Dragon 2
.jpg)
Crew Dragon přilétavající k ISS, mise DM-1, 3. března 2019 | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | SpaceX |
| Země původu |  USA
|
| Provozovatel | SpaceX |
| Použití | přeprava posádky a nákladu do vesmíru |
| Technické specifikace | |
| Typ | kosmická loď k přepravě posádky a nákladu |
| Nosná raketa | Falcon 9 |
| Životnost | 7 dní ve volném letu, 210 dní zadokovaný k ISS |
| Prázdná hmotnost | 9 525 kg |
| Kapacita nákladu | 6 000 kg na orbit 3 000 kg při návratu 800 kg odpadu |
| Kapacita posádky | 7 (4 při letech pro NASA) |
| Výška | 8,1 m |
| Průměr | 4,0 m |
| Objem | 9,3 m3 hermetizovaný 12,1 m3 nehermetizovaný |
| Energie | Solární panely |
| Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | aktivní |
| Vyrobeno | 9 (3 prototypy + 6 letových) |
| Vypuštěno | 6 (+ 1 suborbitální let + 1 Pad Abort test) |
| Funkčních | 5 |
| První start | 2. března 2019 |
| Související zařízení | |
| Odvozeno z | Dragon |
.jpg)
Dragon 2 je kosmická loď společnosti SpaceX, nástupce nákladní lodě Dragon. První let absolvovala v roce 2019. Existuje jak v nepilotované variantě označované jako Cargo Dragon, tak i v pilotované verzi pod označením Crew Dragon. Pilotovaná loď byla vyvíjená v rámci programu NASA CCDev, ve kterém získala zakázku pro pilotované lety k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) i loď Boeing CST-100 Starliner. Crew Dragon je primárně určena pro dopravu astronautů na ISS, ke které má podle kontraktu vykonat 2 až 6 pilotovaných letů. Může být případně využita i pro dopravu k soukromým vesmírným stanicím, například k plánované stanici společnosti Bigelow Aerospace.[zdroj?]
Loď je vybavena jiným stykovacím uzlem než první verze, na bázi NASA Docking System, který umožňuje automatické zadokování u orbitální stanice přes International Docking Adapter (IDA).
Na rozdíl od jiných současných lodí měl původně Dragon 2 motoricky přistávat za pomocí 8 motorů SuperDraco a to bez padáků. Těmi měla loď disponovat pouze pro nouzové případy. Motory SuperDraco nahrazují klasickou věžičku pro rychlou záchranu posádky z rampy, nebo při poruše během letu. Při tomto způsobu přistání by nebyla potřebná žádná nákladná záchranná operace a pro posádku by byl pohodlnější. Podobnou výhodou disponovaly jen americké raketoplány programu Space Shuttle, které přistávaly na letištní dráze, stejně jako normální letadlo. O systému motorického přistání se uvažuje i u ruské kosmické lodi Federace. Nakonec ale loď přistává pomocí padáků a motory jsou použity k přistání pouze v případě nouze.
Nosičem Dragonu 2 je raketa Falcon 9, která předtím vynášela zásobovací lodě Dragon, plánovala se i jeho konfigurace DragonLab. Další plánovanou verzí Dragonu byl Red Dragon pro dopravu vědeckých přístrojů nebo zásob na Mars. Ten měl startovat na raketách Falcon Heavy.
Start první testovací pilotované mise lodi Crew Dragon proběhl 30. května 2020.
Varianty lodi[editovat | editovat zdroj]
Cargo Dragon[editovat | editovat zdroj]
Cargo Dragon je verze nahrazující předchozí Dragon pro dopravu nákladu. Na rozdíl od ní disponuje automatickým dokovacím systémem. Původně bylo v plánu, že Dragon 2 bude přistávat motoricky, ale podle informace z července 2017 se společnost rozhodla od motorického přistávání upustit z důvodu složité certifikace. Dragon 2 je teoreticky i nadále schopný motorického přistání, ale jelikož nedisponuje přistávacími nohami, tak by musel přistávat do měkkého. Elon Musk ale možnost motorického přistávání do budoucna úplně nevyloučil a řekl, že se k němu možná v budoucnu vrátí.[1]
První Cargo Dragon odstartoval 6. prosince 2020.[2]
Crew Dragon[editovat | editovat zdroj]
Verze Crew Dragon (původně označovaná jako DragonRider) je určena pro let až sedmičlenné posádky, k ISS kvůli omezené kapacitě americké sekce však létá posádka pouze čtyřčlenná a menší množství zásob. Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg, zpět na Zemi může dopravit až 3 000 kg nákladu[3] a 800 kg odpadu z ISS.[4] Její systémy vydrží jeden týden volného letu a po připojení k ISS až 210 dní.[5][6] Let je plně automatický, posádka tedy nemusí vykonávat žádné úkony, pokud to není nezbytné.
