Starlink

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Starlink je satelitní konstelace připravovaná společností SpaceX. Měla by celkem zahrnovat téměř 12 tisíc družic, jež budou poskytovat širokopásmové připojení k internetu (satelitní internet). Celá konstelace by měla být dokončena do roku 2027.[1]

Družice budou rozmístěny na mnoha drahách kolem Země ve třech výškových pásmech. Rozmístěny by měly být takto: 7518 ve výšce asi 440 km, 1584 ve výšce asi 550 km a 2825 satelitů ve výškách kolem 1200 km.[1] Pro připojení bude potřeba terminál asi o velikosti krabice od pizzy; SpaceX má zatím u FCC zažádáno o povolení na provoz milionu těchto pozemních stanic.[2]

První dávka 60 satelitů byla vynesena 24. května 2019 (UTC).

Specifikace družic[editovat | editovat zdroj]

Testovací družice Tintin A a B (dříve Microsat-2a a 2b) měly tvar kvádru s rozměry 1,1 m × 0,7 m × 0,7 m a vážily kolem 400 kg.[3] Byly vybaveny dvojicí vyklápěcích solárních panelů o rozměrech 2 m × 8 m a anténou na principu fázového pole v pásmu Ku.[3]

Oproti tomu družice první generace jsou výrazně plošší a váží jen 227 kg.[4] Jsou vybaveny jediným solárním panelem o výkonu 3 kW a Hallovým motorem vlastní výroby, který namísto typického xenonu spotřebovává krypton.[5] Jde o první použití kryptonu pro pohon družice.[5] Ten má sice o 10–15 % větší specifický impuls než xenon, ale produkuje o 15–25 % nižší tah a motory na krypton jsou o 15–25 % méně efektivní, takže ve výsledku pro vyrovnání se tahu xenonových motorů potřebují kryptonové výrazně větší výkon.[6] Velkou předností kryptonu oproti xenonu, zvlášť u takto velké konstelace, je ale jeho cena za kilogram: krypton je 5krát až 10krát levnější.[6]

Družice obsahují 4 antény v pásmu Ku, opět na principu fázového pole; u dalších generací je pak plánováno přidání laserové komunikace mezi satelity a antén v pásmech Ka a V.[7] Další rozdíl mezi generaci má být při zániku v atmosféře: současná verze je navržena tak, že po vstupu do atmosféry shoří 95 % dílů, u budoucích generací by již měl shořet satelit celý.[8]

Seznam startů[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. února 2018 vynesla SpaceX jako sekundární náklad satelitu Paz dvě zkušební družice Starlinku, nazvané Tintin A a B.[9]

Na 16. května 2019 2:30 UTC[10] byl připravován let Starlink-1, během nějž měla být vynesena první dávka 60 satelitů.[11] Družice vynášela raketa F9 Block 5 (B1049.3)[10] z floridského Startovacího komplexu 40, přistání prvního stupně mělo proběhnout na ASDS Of Course I Still Love You.[12] Start byl nejdříve odložen o den kvůli počasí, následně o další týden kvůli aktualizaci softwaru vynášených družic.[13] Družice byly úspěšně vyneseny 24. května 2019 02:30 UTC, i první stupeň opět přistál. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla; předchozí rekord 12 055 kg byl ustaven v březnu 2019 při misi Crew Dragon Demo 1.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MELECHIN, Petr. SpaceX bude poskytovat internet – v roce 2019 začne vynášet satelity pro svou obří konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2018-02-17 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  2. JAVŮREK, Karel. SpaceX čeká na schválení provozu jednoho milionu pozemních stanic pro satelitní internet Starlink. Connect.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  3. a b SpaceX Starlink broadband pathfinder sats launched. Cidera Analytics [online]. 2018-02-22 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SLÍŽEK, David. SpaceX Elona Muska vypustila 60 satelitů Starlink pro internetové připojení. Lupa.cz [online]. [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  5. a b RALPH, Eric. SpaceX ready for 60-satellite Starlink launch debut: third time's the charm?. Teslarati [online]. 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b RALPH, Eric. SpaceX reveals new Starlink satellite details 24 hours from launch. Teslarati [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  7. MELECHIN, Petr. Vše o konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2019-05-20 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  8. a b GEBHARDT, Chris. Falcon 9 launches first Starlink mission – heaviest payload launch by SpaceX to date. NASASpaceFlight.com [online]. NASA, 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. WALL, Mike. SpaceX's Prototype Internet Satellites Are Up and Running. Space.com [online]. 2018-02-22 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b Starlink mission press kit [online]. SpaceX, 2019-05 [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Pierre. SpaceX vypustí prvních 60 satelitů ambiciozního projektu Starlink, podívejte se jak vypadají. oTechnice.cz [online]. 2019-05-13 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  12. MAJER, Dušan. Úsvit megakonstelace Starlink od SpaceX. Kosmonautix.cz [online]. 2019-05-14 [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  13. MAJER, Dušan. Další odklad Falconu 9. Kosmonautix.cz [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • MELECHIN, Petr. Vejde se na oběžnou dráhu 12 000 satelitů pro Starlink?. ElonX [online]. 2019-05-12. Dostupné online. 
  • MELECHIN, Petr. Internet levně a rychle. SpaceX načíná další „megalomanský“ projekt. iDNES.cz [online]. 2018-02-22 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online.