Dragon 2
| Dragon 2 | |
|---|---|
.jpg) Crew Dragon přilétavající k ISS, mise DM-1, 3. března 2019 | |
| Základní údaje | |
| Země původu |  USA |
| Provozovatel | SpaceX |
| Použití | přeprava posádky a nákladu do vesmíru |
| Technické specifikace | |
| Typ | kosmická loď k přepravě posádky a nákladu |
| Nosná raketa | Falcon 9 |
| Životnost | 7 dní ve volném letu 210 dní zadokovaný k ISS (Crew Dragon) 75 dní (Cargo Dragon) |
| Prázdná hmotnost | 9 525 kg |
| Kapacita nákladu | 6 000 kg na orbit 3 307 kg na ISS 3 000 kg při návratu 800 kg odpadu |
| Kapacita posádky | 7 (4 při letech pro NASA) |
| Výška | 8,1 m |
| Průměr | 4,0 m |
| Objem | 9,3 m3 hermetizovaný 12,1 m3 nehermetizovaný |
| Energie | Solární panely |
| Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | aktivní |
| Vyrobeno | 9 (6 Crew Dragon, 3 Cargo Dragon) (+ 3 prototypy) |
| Vypuštěno | 16 (10 Crew Dragon, 6 Cargo Dragon) (+ 1 suborbitální let + 1 Pad Abort test) |
| Funkčních | 7 (4 Crew Dragon, 3 Cargo Dragon) |
| První start | 2. března 2019 |
| Související zařízení | |
| Odvozeno z | Dragon |
.jpg)
Dragon 2 je kosmická loď společnosti SpaceX, nástupce nákladní lodě Dragon. První let absolvovala v roce 2019. Existuje jak v nepilotované variantě označované Cargo Dragon, tak i v pilotované verzi pod označením Crew Dragon.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Společnost SpaceX poskytuje nákladní lodí Cargo Dragon dopravní služby pro NASA podle smlouvy CRS-2 v rámci programu Commercial Resupply Services a navazuje tak na prvních 20 letů podle smlouvy CRS-1, které zajišťovala v letech 2012 – 2020 první verzí lodi Dragon.
Pilotovaná loď Crew Dragon byla vyvinuta v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) ve kterém získala zakázku pro pilotované lety k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) i loď Boeing CST-100 Starliner. Crew Dragon je primárně určena pro dopravu astronautů na ISS, ke které má podle kontraktu z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů.
NASA koncem roku 2021 objednala další 3 lety Crew Dragonu na ISS.[1] V červnu 2022 oznámila, že uvažuje o objednávce dalších pěti letů[2] a o tři měsíce později ji také potvrdila – mise SpaceX Crew-10 až SpaceX Crew-14 pokryjí její potřeby až do roku 2030,[3] tedy do konce doby předpokládané životnosti ISS.[4]
Loď je nezávisle na smlouvách s NASA využívána k vesmírným programům vzešlým se spolupráce SpaceX s dalším soukromými investory – Inspiration4, Axiom a Polaris Dawn.
Design a varianty lodi[editovat | editovat zdroj]
Dragon 2 je částečně opakovaně použitelnou lodí, což přináší možnost výrazného snížení nákladů; původně se však uvažovalo i o možnosti jednorázových kabin.[5]
Loď Dragon s nástavcem (tzv. trunk) ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry. Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg, zpět na Zemi může dopravit až 3 000 kg nákladu[6] a v nástavci, který loď před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.[7] Její systémy vydrží jeden týden volného letu a po připojení k ISS až 210 dní[8][9] (Crew Dragon). Pro Cargo Dragon SpaceX uvádí životnost 75 dní,[10] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po zhruba 5 týdnech.
Oproti první verzi je loď je vybavena jiným stykovacím uzlem, a to na bázi NASA Docking System, který umožňuje automatické zadokování u orbitální stanice přes International Docking Adapter (IDA). Let je tak plně automatický i ve fázi přiblížení k ISS a spojení s ní, posádka tedy nemusí vykonávat žádné úkony, pokud to není nezbytné.
