Starlink

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Starlink
logo projektu

logo projektu

Základní údaje
Výrobce SpaceX
Země původu Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Provozovatel SpaceX
Použití satelitní internet
Technické specifikace
Typ malý satelit
Životnost 3–7 let
Startovní hmotnost 227–260 kg
Výrobní specifikace
Stav aktivní
Vypuštěno 1844
Funkčních 1699
Vyřazených 145
První start 22. února 2018
Související zařízení

Starlink je satelitní konstelace připravovaná společností SpaceX. Měla by celkem zahrnovat téměř 12 tisíc družic, jež budou poskytovat širokopásmové připojení k internetu (satelitní internet). Celá konstelace by měla být dokončena do roku 2027.[1]

Družice budou rozmístěny na mnoha drahách kolem Země ve třech výškových pásmech. Rozmístěny budou takto: 7518 ve výšce asi 340 km, 1584 ve výšce asi 550 km a 2825 satelitů ve výškách kolem 1200 km.[1]První slupka družic, ve výšce 550 km, byla dokončena 26. května 2021, misí v1-L28.

První dávka 60 satelitů byla vynesena 24. května 2019 (UTC). V říjnu 2020 společnost SpaceX uvedla, že chtějí provést deorbitaci všech těchto 60 družic. V září 2021 bylo všech těchto 60 družic deorbitováno nebo vyřazeno z provozu.[2]

Dosluhující satelity budou nahrazovány novou generací družic Starlink. Družice druhé generace by měly být vynášeny na oběžnou dráhu během roku 2022. Družice druhé generace budou vybaveny lasery, díky kterým budou mít družice možnost přenášet signál mezi sebou, díky čemuž by mělo dojít ke snížení latence signálu, navíc nebude kvůli nim potřeba stavět pozemní stanice. První prototypy družic s lasery na polární dráhu byly vypuštěny v lednu 2021 v rámci mise Transporter-1. První várka družic s lasery byla vynesena 14. září 2021.

Specifikace družic[editovat | editovat zdroj]

60 satelitů starlink před uvolněním od druhého stupně Falconu 9

Testovací družice Tintin A a B (dříve Microsat-2a a 2b) měly tvar kvádru s rozměry 1,1 m × 0,7 m × 0,7 m a vážily kolem 400 kg.[3] Byly vybaveny dvojicí vyklápěcích solárních panelů o rozměrech 2 m × 8 m a anténou na principu fázového pole v pásmu Ku.[3]

Oproti tomu družice první generace jsou výrazně plošší a váží jen 227 kg.[4] Jsou vybaveny jediným solárním panelem o výkonu 3 kW a Hallovým motorem vlastní výroby, který namísto typického xenonu spotřebovává krypton.[5] Jde o první použití kryptonu pro pohon družice.[5] Ten má sice o 10–15 % větší specifický impuls než xenon, ale produkuje o 15–25 % nižší tah a motory na krypton jsou o 15–25 % méně efektivní, takže ve výsledku pro vyrovnání se tahu xenonových motorů potřebují kryptonové výrazně větší výkon.[6] Velkou předností kryptonu oproti xenonu, zvlášť u takto velké konstelace, je ale jeho cena za kilogram: krypton je 5krát až 10krát levnější.[6]

Všechny satelity Starlink dokáží určit svou pozici pomocí GPS a zařízení pro sledování hvězd. Díky tomu dokáží lépe směrovat svůj signál, a také se, pomocí vlastního pohonu, automaticky vyhýbat odpadu a ostatním družicím na oběžné dráze.

Družice obsahují 4 antény v pásmu Ku, opět na principu fázového pole; u dalších generací je pak plánováno přidání laserové komunikace mezi satelity a antén v pásmech Ka a V.[7] Další rozdíl mezi generaci má být při zániku v atmosféře: současná verze je navržena tak, že po vstupu do atmosféry shoří 95 % dílů, u budoucích generací by již měl shořet satelit celý.[8]

Testovací družice[editovat | editovat zdroj]

Prvními testovacími družicemi se měly stát MicroSat 1a a 1b. Byly vybavené transpondéry v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením pro pořizování snímků Země a satelitů navzájem. Měly startovat jako sekundární náklad při některé z misí Iridium NEXT v roce 2016. Nakonec byly použity pouze pro pozemní testy a jejich úlohu na oběžné dráze převzaly družice MicroSat 2a a 2b.[9]