Dne 8. března 2019 se modul Crew Dragon (číslo C201) úspěšně vrátil na Zemi po několikadenní zkušební misi DM-1, kdy byl připojený k Mezinárodní vesmírné stanici. Modul přistál v Atlantském oceánu za pomocí padáků. Stejný modul měl být použit pro letový test záchranného systému (In-Flight Abort Test) v průběhu července 2019. Při maximálním dynamickém namáhání po startu rakety Falcon 9 se měla demonstrovat schopnost lodi Crew Dragon oddělit se pomocí motorů SuperDraco od nosné rakety a bezpečně přistát.[7] Dne 20. dubna 2019 při statickém testu motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon C201 došlo k nehodě,[8][9] kdy byla loď při explozi zničena.[10] Havárie způsobila odklad pilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici.
Dne 19. ledna 2020 byla s kabinou C205.1 provedena zkouška záchranného systému za letu. Raketa s připojenou lodí Crew Dragon odstartovala z floridské rampy LC-39A a po 85 sekundách letu (ve fázi maximálního aerodynamického namáhání), pomocí osmi motorů SuperDraco, se modul oddělil od nosné rakety a pomocí padáků přistál v oceánu.
První pilotovaný start Crew Dragonu se uskutečnil 30. května 2020. Testovací let DM-2 vedl k ISS, kde dva astronauti působili až do srpna. Loď úspěšně přistála 2. srpna 2020. Start prvního operačního letu Crew-1 proběhl 16. listopadu 2020.
V plánu bylo použití této verze v kombinaci s raketou Falcon Heavy pro pilotovaný oblet Měsíce na konci roku 2018.[11]
Red Dragon[editovat | editovat zdroj]
Red Dragon měla být nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1 000 kg k Marsu. První let byl plánován na rok 2018, ale došlo k odkladu na rok 2020 s tím, že by mohly v tomto roce odstartovat hned dva Red Dragony. Podle vyjádření Elona Muska z července 2017 ale společnost přehodnotila způsob přistávání, kdy je vespod lodi tepelný štít a na boku motory. Tento návrh už se nezdál být vyhovující a plánované lety Red Dragonu v roce 2020 byly zrušeny.[1] Lety na Mars by místo toho měla realizovat loď Starship.
DragonLab[editovat | editovat zdroj]
DragonLab měla být nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze Země za účelem provádění různorodých experimentů. V současné době není známa žádná mise využívající tuto verzi.
Seznam lodí[editovat | editovat zdroj]
Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi Dragon 2:[12]
| Sériové číslo | Jméno | Typ | Status | Počet letů | Doba letu | Poznámky | Galerie |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| C201 | DragonFly | prototyp | Vyřazen | 1 | 1 minuta | prototyp určený pro testy, včetně Pad Abort Testu |  |
| C202 | Qual module | prototyp | Vyřazen | 0 | — | zkušební kus určený pro strukturální testy | |
| C203 | ECLSS module | prototyp | Testování | 0 | — | prototyp určený k testování systémů podpory života | |
| C204 | — | Crew Dragon | Zničen | 1 | 6 dní, 5 hodin a 56 minut | první Dragon 2 ve vesmíru, využit pro misi Demo-1; zničen během následné pozemní zkoušky | |
| C205 | — | Crew Dragon | Ve službě | 1 | 8 minut | využit pro test úniku Dragonu za letu | |
| C206 | Endeavour | Crew Dragon | Zakotven k ISS | 2 | probíhá | první pilotovaný Crew Dragon, využitý pro misi Demo-2 a Crew-2 | |
| C207 | Resilience | Crew Dragon | Ve službě | 1 | 167 dní, 6 hodin a 29 minut | využitý pro misi Crew-1 | |
| C208 | — | Cargo Dragon | Ve službě | 1 | 38 dní, 9 hodin 8 minut a 52 sekund[13] | první Cargo Dragon, využitý pro misi CRS-21 | |
| C209 | — | Cargo Dragon | Zakotven k ISS | 1 | probíhá | využitý pro misi CRS-22 | |
Seznam misí[editovat | editovat zdroj]
| Datum startu lodi | Let | Číslo lodi[* 1] | Stav mise | Hmotnost nákladu |
Čas strávený na ISS | Trvání mise | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Crew Dragon | |||||||
| 6. května 2015 | Pad Abort Test | C201 DragonFly | Úspěšná | — | — | 99 sekund | test úniku lodě ze startovací rampy |
| 2. března 2019 | Crew Dragon Demo 1 | C204 | Úspěšná | 180 kg | 4 dny 20 hodin | 6 dní 6 hodin | zkušební bezpilotní let na ISS |
| 19. ledna 2020 | test záchranného systému Crew Dragon | C205 | Úspěšná | — | — | 8 minut 54 sekund | suborbitální zkušební let |
| 30. května 2020 | Crew Dragon Demo 2 | C206 Endeavour | Úspěšná | 62 dní 9 hodin | 63 dní, 23 hodin a 25 minut | zkušební pilotovaný let na ISS | |
| 16. listopadu 2020 | Crew-1[14] | C207 Resilience | Úspěšná | 165 dní | 167 dní, 6 hodin a 29 minut | první operační pilotovaný let na ISS pro NASA v rámci Commercial Crew Program | |
