Falcon 9

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Falcon 9
SpX CRS-2 launch - further - cropped.jpg
Falcon 9 v 1.0 při startu zásobovací mise CRS-2 lodi Dragon
Země původu USA
Rodina raket Falcon
Výrobce SpaceX
Rozměry
Výška v1.0: 54,9 metrů[1]

v1.1: 68,4 metrů[2]
v1.1 Full Thrust: 70 metrů

Průměr 3,66 metrů[1]
Hmotnost v1.0: 333 400 kg[1]
v1.1: 505 846 kg[2]
Nosnost
na LEO v1.0: 10 450 kg[1]
v1.1: 13 150 kg[2]
na GTO v1.0: 4 540 kg[1]
v1.1: 4 850 kg[2]
Historie startů
Status v1.0: vyřazena

v1.1: vyřazena
v1.1 FT: aktivní

Kosmodrom Cape Canaveral AFS
Vandenberg AFB
Celkem startů v1.0: 5,
v1.1: 15,
v1.1 FT: 1
Úspěšné starty v1.0: 4,
v1.1: 14,
v1.1 FT: 1
Selhání 'v1.0: 0,
v1.1: 1,
v1.1 FT
: 0
Částečná selhání v1.0: 1,
v1.1: 0,
v1.1 FT: 0
První start v1.0: 4. června 2010

v1.1: 29. září 2013

v1.1 FT: 22. prosince 2015
Poslední start v1.0: 1. března 2013
v1.1: 17. ledna 2016


První stupeň – Falcon 9
Motor v1.0: 9x Merlin 1C
v1.1: 9x Merlin 1D
v1.1 FT: 9x Merlin 1D+
Tah v1.0: 4 940 kN (ve vakuu)[1]
v1.1: 5 885 kN (na hladině moře),[2] 6 672 kN (ve vakuu)[2]
Specifický impuls v1.0: 275 sekund na hladině moře,[1] 304 sekund ve vakuu[1]
v1.1: 282 sekund na hladině moře,[3] 311 sekund ve vakuu[3]
Doba zážehu v1.0: 170 sekund
v1.1: 180 sekund[2]
Palivo RP-1/LOX
Druhý stupeň – Falcon 9
Motor v1.0: Merlin 1C (vakuová modifikace)
v1.1: Merlin 1D (vakuová modifikace)
Tah v1.0: 445 kN
v1.1: 801 kN[2]
Specifický impuls v1.0: 304 sekund
v1.1: 311 sekund
Doba zážehu v1.0: 345 sekund[1]
v1.1: 375 sekund[2]
Palivo RP-1/LOX



Falcon 9 je nosná raketa americké firmy SpaceX. Svým tahem a nosností se vyrovná raketám Angara, Proton, H-2A, H-2B, Delta IV, Atlas V a Čchang-čeng 5. Je primárně navržená jako nosič lodě Dragon.

Falcon 9 je vypouštěn z komplexu 40 na Cape Canaveral a z komplexu SLC-4E Vandenbergovy letecké základny.

Při svém dvacátém startu 22. 12. 2015 poslední verze této nosné rakety úspěšně demonstrovala návrat prvního stupně zpět na kosmodrom.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Kromě starší verze označované jako Falcon 9 v1.0 byla vyvinuta vylepšená a od roku 2013 provozovaná varianta Falcon 9 v1.1. Rovněž se připravuje verze Falcon Heavy, která bude mít pro zvýšení nosnosti další dva pomocné startovací stupně po bocích. Falcon dokáže vynést na nízkou dráhu (LEO) ve výšce zhruba 600 km 9,9 tun, nebo až 53 tun[4] ve variantě Heavy. Na geostacionární dráhu (GEO) ve výši 35 500 km vynese 4,9 tuny až 12 tun.

Ve fázi testování se nachází vývoj verze Falcon 9-R, která se podobá variantě Falcon 9 v1.1, ale raketa je schopná přistát a může být znovu využita.

Design[editovat | editovat zdroj]

Zleva Falcon 1, Falcon 9 v1.0, Falcon 9 v1.1 a Falcon Heavy

První stupeň je osazen 9 motory typu Merlin 1D na LOX/RP-1. Toto palivo používá celá raketa. První stupeň pracuje cca 180 sekund.

