Zvezda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zvezda
Modul Zvezda s vesmírnou lodí Sojuz (dole)

Modul Zvezda s vesmírnou lodí Sojuz (dole)

Start 12. července 2000
Kosmodrom Bajkonur
Nosná raketa Proton-K
Výrobce RKK Eněrgija
Provozovatel Roskosmos
Stav Aktivní
Hmotnost 19 050 kg
Délka 13 m
Obytný objem 46,7 m³
Perigeum 336 km
Apogeum 346 km
Sklon dráhy 51,6°
Doba oběhu 91 min.
Konfigurace ISS, modul Zvezda je nahoře vlevo.

Konfigurace ISS, modul Zvezda je nahoře vlevo.

Zvezda (rusky Звезда; „hvězda“) je ruský služební modul Mezinárodní vesmírné stanice. Je základem ruské části stanice. Postavila jej firma RKK Eněrgija. Zvezda byla vynesena raketou Proton v roce 2000. Má válcový tvar s délkou 13 metrů a maximálním průměrem 4,15 metru. Modul je vybaven párem slunečních panelů a při vynesení vážil 19 050 kg.

Start[editovat | editovat zdroj]

Modul Zvezda byl úspěšně vypuštěn z Bajkonuru nosnou raketou Proton 12.07.2000 v 04:56 UT. O čtrnáct dní později, 26.07.2000 se v 00:45 UT úspěšně spojil se zárodkem stanice ISS (kterou v té době tvořily moduly Zarja a Unity).

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Modul je 13.11 m dlouhý a má průměr 4.22 m. Je vybaven párem solárních panelů o celkovém rozpětí 29.73 m a šířce 3.43-3.87 m. Za kulovitou přední částí je vlastní trup, tvořený dvěma válci o průměru 1.62 m a délce 3.50 m, resp. o průměru 4.22 m a délce 4.50 m, spojených přechodovou částí tvaru nízkého komolého kužele o výšce 1.13 m.

Celý modul tvoří čtyři úseky:

  • hermetický přechodový úsek (přední) kulového tvaru se třemi androgynními periferními stykovacími uzly , jedním osovým a dvěma příčnými, sloužící mj. jako dočasná přechodová komora pro výstupy do volného prostoru;
  • hermetický pracovní a obytný úsek se 2 zabudovanými obytnými kójemi pro odpočinek jednotlivých členů osádky;
  • hermetický válcový přechodový úsek (zadní) s jedním pasívním osovým pasivním stykovacím uzlem pro připojování lodí typu Progress-M1 a Sojuz-TM;
  • nehermetizovaný přístrojový úsek s 2 korekčními motory o tahu 2×3 kN a nádržemi KPL.

Mezi hlavní úkoly modulu patří:

  • poskytování obytného prostoru prvním dlouhodobým osádkám stanice ISS;
  • dodávka elektrické energie pro systémy stanice;
  • zajišťování telekomunikačních služeb s pozemními řídicími středisky;
  • zajišťování korekcí dráhy stanice.

Proto byl/je vybaven například těmito přístroji:

  • telemetrickým a povelovým systémem "Regul";
  • systémem pro zpracování telemetrických dat SDMS (ESA/Astrium);
  • automatickým setkávacím systémem "Kurs";
  • poloautomatickým setkávacím systémem TORU;
  • energetickým systémem, který tvoří:
    • 2 panely slunečních baterií;
    • 8 akumulátorových baterií typu 800A;
    • 4 stabilizátory napětí a proudu SNT-50MP pro energetické propojení ruského a amerického segmentu stanice;
  • zařízením pro recyklování vody z atmosféry pro technické účely;
  • zařízením pro generování kyslíku elektrolýzou vody "Elektron-VM";
  • klimatizačním systémem;
  • hygienickým a sanitárním zařízením SGO;
  • kuchyní s ledničkou a mrazničkou pro uchovávání potravin;
  • zařízením pro fyzické cvičení osádky, zejména:
    • veloergometrem (NASA);
    • běhací dráhou (NASA) umístěnou na izolačním systému TVIS.[1]

Zrušený projekt[editovat | editovat zdroj]

V roce 1965 Koroljova konstrukční kancelář OKB-1 začala připravovat projekt vesmírné stanice Zvezda s kódovým označením OS-1. Stanice měla mít čtyři podlaží, délku 18,5 metru, průměr 6 metrů a hmotnost 75 tun. Do vesmíru ji měla vynést nová raketa N-1 a měla být pracovištěm šesti osob. Některé prvky tohoto nerealizovaného projektu našly uplatnění na stanici Mir.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MEK - ISS (Zvezda - SM). mek.kosmo.cz [online]. [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. 
  2. PŘIBYL, Tomáš. Rudé hvězdy ve vesmíru. Brno: Paráda, 1997. ISBN 80-902352-1-2. Kapitola Cesta k orbitální stanici, s. 193. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]