Obě používané varianty – Crew i Cargo – přistávají nejčastěji do vod Mexického zálivu u pobřeží Floridy, od roku 2021 i u jejího atlantského pobřeží, ale jsou schopny přistání do vod Tichého oceánu u břehů Kalifornie. Přistání v oceánu se uskutečňuje pomocí čtyř hlavních padáků. Padákový systém byl zcela přepracován oproti systému použitému v předchozí verzi Dragon, a to kvůli potřebě rozvinout padáky při různých scénářích přerušení startu.[11] Původně však měl Dragon 2 na rozdíl od jiných současných lodí motoricky přistávat za pomocí 8 motorů SuperDraco s tím, že by padáky disponoval pouze pro nouzové případy. Motory SuperDraco nahrazují klasickou věžičku pro rychlou záchranu posádky z rampy, nebo při poruše během letu. Při tomto způsobu přistání by nebyla potřebná žádná nákladná záchranná operace a pro posádku by byl pohodlnější. Podobnou výhodou disponovaly jen americké raketoplány programu Space Shuttle, které přistávaly na letištní dráze, stejně jako normální letadlo. O systému motorického přistání se uvažuje i u ruské kosmické lodi Federace. Nakonec ale loď přistává pomocí padáků a motory jsou použity k přistání pouze v případě nouze.
Nosičem Dragonu 2 je raketa Falcon 9 Block 5, která předtím vynášela zásobovací lodě Dragon.
Cargo Dragon[editovat | editovat zdroj]
Cargo Dragon je verze nahrazující první verzi lodi Dragon, která byla určena pouze pro dopravu nákladu. Druhá verze na rozdíl od první disponuje automatickým dokovacím systémem a nemusí tak být k ISS připojována pomocí robotické ruky Canadarm. Podle původních plánů měly lodi Dragon 2 přistávat motoricky, v červenci 2017 však vyšlo najevo, že společnost SpaceX od motorického přistávání upustila z důvodu složité certifikace. Dragon 2 je teoreticky i nadále schopný motorického přistání, ale jelikož nedisponuje přistávacími nohami, musel by přistávat do měkkého. Elon Musk ale možnost motorického přistávání úplně nevyloučil a řekl, že se k němu možná v budoucnu vrátí.[12]
Kabina poskytuje 9,3 krychlového metru prostoru, v nástavci je možné uložit až 12,1 m3 nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované kabině, např. součásti určené k namontování na vnější povrch stanice. V prodlouženém nástavci může být dopravováno až 37 m3 nákladu.[13] Cargo Dragon umí na ISS vynést až 3 307 kg nákladu,[7] z toho 2 507 kg v kabině a 800 kg v nástavci.[13] Nákladní loď v porovnání variantou pro lety s posádkou neobsahuje sedadla, ovládací prvky, systémy podpory života ani motory SuperDraco pro přerušení startu.
Na zpáteční cestě lodi Cargo Dragon dopravují na Zemi náklad, který nejčastěji tvoří výsledky vědeckých experimentů určené k vyhodnocení nebo dalšímu použití v pozemských podmínkách, nebo vybavení ISS určené k testování nebo opravě.
První Cargo Dragon odstartoval 6. prosince 2020.[14]
Crew Dragon[editovat | editovat zdroj]
Verze Crew Dragon (původně označovaná jako DragonRider) je určena pro let až sedmičlenné posádky, k ISS kvůli omezené kapacitě americké sekce však létá posádka pouze čtyřčlenná a menší množství zásob. Proti sedadlům astronautů se nachází ovládací panel se třemi obrazovkami, toaleta (se závěsem pro ochranu soukromí) a průlez s dokovacím mechanismem. Dne 8. března 2019 se modul Crew Dragon (číslo C201) úspěšně vrátil na Zemi po několikadenní zkušební misi DM-1, kdy byl připojený k Mezinárodní vesmírné stanici. Modul přistál v Atlantském oceánu za pomocí padáků. Stejný modul měl být použit pro letový test záchranného systému (In-Flight Abort Test) v průběhu července 2019. Při maximálním dynamickém namáhání po startu rakety Falcon 9 se měla demonstrovat schopnost lodi Crew Dragon oddělit se pomocí motorů SuperDraco od nosné rakety a bezpečně přistát.[15] Dne 20. dubna 2019 při statickém testu motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon C201 došlo k nehodě,[16][17] kdy byla loď při explozi zničena.[18] Havárie způsobila odklad pilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici.
Dne 19. ledna 2020 byla s kabinou C205.1 provedena zkouška záchranného systému za letu. Raketa s připojenou lodí Crew Dragon odstartovala z floridské rampy LC-39A a po 85 sekundách letu (ve fázi maximálního aerodynamického namáhání), pomocí osmi motorů SuperDraco, se modul oddělil od nosné rakety a pomocí padáků přistál v oceánu.
