Evropská kosmická agentura
Evropská kosmická agentura | |
---|---|
Zkratka | ESA / ASE |
Zakladatel | Belgie, Dánsko, Francie, Západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království a Švýcarsko |
Vznik | 30. května 1975 |
Právní forma | mezinárodní organizace |
Sídlo | Paříž, Francie |
Souřadnice | 48°50′54″ s. š., 2°18′15″ v. d. |
Úřední jazyk | angličtina, francouzština a němčina |
Členové | 22 evropských států Francie Německo Rakousko Česko Itálie Belgie Dánsko Estonsko Řecko Irsko Finsko Polsko Portugalsko Švýcarsko Maďarsko Španělsko Norsko Rumunsko Nizozemsko Švédsko Lucembursko Spojené království |
Generální tajemník | Johann-Dietrich Wörner |
Rozpočet | 5,75 miliardy € (2017) |
Počet zaměstnanců | 2 200 (2018) |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA; Agence spatiale européenne, ASE) je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států včetně České republiky. Sídlo jejího ředitelství je v Paříži a její jednotlivá centra jsou ve zbytku Evropy. Zaměstnává zhruba 2 000 zaměstnanců (včetně subdodavatelů a zaměstnanců jednotlivých státních kosmických agentur) a v současnosti má roční rozpočet přibližně 7 miliard €.
Kosmodromem ESA je Guyanské kosmické centrum v Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně, díky jejíž blízkosti k rovníku může snadno dosáhnout komerčně důležité oběžné dráhy. Díky spolehlivému a výkonnému nosiči Ariane 4 ESA získala důležité místo na trhu kosmických dopravců posílené v současnosti novou výkonnou raketou Ariane 5. V posledních letech se ESA stala druhým nejvýznamnějším hráčem na poli kosmického výzkumu spolu s NASA. Je to také třetí největší kosmická agentura na světě.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]ESA byla zřízena Úmluvou o založení ESA ze dne 30. května 1975.[2] V nové agentuře byly sjednoceny Evropská organizace pro výzkum vesmíru (ESRO – European Space Research Organisation) a Evropská organizace pro vývoj startovacích zařízení (ELDO – European Launch Development Organisation), která se stala její součástí pod názvem Evropské centrum výzkumu vesmíru a technologií (ESTEC - European Space Research and Technology Centre).
Členské státy, rozpočet a organizační struktura
[editovat | editovat zdroj]Členy ESA je dvacet dva států: Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.
Přidruženými členy jsou Lotyšsko, Litva, Slovensko a Slovinsko.
Čtyři další státy EU (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Malta) mají s ESA podepsané smlouvy o spolupráci PECS (trvání pět let), která jim umožňuje zapojení se do většiny programů a je předstupněm k plnému členství.
Kanada, která díky své formální příslušnosti k britskému Společenství národů má úzké vztahy s Evropou, je od roku 1979 spolupracující zemí a zapojuje se do vybraných projektů ESA na základě vzájemných smluv. ESA také spolupracuje s Evropskou unií, na které ale je formálně nezávislá.
Česko začalo o plném členství v ESA vyjednávat v červnu 2007[3] a stalo se plnohodnotným členem dne 12. listopadu 2008.[4]
Rozpočet ESA na rok 2006 byl schválen členskými státy na ministerské konferenci v prosinci 2005 v Berlíně ve výši necelé €3 miliardy. Jedná se sice o druhý největší rozpočet kosmické agentury po NASA, ale v porovnání s americkým kosmickým programem je zhruba jen čtvrtinový (rozpočet NASA je přibližně €13 miliard). Na druhou stranu má ale většina členských zemí svůj vlastní kosmický program, takže celkové výdaje na kosmický výzkum jsou v Evropě téměř dvojnásobné a některé projekty (jako např. navigační systém Galileo) jsou také finančně podpořeny EU.
V roce 2011 se rozpočet zvýšil na 3,9 miliardy €. Český podíl byl 10,4 milionu €. Pro rok 2015 byl sestaven rozpočet ve výši 4,4 miliardy € a příspěvek ČR byl 14,2 milionu €.
Specializovaná střediska
[editovat | editovat zdroj]Centrála agentury je umístěna v Paříži. ESA vybudovala postupem času několik specializovaných středisek.
