Atlas III
| Atlas III | |
|---|---|
 Altas III Centaur | |
| Země původu | USA |
| Rodina raket | Atlas |
| Výrobce | Lockheed Martin |
| Rozměry | |
| Výška | 52,8 m |
| Průměr | 3,05 m |
| Hmotnost | 214 338 kg |
| Nosnost | |
| na LEO | Atlas IIIA: 8 640 kg Atlas IIIB: 10 218 kg |
| na GTO | Atlas IIIA: 4 055 kg Atlas IIIB: 4 500 kg |
| Historie startů | |
| Status | vyřazena |
| Kosmodrom | Cape Canaveral |
| Celkem startů | 6 |
| Úspěšné starty | 6 |
| První start | IIIA: 24. května 2000 IIIB: 21. února 2002 |
| Poslední start | IIIA: 13. března 2004 IIIB: 3. února 2005 |
| První stupeň – Atlas IIIA | |
| Motor | RD-180 |
| Tah | 4 148,7 kN |
| Specifický impuls | 3 050 N.s/kg (311 sekund) |
| Doba zážehu | 132 sekund |
| Palivo | LOX/RP-1 |
| Druhý stupeň – Centaur IIIA nebo Centaur IIIB | |
| Motor | 1xRL-10 nebo 2xRL-10 |
| Tah | IIIA: 99,2 kN IIIB: 147 kN |
| Specifický impuls | IIIA: 4 420 N.s/kg (451 s) IIIB: 4 400 N.s/kg (449 s) |
| Doba zážehu | IIIA: 738 sekund IIIB: 392 sekund |
| Palivo | kapalný kyslík a vodík |
Atlas III byla americká nosná raketa, používaná v letech 2000–2005. Byla první z rodiny raket Atlas, která používala „normální“ koncepci odhazovacích stupňů (předchozí verze byly 1,5stupňové a odhazovány byly pouze dva samostatné motory, nikoli celý stupeň). Po předchozích členech rodiny zdědila balonové nádrže (nádrž bez podpůrné konstrukce, tvar a pevnost zaručuje vnitřní tlak), naváděcí systém a druhý stupeň Centaur, který je používán již téměř 50 let. Nejvýznamnější změnou je však použití ruských motorů RD-180 s uzavřeným cyklem, které jsou používány i na dnešních raketách Atlas V. Celkem se konalo 6 startů a všechny byly úspěšné.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Oproti svým předchůdcům měl Atlas III kompletně přepracovaný první stupeň ale druhý stupeň Centaur zůstal beze změn. Nejzásadnější změnou v konstrukci prvního stupně bylo opuštění 1,5 resp. 2,5stupňového uspořádání, kdy jsou během letu odhozeny dva ze tří motorů ale nádrže a zbylé konstrukční prvky zůstávají až do finálního odpojení nákladu resp. do oddělení druhého stupně. Další změnou jsou použité motory. Původní motory Rocketdyne MA-5 byly nahrazeny motory ruské konstrukce RD-180, které byly na počátku 90. let zakoupeny společností Lockheed a jsou vyráběny společným podnikem firem NPO Energomaš a Pratt & Whitney. Z předchozích raket rodiny Atlas používá pouze koncepci balonových nádrží, jež jsou zhotoveny z tenkého ocelového plechu a pevnost a tvarová přesnost je udržována tlakem plynu uvnitř nádrže.
Varianty[editovat | editovat zdroj]
- Atlas IIIA – základní varianta s jednomotorovým Centaurem IIIA
- Atlas IIIB – varianta s dvoumotorovým Centaurem IIIB
- Atlas IIIB SEC – varianta s jednomotorovým Centaurem V1
- Atlas IIIB DEC – varianta s dvoumotorovým Centaurem V2
- Atlas IIR – alternativní značení Atlasu IIIA, „R“ označuje ruské motory
- Atlas IIAR – alternativní značení Atlasu IIIA, „R“ označuje ruské motory
Lety[editovat | editovat zdroj]
Všechny starty Atlasu III se konaly v Launch Complex 36B na Cape Canaveral. Typický start vypadal následovně: Několik sekund před startem jsou zažehnuty obě komory motoru RD-180. Motor je předem naprogramován tak, aby bylo dosaženo co možná největší účinnosti. Zhruba 2 minuty po startu dosahuje celkové přetížení hodnoty 4g a motor snižuje tah kvůli úspoře paliva, po třech minutách letu dosahuje přetížení 5,5g a dochází k separaci prvního stupně. Stupeň Centaur je pak několikrát zažehnut pro přesné navedení na požadovanou dráhu a po přibližně 23 minutách od startu je odpojen náklad.
- 24. května 2000 – První let, úspěšně dopraven satelit Eutelsat W4.
- 21. února 2002 – Echostar 7
- 12. dubna 2003 – AsiaSat 4
- 18. prosince 2003 – USA 174, komunikační satelit US NAVY
- 13. března 2004 – MBSAT, civilní satelit
- 3. února 2005 – USA 181, tajný náklad
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Atlas III na Wikimedia Commons - http://www.astronautix.com/lvs/atlasv.htm
