Challenger (raketoplán)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Challenger
Údaje o lodi
Typ Space Shuttle
Výrobní číslo OV-099
Výrobce Rockwell International
Provozovatel NASA
První let STS-6
4. – 9. dubna 1983
Poslední let STS-51-L
28. ledna 1986
Počet letů 10
Doba letů 62 dní, 07:56:22[1]
Vypuštěno družic 10
Status Zničen 28. ledna 1986
Navigace
Předcházející Následující
Columbia Discovery
Challenger přepravován do montážní haly

Challenger (ev. č. OV-099) byl druhý raketoplán NASA, který byl vypuštěn na oběžnou dráhu Země. Jeho první mise (STS-6) začala 4. dubna 1983 a skončila 9. dubna 1983.[2] Poté vykonal Challenger ještě osm vesmírných misí. Byl zničen 28. ledna 1986 (tzn. že aktivní nebyl ani tři roky), 73 sekund po startu své desáté mise (STS-51-L). Všech sedm astronautů na palubě zahynulo. Je jedním ze dvou raketoplánů zničených během vesmírné mise.

Vznik a užívání[editovat | editovat zdroj]

Challenger byl původně konstruován pouze jako testovací stroj (ev. č. STA-099) určený k destrukčním zkouškám. Když se ale tyto po předchozích testech ukázaly jako nepotřebné, NASA se rozhodla ještě ve fázi výroby jej přestavět na plnohodnotný raketoplán. Původní záměr byl přestavět testovací raketoplán Enterprise, ale vyšlo najevo, že přestavba Challengeru bude levnější. Je zajímavé, že i po zničení Challengeru se objevily úvahy o přestavbě Enterprise na plnohodnotný stroj, ale nakonec, také z finančních důvodů, byl postaven nový raketoplán Endeavour.

Své jméno dostal podle korvety HMS Challenger, která se zúčastnila dosud nejdelší oceánografické expedice v historii.[3] Stejné jméno nesl také lunární modul mise Apollo 17, který přistál na Měsíci v roce 1972.[3]

Po svém prvním vesmírném letu v roce 1983 se CHallenger stal tažným koněm NASA, když v letech 1983–1984 vykonal 85% všech raketoplánových misí. Spolu s Discovery byl přestavěn tak, aby mohl na oběžnou dráhu vynášet rakety Centaur G. Pokud by poslední mise Challengeru neskončila katastrofou, měl do vesmíru dopravit sondu Ulysses.

Zkáza Challengeru[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku STS-51-L.
Mrak, který vznikl z hořících součástek Challengeru pár okamžiků po výbuchu

Rozpad Challengeru 73 sekund po startu je považován za jednu z nejdramatičtějších událostí 20. století. Prezident Ronald Reagan označil členy posádky, kterými byli Francis R. Scobee (velitel), Gregory B. Jarvis, Ronald E. McNair, Ellison S. Onizuka, Judith A. Resniková, Michael J. Smith a Christa McAuliffeová (učitelka z New Hampshire), za hrdiny.[4] Inženýři NASA a prezidentská komise později zjistili, že příčinou exploze bylo selhání pryžového těsnění na jedné z pomocných raket (SRB). V důsledku toho došlo k prohoření spoje mezi SRB a externí nádrží (ET), přičemž SRB narazila do ET a způsobila explozi.[5] NASA v důsledku havárie přerušila až do roku 1988 lety raketoplánů[6] a přijala přísnější bezpečnostní opatření.

Mise Challengeru[editovat | editovat zdroj]

Raketoplán Challenger vykonal celkem 10 misí, strávil ve vesmíru 62,41 dny, Zemi obletěl 995krát.

Datum Označení Poznámka
4. dubna 1983 STS-6 První výstup astronautů do vesmíru z raketoplánu. Vynesení TDRS-1.
18. června 1983 STS-7 Sally Rideová byla první Američankou ve vesmíru. Vynesení dvou komunikačních satelitů.
30. srpna 1983 STS-8 Guion Bluford byl prvním Afroameričanem ve vesmíru. První noční start a noční přistání. Vynesení satelitu Insat-1B.
3. února 1984 STS-41-B Neúspěšný pokus o vynesení dvou komunikačních satelitů.
6. dubna 1984 STS-41-C Servisní mise sondy Solar Maximum Mission.
5. října 1984 STS-41-G Vynesen satelit Earth Radiation Budget. První mise se dvěma ženami, Kathryn Sullivanová byla první astronautkou, která podnikla výstup do vesmíru.
29. dubna 1985 STS-51-B Vynesení vesmírné laboratoře Spacelab-3.
29. července 1985 STS-51-F Vynesení vesmírné laboratoře Spacelab-2.
30. října 1985 STS-61-A Vynesení německé laboratoře Spacelab D-1.
28. ledna 1986 STS-51-L Raketoplán explodoval po startu. Zemřelo všech 7 členů posádky.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HARWOOD, William. STS-129/ISS-ULF3 Quick-Look Data [online]. CBS news, 2009-10-12, [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. STS-6 [online]. Washington: NASA, rev. 2007-11-23, [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b GRINTER, Kay. Challenger (STA-099, OV-99) [online]. NASA, rev. 2000-03-10, [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. REAGAN, Ronald Wilson. Explosion of the Space Shuttle Challenger Address to the Nation, January 28, 1986 [online]. NASA, [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FUQUA, Don, et al. Report of the Challenger Accident [online]. Washington: NASA, 1986, [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Mission Information [online]. Washington: NASA, rev. 2011-08-29, [cit. 2015-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]