Přeskočit na obsah

Unity

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o kosmonautice. Další významy jsou uvedeny na stránce Unity (rozcestník).
Unity
Modul Unity s adaptéry PMA-1 a PMA-2
Základní informace
Start4. prosince 1998 9:35:44 SEČ
KosmodromMys Canaveral
Nosný systémraketoplán Endeavour (STS-88)
ProvozovatelNASA
Stavaktivní
Hmotnost11 612 kg
Délka5,47 m
Průměr4,57 m
Konfigurace
Modul Unity (nahoře) a modul Zarja (dole).
Modul Unity, jak je vidět v květnu 2011

Unity, uzlový modul známý také jako Node 1, byl prvním americkým a celkově druhým modulem, který se připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) tvořené do té doby pouze ruským modulm Zarja. Unity tak spojuje ruskou a americkou část stanice a je místem, kde posádky obou segmentů scházejí např. ke společnému jídlu.

Design[editovat | editovat zdroj]

Modul má válcovitý tvar o průměru 4,57 metru a délce 5,47 m. Je vyroben z oceli a vybaven šesti porty (předním, zadním, levým, pravým, horním a spodním), které umožňují spojení s dalšími moduly nebo kosmickými loděmi. Modul pro NASA vyrobila společnost Boeing ve výrobním závodě v Marshall Space Flight Center v Huntsville v Alabamě. Unity je první ze tří uzlových modulů v americkém segmentu ISS, dalším dvěma jsou moduly Harmony a Tranquility; v ruském segmentu od roku 2021 je jediným uzlovým modulem Pričal.

Start a instalace[editovat | editovat zdroj]

Znak mise STS-88 raketoplánu Endeavour.

Unity (s dvěma propojovacím adaptéry PMA-1 a PMA-2 připojenými k přednímu a zadnímu portu modulu) byla vynesena na oběžnou dráhu 4. prosince 1998 jako primární náklad raketoplánu Endeavour při misi STS-88, což byla první mise raketoplánu věnovaná montáži ISS. Posádka 6. prosince 1998 připojila k volnému portu adaptéru PMA-1 pomocí robotické ruky modul Zarja, který byl vynesen na oběžnou dráhu o několik dní dříve ruskou nosnou raketou Proton z kosmodromu Bajkonur.

Připojené moduly a návštěvy nákladních lodí[editovat | editovat zdroj]

Unity má dva axiální (v ose trupu) a čtyři radiální (koůmo na osu) porty Common Berthing Mechanism (CBM). Po modulu Zarja byly k Unity postupně natrvalo připojeny americký laboratorní modul Destiny (při misi STS-98), příhradový nosník Z1 (při misi STS-92), přechodová komora Quest Joint Airlock (při misi STS-104) a Tranquility (při misi STS-130).

Dočasně byly k Unity připojeny raketoplány STS (při šesti misích) a další komponenty: modul Harmony (během mise STS-120), propojovací adaptér PMA-3 (při misi STS-92) a víceúčelové logistické moduly Leonardo a Raffaello (během několika misí STS; modul Leonardo byl v roce 2011 po misi STS-133 ponechán v sestavě ISS a zůstal připojen k Unity až do roku 2015, kdy byl přesunut k přednímu portu modulu Tranquility). Od roku 2015 jsou k Unity připojovány nákladní lodě Cygnus.

Přehled lodí a modulů připojených k ISS přes modul Unity[editovat | editovat zdroj]

Zeleně jsou vyznačeny probíhající lety.

Spodní port

Přes PMA-3 (od připojení 16. října 2000[1] při misi STS-92 do přesunutí na port na levoboku 12. března 2001 při misi STS-102[2]):

kosmická loď připojení odpojení dní
STS-97 2. prosince 2000, 20:59 SEČ 9. prosince 2000, 20:13 SEČ 7
STS-98 9. února 2001, 17:51 SEČ 16. února 2001, 15:05 SEČ 7

Přímo (po odpojení PMA-3):

kosmická loď/modul připojení odpojení dní
modul Leonardo 1. března 2011, 15:05 UTC[3] 27. května 2015, 09:50 UTC[4] 1548 (4 roky a 87 dní)
Cygnus OA-4 9. prosince 2015, 15:26 SEČ 19. února 2016, 11:38 SEČ 72
Cygnus OA-6 26. března 2016, 11:51 SEČ 14. června 2016, 12:43 SEČ 80
Cygnus OA-5 17. října 2016, 00:45 SEČ 27. listopadu 2016, 00:36 SEČ 29
Cygnus OA-7 22. dubna 2017, 13:39 SEČ 4. června 2017, 12:05 SEČ 43
Cygnus OA-8E 14. listopadu 2017, 13:15 SEČ 5. prosince 2017, 18:52 SEČ 21
Cygnus OA-9E 24. května 2018, 13:13 SEČ 15. července 2018, 11:20 SEČ 55
Cygnus NG-10 19. listopadu 2018, 13:31 SEČ 8. února 2019, 15:37 SEČ 81
Cygnus NG-11 19. dubna 2019, 12:31 SEČ 6. srpna 2019, 14:30 SEČ 109
Cygnus NG-12 4. listopadu 2019, 12:21 SEČ 31. ledna 2020, 14:10 SEČ 88
Cygnus NG-13 18. února 2020, 12:16 SEČ 11. května 2020, 14:00 SEČ 83
Cygnus NG-14 5. října 2020, 12:01 UTC 6. ledna 2021, 12:25 UTC 93
Cygnus NG-15 22. února 2021, 12:16 UTC 29. června 2021, 13:20 UTC 127
Cygnus NG-16 12. srpna 2021, 13:42 UTC 20. listopadu 2021, 13:40 UTC 100
Cygnus NG-17 21. února 2022, 12:02 UTC 28. června 2022, ~07:00 UTC 127
Cygnus NG-18 9. listopadu 2022, 13:03 UTC 21. dubna 2023, ~08:40 UTC 163
Cygnus NG-19 4. srpna 2023, 12:28 UTC 22. prosince 2023, ~10:00 UTC 140
Cygnus NG-20 1. února 2024, 12:14 UTC let pokračuje dosud 138 dní
Přední port

