Dragon (kosmická loď)
| Kosmická loď Dragon | ||
|---|---|---|
 Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3 | ||
| Popis | ||
| Výrobce: | SpaceX, USA | |
| Úloha: | Transportní lety na oběžnou dráhu Země | |
| Parametry | ||
| Délka kabiny | 3,1 m | |
| Délka nákl. prostoru | 2,7 m | |
| Celková délka lodi | 6,1 m | |
| Průměr lodi | 3,7 m | |
| Přetlakový prostor | 10 m³ | |
| Nepřetlakový prostor | 14 m³ | |
| Hmotnost prázdná | 4 200 kg | |
| Hmotnost nákladu | až 3 310 kg | |
| Hmotnost startovní | 7 510 kg | |
| Výdrž na dráze | 7 dní | |
Dragon je komerční kosmická loď, vyvinutá soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).[1] První pilotovanou lodí by měla být její nástupce, loď Dragon 2.
Obsah
Kontrakt COTS[editovat | editovat zdroj]
V soutěži vypsané v rámci programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services) byla v roce 2006 vybrána společnost SpaceX, aby vyvinula kosmické plavidlo pro dopravu nákladu a výhledově i lidských posádek, na nízkou oběžnou dráhu Země, zejména ke stanici ISS. V rámci přiděleného kontraktu v hodnotě minimálně 278 mil. USD byla společnost zavázána k vývoji plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. K vynášení lodi Dragon vyvinula SpaceX svou vlastní kosmickou raketu Falcon 9. Důvodem k vypsání COTS bylo ukončení provozu kosmického raketoplánu v roce 2011 a nutnost rozšíření přepravních kapacit na nízkou oběžnou dráhu Země ještě před prvním pilotovaným letem lodi Orion organizace NASA.
Konstrukce lodi[editovat | editovat zdroj]
Dragon[editovat | editovat zdroj]
Základní konfigurace určená pro bezpilotní dopravu nákladu na stanici ISS.
Jedná se o loď klasické koncepce s návratovou kapslí umožňující balistický nebo řízený návrat s využitím mírného vztlaku tělesa. Uvnitř lodi je hermetický prostor o objemu 10 m³ až pro 3 310 kg nákladu. Kromě toho je do budoucna plánováno využití lodi i v pilotovaném režimu, kdy bude možné do kabiny usadit až 7 astronautů. Součástí návratové kabiny je většina technologických systémů lodi, jako je 18 korekčních raketových motorů Draco o tahu 400 N, avionika, napájecí systém, nádrže pohonných hmot atd. Na špici lodi je umístěn stykovací uzel CBM. Ten je při startu lodi překrytý aerodynamickým krytem. Při letech s lidskou posádkou pak bude loď doplněna o záchranný raketový systém. Délka kabiny je 3,1 m s krytem pak 4,5 m. Maximální průměr 3,7 m.
Kromě vlastní návratové kabiny je součástí lodi válcová nástavba, u které není předpokládán zpětný návrat na Zemi. K této nástavbě je připojen pár solárních panelů. Uvnitř nástavby je nepřetlakový prostor pro umístění dalšího nákladu o objemu až 14 m3.
V nákladní variantě je celková délka lodi včetně krytu spojovacího uzlu okolo 7,5 m, maximální průměr 3,7 m a celková hmotnost okolo 8 tun. Z toho činí suchá hmotnost lodi 4200 kg, pohonné hmoty až 1230 kg, náklad uvnitř kabiny až 1700 kg a náklad v externí nástavbě až 850 kg.
Loď je vybavena tepelným štítem z materiálu PICA-X (phenolic impregnated carbon ablator), který je dimenzován pro návrat lodi z oblastí Měsíce a Marsu.
Vlastní přistání je zabezpečeno soustavou dvou výtažných a tří hlavních padáků. Výtažné padáky, vypouštěné ve výši cca 13 km, slouží ke zpomalení a stabilizaci pádu. Hlavní padáky o průměru 35 m se otvírají ve výši 3 km a zabezpečí měkké přistání rychlostí 5–5,5 m/s. Bezpečné dosednutí je zajištěno i při selhání jednoho z hlavních padáků.
Dragon 2[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Dragon 2.
Pilotovaná verze, dříve označovaná jako DragonRider nebo Dragon V2, určená k rotaci posádek na stanici ISS s kapacitou až 7 astronautů. Za tímto účelem bude základní loď Dragon doplněna systémem zabezpečení životních podmínek s kapacitou až 7 dní samostatného letu a dále raketovým záchranným systémem zajišťujícím bezpečnost posádky při závadě na nosné raketě v průběhu startu. Přistávat bude na 4 výsuvné teleskopické nohy. Loď bude vybavena jiným stykovacím uzlem, na bázi NASA Docking System, který bude umožňovat automatické zadokování u orbitální stanice. Při zadokování u stanice bude výdrž lodi na oběžné dráze až 210 dní. Současně s posádkou bude možné vynášet i omezené množství dalšího nákladu.
