Dragon 2
.jpg)
Crew Dragon přilétavající k ISS, mise DM-1, 3. března 2019 | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | SpaceX |
| Země původu |  USA
|
| Provozovatel | SpaceX |
| Použití | přeprava posádky a nákladu do vesmíru |
| Technické specifikace | |
| Typ | kosmická loď k přepravě posádky a nákladu |
| Nosná raketa | Falcon 9 |
| Životnost | 7 dní ve volném letu, 210 dní zadokovaný k ISS |
| Prázdná hmotnost | 9 525 kg |
| Kapacita nákladu | 6 000 kg na orbit 3 000 kg při návratu 800 kg odpadu |
| Kapacita posádky | 7 (4 při letech pro NASA) |
| Výška | 8,1 m |
| Průměr | 4,0 m |
| Objem | 9,3 m3 hermetizovaný 12,1 m3 nehermetizovaný |
| Energie | Solární panely |
| Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | aktivní |
| Vyrobeno | 8 (+ 3 prototypy) |
| Vypuštěno | 12 (+ 1 suborbitální let + 1 Pad Abort test) |
| Funkčních | 6 |
| První start | 2. března 2019 |
| Související zařízení | |
| Odvozeno z | Dragon |
.jpg)
Dragon 2 je kosmická loď společnosti SpaceX, nástupce nákladní lodě Dragon. První let absolvovala v roce 2019. Existuje jak v nepilotované variantě označované Cargo Dragon, tak i v pilotované verzi pod označením Crew Dragon.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Společnost SpaceX poskytuje nákladní lodí Cargo Dragon dopravní služby pro NASA podle smlouvy CRS-2 v rámci programu Commercial Resupply Services a navazuje tak na prvních 20 letů podle smlouvy CRS-1, které zajišťovala v letech 2012 – 2020 první verzí lodi Dragon.
Pilotovaná loď Crew Dragon byla vyvinuta v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) ve kterém získala zakázku pro pilotované lety k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) i loď Boeing CST-100 Starliner. Crew Dragon je primárně určena pro dopravu astronautů na ISS, ke které má podle kontraktu z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů.
NASA koncem roku 2021 objednala další 3 lety Crew Dragonu na ISS[1] a v červnu 2022 oznámila, že uvažuje o objednávce dalších šesti letů.[2]
Loď je nezávisle na smlouvách s NASA využívána k vesmírným programům vzešlým se spolupráce SpaceX s dalším soukromými investory – Inspiration4, Axiom a Polaris Dawn.
Design a varianty lodi[editovat | editovat zdroj]
Dragon 2 je částečně opakovaně použitelnou lodí, což přináší možnost výrazného snížení nákladů; původně se však uvažovalo i o možnosti jednorázových kabin.[3]
Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg, zpět na Zemi může dopravit až 3 000 kg nákladu[4] a 800 kg odpadu z ISS.[5] Její systémy vydrží jeden týden volného letu a po připojení k ISS až 210 dní.[6][7]
Oproti první verzi je loď je vybavena jiným stykovacím uzlem, a to na bázi NASA Docking System, který umožňuje automatické zadokování u orbitální stanice přes International Docking Adapter (IDA). Let je tak plně automatický i ve fázi přiblížení k ISS a spojení s ní, posádka tedy nemusí vykonávat žádné úkony, pokud to není nezbytné.
Přistání v oceánu se u obou používaných variant Crew a Cargo uskutečňuje pomocí čtyř hlavních padáků. Padákový systém byl zcela přepracován oproti systému použitému v předchozí verzi Dragon, a to kvůli potřebě rozvinout padáky při různých scénářích přerušení startu.[8] Původně však měl Dragon 2 na rozdíl od jiných současných lodí motoricky přistávat za pomocí 8 motorů SuperDraco s tím, že by padáky disponoval pouze pro nouzové případy. Motory SuperDraco nahrazují klasickou věžičku pro rychlou záchranu posádky z rampy, nebo při poruše během letu. Při tomto způsobu přistání by nebyla potřebná žádná nákladná záchranná operace a pro posádku by byl pohodlnější. Podobnou výhodou disponovaly jen americké raketoplány programu Space Shuttle, které přistávaly na letištní dráze, stejně jako normální letadlo. O systému motorického přistání se uvažuje i u ruské kosmické lodi Federace. Nakonec ale loď přistává pomocí padáků a motory jsou použity k přistání pouze v případě nouze.
Nosičem Dragonu 2 je raketa Falcon 9 Block 5, která předtím vynášela zásobovací lodě Dragon.
