Navigační systém Galileo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Názorná animace

Navigační systém Galileo je evropský autonomní globální družicový polohový systém (GNSS), který by měl být nezávislou a civilní obdobou primárně vojenských systémů, amerického GPS a ruského GLONASS. Jeho výstavbu zajišťují státy Evropské unie prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA) a dalších institucí. Projekt byl pojmenován podle toskánského vědce Galilea Galileiho, který se mimo jiné zajímal i o problémy námořní navigace. Systém Galileo má hlavní sídlo v pražských Holešovicích.

První satelit systému Galileo byl vypuštěn raketou Sojuz dne 21. října 2011. V prosinci 2016 byla vyhlášena první dostupnost otevřených služeb, kdy bylo použitelných prvních 10 družic[1] a očekává se, že dosáhne plné operační schopnosti v roce 2019. Kompletní aktivní systém třiceti družic (24 provozních a 6 aktivních náhradních) se očekává k roku 2020.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní plány na GNSS Galileo sahají do roku 1999, kdy byl plánován jako veřejný projekt financovaný soukromými investory PPP s odhadovaným rozpočtem 5 miliard EUR a spuštěním v roce 2008. Od tohoto finančního modelu však investoři pro příliš velká rizika odstoupili. Proto Evropská komise přišla s plánem, hradit projekt z rozpočtu EU v odhadované výši 6,9 miliardy EUR a posunula spuštění na rok 2014.

Struktura systému[editovat | editovat zdroj]

Sídlo GSA v Praze

Kosmický segment[editovat | editovat zdroj]

Systém má být tvořen 30 operačními družicemi (27+3), obíhajícími ve výšce přibližně &0000000000023222.00000023 222 km nad povrchem Země po drahách se sklonem 56° k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně vůči sobě posunutých o 120°. Každá dráha bude mít 9 pozic pro družice a 1 pozici jako zálohu, aby systém mohl být při selhání družice rychle doplněn na plný počet.

Pozemní centra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 bylo založeno administrativní centrum Galileo Supervising Authority (GSA) v Bruselu a technologické centrum Galileo Control Centre (GCC) v Oberpfaffenhofenu u německého Mnichova. Pro vývoj technologií bylo využito centra European Space Research and Technology Centre (ESTEC) ESA v holandském Noordwijk.[2]

V roce 2010 bylo rozhodnuto, že administrativní sídlo GSA bude v Praze.[3] Nové sídlo v budově v Holešovicích na předpolí Hlávkova mostu bylo uvedeno do provozu v roce 2012.

Postup uvádění do provozu[editovat | editovat zdroj]

Seznam družic [4][5][6][7][8]
Blok Období Vypuštěno Aktivní
EGNOS 1996-2001 45 3$
GIOVE 2003-2005 2 -
IOV 2011-2012 4 3
FOC 2014-2019 14+2 +8p +1v 8 +4*
Celkem 24+2 +8p +1v 11 +4* +3$
*zavádění do provozu po vypuštění
ztracena při startu nebo selhalo oživení
pv přípravě
vvýhled, v plánu
$geostacionární
(Poslední změna: 15. prosince 2016)
  • Dne 28. prosince 2005 byla do vesmíru vyslána první technologická navigační družice pro testování komponent tohoto systému, pojmenovaná GIOVE-A. Vynesla ji z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská raketa Sojuz-FG/Fregat.
  • Druhá družice, pojmenovaná Giove-B, byla z Bajkonuru vynesena na oběžnou dráhu raketou Soyuz/Fregat 27. dubna 2008.
  • Dne 21. října 2011 vynesla raketa Sojuz ST-B z Guyanského kosmického centra na oběžnou dráhu dva satelity systému Galileo.[9]
  • Dne 12. října 2012 vypuštěny další dvě družice, jedna z nich se jmenuje David – podle Davida Markarjance z Hradce Králové, českého chlapce česko-arménského původu, vítěze celostátní výtvarné soutěže, jež byla součástí soutěže celoevropské (ostatní družice mají též jména podle dětí z různých zemí EU).[10][11]
  • Dne 12. března 2013 bylo provedeno zaměření prvního cíle na zemském povrchu. Podle ESA se tak stalo s přesností na deset až 15 metrů. To je v souladu s očekáváním. Přesnost se přitom bude zvyšovat s tím, jak bude přibývat satelitů, které jsou do systému Galileo zapojeny.[12]
  • Dne 22. srpna 2014 přišel systém o dvě nové družice, které měl vynést ruský nosič. Kvůli selhání posledního stupně rakety se družice dostaly na špatnou oběžnou dráhu a je nemožné je dostat na tu správnou (i když s oběma navázalo řídící středisko agentury ESA v Darmstadtu spojení).[13]
  • Dne 3. prosince 2014 evropská vesmírná organizace ESA oznámila úspěšné vystoupání první družice na správnou oběžnou dráhu. Druhá družice by měla provést stejný manévr. O začlenění obou družic do systému bude rozhodnuto později na základě testů.[14]
  • Dne 11. září 2015 byly raketou Sojuz vyneseny dvě družice a celkový počet družic Galileo tak dosáhl čísla deset.[15]
  • Dne 17. prosince 2015 raketa Sojuz vynesla dvě družice a celkový počet družic Galileo je dvanáct.
  • Dne 24. května 2016 raketa Sojuz vynesla dvě družice a celkový počet družic Galileo je čtrnáct.
  • Dne 16. listopadu 2016 byly raketou Ariane 5ES vyneseny čtyři družice a celkový počet družic je osmnáct.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Galileo má provozovat časové a polohové služby[16]:

