Starlink

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Logo

Starlink je satelitní konstelace připravovaná společností SpaceX. Měla by celkem zahrnovat téměř 12 tisíc družic, jež budou poskytovat širokopásmové připojení k internetu (satelitní internet). Celá konstelace by měla být dokončena do roku 2027.[1]

Družice budou rozmístěny na mnoha drahách kolem Země ve třech výškových pásmech. Rozmístěny by měly být takto: 7518 ve výšce asi 440 km, 1584 ve výšce asi 550 km a 2825 satelitů ve výškách kolem 1200 km.[1] Pro připojení bude potřeba terminál asi o velikosti krabice od pizzy; SpaceX má zatím u FCC zažádáno o povolení na provoz milionu těchto pozemních stanic.[2]

První dávka 60 satelitů byla vynesena 24. května 2019 (UTC). Z toho je v dobrém stavu 57 kusů a 45 satelitů již dosáhlo cílové oběžné dráhy. Celkem pět satelitů bude deorbitováno, z toho tři z důvodu technických potíží.[3] Podle informací z 27. června 2019 bylo 50 satelitů na operační oběžné dráze.[4]

Dne 2. září 2019 oznámila Evropská komsická agentura, že byla nucena provédst úhybný manévr se satelitem Aeolus, který se ocitl na kolizní dráze se satelitem Starlink 44.[5] Zároveň agentura obvinila SpaceX z nespolupráce při řešení problému. SpaceX se den po incidentu vyjádřila, že s operátory satelitu Aeolus byla naposledy v kontaktu 28. srpna, kdy byla pravděpodobnost srážky 1:45000 kdy se úhybný manévr nejevil jako potřebný. Později americké letectvo vydalo novou zprávu, kde již byla pravděpodobnost 1:600. Z důvodu chyby v systému SpaceX operátor satelitů Starlik tuto informaci neobdržel.[6]


Specifikace družic[editovat | editovat zdroj]

Testovací družice Tintin A a B (dříve Microsat-2a a 2b) měly tvar kvádru s rozměry 1,1 m × 0,7 m × 0,7 m a vážily kolem 400 kg.[7] Byly vybaveny dvojicí vyklápěcích solárních panelů o rozměrech 2 m × 8 m a anténou na principu fázového pole v pásmu Ku.[7]

Oproti tomu družice první generace jsou výrazně plošší a váží jen 227 kg.[8] Jsou vybaveny jediným solárním panelem o výkonu 3 kW a Hallovým motorem vlastní výroby, který namísto typického xenonu spotřebovává krypton.[9] Jde o první použití kryptonu pro pohon družice.[9] Ten má sice o 10–15 % větší specifický impuls než xenon, ale produkuje o 15–25 % nižší tah a motory na krypton jsou o 15–25 % méně efektivní, takže ve výsledku pro vyrovnání se tahu xenonových motorů potřebují kryptonové výrazně větší výkon.[10] Velkou předností kryptonu oproti xenonu, zvlášť u takto velké konstelace, je ale jeho cena za kilogram: krypton je 5krát až 10krát levnější.[10]

Družice obsahují 4 antény v pásmu Ku, opět na principu fázového pole; u dalších generací je pak plánováno přidání laserové komunikace mezi satelity a antén v pásmech Ka a V.[11] Další rozdíl mezi generaci má být při zániku v atmosféře: současná verze je navržena tak, že po vstupu do atmosféry shoří 95 % dílů, u budoucích generací by již měl shořet satelit celý.[12]

Testovací družice[editovat | editovat zdroj]

Prvními testovacími družicemi se měly stát MicroSat 1a a 1b. Byly vybavené transpordéry v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením pro pořizování snímků Země a satelitů navzájem. Měly startovat jako sekundární náklad při některé z misí Iridium NEXT v roce 2016. nakonec byly použity pouze pro pozemní testy a jejich úlohu na oběžné dráze převzaly družice MicroSat 2a a 2b.[13]

MicroSat 2a a 2b, později známé spíše jako Tintin A a B, byly dvě identické družice, každá o hmotnosti 400 kg. Jejich start byl plánován na začátek roku 2017, nakonec letěly jako sekundární náklad při misi Paz na začátku roku 2018. Stejně jako předchozí exempláře, byly i tyto vybaveny komunikací v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením. Sloužily k testům komunikace mezi dvěma pozemními stanovišti.[14]

Seznam startů[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. února 2018 vynesla SpaceX jako sekundární náklad satelitu Paz dvě zkušební družice Starlinku, nazvané Tintin A a B.[15]

Mise Podrobnosti

Minulé starty[editovat | editovat zdroj]

