Dragon (kosmická loď)
| Kosmická loď Dragon | |
|---|---|
 Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3 | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | SpaceX |
| Země původu |  USA |
| Provozovatel | SpaceX |
| Použití | zásobování ISS |
| Technické specifikace | |
| Typ | nákladní kosmická loď |
| Nosná raketa | Falcon 9 |
| Životnost | 7 dní (v samostatném letu) |
| Startovní hmotnost | 7 510 kg |
| Prázdná hmotnost | 4 200 kg |
| Kapacita nákladu | až 3 310 kg |
| Délka | 6,1 m |
| Průměr | 3,7 m |
| Objem | 10 m³ (přetlakový) 14 m³ (nepřetlakový) |
| Energie | solární panely |
| Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | vyřazena |
| Vyrobeno | 14 |
| Vypuštěno | 22 |
| Ztraceno | 1 |
| První start | 8. prosince 2010 |
| Poslední start | 7. března 2020 |
| Související zařízení | |
| Deriváty | Dragon 2 |
Dragon byla komerční kosmická loď, vyvinutá soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).[1] Poslední start se uskutečnil 7. března 2020. První komerční pilotovanou lodí je její nástupce, loď Dragon 2.
Kontrakt COTS
[editovat | editovat zdroj]V soutěži vypsané v rámci programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS) byla v roce 2006 vybrána společnost SpaceX, aby vyvinula kosmické plavidlo pro dopravu nákladu a výhledově i lidských posádek, na nízkou oběžnou dráhu Země, zejména ke stanici ISS. V rámci přiděleného kontraktu v hodnotě minimálně 278 mil. USD byla společnost zavázána k vývoji plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. K vynášení lodi Dragon vyvinula SpaceX svou vlastní kosmickou raketu Falcon 9. Důvodem k vypsání COTS bylo ukončení provozu kosmického raketoplánu v roce 2011 a nutnost rozšíření přepravních kapacit na nízkou oběžnou dráhu Země ještě před prvním pilotovaným letem lodi Orion organizace NASA.
Konstrukce lodi
[editovat | editovat zdroj]
Dragon
[editovat | editovat zdroj]Základní konfigurace určená pro bezpilotní dopravu nákladu na stanici ISS.
Jedná se o loď klasické koncepce s návratovou kapslí umožňující balistický nebo řízený návrat s využitím mírného vztlaku tělesa. Uvnitř lodi je hermetický prostor o objemu 10 m³ až pro 3 310 kg nákladu. Kromě toho je do budoucna plánováno využití lodi i v pilotovaném režimu, kdy bude možné do kabiny usadit až 7 astronautů. Součástí návratové kabiny je většina technologických systémů lodi, jako je 18 korekčních raketových motorů Draco o tahu 400 N, avionika, napájecí systém, nádrže pohonných hmot atd. Na špici lodi je umístěn stykovací uzel CBM. Ten je při startu lodi překrytý aerodynamickým krytem. Při letech s lidskou posádkou pak bude loď doplněna o záchranný raketový systém. Délka kabiny je 3,1 m s krytem pak 4,5 m. Maximální průměr 3,7 m.
Kromě vlastní návratové kabiny je součástí lodi válcová nástavba, u které není předpokládán zpětný návrat na Zemi. K této nástavbě je připojen pár solárních panelů. Uvnitř nástavby je nepřetlakový prostor pro umístění dalšího nákladu o objemu až 14 m³.
V nákladní variantě je celková délka lodi včetně krytu spojovacího uzlu okolo 7,5 m, maximální průměr 3,7 m a celková hmotnost okolo 8 tun. Z toho činí suchá hmotnost lodi 4200 kg, pohonné hmoty až 1230 kg, náklad uvnitř kabiny až 1700 kg a náklad v externí nástavbě až 850 kg.
Loď je vybavena tepelným štítem z materiálu PICA-X (phenolic impregnated carbon ablator), který je dimenzován pro návrat lodi z oblastí Měsíce a Marsu.
Vlastní přistání je zabezpečeno soustavou dvou výtažných a tří hlavních padáků. Výtažné padáky, vypouštěné ve výši cca 13 km, slouží ke zpomalení a stabilizaci pádu. Hlavní padáky o průměru 35 m se otvírají ve výši 3 km a zabezpečí měkké přistání rychlostí 5–5,5 m/s. Bezpečné dosednutí je zajištěno i při selhání jednoho z hlavních padáků.
Dragon 2
[editovat | editovat zdroj]DragonLab
[editovat | editovat zdroj]Nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze země za účelem provádění různorodých experimentů. Nosná kapacita vynášeného nákladu bude 6000 kg na oběžnou dráhu a 3000 kg zpět na Zemi. Žádné lety této konfigurace nejsou v plánu.
Red Dragon
[editovat | editovat zdroj]Nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 kg nákladu na povrch Marsu. Původně se s prvním startem počítalo v roce 2018, ale v červenci 2017 bylo oznámeno, že projekt Red Dragonu byl zrušen.[2]
Dragon XL
[editovat | editovat zdroj]Kosmická loď určená k zásobování stanice Gateway.
