STP-2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
STP-2
Rozložení satelitů v nákladovém prostoru
Rozložení satelitů v nákladovém prostoru
Start 25. června 2019
Kosmodrom Cape Canaveral LC-39A
Nosná raketa Falcon Heavy (B1052.2, B1053.2, B1057)
Typ oběžné dráhy tři LEO a MEO dráhy
Provozovatel Ministerstvo obrany Spojených států amerických
Druh sdílená mise
Program Space Test Program
Hmotnost 3700 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

STP-2 byla kosmická mise společnosti SpaceX. V rámci programu Space Test Program při ní bylo pro Letectvo Spojených států amerických vyneseno celkem 24 satelitů na tři nízké a střední oběžné dráhy Země. Pro SpaceX šlo zatím o nejkomplexnější misi.[1]

Start proběhl 25. června 2019 z rampy LC-39A Startovacího komplexu 39. Použita byla raketa Falcon Heavy složená z nového centrálního stupně B1057 a dvou bočních stupňů B1052 a B1053, jež byly využity i při předchozí misi Falconu Heavy v dubnu 2019. Družice byly úspěšně rozvezeny, boční stupně přistály na pevnině na LZ-1 a LZ-2, centrální stupeň ASDS Of Course I Still Love You minul a poprvé se SpaceX podařilo zachytit aerodynamický kryt do sítě.[2]

Náklad[editovat | editovat zdroj]

Na palubě bylo celkem 24 satelitů, ty největší z nich od amerického letectva a NASA, ale i od řady dalších organizací:[1][3]

Název Velikost Organizace Zaměření
DSX 600 kg USAF výzkum magnetosféry a vlivu záření na součástky
Formosat-7/Cosmic-2 6x 200 kg, SSTL-150[p 1] NOAA, USAF, JPL, NSPO, SSTL, INPE, BoM výzkum ionosféry pomocí signálu GPS
GPIM 180 kg NASA, Ball Aerospace & Technologies test netoxického paliva
OCULUS 180 kg studenti Michigan Technological University kalibrace pozemních pozorování
OTB-1 SSTL-150[p 1] JPL test atomových hodin a další experimenty
NPSat SSTL-150[p 1] NRL výzkum ionosféry
PROX-1 71 kg studenti Georgijského technického institutu vypuštění LightSail 2, let ve formaci
LightSail 2 3U CubeSat Planetary Society sluneční plachetnice
E-TBEx 2x CubeSat zkreslení radiových signálů procházejících skrz ionosféru
CP-9 (LEO) 3U CubeSat studenti Cal Poly telemetrie během letu, Wi-Fi přenos mezi cubesaty
StangSat 2U CubeSat studenti Merritt Island High School telemetrie během letu, Wi-Fi přenos mezi cubesaty
PSAT2 1,5U CubeSat USNA, VUT Brno přenosová kapacita pro radioamatéry
TEPCE 2x 1,5U CubeSat test elektrodynamického pohybu
ARMADILLO 3U CubeSat Texaská univerzita v Austinu výzkum vesmírného smetí
BRICSat-2 1,5U CubeSat USNA test jednoduchého a levného satelitu
FalconSAT-7 3U CubeSat USAFA solární teleskop

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Rozměry platformy SSTL-150 jsou 91×70×77 cm.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MAJER, Dušan. Falcon Heavy poletí se dvěma tucty družic. Kosmonautix.cz [online]. 2019-06-20 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. 
  2. MELECHIN, Petr. SpaceX poprvé chytilo kryt do sítě, ale přistání Falconu Heavy skončilo výbuchem. ElonX [online]. 2019-06-25 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. 
  3. HADAČ, Jiří; ZVONÍK, Karel. Třetí Falcon Heavy vynese 24 družic v rámci nejobtížnější mise v historii SpaceX. ElonX [online]. 2019-06-22 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. 
  4. SSTL-150 Satellite Platform [online]. NASA [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]