První pilotovaný start Crew Dragonu se uskutečnil 30. května 2020. Testovací let DM-2 vedl k ISS, kde dva astronauti působili až do srpna. Loď úspěšně přistála 2. srpna 2020. Start prvního operačního letu Crew-1 proběhl 16. listopadu 2020.
V plánu bylo použití této verze v kombinaci s raketou Falcon Heavy pro pilotovaný oblet Měsíce na konci roku 2018.[19]
Nedokončené varianty[editovat | editovat zdroj]
Red Dragon[editovat | editovat zdroj]
Red Dragon měla být nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1 000 kg vědeckých přístrojů nebo zásob k Marsu.[20] Startovala by na raketách Falcon Heavy. První let byl plánován na rok 2018, ale došlo k odkladu na rok 2020 s tím, že by mohly v tomto roce odstartovat hned dva Red Dragony. Podle vyjádření Elona Muska z července 2017 ale společnost přehodnotila způsob přistávání, kdy je vespod lodi tepelný štít a na boku motory. Tento návrh už se nezdál být vyhovující a plánované lety Red Dragonu v roce 2020 byly zrušeny.[12] Lety na Mars by místo toho měla realizovat loď Starship.
DragonLab[editovat | editovat zdroj]
DragonLab měla být nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze Země za účelem provádění různorodých experimentů.[20][21] Její vývoj byl ale zastaven.
Seznam lodí[editovat | editovat zdroj]
Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi Dragon 2:[22]
| Sériové číslo | Jméno | Typ | Status | Počet letů | Doba letu | Poznámky | Galerie |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| C201 | DragonFly | prototyp | Vyřazen | 1 | 1 minuta | prototyp určený pro testy, včetně Pad Abort Testu |  |
| C202 | Qual module | prototyp | Vyřazen | 0 | — | zkušební kus určený pro strukturální testy | |
| C203 | ECLSS module | prototyp | Testování | 0 | — | prototyp určený k testování systémů podpory života | |
| C204 | — | Crew Dragon | Zničen | 1 | 6 dní, 5 hodin a 56 minut | první Dragon 2 ve vesmíru, využit pro misi Demo-1; zničen během následné pozemní zkoušky | |
| C205 | — | Crew Dragon | Vyřazen | 1 | 8 minut | využit pro test úniku Dragonu za letu | |
| C206 | Endeavour | Crew Dragon | Zakotven k ISS | 4 | 280 dní, 17 hodin a 58 minut
+ 4. let dosud 30 dní (plánováno ~150 dní) |
první pilotovaný Crew Dragon, využitý pro mise Demo-2, Crew-2, Ax-1 a Crew-6 | |
| C207 | Resilience | Crew Dragon | Ve službě | 2 | 170 dní, 5 hodin a 33 minut | využitý pro mise Crew-1 a Inspiration4 | |
| C208 | — | Cargo Dragon | Ve službě | 3 | 107 dní, 23 hodiny, 43 minut | první Cargo Dragon, využitý pro mise CRS-21, CRS-23 a CRS-25 | |
| C209 | — | Cargo Dragon | Zakotven k ISS | 2 | 71 dní, 20 hodin a 58 minut
+ 3. let dosud 17 dní (plánováno ~35 dní) |
využitý pro mise CRS-22, CRS-24 a CRS-27 | |
| C210 | Endurance | Crew Dragon | Ve službě | 2 | 331 dní, 15 hodin a 49 minut | využitý pro misi Crew-3 a Crew-5 | |
| C211 | — | Cargo Dragon | Ve službě | 1 | 45 dní, 14 hodin a 58 minut | využit pro misi CRS-26 | |
| C212[23] | Freedom | Crew Dragon | Ve službě | 1 | 170 dní, 13 hodin a 2 minuty | využitý pro misi Crew-4 | |
| C213 | ? | Crew Dragon | Ve výrobě | 0 | — | loď by měl být připravena pro první misi v roce 2024 |
Seznam misí[editovat | editovat zdroj]
| Datum startu lodi | Let | Číslo lodi[* 1] | Stav mise | Hmotnost nákladu |
Čas strávený na ISS | Trvání mise | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Testovací lety | |||||||
| 6. května 2015 | Pad Abort Test | C201 DragonFly | Úspěšná | — | — | 99 sekund | test úniku lodě ze startovací rampy |
| 2. března 2019 | Crew Dragon Demo 1 | C204 | Úspěšná | 180 kg | 4 dny 20 hodin | 6 dní 6 hodin | zkušební bezpilotní let na ISS |
| 19. ledna 2020 | test záchranného systému Crew Dragon | C205 | Úspěšná | — | — | 8 minut 54 sekund | suborbitální zkušební let |
| 30. května 2020 | Crew Dragon Demo 2 | C206 Endeavour | Úspěšná | 62 dní 9 hodin | 63 dní, 23 hodin a 25 minut | zkušební pilotovaný let na ISS | |
| Crew Dragon | |||||||
| 16. listopadu 2020 | Crew-1[24] | C207 Resilience | Úspěšná | 165 dní | 167 dní, 6 hodin a 29 minut | první operační pilotovaný let na ISS pro NASA v rámci Commercial Crew Program | |
| 23. dubna 2021 | Crew-2 | C206 Endeavour (2) | Úspěšná | 198 dní a 9 hodin | 199 dní, 17 hodin a 44 minut | let na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let astronauta ESA na komerční kosmické lodi | |
| 16. září 2021 | Inspiration4[25] | C207 Resilience (2) | Úspěšná | — | 2 dny, 23 hodin a 4 minuty | první soukromý let bez účasti profesionálního astronauta, financován americkým podnikatelem Jaredem Isaacmanem | |
| 11. listopadu 2021[26] | Crew-3 | C210 Endurance[27] | Úspěšná | 174 dní, 5 hodin a 48 minut | 176 dní, 2 hodiny a 39 minut | let na ISS v rámci Commercial Crew Program | |