| 23. dubna 2021 | Crew-2 | C206 Endeavour (2) | Probíhá | 6 měsíců (plán) | probíhá | let na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let astronauta ESA na komerční kosmické lodi | |
| 15. září 2021 | Inspiration4[15] | C207 Resilience (2) | Plánovaná | — | 3 dny (plán) | první civilní let, financován americkým podnikatelem Jaredem Isaacmanem | |
| 23. října 2021 | Crew-3 | ? | Plánovaná | 6 měsíců (plán) | let na ISS v rámci Commercial Crew Program | ||
| leden 2022 | Axiom Space-1 | ? | Plánovaná | 8 dní (plán) | 10 dní (plán) | první let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | |
| 2021/2022 | mise Space Adventures[16] | ? | Plánovaná | — | 3–5 dní (plán) | plánovaná turistická mise na LEO pro společnost Space Adventures | |
| 2022 | Axiom Space-2 | ? | Plánovaná | — | druhý let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| 2022–2026 | Crew-4 až Crew-6[17] | ? | Plánované | 6 měsíců (plán) | lety na ISS objednané NASA v rámci Commercial Crew Program | ||
| 2023 | Axiom Space-3 | ? | Plánovaná | — | let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| 2023 | Axiom Space-4 | ? | Plánovaná | — | let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| Cargo Dragon | |||||||
| 6. prosince 2020 | CRS-21 | C208 | Úspěšná | 2972 kg | 35 dní, 19 hodin a 25 minut[18] | 38 dní, 9 hodin 8 minut a 52 sekund[13] | první let Cargo Dragonu pro NASA v rámci programu CRS-2; na ISS přivezl komerční přechodovou komoru Bishop |
| 3. června 2021 | CRS-22 | C209 | Probíhá | 3328 kg | 1 měsíc (plán) | probíhá | let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku doručil 1. část nových solárních panelů pro ISS |
| 18. srpen 2021 | CRS-23 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| prosinec 2021 | CRS-24 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| duben 2022 | CRS-25 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
| třetí čtvrtletí 2022 | CRS-26 | ? | Plánovaná | ? | ? | let na ISS v rámci programu CRS-2 | |
- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem a jménem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dragon V2 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20].
- ↑ kar. SpaceX vyslala na ISS zásobovací loď, nese tam mikroby, myši a vánoční dárky [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-12-07 [cit. 2020-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02.
- ↑ Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online.
- ↑ Dragon [online]. SpaceX, 2011-01-04. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ NASA’s Commercial Crew Program [online]. Nasa [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Dušan. Dragon jde vstříc pilotovaným misím [online]. kosmonautix.cz, 2015-5-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Dušan. Zkouška Crew Dragonu skončila havárií [online]. kosmonautix.cz, 2019-4-21 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.
- ↑ BAYLOR, Michael. SpaceX’s Crew Dragon spacecraft suffers an anomaly during static fire testing at Cape Canaveral [online]. nasaspaceflight.com, 2019-4-20 [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MELECHIN, Petr. Elonovinky #63: Crew Dragon byl zničen při nehodě [online]. elonx.cz, 2019-4-25 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX posune kosmickou turistiku na další úroveň. www.kosmonautix.cz. 2017-02-28. Dostupné online [cit. 2017-03-11].
- ↑ List of Dragon Capsules – ElonX.net. web.archive.org [online]. 2020-06-03 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
- ↑ a b SpaceX Cargo Dragon Splashes Down Loaded With Science Experiments – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NORTHON, Karen. Crew-1 Astronauts Safely Splash Down After Space Station Mission. NASA [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2021-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. Space Adventures announces plans to fly private citizens on SpaceX crew capsule – Spaceflight Now [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SICELOFF, Steven. Mission Awards Secure Commercial Crew Transportation for Coming Years. NASA [online]. 2017-01-03 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Cargo Dragon Undocks from Station and Heads for Splashdown – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dragon 2 na Wikimedia Commons