Po oddělení prvního stupně se zažehává druhý stupeň se stejným motorem jako v prvním stupni, avšak optimalizovaným pro činnost ve vakuu.

Průměr aerodynamického krytu je 3,6–5,2 metrů. Nad druhým stupněm může být i loď Dragon, v tomto případě není aerodynamický kryt osazen. Verze s posádkou ještě může obsahovat záchranný systém, podobný systému LAS z programu Constellation.

Přehled letů[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. března 2010 proběhl v rámci testování rakety na startovacím komplexu 40 mysu Canaveral zkušební zážeh všech 9 motorů prvního stupně. Tento 3,5s test proběhl úspěšně. První let byl uskutečněn v pátek 4. června 2010[5] po prověrce a instalaci autodestrukčního systému nosiče.

Dne 10. ledna 2015 byl poprvé během běžného startu otestován řízený návrat prvního stupně rakety. Ten byl úspěšně naveden na přistávací plošinu v oceánu, během tvrdého dopadu byl však zničen.[6] Při druhém pokusu o návrat v dubnu 2015 se raketa po dosednutí na přistávací plošinu převrátila[7].

Při devatenáctém letu došlo dvě a půl minuty po startu k explozi a ztrátě rakety. Podle předběžných závěrů vyšetřování (z konce července 2015) havárii způsobila prasklá vzpěra, vinou které došlo k explozi nádrže s tekutým kyslíkem.[8] V září 2015 firma SpaceX oznámila, že k obnově letů dojde „nejdříve za několik měsíců“.[9]

Dne 22. prosince 2015 byl následně s vylepšenou verzí rakety označovanou jako v1.2 (prodloužený 2. stupeň, použití přechlazeného paliva) úspěšně demonstrován návrat 1. stupně zpět na kosmodrom i s úspěšným přistáním. Jednalo se o historicky první přistání rakety po orbitálním letu[10] .

Uskutečněné a plánované lety Falconu 9
Let číslo Datum a čas (GMT) Popis letu Stav Poznámky
1 4. červen 2010 Zkušební let Uskutečněno Let s maketou lodi Dragon
2. 8. prosinec 2010 NASA COTS Demo 1 Uskutečněno Test bezpilotní lodi Dragon včetně návratu na Zemi
3 22. květen 2012 NASA COTS Demo 2+ Uskutečněno Testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS
4 7. říjen 2012 CRS SpX-1 Uskutečněno[11] První zásobovací let k ISS. Sekundární náklad, satelit Orbcomm, se nepovedlo navést na pracovní dráhu.[12]
5 1. březen 2013 CRS SpX-2 Uskutečněno Druhý zásobovací let k ISS.[4]
6 29. září 2013 CASSIOPE Uskutečněno První let Falcon v 1.1. Vynesení satelitu CASSIOPE pro MDA Corp
7 3. prosinec 2013[13][14] SES-8 Uskutečněno Vynesení satelitu SES-8 na geostacionární dráhu.[13]
8 6. leden 2014[13] Thaicom 6 Uskutečněno Vynesení thajské družice řady Thaicom.
9 18. duben 2014 CRS SpX-3 Uskutečněno Třetí zásobovací let k ISS.
10 14. červenec 2014 OG2 Mission 1 Uskutečněno 6 komunikačních satelitů firmy Orbcomm
11 5. srpen 2014 Asiasat 8 Uskutečněno Geostacionární komunikační satelit Asiasat 8
12 7. září 2014 Asiasat 6 Uskutečněno Geostacionární komunikační satelit Asiasat 6
13 21. září 2014 CRS SpX-4 Uskutečněno Čtvrtý zásobovací let k ISS.
14 10. leden 2015 CRS SpX-5 Uskutečněno Pátý zásobovací let k ISS. Záchrana 1. stupně nosné rakety nebyla úspěšná.
15 11. únor 2015 DSCOVR Uskutečněno Vynesení družice do bodu L1 pro monitorování vesmírného klimatu.
16 2. březen 2015 ABS 3A, Eutelsat 115 West B Uskutečněno GTO
17 14. duben 2015 CRS SpX-6 Uskutečněno Šestý zásobovací let k ISS. Záchrana 1. stupně nosné rakety nebyla úspěšná.
18 27. duben 2015 Turkmensat 1 Uskutečněno GTO
19 28. červen 2015 CRS SpX-7 Uskutečněno Sedmý zásobovací let k ISS – raketa selhala a explodovala krátce po startu.[15]
20 22. prosinec 2015[16] OG2 Mission 2 Uskutečněno Komunikační satelity (11ks) firmy Orbcomm. První let nové verze rakety v1.1 „Full Thrust“.