| 8. dubna 2022[28] | Axiom-1 | C206 Endeavour (3)[29] | Úspěšná | 15 dní, 12 hodin a 41 minut | 17 dní, 1 hodina a 49 minut | první let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | |
| 27. dubna 2022[30] | Crew-4 | C212 Freedom[31] | Úspěšná | 169 dní, 16 hodin a 28 minut | 170 dní, 13 hodin a 2 minuty | let na ISS v rámci Commercial Crew Program | |
| 5. října 2022[32] | Crew-5 | C210 Endurance (2) | Úspěšná | 155 dní, 10 hodin, 19 minut | 157 dní, 10 hodin a 1 minuta | let na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let ruského kosmonauta na Crew Dragon | |
| 2. března 2023[33] | Crew-6 | C206 Endeavour (4) | Probíhá | 6 měsíců (plán) | dosud 30 dní | let na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let astronauta ze SAE na Crew Dragon | |
| květen 2023[34][35] | Axiom-2 | ? | Plánovaná | 10 dní | ~ 12 dní | druhý let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | |
| červenec 2023 | Polaris Dawn[36] | C207 Resilience (3) | Plánovaná | — | 5 dní (plán) | první let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman, první komerční výstup do volného prostoru | |
| srpen 2023 | Crew-7 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | první z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA[1] | ||
| 2023 | Axiom-3 | ? | Plánovaná | ? | let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| 2023 | Axiom-4 | ? | Plánovaná | ? | let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| ? | Crew-8 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | druhý z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | ||
| ? | Crew-9 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | třetí z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | ||
| ? | Polaris - Mission II | ? | Plánovaná | — | druhý let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman | ||
| ? | Crew-10 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | první z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | ||
| ? | Crew-11 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | druhý z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | ||
| ? | Crew-12 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | třetí z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | ||
| ? | Crew-13 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | čtvrtý z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | ||
| ? | Crew-14 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | pátý z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | ||
| Cargo Dragon | |||||||
| 6. prosince 2020 | CRS-21 | C208 | Úspěšná | 2972 kg | 35 dní, 19 hodin a 25 minut[37] | 38 dní, 9 hodin 8 minut a 52 sekund[38] | první let Cargo Dragonu pro NASA v rámci 2. etapy programu Commercial Resupply Services (CRS-2); na ISS přivezl komerční přechodovou komoru Bishop |
| 3. června 2021 | CRS-22 | C209 | Úspěšná | 3328 kg | 33 dní, 5 hodin a 36 minut | 37 dní, 10 hodin a 0 minut[39] | let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku doručil 1. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 1 a iROSA 2) |
| 29. srpna 2021 | CRS-23 | C208 (2) | Úspěšná | 2207 kg | 30 dní, 22 hodin a 42 minut[40] | 32 dní, 19 hodin a 42 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2 |
| 21. prosince 2021 | CRS-24 | C209 (2) | Úspěšná | 2989 kg | 32 dní, 6 hodin a 59 minut | 34 dní, 10 hodin a 58 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2 |
| 15. července 2022 | CRS-25 | C208 (3) | Úspěšná | 2668 kg | 33 dní, 23 hodin a 44 minut | 36 dní, 18 hodin a 9 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2 |
| 26. listopadu 2022 | CRS-26 | C211 | Úspěšná | 3528 kg | 43 dní, 9 hodin a 26 minut | 45 dní, 14 hodin a 58 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku doručil 2. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 3 a iROSA 4) |
| 15. března 2023 | CRS-27 | C209 (3) | Probíhá | 2852 kg | ~35 dní | dosud 17 dní | let na ISS v rámci programu CRS-2, 16. 10. 2020 si NASA objednala mise CRS-27 až CRS-29 |
| 5. června 2023 | CRS-28 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 20. října 2023 | CRS-29 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2024 | CRS-30 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2, 25. 3. 2022 si NASA přiobjednala mise CRS-30 až CRS-35 | |