MicroSat 2a a 2b, později známé spíše jako Tintin A a B, byly dvě identické družice, každá o hmotnosti 400 kg. Jejich start byl plánován na začátek roku 2017, nakonec letěly jako sekundární náklad při misi Paz na začátku roku 2018. Stejně jako předchozí exempláře, byly i tyto vybaveny komunikací v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením. Sloužily k testům komunikace mezi dvěma pozemními stanovišti.[10]

Seznam startů[editovat | editovat zdroj]

SpaceX využívá k vynášení satelitů Starlink nosnou raketu Falcon 9, pomocí které je možné vynést až 60 satelitů Starlink. V budoucnu se plánuje vynášení satelitů Starlink raketou Starship, pomocí které by bylo možno vynést až 400 družic Starlink najednou.

číslo

letu

mise COSPAR ID Datum a čas (UTC) Nosná raketa Kosmodrom Výška orbity Inclinace Vypuštěno

družic

Funkčních

družic

Status mise
–S Tintin [11]
v0.1
2018-020 22. února 2018, 14:17 [12] F9 FTB1038.2 [13] Vandenberg, SLC-4E 514 km 97.5° [14] 2 0 Úspěšná
Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány.
1 v0.9 [15] 2019-029 24. května 2019, 02:30 F9 B5B1049.3 [13] CCAFS, SLC-40 440–550 km 53.0° 60 0 Úspěšná [16]
První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla.
2 v1.0 L1 [17] 2019-074 11. listopadu 2019, 14:56 F9 B5B1048.4 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 53 Úspěšná
První start produkční verze satelitů (v1.0). Hmotnost satelitů byla zvýšena na 260 kg a každý je vybaven anténou pro pásmo Ka[18]. Družice měly být původně vyneseny na dráhu ve výšce 440 km, ale došlo ke změně, kdy se vynesly do výšky pouze 280 km, ze které se do finální orbity dostali vlastním pohonem. Tento postup zajistí rychlou deorbitaci nefunkčních kusů.
3 v1.0 L2 2020-001 7. ledna 2020, 02:19 [19] F9 B5B1049.4 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 52 Úspěšná
Jeden ze satelitů, který dostal přezdívku DarkSat, byl vybaven povlakem snižujícím odrazivost, pro snížení dopadů na pozemní astronomická pozorování[20]
4 v1.0 L3 2020-006 29. ledna 2020, 14:06 [21] F9 B5B1051.3 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 53 Úspěšná
5 v1.0 L4 2020-012 17. února 2020, 15:05 [22] F9 B5B1056.4 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 55 Úspěšná
První vypuštění satelitů na eliptickou orbitu (212 × 386 km).
6 v1.0 L5 2020-019 18. března 2020, 12:16 F9 B5B1048.5 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 56 Úspěšná
7 v1.0 L6 2020-025 22. dubna 2020, 19:30:30 F9 B5B1051.4 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 58 Úspěšná
8 v1.0 L7 2020-035 4. června 2020, 01:25:00 F9 B5B1049.5 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 57 Úspěšná
Jeden ze satelitů, který dostal přezdívku VisorSat, byl vybaven clonou, která snižuje odrazivost slunečních paprsků na Zem[23], pro snížení dopadů na pozemní astronomická pozorování.
9 v1.0 L8 2020-038 13. června 2020, 9:21:18 F9 B5B1059.3 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 56 Úspěšná
První sdílený start satelitů Starlink. Bylo vypuštěno 58 satelitů Starlink a tři satelity Planet Labs, SkySats 16-18 pro pozorování Země.[24]
10 v1.0 L9 2020-055 7. srpna 2020, 05:12:05 F9 B5B1051.5 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 57 56 Úspěšná
Sdílený start se satelity BlackSky Global 7 a 8, 5 a 6.[25][26] Všechny satelity jsou vybaveny clonou testovanou při startu 4. června 2020.[27]
11 v1.0 L10 2020-057 18. srpna 2020, 14:31:16 F9 B5B1049.6 [28] CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 58 56 Úspěšná
Sdílený start se satelity Planet Labs, SkySats 19-21 pro pozorování Země.[29]
12 v1.0 L11 2020-062 3. září 2020, 12:46:14 [30] F9 B5B1060.2 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 55 Úspěšná
