SpaceX CRS-29
| SpaceX CRS-29 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o lodi | |
| Výrobní číslo | C211 (2. let) |
| COSPAR | 2023-173A |
| Výrobce | SpaceX |
| Hmotnost | ~2 950 kg (náklad) |
| Údaje o letu | |
| Datum startu | 10. listopadu 2023, 01:28 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko |
| Vzletová rampa | LC-39A |
| Nosná raketa | Falcon 9 Block 5, B1081 (2. start) |
| Délka letu | 42 dní, 16 hodin, 5 minut |
| Datum přistání | 22. prosince 2023, ~17:33 UTC |
| Místo přistání | Mexický záliv, nedaleko města Tallahassee, Florida |
| Spojení se stanicí | |
| Spojení se stanicí | 11. listopadu 2023, 10:07 UTC, ISS, přední port modulu Harmony |
| Délka spojení | 40 dní, 11 hodin, 58 minut |
| Odlet ze stanice | 21. prosince 2023, 22:05 UTC |
| Navigace | |
Předchozí SpaceX CRS-28 Následující SpaceX CRS-30 | |
SpaceX CRS-29 byla zásobovací mise lodi Dragon 2 společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), devátá v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start kosmické lodi s necelými 3 tunami zásob a provozního a vědeckého materiálu se uskutečnil 10. listopadu 2023 a připojení k ISS o den později. Let skončil 22. prosince 2023.
Kosmická loď Cargo Dragon[editovat | editovat zdroj]
Cargo Dragon je nákladní kosmická loď navržená společností SpaceX, v současnosti jediný prostředek schopný dopravit náklad nejen ze Země na nízkou oběžnou dráhu, ale také nazpět. Tvoří ji znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je pro náklad určen hermetizovaný prostor 9,3 m3 a v nástavci nehermetizovaných 12,1 m3 pro náklad, který nemusí být přepravován v kabině, zejména proto, že bude umístěn na vnějším povrchu ISS. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.
Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg na oběžnou dráhu a až 3 307 kg na ISS, z toho až 800 kg v nástavci. Zpět na Zemi může loď dopravit až 3 000 kg nákladu[1] a v nástavci, který před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.[2] SpaceX uvádí životnost lodi 75 dní,[3] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po 5 až 6 týdnech.
Průběh letu[editovat | editovat zdroj]
Po čtyřech postupně stanovených termínech (1., 4., 6. a 8. listopadu)[4][4][4][5] – a jejich odkladech vyvolaných zjištěním a odstraňováním úniku NTO (oxidační činidlo tetroxidu dusíku) ve ventilu trysek jednoho z motorů Draco[6] – se start mise na špici rakety Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě uskutečnil 10. listopadu 2023 v 01:28:14 UTC.[7][8] Pro let byl určen exemplář Dragonu 2 s označením C211, který tak byl vyslán na svou druhou misi, stejně jako první stupeň nosné rakety Falcon 9 s pořadovým číslem B1081.[9]
K přednímu portu modulu Harmony[10] se kabina připojila 11. listopadu 2023 v 10:07 UTC.[11] Loď se podle plánu průběžného plánu měla od stanice odpojit 14. prosince 2023 ve 20:05 UTC[12] a poté přistát na padácích do vod Atlantského oceánu při pobřeží Floridy. NASA však v dalších dnech několikrát změnila termín plánovaného odletu kvůli nevhodnému počasí v přistávacích lokalitách:
- 12. prosince odložila odpojení na 15. prosince 2023 (ve 22:05 UTC, stejně jako ve všech dalších termínech),[13]
- 14. prosince posunula odlet hned o dva dny, na 17. prosince,[14]
- 16. prosince přišel další odklad na 19. prosince,[15]
- 18. prosince na 20. prosince[16]
- a 20. prosince se počítalo s odletem 21. prosince.[17]
Loď se pak od modulu Harmony skutečně oddělila 21. prosince 2023 v 22:05 UTC,[18] pomalu se vzdálila a nastoupila na trajektorii k návratu na Zemi. Přistála 22. prosince 2023 kolem 17:33 UTC do vod Mexického zálivu nedaleko floridského pobřežního města Tallahassee.[19]
Užitečné zatížení[editovat | editovat zdroj]
Při příletu[editovat | editovat zdroj]
Dragon 2 dovezl na ISS 2 950 kg nákladu, který tvořily:[10]
- zásoby pro posádku, zejména potraviny a osobní věci (681 kg),
- vybavení pro výstupy do volného prostoru (48 kg),
- hardware pro údržbu a rozvoj stanice (491 kg),
- počítačové vybavení (46 kg),
- materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (včetně cubesatů určených k vypuštění na oběžnou dráhu) (1 012 kg),
z toho 569 kg tvoří vybavení v nehermetizovaném nákladovém prostoru (trunku) určený k instalaci na vnější povrch stanice.
Dovezený hardware tvoří různé součásti jednotlivých systémů stanice, včetně systémů monitoringu a udržování kvality ovzduší a vody na palubě a v boxech pro pěstování rostlin, ochrany před mikroorganismy, a ergometrických systémů pro podporu kondice členů posádky.