Úspěšné přistání prvního stupně zpět na kosmodromu.

21 17. ledna 2016 Jason-3 Uskutečněno. Vědecký satelit zkoumající světové oceány. Poslední let konfigurace v1.1. Přistání prvního stupně na oceánské přistávací plošině selhalo kvůli vadnému zámku přistávací nohy.[17]
22 6. února 2016 SES-9 plán Komunikační satelit.
 ? cca březen 2016 CRS SpX-8 plán Osmý zásobovací let k ISS.
? cca březen 2016 CRS SpX-9 plán Devátý zásobovací let k ISS.
? cca květen 2016 SHERPA flight 1 plán Množství malých satelitů. Mezi nimi i první slovenský satelit skCUBE.[18][19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i SpaceX. Falcon 9 overview [online]. SpaceX, 2012, [cit. 2013-10-01]. Z originálu [1] archivováno 2013-3-23. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i SpaceX. Falcon 9 [online]. SpaceX, 2013, [cit. 2013-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SpaceX. Falcon 9 overview [online]. SpaceX, 2012, [cit. 2013-10-01]. Z originálu [2] archivováno 2013-5-1. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b PŘIBYL, Tomáš. SpaceX: firma, která nás dostane na Mars. Tajemství vesmíru. 2013-05, čís. květen 2013, s. 39. ISSN 1805-5249.  
  5. Zkušební start soukromé rakety Falcon 9 byl úspěšný. Red. BBC. Novinky.cz [online]. 2010-06-04 [cit. 2010-06-05]. Dostupné online.  
  6. TOUFAR, Pavel. Příliš tvrdé přistání. Převratná raketa při ostrém testu neuspěla. Technet.cz [online]. 2014-01-10 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.  
  7. VŠETEČKA, Roman; LÁZŇOVSKÝ, Matouš; ČTK. Do třetice všeho zlého. Raketa přistála přesně, pak se převrátila. Technet.cz [online]. 2015-04-15 [cit. 2015-04-29]. Dostupné online.  
  8. ČTK. Zkázu vesmírné lodi Dragon způsobila asi prasklá vzpěra. Aktuálně.cz [online]. 2015-07-21 [cit. 2015-09-01]. Dostupné online.  
  9. ČTK. Další start soukromé rakety Falcon 9 se odkládá na neurčito. Aktuálně.cz [online]. 2015-09-01 [cit. 2015-09-01]. Dostupné online.  
  10. SpaceX rocket in historic upright landing. BBC [online]. 2015-12-22 [cit. 2015-12-22]. Dostupné online.  
  11. ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.  
  12. luk. Vesmírný let SpaceX: Sokol v problémech, Drak naštěstí ne [online]. Praha: Česká televize, 2012-10-10, rev. 2012-10-10, [cit. 2012-10-13]. Dostupné online.  
  13. a b c Spaceflight Now. Worldwide launch schledule [online]. Spaceflight Now, rev. 2013-10-3, [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. vps, Novinky, ČTK. Soukromá firma SpaceX vyslala do vesmíru první satelit. Novinky.cz [online]. 2013-12-04 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.  
  15. SpaceX. Raketa SpaceX při startu explodovala [online]. Novinky.cz, 28.6.2015, [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  16. BERGIN, Chris. SpaceX preparing for Static Fire test on first Full Thrust Falcon 9 First Stage. NASAspaceflight.com [online]. 2015-10-24 [cit. 2015-10-28]. Dostupné online.  
  17. MUSK, Elon. Vyjádření na oficiálním Twitteru [online]. Twitter, [cit. 2016-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. space.skyrocket.de [online]. space.skyrocket.de, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  19. Do vesmíru zamíří první slovenská družice skCube. http://www.tyden.cz/ [online]. 2016-01-15 [cit. 2016-01-15]. Dostupné online.  (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]