ESTEC
[editovat | editovat zdroj]V nizozemském Noordwijku je umístěno vývojové středisko pro satelitní technologie (angl. European Space Research and Technology Centre — ESTEC). Je vzdáleno od amsterodamského letiště 45 minut jízdy autem. Pracuje zde 1 600 odborníků, z nichž je pět Čechů. Zde byly zkoušeny dvě automatické lodě ATV, které dopravily materiál na vesmírnou stanici ISS.[5]
ESOC
[editovat | editovat zdroj]V německém Darmstadtu je umístěno Evropské středisko vesmírných operací (angl. European Space Operations Centre — ESOC), odkud jsou řízeny družice a kosmické sondy.
EAC
[editovat | editovat zdroj]Evropské středisko astronautů (angl. European Astronaut Centre — EAC) se nachází rovněž v Německu, v Kolíně nad Rýnem. Zajišťuje výběr, výcvik a podporu astronautů a řídicího personálu.
ESRIN
[editovat | editovat zdroj]Nedaleko Říma, ve městě Frascati, se nachází výzkumné středisko (angl. European Space Research Institute — ESRIN), jehož úkolem je mimo jiné shromažďovat, ukládat a dále distribuovat data z družic a sond. Bylo založeno roku 1966 a do provozu uvedeno o pět let později. V roce 2004 převzalo funkci ústředního střediska pro dálkový průzkum naší planety. Mimo to zajišťuje hospodářskou agendu ESA, odtud jsou zadávány soutěže, zakázky a je zde spravována webová prezentace ESA. Dále má na starost vše kolem nové kosmické rakety VEGA.[6]
Členství České republiky
[editovat | editovat zdroj]Dne 18. června 2008 proběhlo hlasování o vstupu Česka do ESA, během kterého byla jednomyslně vyjádřena podpora jejímu vstupu do organizace, do prosince probíhala ratifikace smluv a začleňování. Dne 8. července 2008 byla smlouva o přistoupení Česka k ESA podepsána. Za ČR byl signatářem český premiér Mirek Topolánek, za ESA její generální ředitel Jean-Jacques Dordain. Dohodu 18. září 2008 schválil Senát Parlamentu České republiky, 25. září také poslanecká sněmovna a v říjnu 2008 ji podepsal prezident ČR Václav Klaus.
Dne 12. listopadu 2008 se Česká republika stala plnohodnotným členem organizace uložením smlouvy na francouzském ministerstvu zahraničí v Paříži.[4] 14. listopadu 2008 byla česká státní vlajka vztyčena po boku vlajek ostatních členských států před budovami Evropské kosmické agentury.[7]
V roce 2011 se Česká republika podílela na projektech družic Swarm, Proba 2 a na přípravě atomových hodin pro ISS.[5] Trojice satelitů Swarm i s českými přístroji odstartovala v listopadu 2013 na oběžnou dráhu Země.[8]
Od roku 2018 se čeští vědci a technici podílejí na přípravě sondy Plato, která bude hledat exoplanety v systémech podobných naší Sluneční soustavě.[9] Start sondy je plánován na rok 2026.
Program ESA
[editovat | editovat zdroj]ESA vysílá své astroonauty na základě smluv s Roskosmosem loděmi Sojuz k vesmírné stanici ISS. Provozuje rakety Ariane, které vynášejí kosmické družice na oběžnou dráhu. Vypouštěla ATV, která sloužila jako zásobovací vesmírná loď pro ISS[10]. ESA společně s NASA provozovala laboratoř Spacelab, kterou vynášel raketoplán Space Shuttle.
Moduly mezinárodní kosmické stanice ISS
[editovat | editovat zdroj]- Columbus – vědecký modul stanice ISS
- Automated Transfer Vehicle – automatická zásobovací kosmická loď
- ERA – robotická manipulační paže
- Cupola – prosklený výklenek umožňující výhled na ISS zvenku
Projekty průzkumu planety Země
[editovat | editovat zdroj]- Earth explorers - soubor projektů pro průzkum planety Země. [1]
- CryoSat - průzkum a výzkum kryosféry, zmrzlé vody ve formě sněhu, ledovců, plovoucích ker či trvale zmrzlé půdy.
- GOCE - vytvoření modelu gravitačního pole ve vysokém rozlišení.
- ADM-Aeolus - zmapování globálního rozložení a pohybu vzdušných mas.
- EarthCARE - pro pochopení vztahů mezi oblačností, radiací a aerosolem a k odhalení procesů, jakými se podílejí na globálním klimatu.
