Palmovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o křižovatcePraze. O stanici metra pojednává článek Palmovka (stanice metra).
Palmovka
Ulice Palmovka v Praze 8 – Libni
Ulice Palmovka v Praze 8 – Libni
Umístění
Město Praha
Městská část Praha 8
Čtvrť Libeň
Poloha
Začíná na Sokolovská
Končí na křižovatka Zenklova – Na Žertvách
Kód ulice 463540
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Původní křižovatka Palmovka fotografovaná z parku Pod Koulí, jižní konec Zenklovy ulice na Sokolovské ulici
Dnešní Palmovka – křižovatka tramvajových tratí z Karlína, Žižkova, Vysočan, Kobylis a Holešovic na začátku Libeňského mostu, v popředí vchod do vestibulu stanice Palmovka Pražského metra a budova Komerční banky

Palmovka (německy Palmhof[1]) je křižovatka v Praze-Libni a stejnojmenná ulice nedaleko křižovatky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně byla tímto názvem označována libeňská viniční usedlost č. p. 59, která už dnes neexistuje. Podle nejstarších historických pramenů ji v roce 1631 koupil Adam Fridrich, později ji prodal novoměstskému kupci Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburku. Po jeho smrti byla vinice (v té době nazývaná Milerka) rozdělena mezi dědice. Jedním z dědiců byla dcera Voršila, provdaná Palmová. Od té doby se tomuto místu říká Palmovka.

V roce 1832 koupil celou oblast s vinicí, stavením, stájí, kolnou, stodolou, zděnými altány a ovocným sadem František Antonín Müller, který zde založil továrnu na mýdlo a svíčky. V č. p. 2 pak vyráběl alkoholické nápoje. K rodině Müllerových synů často jezdil básník Vítězslav Hálek. Podle nepotvrzených zpráv zde napsal své poslední verše. Jeho prapravnučka herečka Jana Štěpánková byla po mnoho let členkou libeňského Divadla pod Palmovkou.

V roce 1889 koupil Palmovku realitní podnikatel Vojtěch Švarc, který pozemky rozparceloval a nabídnul k blokové zástavbě činžovními domy. Samotnou usedlost koupil stavitel Alfons Wertmüller, který menší část pozemků věnoval libeňské obci na stavbu nové školy. Na konci 19. století začala vznikat okolní uliční zástavba a stará usedlost zanikla.

Označení Palmovka dodnes nese klidná ulice, ve které sídlí mj. Základní škola Palmovka. Zvykově se však název vztahoval ke křižovatce ulic Sokolovská a Zenklova pod Libeňským plynojemem. Po zrušení železniční trati a zejména po otevření stanice pražského metra na trase "B" se toto označení posunulo zhruba o 100 metrů severněji a označuje dnes křižovatku tramvajových tratí z Karlína, Žižkova, Vysočan, Kobylis a Holešovic na začátku Libeňského mostu.

Do poloviny 80. let 20. století vedla přes Palmovku železniční trať z vysočanského nádraží do stanice Praha-Těšnov (vedla v místech dnešní tramvajové trati v ulici Na Žertvách). Osobní doprava na tomto úseku byla ukončena již v roce 1972, nákladní o 12 let později. Poblíž chráněného železničního přejezdu u Palmovky stálo nádraží Praha-Libeň dolní nádraží.

Po likvidaci trati byla zbořena větší část nádraží a vzhledem k velkému dopravnímu ruchu se stala Palmovka velmi živým místem. V roce 1986 zde začala výstavba metra; stanice pod ní byla otevřena v listopadu roku 1990. Téhož roku byla zprovozněná tramvajová trať z Palmovky na Ohradu. Stejně jako velká část Prahy byla Palmovka v roce 2002 postižená pětisetletou vodou, která byla způsobena zpětným vzdutím vody pocházející z Vltavy do povodí Rokytky.

Nedaleko křižovatky na Palmovce se nachází Náměstí Bohumila Hrabala. V přilehlé ulici Na Žertvách sídlí televizní stanice Prima.

Projekt revitalizace[editovat | editovat zdroj]

Palmovka bylo místem, kde dlouhodobě neřešila městská část Praha 8 ani magistrát. V roce 2014 se v programovém prohlášení magistrátní koalice objevil závazek "Rada připraví revitalizaci oblasti Palmovky"[2], podobný text je i v prohlášení koalice v MČ Praha 8 - "Ve spolupráci s IPR a dalšími partnery necháme zpracovat urbanistickou studii pro oblast Palmovky. Toto místo má naději stát se novým centrem východní části Prahy."[3] Za projekt je zodpovědný zástupce starosty Petr Vilgus, který pro tento úkol angažoval ateliéry UNIT architekti Filipa Tittla[4][5][6] a ONplan Petra Návrata.

Ulice[editovat | editovat zdroj]

Vlastní ulice Palmovka vychází z křižovatky nad stanicí metra jižním směrem souběžně se Zenklovou ulicí směrem k Sokolovské ulici. V ulici sídlí, mimo jiné, místní základní škola.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Zvláštní název této křižovatky pochází z 18. století, kdy toto místo vlastnili manželé Daniel a Voršila Palmovi (a po jejich dědicích). Dnes též vtipem nazývána "Malá Indie".

Významné budovy a objekty v okolí, významné obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Úřední seznam ulic, náměstí a sadů hlavního města Prahy. [s.l.]: Deutsche Druckerei in Prag, 1940. Dostupné online. S. 87. 
  • [http://www.praha.eu/public/9f/ba/8e/2011700_570389_Programove_prohlaseni__RADA.pdf Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2014–2018 Vitální město je základem prosperity a sociální soudržnosti]
  • Programové prohlášení Rady MČ Praha 8 pro období 2014–2018
  • Z Palmovky se má stát další centrum města, lidi s nižším příjmem to vytlačí
  • Praha 8: Jak vidí Palmovku Libeňáci?
  • Palmovka blíž k tomu být centrem Prahy 8