Ze stovek nových výzkumů[11] dopravených na stanici jsou zvláště zmiňovány experimenty a testy:[10]
- ILLUMA-T (Laser Communication from Space) – Jde o test technologie, která má ISS do budoucna zajistit lepší možnosti datové komunikace. Terminál umístěný na vnější straně stanice bude využívat laserovou nebo optickou komunikaci k odesílání informací s vysokým rozlišením do systému LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) umístěného na geosynchronní oběžné dráze kolem Země. Z něj data zamíří do optických pozemních stanic na Haleakale na Havaji a na Stolové hoře v Kalifornii. Pro člověka neviditelné infračervené světlo může odesílat a přijímat informace vyšší rychlostí přenosu dat než tradiční radiofrekvenční systémy, a tedy odesílat více snímků a videí oběma směry v rámci jednoho přenosu. Otestování technologie ILLUMA-T otevírá cestu také k umístění laserových komunikačních terminálů na kosmických lodích na oběžné dráze Měsíce nebo Marsu. Podle Goddardova střediska kosmických letů NASA, které projekt řídí, jsou laserové systémy menší, lehčí a spotřebovávají méně energie než dosavadní systémy rádiové.
- AWE (Atmospheric Waves Experiment) – Infračervený zobrazovací přístroj je určen k měření vlastností, rozložení a pohybu atmosférických gravitačních vln, které se šíří zemskou atmosférou v důsledku rozrušování vzduchových vrstev, podobně jako vznikají vlny při pádu kamene do vody. Tyto vlny jsou jedním z mechanismů přenosu energie a hybnosti v klimatickém systému a hrají roli při jeho vývoji. Jsou poměrně malé při svém vzniku, ale ve výškách zesilují a potenciálně mohou vést ke změnám klimatu, které jsou v nižších výškách nesnadno pozorovatelné. Vědci se budou věnovat také vzájemnému působení atmosférických gravitačních vln a dalších úkazů, např. slunečního větru. Kde o vůbec první výzkum tohoto fenoménu na okraji Země a vesmíru.
- Dysfunkce, adaptace a zotavení vaječníků a estrogenové signalizace vyvolané kosmickým letem – Tento základní vědecký výzkum sponzorovaný NASA pokračuje v předchozích studiích v mikrogravitaci zaměřených na lepší porozumění kombinovaným účinkům kosmického letu, výživy a environmentálního stresu na kontrolu ovulace a výsledné účinky na kostru. Výsledky této studie by mohly pomoci identifikovat a léčit účinky stresu na ovulaci a zlepšit zdraví kostí na Zemi.
- Aquamembrane-3 – Výzkum Evropské kosmické agentury (ESA) pokračuje ve vyhodnocování nahrazení multifiltračních lůžek používaných pro získávání vody na kosmické stanici. Nově půjde o membrány známé jako Aquaporin Inside Membrane, které obsahují bílkoviny vyskytující se v biologických buňkách, známé jako aquaporiny, a filtrují tak vodu rychleji při nižší spotřebě energie. Prvotní testování této membránové technologie v roce 2015 ukázalo, že filtrace vody pomocí membrán je v mikrogravitaci možná, a toto následné testování by mohlo prokázat, jak účinně membrány eliminují kontaminanty v odpadní vodě z vesmírné stanice. Výsledky by mohly posunout vývoj kompletního a plnohodnotného systému na získávání vody z membrán, a tedy by zlepšit regeneraci vody a snížit množství materiálu, který je třeba vynést na vesmírnou stanici. Tato technologie filtrace vody by se mohla ale uplatnit i v extrémních prostředích na Zemi, například ve vojenských a nouzových podmínkách, a v decentralizovaných vodních systémech na odlehlých místech.
Při návratu[editovat | editovat zdroj]
Loď při návratu na Zemi může odveze různý materiál o hmotnosti 1 950 kg.[20] Náklad obvykle tvoří zejména výsledky vědeckých experimentů provedených na palubě stanice, nebo součásti vybavení stanice určené k výměně nebo opravám před znovupoužitím na stanici.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02.
- ↑ Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches first in new line of upgraded space station cargo ships – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Schedule of ISS flight events (part 2) [Updates Only]. forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2023-11-04]. Dostupné online.
- ↑ NASA Sets Coverage for Next SpaceX Resupply Launch to Space Station – Kennedy Space Center. blogs.nasa.gov [online]. 2023-11-01 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARCIA, Author Mark. Health Checks and Science on Station, SpaceX Adjusts Launch Date. blogs.nasa.gov [online]. 2023-11-02 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HARWOOD, William. SpaceX launches Dragon cargo ship to space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ William Harwood na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/SpaceIntel101/status/1722394593465860216. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c NASA’s SpaceX CRS-29 Mission Overview - NASA [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b GARCIA, Mark. Dragon Docks to Station Carrying Science and Supplies. blogs.nasa.gov [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schedule of ISS flight events (part 2) [Updates Only]. forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ GARCIA, Mark. Dragon Undocking Postponed to Friday. blogs.nasa.gov [online]. 2023-12-12 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ International Space Station na platformě X. X (dříve Twitter) [online]. NASA, 2023-12-14 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ GARCIA, Mark. SpaceX Dragon Departure from Space Station for NASA Targets Tuesday. blogs.nasa.gov [online]. 2023-12-16 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ International Space Station na platfomě X. X [online]. NASA, 2023-12-18 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online.
- ↑ GRAF, Abby. SpaceX Dragon Departure from Space Station Targets Thursday. blogs.nasa.gov [online]. 2023-12-20 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRAF, Abby. Dragon Undocks, Scientific Cargo Headed Back to Earth. blogs.nasa.gov [online]. 2023-12-21 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jonathan's Space Report - Latest Issue. planet4589.org [online]. [cit. 2023-12-24]. Dostupné online.
- ↑ NASA to Provide Coverage as Dragon Departs Station with Science - NASA [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Mezinárodní vesmírná stanice
- NASA
- SpaceX
- Seznam nepilotovaných letů k ISS
- Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX CRS-29 na Wikimedia Commons
