a zapojuje se do vybraných projektů ESA na základě vzájemných smluv. ESA také spolupracuje s Evropskou unií, na které ale je formálně nezávislá.

Rozpočet ESA na rok 2006 byl schválen členskými státy na ministerské konferenci v prosinci 2005 v Berlíně ve výši necelé €3 miliardy. Jedná se sice o druhý největší rozpočet kosmické agentury po NASA, ale v porovnání s americkým kosmickým programem je zhruba jen čtvrtinový (rozpočet NASA je přibližně €13 miliard). Na druhou stranu má ale většina členských zemí svůj vlastní kosmický program, takže celkové výdaje na kosmický výzkum jsou v Evropě téměř dvojnásobné a některé projekty (jako např. navigační systém Galileo) jsou také finančně podpořeny EU.

V roce 2011 se rozpočet zvýšil na 3,9 miliardy €. Český podíl byl 10,4 milionu €. Pro rok 2015 byl sestaven rozpočet ve výši 4,4 miliardy € a příspěvek ČR byl 14,2 milionu €.

Specializovaná střediska[editovat | editovat zdroj]

Centrála agentury je umístěna v Paříži. ESA vybudovala postupem času několik specializovaných středisek.

ESTEC[editovat | editovat zdroj]

V nizozemském Noordwijku je umístěno vývojové středisko pro satelitní technologie ESTEC (angl. European Space Research and Technology Centre). Je vzdáleno od amsterodamského letiště 45 minut jízdy autem. Pracuje zde 1 600 odborníků, z nichž je pět Čechů. Zde byly zkoušeny dvě automatické lodě ATV, které dopravily materiál na vesmírnou stanici ISS.[4]

ESOC[editovat | editovat zdroj]

V německém Darmstadtu je umístěno Evropské středisko vesmírných operací (angl. European Space Operations CentreESOC), odkud jsou řízeny družice a kosmické sondy.

EAC[editovat | editovat zdroj]

Středisko pro výcvik evropských astronautů EAC (angl. European Astronaut Centre) se nachází rovněž v Německu, ve městě Kolín nad Rýnem.

ESRIN[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko Říma, ve městě Frascati, se nachází výzkumné středisko ESRIN (angl. European Space Research Institute), jehož úkolem je mimo jiné shromažďovat, ukládat a dále distribuovat data z družic a sond. Bylo založeno roku 1966 a do provozu uvedeno o pět let později. V roce 2004 převzalo funkci ústředního střediska pro dálkový průzkum naší planety. Mimo to zajišťuje hospodářskou agendu ESA, odtud jsou zadávány soutěže, zakázky a je zde spravována webová prezentace ESA. Dále má na starost vše kolem nové kosmické rakety VEGA.[5]

Česká republika členem[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. června 2008 proběhlo hlasování o vstupu Česka do ESA, během kterého byla jednomyslně vyjádřena podpora jejímu vstupu do organizace, do prosince probíhala ratifikace smluv a začleňování. Dne 8. července 2008 byla smlouva o přistoupení Česka k ESA podepsána. Za ČR byl signatářem český premiér Mirek Topolánek, za ESA její generální ředitel Jean-Jacques Dordain. Dohodu 18. září 2008 schválil Senát Parlamentu České republiky, 25. září také poslanecká sněmovna a v říjnu 2008 ji podepsal prezident ČR Václav Klaus.

Dne 12. listopadu 2008 se Česká republika stala plnohodnotným členem organizace uložením smlouvy na francouzském ministerstvu zahraničí v Paříži.[3] 14. listopadu 2008 byla česká státní vlajka vztyčena po boku vlajek ostatních členských států před budovami Evropské kosmické agentury.[6]

V roce 2011 se Česká republika podílela na projektech družic Swarm, Proba 2 a na přípravě atomových hodin pro ISS.[4] Trojice satelitů Swarm i s českými přístroji odstartovala v listopadu 2013 na oběžnou dráhu Země.[7]

Program ESA[editovat | editovat zdroj]

ESA vysílá své kosmonauty na základě smluv s Roskosmosem loděmi Sojuz k vesmírné stanici ISS. Provozuje rakety Ariane, které vynášejí kosmické družice na oběžnou dráhu. Vypouštěla ATV, která sloužila jako zásobovací vesmírná loď pro ISS[8]. ESA společně s NASA provozovala laboratoř Spacelab, kterou vynášel raketoplán Space Shuttle.

Moduly mezinárodní kosmické stanice ISS[editovat | editovat zdroj]

  • Columbus – vědecký modul stanice ISS
  • Automated Transfer Vehicle – automatická zásobovací kosmická loď
  • ERA – robotická manipulační paže
  • Cupola – prosklený výklenek umožňující výhled na ISS zvenku

Projekty průzkumu planety Země[editovat | editovat zdroj]

Výzkum sluneční soustavy[editovat | editovat zdroj]

Vědecké projekty[editovat | editovat zdroj]

Navigační a bezpečnostní systémy ve spolupráci s EU[editovat | editovat zdroj]

  • EGNOS – systém vyhodnocující přesnost navigačních systémů GPS a Glonass
  • Galileo – autonomní satelitní navigační systém
  • GMES – satelitní systém monitorující životní prostředí a bezpečnost

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLÁŘ, Jan. Evropská kosmická agentura [online]. Praha: Česká kosmická kancelář, 2009-02-12, [cit. 2009-05-03]. Dostupné online.  
  2. Aktuálně.cz: Česko už jedná o vstupu do Evropské kosmické agentury
  3. a b Česká kosmická kancelář: Česká republika se stala 18. členským státem ESA [online]. [cit. 2008-11-14]. Dostupné online.  
  4. a b Josef Tuček. Družice musí vydržet cokoli. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 4. listopadu, s. 4C. ISSN 1210-1168.  
  5. Tomáš Přibyl. Evropské kosmické středisko ESRIN. Letectví a kosmonautika. 2008, roč. 84, čís. 4, s. 15. ISSN 0024-1156.  
  6. ESA Portal - Czech flag raised over ESA [online]. [cit. 2008-11-14]. Dostupné online.  
  7. Novinky, ČTK. Satelity Swarm míří na oběžnou dráhu, s výzkumem pomůžou české akcelerometry. Novinky.cz [online]. 2013-11-22 [cit. 2013-11-22]. Dostupné online.  
  8. http://blogs.esa.int/atv/2015/02/20/atvs-internal-camera-delivered-data-but-not-images/ ATV’s internal camera delivered data, but not images
  9. Introducing Swarm [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.  
  10. Introducing Sentinel-1 [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.  
  11. Introducing Sentinel-2 [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.  
  12. Introducing Sentinel-3 [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.  
  13. a b c Sentinels -4/-5 and -5P [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.  
  14. Sentinel-6 [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]