13 v1.0 L12 2020-070 6. října 2020, 11:29:34 F9 B5B1058.3 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 57 Úspěšná
14 v1.0 L13 2020-073 18. října 2020, 12:25:57 F9 B5B1051.6 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 55 Úspěšná
15 v1.0 L14 2020-074 24. října 2020, 15:31:34 F9 B5B1060.3 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 53 Úspěšná
16 v1.0 L15 2020-088 25. listopadu 2020, 2:13 F9 B5B1049.7 CCAFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 55 Úspěšná
17 v1.0 L16 2021-005 20. ledna 2021, 13:02:00 F9 B5B1051.8 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
v0.9 Tr-1 2021-006 24. ledna 2021, 15:00:00 F9 B5B1058.5 CCSFS, SLC-40 560 km 97.5° [31] 10 0 Úspěšná
První vypuštění prototypů družic Starlink s laserovými spoji na polární dráhu, které byly součástí mise Transporter-1, v rámci programu SmallSat Rideshare. [32]
18 v1.0 L18 2021-009 4. února 2021, 06:19:00 F9 B5B1060.5 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
19 v1.0 L19 2021-012 16. února 2021, 03:59:37 F9 B5B1059.6 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
Došlo ke ztrátě prvního stupně v Atlantském oceánu při návratu na Zem.[33]
20 v1.0 L17 2021-017 4. března 2021, 08:24:54 F9 B5B1049.8 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
21 v1.0 L20 2021-018 11. března 2021, 8:13 F9 B5B1058.6 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
22 v1.0 L21 2021-021 14. března 2021, 10:01 [34] F9 B5B1051.9 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 59 Úspěšná
23 v1.0 L22 2021-024 24. března 2021, 08:28 [35] F9 B5B1060.6 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
24 v1.0 L23 2021-027 7. duben 2021, 16:34 [36] F9 B5B1058.7 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
25 v1.0 L24 2021-036 29. duben 2021, 3:44 F9 B5B1060.7 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
26 v1.0 L25 2021-038 4. květen 2021, 19:01 F9 B5B1049.9 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
27 v1.0 L27 2021-040 9. květen 2021, 6:42 F9 B5B1051.10 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 58 Úspěšná
28 v1.0 L26 2021-041 15. květen 2021, 22:56 F9 B5B1058.8 KSC, LC-39A 550 km 53.0° 52 51 Úspěšná
Sdílený start s radarovou družicí Capella-6 a družicí pro pozorování Země Tyvak-0130. [37]
29 v1.0 L28 2021-044 26. květen 2021, 18:59 F9 B5B1063.2 CCSFS, SLC-40 550 km 53.0° 60 60 Úspěšná
v1.0 Tr-2 2021-057 30. června 2021, 19:31 F9 B5B1060.8 CCSFS, SLC-40 560 km 97.5° 3 3 Úspěšná
Vypuštění 3 družic Starlink na polární dráhu, které byly součástí mise Transporter-2, v rámci programu SSR (sdílený start s několika různými družicemi).
30 v1.5 L2-1 2021-082 14. září 2021, 3:55 F9 B5B1049.10 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 51 51 Úspěšná
První start vylepšených družic Starlink s laserovými spoji z Vandenbergovy základny v Kalifornii.
31 v1.5 L4-1 2021-104 13. listopad 2021, 13:19 F9 B5B1058.9 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 53 Úspěšná
Plánované starty
32 v1.5 L4-3 TBD 1. prosinec 2021 F9 B5 CCSFS, SLC-40 540 km 53.2° 53 Plánovaná
33 v1.5 L2-2 TBD prosinec 2021 F9 B5B1051.11 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 51 Plánovaná
34 v1.5 L2-3 TBD prosinec 2021 F9 B5B1049.11 Vandenberg, SLC-4E 570 km 70.0° 51 Plánovaná


Kritika[editovat | editovat zdroj]

Viditelné satelity Starlink na obloze v německém Tübingenu.

Jasnost družic[editovat | editovat zdroj]

Plánovaný počet satelitů Starlink má kritiku astronomů a to kvůli viditelnosti družic. Astronomové se bojí, že satelity budou komplikovat astronomická pozorování kvůli jejich jasnosti. Protože satelity Starlink mohou samostatně měnit své oběžné dráhy, nejdou naplánovat vědecká pozorování, které by se vyhnuly přeletu satelitů.