- Swarm - průzkum magnetického pole Země.[11]
- Copernicus
- Sentinel-1 - průzkum povrchu Země za pomocí radaru.[12]
- Sentinel-2 - sledování stavu lesů a zemědělství za použití multispektrální kamery s vysokým rozlišením.[13]
- Sentinel-3 - průzkum oceánů, ledové pokrývky a atmosféry.[14]
- Sentinel-4 - sledování stavu atmosféry.[15]
- Sentinel-5P - dočasná náhrada za družici Envisat pokrývající období do vypuštění Sentinelu-5.[15]
- Sentinel-5 - sledování stavu atmosféry.[15]
- Sentinel-6 - průzkum topografie oceánů za pomocí radarového výškoměru.[16]
Výzkum sluneční soustavy
[editovat | editovat zdroj]- Giotto (1985) – sonda určená k pozorování Halleyovy komety
- Huygens (1997) – přistávací modul určený k průzkumu Saturnova měsíce Titanu
- Mars Express (2003) – sonda zkoumající planetu Mars s neúspěšným přistávacím modulem
- SMART-1 (2003) – experimentální technologická sonda zkoumající Měsíc
- Rosetta (2004) – sonda určená k výzkumu komety s přistávacím modulem
- Venus Express (2005) – sonda určená k průzkumu planety Venuše
- Don Quijote (zrušeno, plánováno na 2015) – soubor dvou sond určených k pokusnému odklonu dráhy blízkozemní planetky
- BepiColombo (2018) – sonda určená k výzkumu planety Merkur
- v rámci programu Aurora
- ExoMars (2016-2020) – mise roveru určeného k hledání stop života na Marsu, součástí geofyzikální modul
- Mars Sample Return – soubor několika sond a přistávacího modulu určených k dopravě vzorků půdy z Marsu zpět na Zemi (plánováno na 2020–2022, v roce 2012 zrušeno)
Vědecké projekty
[editovat | editovat zdroj]- Planck – kosmický dalekohled k průzkumu reliktního záření vesmíru, výrazně přispěl ke zpřesnění stáří vesmíru (2009-2013)
- LISA Pathfinder – družice k ověření principů funkce hlavních zařízení projektu eLISA (2015-2017)
- Evolved Laser Interferometer Space Antenna (eLISA) – družice k měření gravitačních vln (plánováno 2034)
Navigační a bezpečnostní systémy ve spolupráci s EU
[editovat | editovat zdroj]- EGNOS – systém vyhodnocující přesnost navigačních systémů GPS a Glonass
- Galileo – globální satelitní navigační systém
- Copernicus – satelitní systém monitorující životní prostředí a bezpečnost
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Space Agencies And Their Budgets. Radio Free Europe [online]. 2019-02-12. Dostupné online.
- ↑ KOLÁŘ, Jan. Evropská kosmická agentura [online]. Praha: Česká kosmická kancelář, 2009-02-12 [cit. 2009-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-27.
- ↑ Aktuálně.cz: Česko už jedná o vstupu do Evropské kosmické agentury
- ↑ a b Česká kosmická kancelář: Česká republika se stala 18. členským státem ESA [online]. [cit. 2008-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-02.
- ↑ a b Josef Tuček. Družice musí vydržet cokoli. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 4. listopadu, s. 4C. ISSN 1210-1168.
- ↑ Tomáš Přibyl. Evropské kosmické středisko ESRIN. Letectví a kosmonautika. 2008, roč. 84, čís. 4, s. 15. ISSN 0024-1156.
- ↑ ESA Portal - Czech flag raised over ESA [online]. [cit. 2008-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Novinky, ČTK. Satelity Swarm míří na oběžnou dráhu, s výzkumem pomůžou české akcelerometry. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-11-22 [cit. 2013-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Hlubinami vesmíru s dr. Petrem Kabáthem, exoplanety 2. díl [online]. TV Noe, 2022-01-08 [cit. 2023-03-28]. Čas 0:33:30. Dostupné online.
- ↑ http://blogs.esa.int/atv/2015/02/20/atvs-internal-camera-delivered-data-but-not-images/ ATV’s internal camera delivered data, but not images
- ↑ Introducing Swarm [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Introducing Sentinel-1 [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Introducing Sentinel-2 [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Introducing Sentinel-3 [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Sentinels -4/-5 and -5P [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Sentinel-6 [online]. [cit. 2017-04-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská kosmická agentura na Wikimedia Commons
- Portál ESA
- Více o startu SMOS 1.11.2009[nedostupný zdroj]
- Evropská flotila ve sluneční soustavě (Budoucí sondy)