| 2024 | CRS-31 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2025 | CRS-32 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2025 | CRS-33 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2026 | CRS-34 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| 2026 | CRS-35 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem a jménem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragon V2 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b NASA to Secure Additional Commercial Crew Transportation – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA to Purchase Additional Commercial Crew Missions – Kennedy Space Center. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POTTER, Sean. NASA Awards SpaceX More Crew Flights to Space Station. NASA [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Biden-Harris Administration Extends Space Station Operations Through 2030 – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHEETZ, Michael. SpaceX on track to launch first NASA astronauts in May, president says. CNBC [online]. 2020-03-10 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02.
- ↑ a b Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online.
- ↑ Dragon [online]. SpaceX, 2011-01-04. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ NASA’s Commercial Crew Program [online]. Nasa [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches first in new line of upgraded space station cargo ships – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERGIN, Chris. Dragon V2 will initially rely on parachute landings [online]. 2014-08-28 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20].
- ↑ a b SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ kar. SpaceX vyslala na ISS zásobovací loď, nese tam mikroby, myši a vánoční dárky [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-12-07 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Dušan. Dragon jde vstříc pilotovaným misím [online]. kosmonautix.cz, 2015-5-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Dušan. Zkouška Crew Dragonu skončila havárií [online]. kosmonautix.cz, 2019-4-21 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
- ↑ BAYLOR, Michael. SpaceX’s Crew Dragon spacecraft suffers an anomaly during static fire testing at Cape Canaveral [online]. nasaspaceflight.com, 2019-4-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MELECHIN, Petr. Elonovinky #63: Crew Dragon byl zničen při nehodě [online]. elonx.cz, 2019-4-25 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX posune kosmickou turistiku na další úroveň. www.kosmonautix.cz. 2017-02-28. Dostupné online [cit. 2017-03-11].
- ↑ a b HADAČ, Jiří. Zrušené projekty SpaceX #2: DragonLab a Red Dragon [online]. 2018-09-09 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online.
- ↑ DragonLab. Gunter's Space Page [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ List of Dragon Capsules – ElonX.net. web.archive.org [online]. 2020-06-03 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Ax-1 Mission Briefing. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NORTHON, Karen. Crew-1 Astronauts Safely Splash Down After Space Station Mission. NASA [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POTTER, Sean. Coverage Update for NASA’s SpaceX Crew-3 Briefings, Events, Broadcasts. NASA [online]. 2021-11-08 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/nasa/status/1446178305066012681. Twitter [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/kosmo_michal/status/1510862530712850433. Twitter [online]. [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MARGETTA, Robert. NASA, Space Station Partners Approve First Axiom Mission Astronauts. NASA [online]. 2022-02-02 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ NASA and SpaceX Adjust Agency’s Crew-4 Launch Date – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/astro_kjell/status/1506677192121622528. Twitter [online]. [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. Crew-5 mission timeline – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA, SpaceX Move Forward with March 2 Launch to Space Station – NASA’s SpaceX Crew-6 Mission. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DODSON, Gerelle. NASA, Axiom Sign Second Private Astronaut Mission to Space Station Ord. NASA [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-09-01]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/axiom_space/status/1470509331347034116. Twitter [online]. Axiom Space, 2021-12-13 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Polaris Dawn. Polaris Program [online]. [cit. 2022-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cargo Dragon Undocks from Station and Heads for Splashdown – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SpaceX Cargo Dragon Splashes Down Loaded With Science Experiments – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX cargo capsule splashes down in Gulf of Mexico – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MORAN, Author Norah. SpaceX Cargo Dragon Undocked From Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dragon 2 na Wikimedia Commons