Společnost SpaceX na krititku zareagovala tak, že všechny nově vynesené družice Starlink, počínaje misí Starlink v1-L9, která proběhla 7. srpna 2020, vybavuje speciální sluneční clonou. Sluneční clona je vyrobena ze speciální tmavé pěny, přes kterou projdou pouze rádiové vlny. Družice s touto clonou se nazývají VisorSat. Družice VisorSat jsou neustále zdokonalovány a jejich viditelnost je postupně snižována. Podle posledního měření, v provozní výšce 550 km, byla viditelnost snížena z původní průměrné hodnoty 4,63 mag (viditelné i za mírného světelného znečištěním) na průměrnou hodnotu 6,48 mag. Cílem je, aby družice dosáhly hodnoty 7 mag, což je hodnota, kdy družice nelze spatřit pouhým okem.[38] SpaceX se i tak nadále snaží spolupracovat s astronomy na tom, aby se viditelnost nadále snižovala. Družice navíc při vzestupu na vyšší dráhu mají změněnou orientaci solárního panelu tak, aby tolik neodrážel světlo. [39]

Kosmický odpad[editovat | editovat zdroj]

Velké množství satelitů také vytváří dlouhodobé nebezpečí vesmírného smetí způsobeného srážkou dvou satelitů. SpaceX však tvrdí, že riziko není zdaleka tak vysoké, jak by se mohlo zdát. Satelity jsou malé a v okolí Země je neuvěřitelné množství místa. Konstelace navíc bude navržena tak, aby co nejvíce minimalizovala rizika a potenciál vzniku vesmírného smetí.

Satelity mají vlastní pohon a jsou schopny se vyhnout případné srážce s jiným objektem. SpaceX uvedla, že většina satelitů je vypuštěna v nižší nadmořské výšce a očekává se, že satelity, které se rozbily, budou během pěti let zpomaleny atmosférou natolik, že se sami deorbitují. Odhadovaná životnost satelitů se odhaduje na 3–7 let. Dosluhující satelity proto budou ještě včas před koncem životnosti přesunuty na takovou orbitu, která do 5 let způsobí vstup do atmosféry, kde shoří. [40]

Družice se po deorbitaci kompletně rozpadnou.

Starlink Internet[editovat | editovat zdroj]

Terminál pro připojení k internetu skrze starlink

Internet je momentálně ve fázi veřejného beta testování. Během října 2021 by mělo dojít k přechodu na ostrý provoz, jelikož má SpaceX na oběžné dráze dostatek družic pro zajištění nepřetržité dostupnosti signálu. Pro připojení bude potřeba terminál asi o velikosti krabice od pizzy a malý router.

SpaceX uvádí, že ve fázi beta je aktuální odhadovaná rychlost stahování 50–150 Mb/s, záleží na daném území. Od prosince 2020 do července 2021 bylo v USA a Kanadě reálně změřeno[41], že je download průměrně 50,5 Mb/s, upload 14 Mb/s a latence 52,5 ms. V Evropě má Starlink zatím nejlepší parametry z celého světa. Nabízí zde průměrnou rychlost stahování kolem 154 Mb/s, rychlost uploadu kolem 17 Mb/s s latencí 42 ms.[42]

Počátkem března 2021 se objevila zpráva, v níž SpaceX žádá u FCC o možnosti komerčního provozu sítě na dopravních prostředcích. Společnost chce své antény umístit na lodě, letadla, ale také na auta. V tomto případě by však nešlo o použití na osobních automobilech, pro ty by byla anténa příliš velká. Uplatnění by se však mohlo najít na kamionech a obytných vozech. [43]

Úřad FCC udělil v dubnu 2021 SpaceX licenci ohledně experimentálního testování Starlinku během testovacích letů prototypů rakety Starship. Licence je platná od 28. dubna 2021 do 28. června 2021. Poprvé byla anténa nainstalována na testovaném prototypu Starship SN15 a během testovacího letu poprvé otestována.[44]

SpaceX počítá také s vojenským využitím a vyhrazením části přenosové kapacity pro armádu. Síť má umožnit nejen běžný přenos dat, ale díky nízké latenci dané dostatečnou datovou kapacitou a nízkou oběžnou dráhou také jakýsi vojenský internet věcí a rozvoj pokročilého systému řízení taktických operací (ABMS, Advanced Battle Management System).[45]

Dostupnost sítě[editovat | editovat zdroj]

Router Starlink

Síť začala být pro veřejnost dostupnou spuštěním veřejného beta testování služby. To započalo v posledním čtvrtletí roku 2020 v severních státech USA a v Kanadě. Během roku 2021 začala být služba dostupná také v několika zemích v Evropě, v Jižní Americe a také v Austrálii a na Novém Zélandu. K úplnému pokrytí v Severní Americe by mělo dojít do konce roku 2021. V Evropě během roku 2022, jelikož je potřeba vyjednat s každým státem zvlášť podmínky. V říjnu 2021 službu v rámci beta testování využívá více než 100 000 uživatelů. V České republice začne být služba dostupná začátkem roku 2022.[46] Během roku 2022 by měla být služba dostupná také v Asii.