Seznam lodí
[editovat | editovat zdroj]Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi Dragon:[3]
| Sériové číslo |
Status | Počet letů | Celková doba letu | Mise | Poznámky | Galerie |
|---|---|---|---|---|---|---|
| C101 | Vyřazena | 1 | 3 hodiny a 19 minut | COTS Demo 1 | prototyp, vystavena v ústředí SpaceX |  |
| C102 | Vyřazena | 1 | 9 dní, 7 hodin a 57 minut | COTS Demo 2 | vystavena v Kennedyho vesmírném středisku | |
| C103 | Vyřazena | 1 | 20 dní, 18 hodin a 47 minut | CRS-1 | | |
| C104 | Vyřazena | 1 | 25 dní, 1 hodina a 24 minut | CRS-2 | | |
| C105 | Vyřazena | 1 | 29 dní, 23 hodin a 38 minut | CRS-3 | | |
| C106 | Vyřazena | 3 | 97 dní, 3 hodiny a 2 minuty | CRS-4 CRS-11 CRS-19 |
první opakovaně použitý Dragon | |
| C107 | Vyřazena | 1 | 31 dní, 14 hodin a 56 minut | CRS-5 | | |
| C108 | Vyřazena | 3 | 98 dní, 18 hodin a 50 minut | CRS-6 CRS-13 CRS-18 |
vystavena v The California Science Center v Los Angeles | |
| C109 | Zničena | 1 | 2 minuty | CRS-7 | zničena po explozi rakety krátce po startu | |
| C110 | Vyřazena | 2 | 65 dní, 20 hodin a 20 minut | CRS-8 CRS-14 |
| |
| C111 | Vyřazena | 2 | 74 dní, 23 hodin a 38 minut | CRS-9 CRS-15 |
| |
| C112 | Vyřazena | 3 | 99 dní a 1 hodina | CRS-10 CRS-16 CRS-20 |
| |
| C113 | Vyřazena | 2 | 64 dní, 12 hodin a 4 minuty | CRS-12 CRS-17 |
|
Seznam misí
[editovat | editovat zdroj]| Datum startu lodi | Let | Loď[* 1] | Stav | Hmotnost nákladu |
Čas strávený na ISS | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 8. prosinec 2010 | COTS Demo 1 | C101 | Úspěšná | – | 3hodinový let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi | |
| 22. květen 2012 | COTS Demo 2 | C102 | Úspěšná | 525 kg | 5d 17h | testovací let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS |
| 7. říjen 2012 | CRS-1 | C103 | Úspěšná | 905 kg | 17d 22h | první operační zásobovací let na ISS |
| 1. březen 2013 | CRS-2 | C104 | Úspěšná | 677 kg | 22d 18h | |
| 16. duben 2014 | CRS-3 | C105 | Úspěšná | 2089 kg | 27d 21h | otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9[4] |
| 21. září 2014 | CRS-4 | C106 | Úspěšná | 2216 kg | 31d 22h | součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší |
| 10. leden 2015 | CRS-5 | C107 | Úspěšná | 2317 kg | 29d 3h | |
| 14. duben 2015 | CRS-6 | C108 | Úspěšná | 2015 kg | 33d 20h | otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9 |
| 22. červen 2015 | CRS-7 | C109 | Neúspěšná | – | raketa explodovala 139 sekund po startu | |
| 8. duben 2016 | CRS-8 | C110 | Úspěšná | 3136 kg | 30d 21h | dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace |
| 18. červenec 2016 | CRS-9 | C111 | Úspěšná | 2257 kg | 36d 6h | |
| 19. únor 2017 | CRS-10 | C112 | Úspěšná | 2490 kg | 23d 8h | |
| 3. červen 2017 | CRS-11 | C106 (2) | Úspěšná | 2800 kg | 27d 1h | první mise, při které byl podruhé použit stejný Dragon[5] |
| 14. srpen 2017 | CRS-12 | C113 | Úspěšná | 2910 kg | 31d 6h | |
| 1. listopad 2017 | CRS-13 | C108 (2) | Úspěšná | 2205 kg | 25d 21h | |
| 2. dubna 2018 | CRS-14 | C110 (2) | Úspěšná | 2647 kg | 30d 16h | |
| 29. června 2018 | CRS-15 | C111 (2) | Úspěšná | 2697 kg | 32d | |
| 5. prosince 2018 | CRS-16 | C112 (2) | Úspěšná | 2573 kg | 36d 4h | první stupeň přistál nouzově do moře – porucha čerpadla roštových kormidel |
| 4. května 2019 | CRS-17 | C113 (2) | Úspěšná | 2482 kg | 27d 23h | |
| 25. července 2019 | CRS-18 | C108 (3) | Úspěšná | 2312 kg | 30d 20h | první mise, při které byl potřetí použit stejný Dragon |
| 5. prosince 2019 | CRS-19 | C106 (3) | Úspěšná | 2617 kg | 29d 19h | |
| 7. března 2020 | CRS-20 | C112 (3) | Úspěšná | 1977 kg | 28d 22h | poslední mise Dragonu první generace |
- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-10.
- ↑ ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20].
- ↑ List of Dragon Capsules [online]. 2019-05-12 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Dragon SpaceX-3 [online]. Česká astronomická společnost, 2014-4-18, rev. 2014-4-19 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony [online]. www.kosmonautix.cz, 31. května 2017. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX Dragon na Wikimedia Commons - Oficiální stránka lodi Dragon, společnosti SpaceX – anglicky Archivováno 5. 4. 2013 na Wayback Machine.
- Specifikace lodi na KOSMO.CZ
- Stránka lodi Dragon v encyklopedii Space 40
