Seznam letů Falconu 9 a Falconu Heavy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šestnáctý let Falconu 9 z Mysu Canaveral, 2. března 2015

Toto je seznam letů raket společnosti SpaceX, provedených i plánovaných. V seznamu jsou uvedeny lety raket Falcon 9 (verzí Falcon 9 v1.0, Falcon 9 v1.1 a Falcon 9 FT (Block 3, Block 4 a Block 5) a Falcon Heavy.

Význačné lety[editovat | editovat zdroj]

První start[editovat | editovat zdroj]

První start rakety Falcon 9 se uskutečnil 4. června 2010. Raketa vynášela maketu lodi Dragon a umístila ji na oběžnou dráhu s odchylkou jednoho procenta.[1]

NASA COTS Demo 1[editovat | editovat zdroj]

Druhý start měl za úkol otestovat kosmickou loď Dragon, jež měla být určená pro zásobovací lety k ISS. Start se konal 8. prosince 2010 a druhý stupeň umístil Dragon na oběžnou dráhu ve výšce zhruba 300 km. Po dvou obletech Země se Dragon vrátil zpět do atmosféry a přistál v oceánu v blízkosti Mexika. Tento let testoval integritu tlakové nádoby, změny orientace pomocí trysek, telemetrii, navigační a řídicí systémy, tepelný štít a padáky. Nákladem při tomto letu bylo mimo jiné velké kolo sýra, odkaz na jeden ze skečů skupiny Monty Python.

V rámci testování odstartoval 22. května 2012 také let NASA COTS Demo 2+. Při něm se měl Dragon původně jen přiblížit k ISS, ale v červenci 2011 povolila sloučení této mise s misí COST Demo 3, takže se Dragon za pomoci staniční paže spojil se stanicí a dopravil na ni asi 500 kg nákladu.

CRS-1[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku SpaceX CRS-1.

Let CRS-1, který odstartoval 8. října 2012, byl první zásobovací let kosmické lodi Dragon a celkově čtvrtý let rakety Falcon 9. Byl to první operační let podle smlouvy Commercial Resupply Services (CRS) s NASA. Dragon se 10. října 2012 úspěšně spojil se stanicí, ale sekundární náklad, jímž byl prototyp nové komunikační družice Orbcomm, se na oběžnou dráhu umístit nepodařilo.

První start verze Falcon 9 1.1[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku CASSIOPE.

První start nové verze, která byla asi o 20% výkonnější a o 50% těžší, než původní verze Falconu 9, se uskutečnil 29. září 2013. Ačkoliv byla družice Cassiope primárním nákladem, využívala nosnost Falconu 9 v1.1 jen asi z 20 %. To SpaceX umožnilo otestovat řízený návrat prvního stupně zpět do atmosféry a vyzkoušet přistání na hladinu oceánu. Zkouška byla úspěšná, ale i to znamenalo nemožnost dalšího využití prvního stupně.

Ztráta letu CRS-7[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku SpaceX CRS-7.

Dne 28. června 2015 odstartovala raketa Falcon 9 v1.1 na sedmý zásobovací let k ISS. V čase 139 sekund po startu ale způsobila prasklá vzpěra ve druhém stupni uvolnění tlakovací nádrže s héliem, což vedlo k prasknutí nádrže s tekutým kyslíkem a zničení rakety. Loď Dragon při tomto výbuchu nebyla poškozena a dopadla do Atlantského oceánu. Jelikož ale použitý software neumožňoval vypuštění padáku v takovéto situaci, Dragon nepřistál na padácích, ale zničil se nárazem na vodní hladinu. Elon Musk následně uvedl, že pro příště budou už s touto možností počítat.[2]

První úspěšné přistání prvního stupně[editovat | editovat zdroj]

Při dvacátém letu Falconu 9, při kterém se vynášely družice ORBCOMM-OG2, došlo 22. prosince 2015 k prvnímu úspěšnému návratu prvního stupně rakety Falcon 9 FT. K přistání došlo na pevnině, konkrétně v Landing Zone 1 na Mysu Canaveral. První stupeň byl následně po důkladných prohlídkách vystaven před centrálou SpaceX v Hawthorne v Kalifornii.

První úspěšné přistání na ASDS[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku SpaceX CRS-8.

K prvnímu úspěšnému přistání prvního stupně na autonomní přistávací plošině ASDS došlo 8. dubna 2016. Po vynesení zásobovací lodě Dragon při letu CRS-8 přistál Falcon FT na plošinu Of Course I Still Love You umístěnou na moři.