Přes PMA-2 (do přesunutí PMA-2 na nosník Z1, 10. února 2001[5]):

kosmická loď připojení odpojení dní
STS-96 27. května 1999, 11:49:42 SEČ 6. června 1999, 03:02:43 SEČ 10
STS-101 20. května 2000, 05:30 SEČ 26. května 2000, 00:03 SEČ 6
STS-106 8. září 2000, 13:45:47 SEČ 19. září 2000, 08:56 SEČ 11
STS-92 11. října 2000, 00:17:00 SEČ 24. října 2000, 21:59:47 SEČ 14

Přímo (po přesunutí PMA-2):

  • modul Destiny při misi STS-98, připojen od 10. února 2001[5] – dosud 8529 dní (23 let a 129 dní)
Zadní port

Přes PMA-1:

  • modul Zarja při misi STS-88, připojen od 6. prosince 1998[6] – dosud 9326 dní (25 let a 195 dní)
Pravý port
  • modul Quest při misi STS-104, připojen od 15. července 2001[7] – dosud 8374 dní (22 let a 339 dní)
Levý port
  • modul Harmony při misi STS-120 a po jejím skončení, připojen od 26. října 2007[8] a odpojen 14. listopadu 2007[9] – celkem 19 dní
  • modul Tranquility při misi STS-130, připojen od 12. února 2010[10] – dosud 5240 dní (14 let a 127 dní)
Horní port

Detaily[editovat | editovat zdroj]

Interiér Unity (2005)

V Unity bylo instalováno více než 50 000 mechanických předmětů, 216 vedení pro přepravu tekutin a plynů a 121 vnitřních a vnějších elektrických kabelů využívajících téměř 10 km drátu. [12] Je vyroben z hliníku, nerezové oceli, [13] nebo hliníkové slitiny. [14]

Během výstavby vesmírné stanice umístil člen posádky v roce 2003 na štítek (vedoucí do modulu Zarja) dvě značky omezující rychlost, orbitální rychlost v mph a km/h. [15]

Před umístěním Unity na palubu raketoplánu Endeavour byly kuželové Pressurized Mating Adapters (PMA) připojeny k zadnímu a přednímu portu Unity. Unity a dva PMA dohromady vážily asi 11,600 kg. Adaptéry umožňují připojení dokovacích systémů používaných raketoplány a ruskými moduly. [12] PMA-1 nyní trvale spojuje Unity k Zarje, zatímco PMA-2 sloužil pro připojování raketoplánů. Po ukončení raketoplánů byl k PMA-2 nainstalován adaptér IDA-2, který umožňuje připojení lodí Dragon 2 a Starliner. PMA-3 byl připojen k spodnímu portu Unity posádkou STS-92, nyní je připojen na horním portu Harmony a je na něm nainstalován adaptér IDA-3.

Ostatní uzlové moduly[editovat | editovat zdroj]

Node 3 (Tranquility) ve vesmíru

Dva zbývající uzlové moduly na ISS vyrobila v Itálii společnost Alenia Aerospazio v rámci dohody mezi NASA a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Modul Harmony (také známý jako Node 2) a Tranquility (také známý jako Node 3) jsou o něco delší než Unity, měří téměř 6.4 m. Kromě svých šesti dokovacích portů může každý obsahovat osm International Standard Payload Racks (ISPRs). Ve srovnání má Unity pouhé čtyři ISPR. ESA postavila Node 2 a 3 jako částečnou platbu za vypuštění laboratorního modulu Columbus a dalšího vybavení ESA na ISS.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Unity (ISS module) na anglické Wikipedii.

  1. STS-92 Mission Status Report #11. science.ksc.nasa.gov [online]. NASA Johnson Space Center, 16. října 2000 [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-21. 
  2. STS-102 Mission Status Report #7 [online]. NASA, 11. března 2001 [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-21. 
  3. NASA - STS-133 MCC Status Report #11. www.nasa.gov [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-20. (anglicky) 
  4. Watch NASA TV at 8 a.m. EDT for Robotics Move – Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b STS-98 Mission Status Report # 7. science.ksc.nasa.gov [online]. NASA Johnson Space Center, 10. února 2001 [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-20. 
  6. STS-88 Day 4 Highlights. science.ksc.nasa.gov [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-10. 
  7. NASA - STS-104 Mission Control Center Status Report #7. www.nasa.gov [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-21. (anglicky) 
  8. NASA - STS-120 MCC Status Report #8. www.nasa.gov [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-14. (anglicky) 
  9. JSC, Jerry Wright :. NASA - Station Spacewalk Prepares for PMA, Harmony Moves. www.nasa.gov [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-29. (anglicky) 
  10. NASA - STS-130 MCC Status Report #09. www.nasa.gov [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-16. (anglicky) 
  11. STS-92 Mission Report #07. science.ksc.nasa.gov [online]. NASA Johnson Space Center, 14. října 2000 [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-21. 
  12. a b Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-14. 
  13. INTERNATIONAL SPACE STATION Roscosmos. en.roscosmos.ru [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-27. 
  14. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-17. 
  15. Space Station Science Picture of the Day: Speed Limit April 2003[nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]