Cargo Dragon[editovat | editovat zdroj]
Cargo Dragon je verze nahrazující předchozí Dragon pro dopravu nákladu. Na rozdíl od ní disponuje automatickým dokovacím systémem. Původně bylo v plánu, že Dragon 2 bude přistávat motoricky, ale podle informace z července 2017 se společnost rozhodla od motorického přistávání upustit z důvodu složité certifikace. Dragon 2 je teoreticky i nadále schopný motorického přistání, ale jelikož nedisponuje přistávacími nohami, musel by přistávat do měkkého. Elon Musk ale možnost motorického přistávání úplně nevyloučil a řekl, že se k němu možná v budoucnu vrátí.[9]
První Cargo Dragon odstartoval 6. prosince 2020.[10]
Crew Dragon[editovat | editovat zdroj]
Verze Crew Dragon (původně označovaná jako DragonRider) je určena pro let až sedmičlenné posádky, k ISS kvůli omezené kapacitě americké sekce však létá posádka pouze čtyřčlenná a menší množství zásob. Proti sedadlům astronautů se nachází ovládací panel se třemi obrazovkami, toaleta (se závěsem pro ochranu soukromí) a průlez s dokovacím mechanismem. Dne 8. března 2019 se modul Crew Dragon (číslo C201) úspěšně vrátil na Zemi po několikadenní zkušební misi DM-1, kdy byl připojený k Mezinárodní vesmírné stanici. Modul přistál v Atlantském oceánu za pomocí padáků. Stejný modul měl být použit pro letový test záchranného systému (In-Flight Abort Test) v průběhu července 2019. Při maximálním dynamickém namáhání po startu rakety Falcon 9 se měla demonstrovat schopnost lodi Crew Dragon oddělit se pomocí motorů SuperDraco od nosné rakety a bezpečně přistát.[11] Dne 20. dubna 2019 při statickém testu motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon C201 došlo k nehodě,[12][13] kdy byla loď při explozi zničena.[14] Havárie způsobila odklad pilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici.
Dne 19. ledna 2020 byla s kabinou C205.1 provedena zkouška záchranného systému za letu. Raketa s připojenou lodí Crew Dragon odstartovala z floridské rampy LC-39A a po 85 sekundách letu (ve fázi maximálního aerodynamického namáhání), pomocí osmi motorů SuperDraco, se modul oddělil od nosné rakety a pomocí padáků přistál v oceánu.
První pilotovaný start Crew Dragonu se uskutečnil 30. května 2020. Testovací let DM-2 vedl k ISS, kde dva astronauti působili až do srpna. Loď úspěšně přistála 2. srpna 2020. Start prvního operačního letu Crew-1 proběhl 16. listopadu 2020.
V plánu bylo použití této verze v kombinaci s raketou Falcon Heavy pro pilotovaný oblet Měsíce na konci roku 2018.[15]
Nedokončené varianty[editovat | editovat zdroj]
Red Dragon[editovat | editovat zdroj]
Red Dragon měla být nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1 000 kg vědeckých přístrojů nebo zásob k Marsu.[16] Startovala by na raketách Falcon Heavy. První let byl plánován na rok 2018, ale došlo k odkladu na rok 2020 s tím, že by mohly v tomto roce odstartovat hned dva Red Dragony. Podle vyjádření Elona Muska z července 2017 ale společnost přehodnotila způsob přistávání, kdy je vespod lodi tepelný štít a na boku motory. Tento návrh už se nezdál být vyhovující a plánované lety Red Dragonu v roce 2020 byly zrušeny.[9] Lety na Mars by místo toho měla realizovat loď Starship.
DragonLab[editovat | editovat zdroj]
DragonLab měla být nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze Země za účelem provádění různorodých experimentů.[16][17] Její vývoj byl ale zastaven.