Ztráta satelitu Amos-6[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. září 2016 explodovala raketa Falcon 9 v1.1 FT na startovní rampě. K výbuchu došlo ještě před testovacím zážehem, v průběhu tankování druhého stupně. Satelit byl při testu už umístěn na raketě, takže byl zničen.[3]

První úspěšné znovupoužití prvního stupně[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku SES-10.

30. března 2017, při misi s komunikačním satelitem SES-10, byl poprvé v historii použit už jednou letěný první stupeň orbitální rakety, konkrétně stupeň z mise CRS SpX-8 z dubna 2016. První stupeň se navíc po oddělení od zbytku rakety opět dokázal vrátit na plošinu ASDS v Atlantském oceánu.[4] Kromě prvního stupně se navíc SpaceX poprvé podařilo zachránit také aerodynamický kryt, který v první fázi letu rakety chrání náklad. Po oddělení od rakety kryt za pomoci vlastních trysek a padáků přistál v oceánu.[5]

První start verze Falcon 9 Block 4[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku SpaceX CRS-12.

Podle neoficiálních informací došlo k prvnímu startu rakety, která byla kompletně ve verzi Block 4.[6] Již při předchozích letech byly použity upravené druhé stupně, které byly označovány za verzi Block 4,[7] ale při tomto letu byl poprvé použit i nový první stupeň.

První start verze Falcon 9 Block 5[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bangabandhu-1.

11. května 2018 vynesl první Falcon 9 kompletně ve verzi Block 5 satelit Bangabandhu-1, načež bezpečně přistál na OCISLY.[8]

První pilotovaný let Falconu 9[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Crew Dragon Demo 2.

30. května 2020 odstartovali američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley na palubě lodi Crew Dragon k demonstračnímu letu k Mezinárodní vesmírné stanici, ke které se připojili o den později. Šlo o první pilotovaný let Falconu 9 a vůbec první pilotovaný let soukromé vesmírné lodi v historii kosmonautiky. Šlo také o první pilotovaný let z území USA po devíti letech.[9]

Provedené lety[editovat | editovat zdroj]

Let číslo Datum (UTC) Nosič
ID stupně[* 1] 		Startovací
komplex 		Náklad Hmotnost
nákladu 		Orbit Mise Návrat
1.stupně 		Poznámky

2010 až 2013[editovat | editovat zdroj]

1 20100604a4. června 2010 v1.0
B0003†[10] 		CCAFS
SLC-40 		Zkušební let LEO Úspěšná Padáky:
Neúspěšný 		Let s maketou lodi Dragon

První stupeň byl navržený pro zkoušku přistání pomocí padáků, ale aerodynamické síly při návratu do atmosféry stupeň zničily.[11]

2 20101208a8. prosince 2010 v1.0
B0004†[10] 		CCAFS
SLC-40 		NASA COTS Demo 1 5500 kg LEO Úspěšná Padáky:
Neúspěšný 		Test bezpilotní lodi Dragon včetně návratu na Zemi.
Neúspěšný pokus o návrat 1. stupně pomocí padáků.[12]
3 20120522a22. května 2012 v1.0
B0005†[10] 		CCAFS
SLC-40 		NASA COTS Demo 2+ LEO Úspěšná Bez pokusu Testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS
4 20121008a8. října 2012 v1.0
B0006†[10] 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-1 5105 kg LEO Úspěšná[13] Bez pokusu První zásobovací let k ISS.
Sekundární náklad:
Orbcomm-OG2 		172 kg LEO Neúspěšná Satelit se nepovedlo navést na pracovní dráhu.[14] Během startu došlo k selhání jednoho motoru Merlin 1C na prvním stupni, to mělo za následek spálení více paliva než bylo v plánu. NASA nepovolila další zážeh druhého stupně po vypuštění Dragonu protože pravděpodobnost nepoškození ISS klesla jen na 95% oproti požadovaným 99%. Satelit tedy skončil na nízké orbitě a po 4 dnech shořel v atmosféře.[15]
5 20130301a1. března 2013 v1.0
B0007†[10] 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-2 4877 kg LEO Úspěšná Bez pokusu Druhý zásobovací let k ISS.[16]
6 20130929a29. září 2013 v1.1
B1003†[10] 		VAFB
SLC-4E 		CASSIOPE 500 kg Polární Úspěšná Pokus:
Neúspěšný 		První let Falcon v 1.1. Vynesení satelitu CASSIOPE pro MDA Corp
Neúspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou.
7 20131203a3. prosince 2013[17][18] v1.1
B10**†[10] 		CCAFS
SLC-40 		SES-8 3170 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Vynesení satelitu SES-8 na geostacionární dráhu.[17]

