COSPAR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
COSPAR
Vznik 1958
Sídlo Paříž, Francie
Mateřská organizace International Council for Science
Oficiální web cosparhq.cnes.fr
Některá data můžou pocházet z datové položky.

COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky. Založena byla roku 1958.

Úkoly organizace[editovat | editovat zdroj]

Hlavním úkolem Cosparu je podpora kosmického výzkumu na mezinárodní úrovni s důrazem na volnou výměnu výsledků, informací a úvah a vytvoření fóra, umožňujícího všem vědcům diskutovat problémy spojené s kosmickým výzkumem. Za tím účelem COSPAR organizuje vědecká setkání (sympozia a pracovní setkání) a zajišťuje publikaci výsledků kosmického výzkumu.

Nezanedbatelnou součástí činnosti Cosparu je podíl na vytváření mnohonárodních projektů v oblasti kosmonautiky a podpora jejího rozvoje i v zemích třetího světa. V roce 1958 např. převzal patronaci nad výstavbou raketové základny v indické Thumbě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

COSPAR vznikl bezprostředně po vypuštění první umělé družice Země Sputniku 1 z rozhodnutí Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU, International Council of Scientific Unions, nyní Mezinárodní rada pro vědu, ICS, International Council for Science) na jeho zasedání roku 1958 v Londýně. První vědecké symposium uskutečnil COSPAR v lednu 1960 v Nice. V době studené války měl COSPAR nezastupitelnou roli při vytváření informačních kanálů mezi východními a západními vědci a umožňoval jim navázat i přes vojensko-politické bariéry spolupráci v oblasti kosmického výzkumu.

V současné době je COSPAR významným konzultantem pro Organizaci spojených národů (OSN) a další mezivládní organizace v otázkách souvisejících s kosmickým výzkumem a jeho aplikacemi v jiných oblastech vědy a výzkumu. Pomáhá tak při využívání výsledků kosmického výzkumu ve prospěch celého lidstva.

Valné shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Rok Místo
44. 2022 Řecko Athény, Řecko
43. 2020 Austrálie Sydney, Austrálie
42. 2018 USA Pasadena, USA
41. 2016 Turecko Istanbul, Turecko
40. 2014 Rusko Moskva, Rusko
39. 2012 Indie Maisúr, Indie
38. 2010 Německo Brémy, Německo
37. 2008 Kanada Montréal, Kanada
36. 2006 Čína Peking, Čína
35. 2004 Francie Paříž, Francie
34. 2002 USA Houston, USA
33. 2000 Polsko Varšava, Polsko
32. 1998 Japonsko Nagoja, Japonsko
31. 1996 Spojené království Birmingham, Spojené království
30. 1994 Německo Hamburk, Německo
29. 1992 USA Washington D.C., USA
28. 1990 Nizozemsko Haag, Nizozemsko
27. 1988 Finsko Espoo, Finsko
26. 1986 Francie Toulouse, Francie
25. 1984 Rakousko Graz, Rakousko
24. 1982 Kanada Ottawa, Kanada
23. 1980 Nizozemsko Haag, Nizozemsko
22. 1979 Indie Bengalúr, Indie
21. 1978 Rakousko Innsbruck, Rakousko
20. 1977 Izrael Tel Aviv, Izrael
19. 1976 USA Philadelphia, USA
18. 1975 Bulharsko Varna, Bulharsko
17. 1974 Brazílie São Paulo, Brazílie
16. 1973 Německo Kostnice, Německo
15. 1972 Španělsko Madrid, Španělsko
14. 1971 USA Seattle, USA
13. 1970 Sovětský svaz Leningrad, SSSR
12. 1969 Československo Praha, Československo
11. 1968 Japonsko Tokio, Japonsko
10. 1967 Spojené království Londýn, Spojené království
9. 1966 Rakousko Vídeň, Rakousko
8. 1965 Argentina Mar del Plata, Argentina
7. 1964 Itálie Florencie, Itálie
6. 1963 Polsko Varšava, Polsko
5. 1962 USA Washington D.C., USA
4. 1961 Itálie Florencie, Itálie
3. 1960 Francie Nice, Francie
2. 1959 Nizozemsko Haag, Nizozemsko
1. 1958 Spojené království Londýn, Spojené království

Cospar v Československu[editovat | editovat zdroj]

Zásluhou především profesora Emila Buchara, světově uznávaného zakladatele kosmické geodezie, jsme se do COSPARu rychle zapojili. (Profesor Emil Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronomické unie a několika jejích komisí, clenem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR a členem Mezinárodní astronautické unie). V roce 1960 byl národní výbor Cosparu vytvořen i v Československu.

V květnu 1969 se Valné shromáždění této organizace konalo v Praze.

V roce 2007 je české vedení Cosparu toto:

  • RNDr. Jan Laštovička, DrSc., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, předseda
  • Mgr. Jiří Kroulik, Planetarium Praha, tajemník

členové:

  • RNDr. František Fárnik, CSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • Ing. Čestmir Bárta junior, BBT, Doubická 11, Praha 8
  • Mgr. Aleš Bezděk, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • Doc. RNDr. Lubomir Prech, Dr, MFF KU, Praha
  • Doc. RNDr. Ondrej Santolik, Dr, Ústav fyziky atmosfery AV ČR, v.v.i., Praha
  • RNDr. Vladimir Truhlik, PhD., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha

Systém řízení[editovat | editovat zdroj]

Sídlo sekretariátu je v Paříži. Nejvyšším orgánem výboru je sjezd jeho členů, kterými jsou prezident COSPARu, představitelé národních vědeckých institucí sdružených v COSPARu, představitelé mezinárodních vědeckých unií, předsedové vědeckých komisí COSPARu a předseda jeho finančního výboru. Řádné sjezdy se konají každé dva roky a volí prezidenta a členy řídicího výboru, kteří zajišťují běžný provoz výboru mezi sjezdy.

Řídicí výbor COSPAR[editovat | editovat zdroj]

(volební období 2002–2006)

Prezident: Prof. R-M. Bonnet (Francie)

Viceprezidenti:

  • Prof. W. Hermsen (Nizozemsko)
  • Dr. E.C. Stone (USA)

Členové výboru:

  • Prof. J. Audouze (Francie)*
  • Dr. G. Horneck (Německo)
  • Prof. T. Kosugi (Japonsko)
  • Dr. M.E. Machado (Argentina)
  • Prof. G.G. Shepherd (Kanada)
  • Prof. J.B. Zielinski (Polsko)

Systém značení dle COSPAR[editovat | editovat zdroj]

Pod záštitou komitétu COSPAR jsou také vypuštěným umělým kosmickým tělesům přidělována mezinárodní označení. V letech 1957–1962 byly startující objekty označeny letopočtem a pořadovým číslem řecké abecedy. Od roku 1962 byl systém změněn. Za rokem vypuštění následují pořadové číslice letů daného roku a písmena anglické abecedy. Písmena vyznačují fragmenty vzniklé za letu, např. takto získají svá písmena oddělené stupně nosné rakety. Příklad: z vojenské družice Transgate 6, označené při startu 1965-082A, se rozpadlé části označily jako 1965-082B až 82UJ.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]