Evropská komise

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Evropská komise
European Commission.svg
Zkratka EK
Vznik 16. ledna 1958
Sídlo Brusel, Belgie
Souřadnice
Členové 27
Předsedkyně Ursula von der Leyenová
Výkonní místopředsedové Josep Borrell Fontelles, Frans Timmermans, Margrethe Vestagerová, Valdis Dombrovskis
Místopředsedové Maroš Šefčovič, Věra Jourová, Dubravka Šuica, Margaritis Schinas
Nominována Evropskou radou
Jmenována Evropským parlamentem
Hlavní orgán Kolegium komisařů
Rozpočet 1 547 113 456€ (2020)
Oficiální web ec.europa.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

 z  d  e 

Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se podílí takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, její ústřední budovou je palác Berlaymont, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na množství generálních ředitelství a služeb.

Komise je především „strážkyní smluv“ – dbá na dodržování zakládajících smluv Evropské unie a z úřední povinnosti podává žaloby v případě zjištěného porušení. Důležitou pravomocí je účast na tvorbě legislativy, právo předkládat návrhy legislativních předpisů má výhradně Komise. Další pravomoci jsou vydávání doporučení a stanovisek, Komise vykonává i pravomoci v přenesené působnosti (delegovaná legislativní pravomoc). Komise se podílí na jednání Evropské unie navenek,[zdroj?] včetně udržování diplomatických styků a sjednávání mezinárodních smluv. Spravuje z převážné části rozpočet Evropské unie.

Kolegium komisařů zasedá jedenkrát týdně.

Složení, ustanovení a odpovědnost parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí – nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. Komise má rovněž sedm místopředsedů.

V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a následně schválený volbou Evropským parlamentem, v níž musí získat prostou většinu hlasů poslanců. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie a předsedou Evropské komise, který zcela sám přiděluje komisařům resorty, následně komisaři předstupují před výbory parlamentu a parlament jako celek, kde je poslanci zkoumána jejich kompetentnost, nakonec je komise jako celek schválena volbou Evropským parlamentem.

Komise je odpovědná Parlamentu. Poslanci Evropského parlamentu mají právo komisaře i předsedu komise interpelovat a interpelovaní mají povinnost písemně nebo osobně odpovědět, zpravidla je k tomu vyhrazeno každé úterý. Komise musí parlamentu pravidelně předkládat zprávy o svojí činnosti. Jediný způsob, jakým může být komise odvolána, je vyhlášení nedůvěry Evropským parlamentem dvoutřetinovou většinou jeho poslanců.

Počet komisařů[editovat | editovat zdroj]

První předseda Evropské komise Walter Hallstein

Počet komisařů prodělal od roku 2004 několik změn:

  • Před vstupem deseti nových členských států měla Evropská komise 20 komisařů: Pět největších států (Francie, Itálie, Německo, Španělsko a Spojené království) mělo v EK po dvou komisařích, zbylých 10 členských zemí Evropské unie po jednom.
  • Po vstupu nových zemí 1. května 2004 se zvýšil počet komisařů na 30 (přibylo po jednom komisaři z každé nové členské země).
  • 18. listopadu 2004, kdy se ujala vlády nová Evropská komise, se počet komisařů snížil na 25 – každá členská země má již jen jednoho komisaře.
  • Od 1. ledna 2007 do 30. června 2013 měla Komise celkem 27 členů (po přistoupení Bulharska a Rumunska).
  • Od 1. července 2013 čítá Komise 28 komisařů (po přistoupení Chorvatska).

Poznámka: Podle Lisabonské smlouvy měl od 1. listopadu 2014 počet členů Komise původně odpovídat dvěma třetinám počtu členských států, ovšem v květnu 2013 Evropská rada rozhodla, že se Komise bude nadále skládat z počtu členů, který se rovná počtu členských států.[1]

Generální ředitelství[editovat | editovat zdroj]

Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), běžně označovaných zkratkou DG (nebo v češtině GŘ). Generální ředitelství jsou odborné úřady, z nichž každý má na starosti jednu z oblastí, do kterých zasahují unijní politiky (např. energie, životní prostředí, daně a cla, výzkum). Ředitelství zaměstnávají úředníky, překladatele, tlumočníky, ale též odborníky, kteří zajišťují odborné posudky a analýzy legislativních návrhů, které se Komise chystá předložit. Jedním z ředitelství je i Generální sekretariát Evropské komise, zajišťující každodenní chod Komise, její komunikaci s veřejností a také kontrolu uplatňování evropských právních předpisů.[2] Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky.

Přehled komisí[editovat | editovat zdroj]

Jean-Claude Juncker[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Junckerova komise.

Junckerova komise úřadovala v letech 2014–2019. Předsedou se stal bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Po jednom zástupci do komise vyslal každý z dvaceti osmi členských států.[3][4] Vedoucím kanceláře Juncker jmenoval bývalého ředitele volební kampaně a šéfa týmu přechodného období, Martina Selmayra, který byl během předsednictví označen za „nejmocnějšího šéfa kanceláře v Evropské unii vůbec.“[5] V březnu 2018 se Selmayr stal generálním tajemníkem komise.

Ursula von der Leyenová[editovat | editovat zdroj]

Komise Ursuly von der Leyenové působí ve funkci od 1. prosince 2019. V komisi mají zástupce všechny členské země až na Velkou Británii, která svého komisaře nenavrhla kvůli očekávanému brexitu. V komisi zasedá 14 mužů a 13 žen. Byla schválena 461 europoslanci.

Seznam českých eurokomisařů[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Foto Osoba Portfolio Období Komise   Strana
1. No portrait cs.svg Pavel Telička Zdraví a ochrana spotřebitele 1. května 200411. listopadu 2004 Prodiho nestraník
2. Vladimír Špidla Vladimír Špidla Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti 22. listopadu 20049. února 2010 první Barrosova ČSSD
3. Štefan Füle Štefan Füle Rozšíření a politika sousedství 10. února 201031. října 2014 druhá Barrosova nestraník
4. Věra Jourová Věra Jourová Spravedlnost, ochrana spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví (Junckerova)

Místopředsedkyně Evropské komise a kontrola dodržování hodnot EU (Leyenové)

od 1. listopadu 2014 Junckerova, Leyenové ANO

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_1.3.8.pdf
  2. Evropská komise [online]. [cit. 2016-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-24. 
  3. EUROPEAN COMMISSION. A new start for Europe: My agenda for Jobs, Growth, Fairness and Democratic Change. Press release. 15-07-2014. Dostupné online [cit. 15-07-2014]. (anglicky) 
  4. MEPs elect Jean-Claude Juncker to head EU Commission. BBC News. 15-07-2014. Dostupné online [cit. 15-07-2014]. (anglicky) 
  5. HERSZENHORN, DAVID M. 'Monster' at the Berlaymont. www.politico.eu. 17-11-2016. Dostupné online [cit. 3-5-2017]. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 19–22.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 79–84.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]