Dostupnost sítě
# Stát Dostupné od Fáze
Evropa
1 Spojené království Velká Británie Leden 2021 [47] Beta
2 Německo Německo Březen 2021 Beta
3 Francie Francie Květen 2021[48] Beta
4 Rakousko Rakousko Květen 2021 Beta
5 Nizozemsko Nizozemsko Květen 2021[49] Beta
6 Belgie Belgie Květen 2021 [50] Beta
7 Irsko Irsko Červen 2021[51] Beta
8 Dánsko Dánsko Červenec 2021[52] Beta
9 Portugalsko Portugalsko Srpen 2021[53] Beta
10 Švýcarsko Švýcarsko Srpen 2021[54] Beta
11 Polsko Polsko Září 2021 [55] Beta
12 Itálie Itálie Září 2021[56] Beta
13 Česko Česká republika 2022[57] Plánováno
Amerika
14 Spojené státy americké USA Listopad 2020[58] Beta
15 Kanada Kanada Leden 2021[59] Beta
16 Chile Chile Červenec 2021[60] Beta
Oceánie
17 Nový Zéland Nový Zéland Březen 2021[61] Beta
18 Austrálie Austrálie Duben 2021 [62] Beta

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MELECHIN, Petr. SpaceX bude poskytovat internet – v roce 2019 začne vynášet satelity pro svou obří konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2018-02-17 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  2. Jonathan's Space Report | Space Statistics. planet4589.org [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  3. a b SpaceX Starlink broadband pathfinder sats launched. Cidera Analytics [online]. 2018-02-22 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SLÍŽEK, David. SpaceX Elona Muska vypustila 60 satelitů Starlink pro internetové připojení. Lupa.cz [online]. [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  5. a b RALPH, Eric. SpaceX ready for 60-satellite Starlink launch debut: third time's the charm?. Teslarati [online]. 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b RALPH, Eric. SpaceX reveals new Starlink satellite details 24 hours from launch. Teslarati [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  7. MELECHIN, Petr. Vše o konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2019-05-20 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  8. GEBHARDT, Chris. Falcon 9 launches first Starlink mission – heaviest payload launch by SpaceX to date. NASASpaceFlight.com [online]. NASA, 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. MicroSat 1a, 1b. space.skyrocket.de [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  10. MicroSat 2a, 2b (Tintin A, B). space.skyrocket.de [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  11. https://space.skyrocket.de/doc_sdat/microsat-2.htm
  12. GRAHAM, William. SpaceX launches Falcon 9 with PAZ, Starlink demo and new fairing [online]. NASASpaceFlight.com, 22 February 2018 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Falcon-9 [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  14. TINTIN A [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  15. Starlink Block v0.9 [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  16. ROULETTE, Joey. First satellites for Musk's Starlink internet venture launched into orbit. Reuters. 23 May 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  17. Starlink Block v1.0 [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  18. SpaceX says upgraded Starlink satellites have better bandwidth, beams, and more [online]. 12 November 2019 [cit. 2020-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  19. CLARK, Stephen. Launch Log [online]. Spaceflight Now [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2018. (anglicky) 
  20. SpaceX working on fix for Starlink satellites so they don't disrupt astronomy [online]. 7 December 2019 [cit. 2019-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 August 2020. (anglicky) 
  21. CLARK, Stephen. SpaceX boosts 60 more Starlink satellites into orbit after weather delays [online]. Spaceflight Now, 29 January 2020 [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  22. CLARK, Stephen. SpaceX delivers more Starlink satellites to orbit, booster misses drone ship landing [online]. Spaceflight Now, 17 February 2020 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. SpaceX to debut satellite-dimming sunshade on Starlink launch next month [online]. Spaceflight Now, 28 April 2020 [cit. 2020-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  24. Hitching a ride with SpaceX, Planet poised to complete SkySat fleet [online]. Spaceflight Now, 12 June 2020 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Launch Schedule [online]. Spaceflight Now, 25 June 2020 [cit. 2020-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 August 2018. (anglicky) 
  26. BlackSky launching two satellites on June Starlink mission [online]. 5 June 2020 [cit. 2020-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  27. SpaceX rideshare provides new path to orbit for BlackSky [online]. Spaceflight Now, 26 June 2020 [cit. 2020-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  28. KREBS, Gunter. Falcon-9 v1.2 (Block 5) (Falcon-9FT (Block 5)) [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Launch Schedule [online]. Spaceflight Now, 23 June 2020 [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 August 2018. (anglicky) 
