Geosynchronous Satellite Launch Vehicle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
GSLV (Mk.1/Mk.2)
Země původu Indie
Rodina raket GSLV/PSLV[1]
Výrobce Indická kosmická agentura (ISRO)
Rozměry
Výška 49,13 metru
Průměr 2,8 metru
Hmotnost 414 750 kg
Nosnost
na LEO 5 000 kg
na GTO 2 500 kg
Historie startů
Status aktivní (GSLV Mk.2)
Kosmodrom kosmodrom Šríharikota
Celkem startů 7 (Mk.1)
5 (Mk.2)
Úspěšné starty 2 (Mk.1)
5 (Mk.2)
Selhání 4 (Mk.1)
0 (Mk.2)
Částečná selhání 1 (Mk.1)
0 (Mk.2)
První start 20. duben 2001 (Mk.1)
25. dubna 2010 (Mk.2)
Poslední start 25. října 2010 (Mk.1)
Pomocné motory – L40H Vikas 2
Počet 4
Tah 3 040 kN
Specifický impuls 262 s
Doba zážehu 160 s
Palivo N2O4/UDMH
První stupeň – S139
Tah 4 700 kN
Specifický impuls 237 s
Doba zážehu 100 s
Palivo HTPB
Druhý stupeň – GS2
Motor Vikas 4
Tah 1598 kN
Specifický impuls 293 s (vakuum)
Doba zážehu 150 s
Palivo N2O4 + UDMH
Třetí stupeň – CUS12
Motor CE-7.5
Tah 75 kN
Specifický impuls 454 s
Doba zážehu 720 s
Palivo O2 + H2

Geosynchronous Satellite Launch Vehicle (hindsky: भूस्थिर उपग्रह प्रक्षेपण यान), zkráceně jako GSLV, je nosná raketa provozovaná Indickou kosmickou agenturou (ISRO).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na projektu GSLV byli zahájeny práce v roce 1990 s cílem získání indického nosiče pro geostacionární družice.[2] Indie byla závislá na Spojených státech a Evropě pro vynášení třídy družic INSAT.[3]

GSLV používá hlavní komponenty, které jsou již osvědčené v Polar Satellite Launch Vehicle (PSLV) odpalovací zařízení v podobě startovacích motorů S125/S139 na pevná paliva a motoru Vikas na kapalná paliva. Třetí stupeň byl pořízen od ruské společnosti Glavcosmos na základě dohody podepsané v roce 1991.[3] Rusko z dohody vycouvalo po amerických sankcích, které byly zavedeny v květnu 1992. ISRO započal vyvíjet projekt kryogenního horního stupně v dubnu 1994.[4] Ruskem potvrdilo prodej 7 kryogenních stupňů a jedné pozemní makety stupně, namísto 5 stupňů a kryogenní technologie k jejich výrobě.[5]

Popis nosiče[editovat | editovat zdroj]

Nosič GSLV je 49 metrů vysoký, se startovní hmotností 415 tun, má tři stupně s pevnými, kapalnými a kryogenními pohonnými hmotami. Náklad chrání kryt, který je 7,8 metru dlouhý a má 3,4 metru v průměru a chrání elektroniku nosiče a družice během jejich letu atmosférou. Kryt je odhozen, když nosič dosáhne nadmořské výšky asi 115 km.[6]

GSLV používá pro telemetrii S-band a C-band transpondérů pro monitorování chodu nosiče, sledování výkonu, sledování dráhy, dodržení letového koridoru, bezpečnosti letu a předběžné dráhy. Redundantní palubní inerciální navigační systém/Inerciální naváděcí systém GSLV sídlí na jeho palubě a řídí nosič od startu po cílovou dráhu. Digitální autopilot a obvody naváděcího systému zajišťují požadovanou výšku manévru a doručení družice na zadanou oběžnou dráhu.

GSLV může umístit přibližně 5000 kg na nízkou oběžnou dráhu prográdního (východního) směru. S GSLV Mk.1, pomocí ruského stupně 12KRB, s kryogenním raketovým motorem KVD-1, GSLV může umístit až 2200 kg na 18° geostacionární oběžnou dráhu. S GSLV Mk.2 používající indický kryogenní motor CE-7.5 ve třetím stupni, namísto ruského kryogenního motoru.

Historie startů[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. ledna 2014 byla vypuštěna družice GSAT-14.

Dne 27. dubna 2015 byl na dráhu přechodovou ke geostacionární vypuštěn satelit GSAT-6 o hmotnosti 2117 kg.

Dne 8. září 2016 Indie vyslala na geostacionární dráhu meteorologickou družici INSAT 3DR.[7]

Dne 5. května 2017 byla na geostacionární dráhu vypuštěna komunikační družice GSAT-9.[1][8][9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geosynchronous Satellite Launch Vehicle na anglické Wikipedii.

  1. a b KREBS, Gunter. GSLV [online]. http://space.skyrocket.de, rev. 2017-05-05 [cit. 2017-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GSLV Launched Successfully. Current Science. May 2001. Dostupné online [cit. 12 December 2013]. (anglicky) 
  3. a b SUBRAMANIAN, T S. The GSLV Quest. www.frontline.in. March 17–31, 2001. Dostupné online [cit. 12 December 2013]. (anglicky) 
  4. RAJ, N Gopal. The long road to cryogenic technology. www.thehindu.com. Chennai, India: 21 April 2011. Dostupné online [cit. 12 December 2013]. (anglicky) 
  5. SUBRAMANIAN, T S. The cryogenic quest. www.frontline.in. 28 April – 11 May 2001. Dostupné online [cit. 13 December 2013]. (anglicky) 
  6. GSLV-F04 [online]. ISRO [cit. 2013-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 04-01-2014. (anglicky) 
  7. http://www.isro.gov.in, 2016-09-08 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. (anglický) 
  8. GSAT-9 launch: With South Asia Satellite Isro moves into heavyweight category. http://www.hindustantimes.com/. 2017-05-05. Dostupné online [cit. 2017-05-05]. (anglicky) 
  9. BONNY, Robin. Launchinfo.space - Space Launch Information. www.launchinfo.space [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-05. 
  10. Calendar – Spaceflight101. spaceflight101.com [online]. [cit. 2017-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]