Vztlakové těleso

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letoun X-24 vyráběný mezi lety 1963 a 1975 v rámci experimentálního programu americké armády.

Vztlakové těleso je takové uspořádání letadla nebo kluzáku s pevnými plochami, kdy samotný tvar trupu vytváří významnou část vztlaku. Některá provedení se tvarem mohou podobat samokřídlům[1], např. Vought XF5U.

Historie a použití[editovat | editovat zdroj]

Koncept vztlakového tělesa se objevoval od počátků aeronautiky, ale výraznější práce se datují do 60.let 20.století (NASA[2], MiG[3]). Běžně se tento konstrukční princip uplatňuje u stíhacích letounů, např. MiG-29 nebo F-15. Jako vztlaková tělesa jsou stavěny i hybridní vzducholodě.[4]

Vztlaková tělesa v kosmonautice[editovat | editovat zdroj]

Vztlaková tělesa (zleva) X-24A, M2-F3 a HL-10. (NASA)

Některé z výhod "čistých" vztlakových těles (zejména dobrý vztlak za hypersonických rychlostí při zachování kompaktního tvaru) jsou potenciálně nejvýraznější v kosmonautice jako tvary návratových modulů kosmických lodí (Kliper, X-38, HL-20, X-33), přičemž některé byly i bezpilotně otestovány alespoň za nízkých rychlostí. Při vývoji raketoplánů v USA i SSSR byly zvažovány i konstrukce tohoto typu (např. návratem z oběžné dráhy otestovaný americký X-23[5] nebo ruský BOR-4). Pokusné vztlakové těleso IXV testuje i ESA[6]. V současnosti má šanci na realizaci i miniraketoplán Dream Chaser od Sierra Nevada Corporation[7].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1] Facetmobile
  2. [2] NASA Dryden Fact Sheet - Lifting Bodies
  3. [3]Spiral OS, M.Wade, Encyclopedia Astronautica
  4. [4] The new vehicle set to revolutionise the skies, BBC News, 4. ledna 2011
  5. [5]Prime, M.Wade, Encyclopedia Astronautica
  6. [6] Europe's IXV 'space wedge' performs drop test, BBC, 20.6.2013
  7. [7] Dream Chaser na NASAspaceflight

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]