  30. Live coverage: SpaceX schedules Falcon 9 launch with Starlink satellites Thursday [online]. Spaceflight Now, 3 September 2020 [cit. 2020-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. (anglicky) 
  31. SpaceX smashes record with launch of 143 small satellites [online]. Spaceflight Now, 24 January 2021 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. FORRESTER, Chris. SpaceX plans "ride share" Starlink launch. advanced-television.com. Advanced Television, 7 January 2021. Dostupné online [cit. 22 January 2021]. (anglicky) 
  33. SpaceX successfully deploys 60 Starlink satellites, but loses booster on descent [online]. Spaceflight Now, 16 February 2021 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. SpaceX Manifest [online]. Next Spaceflight, 13 March 2021 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. https://twitter.com/raul74cz/status/1372614277551382529?ref_url=https%3a%2f%2fwww.elonx.cz%2fmise-starlink-v1-22%2f. Twitter [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (česky) 
  36. Launch Schedule – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. NASASpaceFlight.com [online]. 2021-05-26 [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. MELECHIN, Petr. ElonX [online]. 2019-05-20 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  40. MELECHIN, Petr. ElonX [online]. 2019-05-20 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  41. Jak rychlý je Starlink internet? Dokáže si vyšší cenu obhájit díky specifikacím?. inteligentnisvet.cz [online]. 2021-10-08 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. (česky) 
  42. Starlink Status. starlinkstatus.space [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  43. CHEMIK, Jiří HadačKdysi dávno; ELONX, nyní redaktor popularizačního webu; NATOLIK, Kterému Už V. Dětství Učarovala Kosmonautika a to. ElonX [online]. 2021-03-24 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (česky) 
  44. https://twitter.com/watcherstank?ref_url=https%3A%2F%2Fwww.elonx.cz%2Ftestovani-starship-sn15%2F. Twitter [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. (česky) 
  45. ARMADNINOVINY.CZ. Americké letectvo otestuje satelitní konstelaci Starlink od SpaceX. armadninoviny.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (česky) 
  46. Satelitní internet Starlink si už můžete objednat do ČR, české ceny vás možná zaskočí [online]. 2021-10-02 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (česky) 
  47. SHEETZ, Michael. SpaceX expands public beta test of Starlink satellite internet to Canada and the UK. CNBC [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. AUGUSTO, Hadrien. Presse-citron [online]. 2021-05-07 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  49. SpaceX launches Starlink satellites and rideshare payloads. SpaceNews [online]. 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. SpaceX sets Falcon 9 fairing reuse mark with Starlink launch. SpaceNews [online]. 2021-05-26 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. TESMANIAN. SpaceX Selects Chile As The First Latin American Country To Test Starlink Internet Service In Rural Communities. TESMANIAN [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. https://twitter.com/mortenlund89/status/1410672979114184710/photo/1. Twitter [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  53. Vai aproveitar? Acesso à Internet da Starlink já está disponível em Portugal [online]. 2021-08-10 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (portugalsky) 
  54. https://twitter.com/elonmusk/status/1429923342044176385. Twitter [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (česky) 
  55. Starlink starts selling internet equipment in Poland. www.telecompaper.com [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. HDBLOG.IT. Starlink arriva in Italia in quantità limitate. HDblog.it [online]. 2021-09-15 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (italsky) 
  57. https://twitter.com/premyslvaculik/status/1443622486843793421. Twitter [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (česky) 
  58. NOVEMBER 2020, Samantha Mathewson 05. SpaceX opens Starlink satellite internet to public beta testers: report. Space.com [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ada.ca [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  60. SUN; JUN, 13; 2021 - 08:46. Link to the stars and decent broadband: Starlink trial providing 'absolutely fantastic' coverage in West Cork trial. echo live [online]. 2021-06-13 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. TESMANIAN. SpaceX Starlink Service Arrives To New Zealand, Residents Test Network & Find Ground Station. TESMANIAN [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. JASONCARTWRIGHT. techAU [online]. 2021-04-09 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]