1 Let byl připravován na 16. května 2019 2:30 UTC,[16] během něho měla být vynesena první dávka 60 satelitů.[17] Družice vynášela raketa F9 Block 5 (B1049.3)[16] z floridského Startovacího komplexu 40, přistání prvního stupně mělo proběhnout na ASDS Of Course I Still Love You.[18] Start byl nejdříve odložen o den kvůli počasí, následně o další týden kvůli aktualizaci softwaru vynášených družic.[19] Družice byly úspěšně vyneseny 24. května 2019 02:30 UTC, i první stupeň opět přistál. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla; předchozí rekord 12 055 kg byl ustaven v březnu 2019 při misi Crew Dragon Demo 1.[12]

Budoucí starty[editovat | editovat zdroj]

v1-1 Start byl původně oznámen na konec září 2019, ale nyní je plánován na 17. října 2019 z rampy SLC-40 pomocí rakety Falcon 9 s již použitým prvním stupněm. Družice budou vyneseny na dráhu ve výšce 440 km a na finální dráhu ve výšce 550 km se dostanou pomocí vlastních motorů. Počet satelitů při jednom startu se může mírně lišit od první mise, jelikož poletí novější varianta.[20]
v1-2 Třetí mise je aktuálně plánována na začátek listopadu 2019.[21]
v1-3 Čtvrtá mise je aktuálně plánována na listopad 2019.[22]
v1-4 Čtvrtá mise je aktuálně plánována na prosinec 2019.[22]

Na první polovinu roku 2020 SpaceX plánuje okolo 14 startů rakety Falcon 9, z toho polovinu mají tvořit mise Starlink.[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MELECHIN, Petr. SpaceX bude poskytovat internet – v roce 2019 začne vynášet satelity pro svou obří konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2018-02-17 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  2. JAVŮREK, Karel. SpaceX čeká na schválení provozu jednoho milionu pozemních stanic pro satelitní internet Starlink. Connect.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  3. GRAY, Tyler. @TylerG1998 [online]. 2019T13:05 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. r/spacex - Updated @SpaceX Starlink orbital height plot. Three more sats now removed from the constellation. 50 of the 60 satellites are in the operational orbit.. reddit [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ESA spacecraft dodges potential collision with Starlink satellite. SpaceNews.com [online]. 2019-09-03 [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GRUSH, Loren. @lorengrush [online]. 2019T9:04 [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b SpaceX Starlink broadband pathfinder sats launched. Cidera Analytics [online]. 2018-02-22 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. SLÍŽEK, David. SpaceX Elona Muska vypustila 60 satelitů Starlink pro internetové připojení. Lupa.cz [online]. [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  9. a b RALPH, Eric. SpaceX ready for 60-satellite Starlink launch debut: third time's the charm?. Teslarati [online]. 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b RALPH, Eric. SpaceX reveals new Starlink satellite details 24 hours from launch. Teslarati [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  11. MELECHIN, Petr. Vše o konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2019-05-20 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  12. a b GEBHARDT, Chris. Falcon 9 launches first Starlink mission – heaviest payload launch by SpaceX to date. NASASpaceFlight.com [online]. NASA, 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. MicroSat 1a, 1b. space.skyrocket.de [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  14. MicroSat 2a, 2b (Tintin A, B). space.skyrocket.de [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  15. WALL, Mike. SpaceX's Prototype Internet Satellites Are Up and Running. Space.com [online]. 2018-02-22 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b Starlink mission press kit [online]. SpaceX, 2019-05 [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Pierre. SpaceX vypustí prvních 60 satelitů ambiciozního projektu Starlink, podívejte se jak vypadají. oTechnice.cz [online]. 2019-05-13 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  18. MAJER, Dušan. Úsvit megakonstelace Starlink od SpaceX. Kosmonautix.cz [online]. 2019-05-14 [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  19. MAJER, Dušan. Další odklad Falconu 9. Kosmonautix.cz [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 
  20. CHEMIK, Jiří HadačKdysi dávno; ELONX, nyní redaktor popularizačního webu; NATOLIK, Kterému Už V. Dětství Učarovala Kosmonautika a to. ElonX [online]. 2019-08-01 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (česky) 
  21. a b NASASpaceFlight.com [online]. 2019-08-02 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. a b SpaceX Mission Paperwork (FCC/FAA/etc. permits/licenses). forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2019-09-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • MELECHIN, Petr. Vejde se na oběžnou dráhu 12 000 satelitů pro Starlink?. ElonX [online]. 2019-05-12. Dostupné online. 
  • MELECHIN, Petr. Internet levně a rychle. SpaceX načíná další „megalomanský“ projekt. iDNES.cz [online]. 2018-02-22 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online.