Falcon Heavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Falcon Heavy
Falcon Heavy na rampě 39A
Falcon Heavy na rampě 39A
Země původu USAUSA USA
Rodina raket Falcon
Výrobce SpaceX
Rozměry
Výška 70 m
Průměr 3,66 m
Hmotnost 1 420 800 kg
Nosnost
na LEO 64 000 kg
na GTO 22 200 kg
Únikovou rychlost

16 000 kg (translunární)
13 600 kg jiné zdroje 16 800 kg (přechodová dráha k Marsu)

3 500 kg (k Plutu)
Historie startů
Status ve vývoji
Kosmodrom

KSC LC39A

Vandenberg SLC-4E
Celkem startů 1
Úspěšné starty 1
Selhání 0
Částečná selhání 0
První start 6. února 2018
Pomocné motory – Falcon 9
Počet 2x9 Merlin 1D
Tah 15 214 kN
Specifický impuls hladina moře: 282 s
vakuum: 311 s
Doba zážehu ~162 s
Palivo RP-1/LOX
První stupeň – Falcon 9
Motor 9 Merlin 1D
Tah 7 607 kN
Specifický impuls hladina moře: 282 s
vakuum: 311 s
Doba zážehu neznámá
Palivo RP-1/LOX
Druhý stupeň – Falcon 9
Motor Merlin 1D+ Vacuum
Tah 934 kN
Specifický impuls vakuum: 348 s
Doba zážehu ~400 s
Palivo RP-1/LOX

Falcon Heavy je nosná raketa americké soukromé společnosti SpaceX. Falcon Heavy je nejsilnější v současnosti užívanou raketou. Má dvakrát vyšší tah než druhá nejsilnější raketa Delta IV Heavy, které od ukončení ruského programu Eněrgija toto prvenství patřilo. Raketa je schopná dopravit až šedesát čtyři tun na nízkou orbitu Země, až šestnáct tun na translunární dráhu a až čtrnáct tun na přechodovou dráhu k Marsu. První zkušební start proběhl 6. února 2018. Jedná se o derivát předchozího nosného zařízení této společnosti, rakety Falcon 9.

Raketa se skládá z jádra (prvního stupně) tvořeného konstrukčně zesílenou raketou Falcon 9 a ze dvou pomocných stupňů, které jsou modifikovanými prvními stupni Falconu 9.[1] První stupeň i pomocné stupně jsou plně navrženy k autonomnímu vertikálnímu přistání po splněné misi – oba pomocné stupně přistávají na zemi, zatímco první stupeň přistává na oceánské plošině. Jedná se o technologii používanou raketami Falcon 9.

Koncept[editovat | editovat zdroj]

V podstatě se jedná o tři první stupně Falconu 9 smontované k sobě. Při startu disponuje 27 motory Merlin ve verzi 1D. Po startu oba pomocné (boční) stupně pracují na plný výkon a první (centrální) stupeň naopak na co nejnižší výkon. Po několika minutách se pomocné stupně odpojí a první stupeň spolu s druhým (horním) stupněm pokračuje dál, tentokrát už na plný výkon, dokud nedojde k odpojení druhého stupně. Kromě druhého jsou všechny stupně schopny opětovného přistání. Boční stupně mají přistávat na pevnině, první stupeň pak na autonomní přistávací plošině ASDS, neboť poletí o dost dál a dosáhne mnohem vyšší rychlosti.

Falcon Heavy měl původně využívat tzv. crossfeed, což je způsob distribuce paliva napříč raketovými stupni během letu. Výsledkem měla být vyšší efektivita a nosnost. Jedná se však o technicky náročné řešení, které dosud nikdo v praxi nevyvinul. SpaceX od tohoto záměru nakonec upustilo s tím, že když to bude v budoucnu potřeba, vrátí se k němu.

První let[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Zkušební let Falconu Heavy.

Při prvním letu byl pod aerodynamickým krytem jako jediný náklad na speciálním podstavci, který nese mimo jiné plaketu se jmény 6000 zaměstnanců SpaceX, umístěn automobil Tesla Roadster Elona Muska. V autě sedí Starman: figurína oblečená do skafandru vyvinutém SpaceX, na palubní desce je maličký roadster ve kterém sedí maličký Spaceman a na informačním panelu je nápis "Don't Panic!" ("Nepropadejte panice!") – hláška z knihy Stopařův průvodce po Galaxii, jejíž výtisk je, spolu s ručníkem (další odkaz na tuto knihu), v palubní přihrádce. V té je k tomu umístěn datový nosič se sérií knih Nadace od Isaaca Asimova. Musk svoje auto k tomuto účelu použil hlavně z důvodu reklamy a nutnosti naložit alespoň nějaký náklad. Automobil během letu přehrával skladbu Space Oddity, odhození aerodynamického krytu bylo provázeno skladbou Life on Mars?, obě od Davida Bowieho. Plánovaná orbita Tesla Roadsteru byla kolem Slunce s aféliem u orbity Marsu. Této orbity by měla raketa dosáhnout pomocí Hohmannovy elipsy, čímž SpaceX prokáže schopnost Falconu Heavy dosáhnout orbity Marsu, k čemuž ovšem vzhledem k absenci systémů pro korekci trajektorie a komunikaci na druhém stupni při inauguračním letu nemůže dojít. Konečná eliptická orbita měla být díky nadbytku paliva afélium v pásu asteroidů poblíž orbity trpasličí planety Ceres. Skutečná orbita se podobá té původně plánované s aféliem u orbity Marsu[2].

První statický zážeh všech 27 motorů Merlin byl po několika odkladech proveden 24. ledna 2018.

První let se uskutečnil 6. února 2018. Raketa měla odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve 13:30 místního času (19:30 SEČ), kvůli větru se však start odložil na 15:45 místního času. (21:45 SEČ).

V 15:45 místního času raketa úspěšně vzlétla a po 8 minutách se úspěšně vrátily a přistály pomocné stupně. Prvnímu stupni se kvůli nedostatku zápalné směsi TEA-TEB, která se v komoře míchá s palivem a okysličovadlem, nepodařilo znovu zažehnout dva ze tří motorů pro přistávací manévr. Kvůli tomu nedokázal přistát na připravené plovoucí plošině a zřítil se rychlostí 480km/h do oceánu, zhruba 100 m od plošiny.[3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Falcon Heavy [online]. SpaceX [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. 
  2. Interactive Animation of Tesla Roadster Trajectory. www.heavens-above.com [online]. [cit. 2018-10-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. Nejsilnější raketa odstartovala. Centrální část nosiče se zřítila do oceánu. Aktuálně.cz [online]. 2018-02-06 [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  4. Centrální část nosiče Falcon Heavy se zřítila do Atlantiku. Novinky.cz [online]. 2018-02-07 [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]