Seznam lodí[editovat | editovat zdroj]
Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi Dragon 2:[18]
| Sériové číslo | Jméno | Typ | Status | Počet letů | Doba letu | Poznámky | Galerie |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| C201 | DragonFly | prototyp | Vyřazen | 1 | 1 minuta | prototyp určený pro testy, včetně Pad Abort Testu |  |
| C202 | Qual module | prototyp | Vyřazen | 0 | — | zkušební kus určený pro strukturální testy | |
| C203 | ECLSS module | prototyp | Testování | 0 | — | prototyp určený k testování systémů podpory života | |
| C204 | — | Crew Dragon | Zničen | 1 | 6 dní, 5 hodin a 56 minut | první Dragon 2 ve vesmíru, využit pro misi Demo-1; zničen během následné pozemní zkoušky | |
| C205 | — | Crew Dragon | Vyřazen | 1 | 8 minut | využit pro test úniku Dragonu za letu | |
| C206 | Endeavour | Crew Dragon | Ve službě | 3 | 280 dní, 17 hodin a 58 minut | první pilotovaný Crew Dragon, využitý pro mise Demo-2, Crew-2 a Ax-1 | |
| C207 | Resilience | Crew Dragon | Ve službě | 2 | 170 dní, 5 hodin a 33 minut | využitý pro mise Crew-1 a Inspiration4 | |
| C208 | — | Cargo Dragon | Ve službě | 2 | 71 dní, 4 hodiny, 50 minut a 52 sekund[19] | první Cargo Dragon, využitý pro mise CRS-21 a CRS-23 | |
| C209 | — | Cargo Dragon | Ve službě | 2 | 71 dní, 20 hodin a 58 minut | využitý pro mise CRS-22 a CRS-24 | |
| C210 | Endurance | Crew Dragon | Ve službě | 1 | 174 dní, 5 hodin a 48 minut | využitý pro misi Crew-3 | |
| C212[20] | Freedom | Crew Dragon | Zakotven k ISS | 1 | 6 měsíců (plán) | využitý pro misi Crew-4 | |
| C2XX | — | Cargo Dragon | Ve výrobě | 0 | — | měl by být využit pro zásobovací misi k ISS v roce 2022 |
Seznam misí[editovat | editovat zdroj]
| Datum startu lodi | Let | Číslo lodi[* 1] | Stav mise | Hmotnost nákladu |
Čas strávený na ISS | Trvání mise | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Crew Dragon | |||||||
| 6. května 2015 | Pad Abort Test | C201 DragonFly | Úspěšná | — | — | 99 sekund | test úniku lodě ze startovací rampy |
| 2. března 2019 | Crew Dragon Demo 1 | C204 | Úspěšná | 180 kg | 4 dny 20 hodin | 6 dní 6 hodin | zkušební bezpilotní let na ISS |
| 19. ledna 2020 | test záchranného systému Crew Dragon | C205 | Úspěšná | — | — | 8 minut 54 sekund | suborbitální zkušební let |
| 30. května 2020 | Crew Dragon Demo 2 | C206 Endeavour | Úspěšná | 62 dní 9 hodin | 63 dní, 23 hodin a 25 minut | zkušební pilotovaný let na ISS | |
| 16. listopadu 2020 | Crew-1[21] | C207 Resilience | Úspěšná | 165 dní | 167 dní, 6 hodin a 29 minut | první operační pilotovaný let na ISS pro NASA v rámci Commercial Crew Program | |
| 23. dubna 2021 | Crew-2 | C206 Endeavour (2) | Úspěšná | 198 dní a 9 hodin | 199 dní, 17 hodin a 44 minut | let na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let astronauta ESA na komerční kosmické lodi | |
| 16. září 2021 | Inspiration4[22] | C207 Resilience (2) | Úspěšná | — | 2 dny, 23 hodin a 4 minuty | první soukromý let bez účasti profesionálního astronauta, financován americkým podnikatelem Jaredem Isaacmanem | |
| 11. listopadu 2021[23] | Crew-3 | C210 Endurance[24] | Úspěšná | 174 dní, 5 hodin a 48 minut | 176 dní, 2 hodiny a 39 minut | let na ISS v rámci Commercial Crew Program | |
| 8. dubna 2022[25] | Axiom Mission 1 | C206 Endeavour (3)[26] | Úspěšná | 15 dní, 12 hodin a 41 minut | 17 dní, 1 hodina a 49 minut | první let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | |
| 27. dubna 2022[27] | Crew-4 | C212 Freedom[28] | Probíhá | 6 měsíců (plán) | probíhá - dosud 71 dní | let na ISS v rámci Commercial Crew Program | |
| 25. října 2022 | Crew-5 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | let na ISS v rámci Commercial Crew Program | ||
| zima 2022 | Polaris Dawn[29] | ? | Plánovaná | — | 5 dní (plán) | první let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman, první komerční výstup do volného prostoru | |
| jaro 2023[30] | Axiom Mission 2 | ? | Plánovaná | ? | druhý let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| březen 2023 | Crew-6[31] | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | let na ISS v rámci Commercial Crew Program | ||
| 2023 | Axiom Mission 3 | ? | Plánovaná | ? | let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| 2023 | Axiom Mission 4 | ? | Plánovaná | ? | let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| 2023/2024 | Crew-7 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | první z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA[1] | ||
| ? | Crew-8 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | druhý z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | ||
| ? | Crew-9 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | třetí z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | ||
| ? | Polaris - Mission II | ? | Plánovaná | — | druhý let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman | ||
| Cargo Dragon | |||||||
| 6. prosince 2020 | CRS-21 | C208 | Úspěšná | 2972 kg | 35 dní, 19 hodin a 25 minut[32] | 38 dní, 9 hodin 8 minut a 52 sekund[19] | první let Cargo Dragonu pro NASA v rámci 2. etapy programu Commercial Resupply Services (CRS-2); na ISS přivezl komerční přechodovou komoru Bishop |
| 3. června 2021 | CRS-22 | C209 | Úspěšná | 3328 kg | 33 dní, 5 hodin a 36 minut | 37 dní, 10 hodin a 0 minut[33] | let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku doručil 1. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 1 a iROSA 2) |