Dne 6. května 2015 byl na základně Cape Canaveral proveden bezpilotní zkušební let – Pad abort Test – během kterého byla úspěšně otestována funkce integrovaného záchranného raketového systému lodi.
DragonLab[editovat | editovat zdroj]
Nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze země za účelem provádění různorodých experimentů. Nosná kapacita vynášeného nákladu bude 6000 kg na oběžnou dráhu a 3000 kg zpět na Zemi. První let této konfigurace není v současné době (červen 2018) známý.
Red Dragon[editovat | editovat zdroj]
Nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 kg nákladu na povrch Marsu. Původně se s prvním startem počítalo v roce 2018, ale v červenci 2017 bylo oznámeno, že projekt Red Dragonu byl zrušen.[2]
Harmonogram misí[editovat | editovat zdroj]
| Datum startu lodi | Let | Číslo lodi[* 1] | Stav | Hmotnost
Nákladu |
Čas strávený na ISS | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 8. prosinec 2010 | SpX-C1 | C101 | Úspěšná | 3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi | ||
| 22. květen 2012 | SpX-C2+ | C102 | Úspěšná | 525 kg | 5d 16h | testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS |
| 7. říjen 2012 | SpaceX CRS-1 | C103 | Úspěšná | 905 kg | 17d 22h | 1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 1. březen 2013 | SpaceX CRS-2 | C104 | Úspěšná | 677 kg | 22d 18h | 2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 16. duben 2014 | SpaceX CRS-3 | C105 | Úspěšná | 2089 kg | 27d 22h | 3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9[3] |
| 21. září 2014 | SpaceX CRS-4 |
C106.1 | Úspěšná | 2216 kg | 31d 22h | 4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší |
| 10. leden 2015 | SpaceX CRS-5 | C107 | Úspěšná | 2317 kg | 29d 03h | 5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 14. duben 2015 | SpaceX CRS-6 C108.1 |
C108.1 | Úspěšná | 2015 kg | 33d 20h | 6. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9 |
| 6. květen 2015 | Dragon 2 – Pad Abort Test | Úspěšná | - | zkušební suborbitální test záchranného systému lodě Dragon 2 | ||
| 22. červen 2015 | SpaceX CRS-7 | C109 | Neúspěšná | - | 7. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; raketa explodovala 139 sekund po startu | |
| 8. duben 2016 | SpaceX CRS-8 | C110.1 | Úspěšná | 3136 kg | 30d 21h | 8. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace |
| 18. červenec 2016 | SpaceX CRS-9 | C111.1 | Úspěšná | 2257 kg | 36d 7h | 9. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 19. únor 2017 | SpaceX CRS-10 | C112 | Úspěšná | 2490 kg | 23d 8h | 10. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 3. červen 2017 | SpaceX CRS-11 |
C106.2[4] | Úspěšná | 2800 kg | 27d 2h | 11. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS,[4] znovupoužití lodi Dragon z mise CRS-4. |
| 14. srpen 2017[5] | SpaceX CRS-12 | C113 | Úspěšná | 2910 kg | 30d 22h | 12. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS. |
| 1. listopad 2017[6] | SpaceX CRS-13 | C108.2 | Úspěšná | 2205 kg | 25d 21h | 13. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS. |
| 2. dubna 2018 | SpaceX CRS-14 | C110.2 | Úspěšná | 2647 kg | 23d 1h | |
| 29. června 2018 | SpaceX CRS-15 | C111.2 | Úspěšná | 2697 kg | 31 dní | |
| 1. prosince 2018 | SpaceX CRS-16 | Plánovaná | ||||
| 1. února 2019 | SpaceX CRS-17 | Plánovaná | ||||
| května 2019 | SpaceX CRS-18 | Plánovaná | ||||
| října 2019 | SpaceX CRS-19 | Plánovaná | ||||
| ledna 2020 | SpaceX CRS-20 | Plánovaná |
- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.
- ↑ ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20]. (česky)
- ↑ STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Dragon SpaceX-3 [online]. Česká astronomická společnost, 2014-4-18, rev. 2014-4-19 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony [online]. www.kosmonautix.cz, 31. května 2017. Dostupné online.
- ↑ Mise CRS-12 (průběžně aktualizováno) – ElonX. ElonX. 2017-07-01. Dostupné online [cit. 2017-08-12]. (česky)
- ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dragon ve Wikimedia Commons - Oficiální stránka lodi Dragon, společnosti SpaceX − anglicky
- Specifikace lodi na KOSMO.CZ
- Stránka lodi Dragon v encyklopedii Space 40
