Dream Chaser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dream Chaser
Údaje o lodi
Typ raketoplán
Výrobce Sierra Nevada Corporation (SNC)
Hmotnost 11,3 t
Status ve vývoji
Nosná raketa Atlas V
Navigace
Předchozí Následující
Dream Chaser (testy pojíždění po ranveji na základně Edwards v Kalifornii)

Dream Chaser je vícenásobně použitelný pilotovaný raketoplán vyvíjený v USA firmou Sierra Nevada Corporation (SNC), koncipovaný jako vztlakové těleso s horizontálním přistáním a vertikálním startem na klasické raketě. Vychází přímo z projektu NASA na miniraketoplán HL-20 [1]. Ten vyšel ze zkušeností s předchozími vztlakovými tělesy (hl. M2-F2 a HL-10) a jeho tvar byl velmi silně ovlivněn sovětským projektem BOR-4. [2][3].

Jeho hlavní úkol má být obsluha Mezinárodní kosmické stanice (přepravní kapacita 7 osob). Hlavní část vývoje probíhala pod programem COTS (Commercial Orbital Transportation Services)/CCDev (Commercial Crew Development). Jeho hlavními konkurenty jsou lodě Dragon a CST-100.

V říjnu 2013 byl uskutečněn první test volného shozu ze závěsu pod vrtulníkem. V září 2014 bylo rozhodnuto, že Dream Chaser nepostoupí do dalšího kola programu COTS[4] . Sierra Nevada Corporation podala proti tomu rozhodnutí odvolání[5]. Toto odvolání nakonec nebylo uznáno a firma byla ze soutěže definitivně vyloučena. SNC však projekt přepracovala a v roce 2015 představila Dream Chaser jako zásobovací automatickou loď určenou pro přepravu nákladu. S tou se přihlásila do druhého kola programu The Commercial Resupply Services 2 (CRS2), který hledá vhodné dopravce nákladu na ISS v letech 2018-2024. Samotný raketoplán prošel některými změnami designu (zaslepení oken kabiny, sklápěcí křídla). Takto upravená verze by měla poprvé startovat na konci roku 2018.

V roce 2015 a 2016 však stále ještě probíhají testy pilotovaného Dream Chaseru. Součástí původního programu COTS bylo mezi NASA a SNC nasmlouváno splnění několika milníků při vývoji stroje. Mezi poslední patří dokončení bezpilotních letových zkoušek v atmosféře. Vzhledem k tomu, že v říjnu 2013 havaroval zkušební raketoplán při přistání (nevysunulo se mu jedno z kol podvozku), musel být vyroben nový exemplář, který se dokončoval v říjnu 2015. Ten prodělá nasmlouvané testy v atmosféře.

V současnosti probíhají jednání mezi SNC, Evropskou kosmickou agenturou, Japonskou kosmickou agenturou a Německem o možném komerčním využití pilotovaného Dream Chaseru. Tyto jednání se však zatím soustředí jen na průzkum trhu.

V lednu 2016 NASA zařadila DreamChaser do programu nepilotovaného zásobování ISS.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sierra Nevada Corporation [online]. [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Encyclopedia Astronautica [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Testpilot [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné online. (rusky) 
  4. SpaceflightNow [online]. [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SpaceflightNow [online]. [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. NASA [online]. [cit. 2016-01-15]. Dostupné online. (anglicky)