  • Open Service (OS) bude volně dostupná. Jeho signály budou využívat 2 pásma: 1164–1214 MHz a 1563–1591 MHz. Přijímače mají mít horizontální přesnost lepší než 4 m a vertikální lepší než 8 m (nebo horizontálně pod 15 m a vertikálně pod 35 m při použití jednoho pásma). Protože bylo dosaženo dohody o kompatibilitě s americkým systémem, budoucí přijímače navíc budou zároveň využívat i GPS.
  • Commercial Service (CS), která bude šifrovaná, zpoplatněna a má poskytnout přesnost lepší než OS.
  • Safety of Life Service (SOL), která bude šifrovaná s důrazem na integritu a bezpečnost, pro nasazení např. v řízení letového provozu.
  • Search and Rescue (SAR), služba nouzové lokalizace v rámci celosvětové družicové záchranné služby COSPAS/SARSAT s možností oboustranné komunikace.
  • Public Regulated Service (PRS), která bude šifrovaná, s kontrolovaným přístupem a dlouhodobou podporou, určená pro armády a bezpečnostní složky států.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Kritici systému uvádějí, že systémy GPS, Glonass a případně Beidou mají velmi podobné parametry a poskytují své služby zdarma. Budování Galilea je nejdražší společnou investicí členských zemí EU s náklady více než 10 miliard EUR a má pouze prestižní význam. Ředitel německé firmy OHB-System, která dodala prvních 14 satelitů, Berry Smutny, byl propuštěn poté, když podle WikiLeaks označil projekt za "stupidní nápad". Za 14 satelitů jeho firma obdržela 566 milionů EUR. Řekl, že jde o nadbytečnou alternativu k GPS a "vyhozené peníze evropských daňových poplatníků".[17]

Profesor Českého vysokého učení technického v Praze František Vejražka, který vede projekt Ministerstva dopravy České republiky Účast ČR v projektu Galileo, uvedl: "Trápí mne to, dohoda (mezi GPS a Galileo) by byla lepší. Ale každá velmoc chce mít svůj systém. Je to otázka hodně politická... GPS je teď méně přesný než Galileo bude. Až bude Galileo, bude GPS přesnější než je teď... Fyzikální principy obou systémů jsou stejné, tedy přesnost je/bude zhruba stejná."[18] V roce 2016 řekl: "Galileo nepotřebujeme. Systémy GPS i Glonass poskytují stejnou službu s velmi podobnými parametry. U GPS nejsou dostupné vojenské signály, podobně u Glonassu. Civilní verze však zajišťuje dostatečnou přesnost, zvláště jsou-li podporovány další infrastrukturou. Vypnutí GPS je téměř vyloučené. USA navíc přijaly filosofii NAVWAR, která umožní všude na Zemi, s vyloučením bojiště, provoz systému i za výjimečných událostí a bojové činnosti."[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NOTICE ADVISORY TO GALILEO USERS (NAGU) 2016063 a dále NAGU2016064-NAGU2016074
  2. Martin Shabu: Dřeváky, nebo satelity? in Euro, 25. leden 2010
  3. Česko vyhrálo: Sídlo navigačního systému Galileo bude v Praze [1]
  4. https://www.gsc-europa.eu/system-status/almanac-data
  5. SkyRocket: Galileo IOV
  6. Michaël MASTIER: The EU Satellite Navigation programmes status Applications for the CAP in GPS Workshop 2010, 11. 10. 2010
  7. http://space.skyrocket.de/doc_sdat/galileo-foc.htm
  8. http://www.egnos-pro.esa.int/IMAGEtech/imagetech_realtime.html
  9. Z džungle odstartovaly první dva satelity navigačního systému Galileo [online]. Novinky.cz, 2011-10-21, [cit. 2011-10-21]. Dostupné online.  
  10. ČTK. Na orbitu byly vyslány dvě družice Galileo, jedna se jmenuje po českém školákovi. Novinky.cz [online]. 2012-10-13 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online.  
  11. Michaela Rambousková. Družice systému Galileo dostala jméno po hradeckém školákovi. iDnes.cz [online]. 2012-10-12 [cit. 2013-03-05]. Dostupné online.  
  12. ČTK, iDNES.cz. http://mobil.idnes.cz [online]. iDNES.cz. Dostupné online.  
  13. http://technet.idnes.cz/navigacni-satelit-mimo-drahu-dip-/tec_vesmir.aspx?c=A140825_083216_tec_vesmir_vse
  14. Zbloudilá družice systému Galileo se dostala na správnou orbitu
  15. Evropská navigace se pomalu blíží. Galileo má 10 satelitů, chybí ještě 20 na Technet.cz
  16. Directorate-General for Energy and Transport: GALILEO Services 21. prosinec 2007
  17. MERAVÁ, Tereza. WikiLeaks: Evropská navigace Galileo je podle Němců stupidní nápad. mobil.idnes.cz [online]. 2011-01-14 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  18. Chat s odborníkem: prof. Ing. František Vejražka, CSc [online]. Česká televize, 2007-01-10, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  
  19. VŠETEČKA, Roman. Navigační systém Galileo startuje. Bez satelitů konkurence se neobejde. technet.idnes.cz [online]. 2016-12-14 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]