| 29. srpna 2021 | CRS-23 | C208 (2) | Úspěšná | 2207 kg | 30 dní, 22 hodin a 42 minut[34] | 32 dní, 19 hodin a 42 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2 |
| 21. prosince 2021 | CRS-24 | C209 (2) | Úspěšná | 2989 kg | 32 dní, 6 hodin a 59 minut | 34 dní, 10 hodin a 58 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2 |
| červen 2022 | CRS-25 | C208 (3) | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku by měl doručil 2. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 3 a iROSA 4) | |
| říjen 2022 | CRS-26 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 10. ledna 2023 | CRS-27 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2, 16.10.2020 si NASA objednala mise CRS-37 až CRS-29 | |
| 5. června 2023 | CRS-28 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 20. října 2023 | CRS-29 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2024 | CRS-30 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2, 25.3.2022 si NASA přiobjednala mise CRS-30 až CRS-35 | |
| 2024 | CRS-31 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2025 | CRS-32 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2025 | CRS-33 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2026 | CRS-34 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2026 | CRS-35 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem a jménem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragon V2 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b NASA to Secure Additional Commercial Crew Transportation – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA to Purchase Additional Commercial Crew Missions – Kennedy Space Center. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHEETZ, Michael. SpaceX on track to launch first NASA astronauts in May, president says. CNBC [online]. 2020-03-10 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02.
- ↑ Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online.
- ↑ Dragon [online]. SpaceX, 2011-01-04. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ NASA’s Commercial Crew Program [online]. Nasa [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
- ↑ BERGIN, Chris. Dragon V2 will initially rely on parachute landings [online]. 2014-08-28 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20].
- ↑ kar. SpaceX vyslala na ISS zásobovací loď, nese tam mikroby, myši a vánoční dárky [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-12-07 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Dušan. Dragon jde vstříc pilotovaným misím [online]. kosmonautix.cz, 2015-5-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Dušan. Zkouška Crew Dragonu skončila havárií [online]. kosmonautix.cz, 2019-4-21 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
- ↑ BAYLOR, Michael. SpaceX’s Crew Dragon spacecraft suffers an anomaly during static fire testing at Cape Canaveral [online]. nasaspaceflight.com, 2019-4-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MELECHIN, Petr. Elonovinky #63: Crew Dragon byl zničen při nehodě [online]. elonx.cz, 2019-4-25 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX posune kosmickou turistiku na další úroveň. www.kosmonautix.cz. 2017-02-28. Dostupné online [cit. 2017-03-11].
- ↑ a b HADAČ, Jiří. Zrušené projekty SpaceX #2: DragonLab a Red Dragon [online]. 2018-09-09 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online.
- ↑ DragonLab. Gunter's Space Page [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ List of Dragon Capsules – ElonX.net. web.archive.org [online]. 2020-06-03 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
- ↑ a b SpaceX Cargo Dragon Splashes Down Loaded With Science Experiments – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ax-1 Mission Briefing. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NORTHON, Karen. Crew-1 Astronauts Safely Splash Down After Space Station Mission. NASA [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POTTER, Sean. Coverage Update for NASA’s SpaceX Crew-3 Briefings, Events, Broadcasts. NASA [online]. 2021-11-08 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/nasa/status/1446178305066012681. Twitter [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/kosmo_michal/status/1510862530712850433. Twitter [online]. [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MARGETTA, Robert. NASA, Space Station Partners Approve First Axiom Mission Astronauts. NASA [online]. 2022-02-02 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ NASA and SpaceX Adjust Agency’s Crew-4 Launch Date – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/astro_kjell/status/1506677192121622528. Twitter [online]. [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Polaris Dawn. Polaris Program [online]. [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/axiom_space/status/1470509331347034116. Twitter [online]. Axiom Space, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SICELOFF, Steven. Mission Awards Secure Commercial Crew Transportation for Coming Years. NASA [online]. 2017-01-03 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Cargo Dragon Undocks from Station and Heads for Splashdown – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX cargo capsule splashes down in Gulf of Mexico – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MORAN, Author Norah. SpaceX Cargo Dragon Undocked From Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dragon 2 na Wikimedia Commons
