Zenit (nosná raketa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zenit
Zenit-3SLB
Zenit-3SLB
Země původu Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
UkrajinaUkrajina Ukrajina
RuskoRusko Rusko
Rodina raket Zenit
Výrobce Južnoje (návrh)
Južmaš (výrobce)
Účel nosné rakety
Rozměry
Výška 57 - 59,6 m
Průměr 3,9 m
Hmotnost 460 - 471 t (startovní)
Nosnost
na LEO Zenit-2: 13 740 kg
na GTO Zenit-3SL: 6 000 kg
Historie startů
Status aktivní
Kosmodrom
Celkem startů 84
Úspěšné starty 71
Selhání 10
Částečná selhání 3
První start Zenit-2: 13. dubna 1985
Poslední start Zenit-3F: 26. prosince 2017

Zenit (ukrajinsky Зеніт, rusky Зенит) je rodina nosných raket navržených společnosti Južnoje a vyráběných kanceláři Južmaš na Ukrajině, která byla tehdy součástí Sovětského svazu. Zenit byl původně postaven v roce 1980 pro dva účely: jako raketový urychlovací blok pro raketu Eněrgija a jako střední nosič vybavený druhým stupněm s nosností větší než u Sojuzu, ale menší než u Protonu. Zenit patří mezi poslední rodinu raket vyvinutých v SSSR, ty měli postupně nahrazovat rakety z padesátých let. Hlavním důvodem byly bezpečnější pohonné látky, méně toxické než u Protonu. Zenit měl také v plánu vynášet pilotované kosmické lodě Sojuz, ale tyto plány byly zrušeny po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Zenit-2
  • Zenit-2

Zenit-2 byl prvním členem rodiny raket, který se skládá ze dvou stupňů. První používá motor RD-171 a druhý stupeň pohání motor RD-120. Raketa poprvé vzlétla 13. dubna 1985. Zkušební let však nebyl úspěšný. První úspěšný let nastal dne 22. října 1985.

  • Eněrgija
Podrobnější informace naleznete v článku Eněrgija.

První stupeň Zenitu byl použit jako urychlovací bloky (boostery) pro raketu Eněrgija. Čtyři tyto bloky byly připojeny k centrálnímu stupni rakety pro využití maximálního tahu při startu. Stejným způsobem byly použity pomocné raketové stupně SRB na americkém raketoplánu Space Shuttle. Eněrgija učinila dva lety před tím, než byl program ukončen.

  • Zenit-3SL

Zenit-3SL je třístupňová nosná raketa vyvinutá pro konsorcium Sea Launch. Jedná se o kombinaci dvoustupňové rakety Zenit-2S postavené ukrajinským Južnoje / Južmaš s horním stupněm Blok DM-SL, který poskytuje ruská RKK Eněrgija. Ochranný kuželový kryt nákladu poskytuje společnost Boeing. Rakety používané v Sea Launch jsou shromážděny v Long Beach v Kalifornii a startují z mořské plošiny Ocean Odyssey, která se nachází na rovníku. Ocean Odyssey se také používá k přepravě raket na místo startu. V Rusku byl vyroben také motor prvního stupně RD-171 společnosti NPO Energomaš a většina řídících systémů raket typu -3SL.

  • Zenit-2M / Zenit-2SLB

Zenit-2M je nová verze Zenitu 2 s modernizovaným řídícím systémem a modernizovanými motory. První start Zenit-2M byl zahájen 29. června 2007, nesoucí ruskou vojenskou družici Celina-2. Označení Zenit-2SLB se vztahuje na komerční starty zajišťované Land Launch, dceřiné společnosti Sea Launch, která začala vypouštět družice z kosmodromu Bajkonur v roce 2008.

  • Zenit-3M / Zenit-3SLB

Zenit-3M je vlastně Zenit-2M s přidaným horním stupněm Blok DM, který je použit také na Zenitu-3SL. První start proběhl z Bajkonuru 28. dubna 2008. Komerční Land Launch verze je pod označením Zenit-3SLB.

  • Zenit-3F / Zenit-3SLBF

Zenit-3F, známý také jako Zenit-2SB/Fregat, je třístupňový derivát Zenitu-2M, s použitím horního stupně Fregat, který používají i rakety Sojuz. Při jeho prvním startu byl 20. ledna 2011 vynesen satelit Elektro-L 1 pro ruskou vládu.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Zenit-2 Zenit-2M Zenit-3SL Zenit-3SLB Zenit-3F
Výška 57 m 57 m 59,6 m 59,6 m 59,6 m
Hmotnost 460 000 kg 460 000 kg 462 200 kg 471 000 kg 471 000 kg
Počet stupňů 2 2 3 3 3
Nosnost na LEO 13 740 kg 12 030 kg
Nosnost na GTO 6 160 kg 3 750 kg 4 000 kg
Status vyřazena vyřazena aktivní aktivní aktivní
Kosmodrom Bajkonur Bajkonur Sea Launch Bajkonur Bajkonur
První start 13. dubna 1985 29. června 2007 28. března 1999 28. dubna 2008 20. ledna 2011
Poslední start 10. června 2004 8. listopadu 2011 26. května 2014 31. srpna 2013 26. prosince 2017
První stupeň
Motor

1x RD-171

Tah

8 180 kN

Specifický impuls

337 s

Doba zážehu

150 s

Palivo

RP-1/LOX

Druhý stupeň
Motor

1x RD-120 a 1x RD-8

Tah

912 kN a 79,5 kN

Specifický impuls

349 s

Doba zážehu

315 s

Palivo

RP-1/LOX

Třetí stupeň
Název Block DM-SL Block DM-SLB Fregat-SB
Motor

1x RD-58M

1x S5.92
Tah

84,9 kN

19,6 kN
Specifický impuls

352 s

327 s
Doba zážehu

650 s

877 s
Palivo

RP-1/LOX

UDMH/N2O4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zenit (rocket family) na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]