Sojuz TMA-10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sojuz TMA-10
Znak
Soyuz TMA-10 Patch.gif
Údaje o lodi
Údaje o letu
Volací znak Pulsar
Členů posádky 3
Datum startu 7. dubna 2007 17:31 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa LC1
Nosná raketa Sojuz-FG
Délka letu 196 dní a 17 hodin
Datum přistání 21. října 2007 10:36 UTC
Fotografie posádky
Zleva:Charles Simonyi, Oleg Kotov, Fjodor Jurčichin
Zleva:Charles Simonyi, Oleg Kotov, Fjodor Jurčichin
Navigace
Předchozí Následující
Sojuz TMA-9 Sojuz TMA-11

Sojuz TMA-10 je ruská kosmická loď řady Sojuz. Letěla k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila dva členy Expedice 15 a vesmírného turistu Charlese Simonyiho. U ISS zůstala připojena od dubna 2007 jako záchranná loď. V říjnu 2007 přistála s Kotovem, Jurčichinem a prvním malajsijským kosmonautem Sheikhem Muszapharem Shukorem v Kazachstánu.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Členové posádky ISS – Expedice 15[editovat | editovat zdroj]

Pouze start[editovat | editovat zdroj]

Pouze přistání[editovat | editovat zdroj]

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka[editovat | editovat zdroj]

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Start mise se uskutečnil 7. dubna 2007 v 17:31 UT (19:31 SELČ) z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Po dvoudenním samostatném letu se Sojuz přiblížil k Mezinárodní vesmírné stanici, ke které se připojil 9. dubna 2007 v 19:10 UT (21:10 SELČ) k portu modulu Zarja.[1] Sojuz TMA-10 zůstal u ISS jako záchranná loď až do října 2007.

Dne 21. října 2007 v 07:14 UTC se loď s Kotovem, Jurčichinem a prvním malajsijským kosmonautem Sheikhem Muszapharem Shukorem odpoutala od stanice. Sestupný manévr byl zahájen v 09:47 UTC zážehem motorů. V důsledku selhání pyropatron oddělení kabiny (SA) od přístrojové sekce (PAO) kabina do atmosféry vstoupila průlezem a málo chráněnou částí napřed, s připojenou dvě tuny těžkou přístrojovou sekcí. Naštěstí stejně jako u Sojuzu 5 (Volynov v lednu 1969) odhořely vzpěry poutající kabinu k přístrojové sekci dřív, než došlo k prohoření průlezu nebo krytů padáků - jinak by celá posádka zahynula. Kabina se díky vyvážení správně převrátila štítem napřed a balisticky přistála. Sojuz měl trojnásobné štěstí - 1. Sověti po letu Volynova ještě zesílili ochranu přední části kabiny, kdyby se situace opakovala. 2. Za celých dalších 30 let nikdo z konstruktérů neprosadil odlehčení Sojuzu (a zvýšení hmotnosti vraceného nákladu, což bylo mnohokrát vyžadováno) odstraněním této *váhy navíc* (protože od Sojuzu 5 dalších 30 let k selhání nedošlo). 3. úspěšně fungovalo oddělení obytného modulu (BO) od kabiny - při jeho selhání nemá posádka šanci na přežití. Návratový modul se po odhoření dostal na balistickou dráhu, přetížení v lodi dosáhlo hodnoty až 8,5 G. Rusové celou událost ututlali, což ohrozilo posádku Sojuzu TMA-11 a znechutilo NASA další spolupráci s Ruskem [2] Přistání proběhlo v 10:36 UTC v Kazachstánu 347 km od plánovaného místa.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. International Space Station Status Report #07-19 [online]. NASA [cit. 2009-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VÍTEK, Antonín. 2007-008A - Sojuz-TMA 10 [online]. Katalog družic SPACE 40 [cit. 2009-12-24]. Dostupné online. 
  3. KUBALA, Petr. Ruská kosmická loď Sojuz TMA-10 přistála s vážnými problémy [online]. Instantní astronomické noviny, 2007-10-21 [cit. 2009-12-24]. Dostupné online.  }}
  4. HOLUB, Aleš. Sojuz TMA-10 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky [cit. 2009-12-25]. Dostupné online.