2014[editovat | editovat zdroj]

8 20140106a6. ledna 2014[19] v1.1
B10**†[10] 		CCAFS
SLC-40 		Thaicom 6 3325 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Vynesení thajské družice řady Thaicom.
9 20140418a18. dubna 2014 v1.1
B10**†[10] 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-3 6289 kg LEO Úspěšná Pokus:
Úspěšný 		Třetí zásobovací let k ISS.
Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou.
10 20140714a14. července 2014 v1.1
B10**†[10] 		CCAFS
SLC-40 		Orbcomm OG2 let 1 1316 kg LEO Úspěšná Pokus:
Úspěšný 		6 komunikačních satelitů firmy Orbcomm.
Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou.
11 20140805a5. srpna 2014 v1.1
B10**†[10] 		CCAFS
SLC-40 		Asiasat 8 4535 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Geostacionární komunikační satelit Asiasat 8
12 20140907a7. září 2014 v1.1
B1011†[10] 		CCAFS
SLC-40 		Asiasat 6 4428 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Geostacionární komunikační satelit Asiasat 6
13 20140921a21. září 2014 v1.1
B1010†[10] 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-4 6416 kg LEO Úspěšná Pokus:
Úspěšný 		Čtvrtý zásobovací let k ISS.

Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou.

2015[editovat | editovat zdroj]

14 20150110a10. ledna 2015 v1.1
B1012†[10] 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-5 6517 kg LEO Úspěšná JRTI:
Neúspěšný 		Pátý zásobovací let k ISS. Záchrana 1. stupně nosné rakety nebyla úspěšná.
15 20150211a11. února 2015 v1.1
B1013†[10] 		CCAFS
SLC-40 		DSCOVR 570 kg Librační centrum Úspěšná Pokus:
Úspěšný 		Vynesení družice do bodu L1 pro monitorování vesmírného klimatu.
Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou.
16 20150302a2. března 2015 v1.1
B1014†[10] 		CCAFS
SLC-40 		ABS 3A, Eutelsat 115 West B 4159 kg GTO Úspěšná Bez pokusu GTO
17 20150414a14. dubna 2015 v1.1
B1015†[10] 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-6 6215 kg LEO Úspěšná JRTI:
Neúspěšný 		Šestý zásobovací let k ISS. Záchrana 1. stupně nosné rakety nebyla úspěšná.
18 20150427a27. dubna 2015 v1.1
B1016†[10] 		CCAFS
SLC-40 		TurkmenSat 1 4707 kg GTO Úspěšná Bez pokusu GTO
19 20150628a28. června 2015 v1.1
B1018†[10] 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-7 LEO Neúspěšná Bez pokusu Sedmý zásobovací let k ISS – raketa selhala a explodovala krátce po startu.[20]
20 20151222a22. prosince 2015[21] v1.2 [22]
B1019.1[10] 		CCAFS
SLC-40 		Orbcomm OG2 let 2 2034 kg LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		Komunikační satelity (11ks) firmy Orbcomm. První let nové verze rakety v1.2 „Full Thrust“.

Úspěšné přistání prvního stupně zpět na kosmodromu.

2016[editovat | editovat zdroj]

21 20160117a17. ledna 2016 v1.1
B1017†[10] 		VAFB
SLC-4E 		Jason-3 553 kg LEO Úspěšná JRTI:
Neúspěšný 		Vědecký satelit zkoumající světové oceány. Poslední let konfigurace v1.1. Přistání prvního stupně na oceánské přistávací plošině selhalo kvůli vadnému zámku přistávací nohy.[23]
22 20160304a4. března 2016 v1.2 [24]
1020†[10] 		CCAFS
SLC-40 		SES-9 5271 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Neúspěšný 		Raketa úspěšně vynesla svůj zatím nejtěžší satelit, SES-9, na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze.
23 20160408a8. dubna 2016 v1.2 [24]
B1021.1[10] 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-8 7340 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Osmý zásobovací let k ISS. V nehermetizovaném prostoru loď Dragon byl vynesen i experimentální obytný modul BEAM společnosti Bigelow Aerospace. První stupeň úspěšně přistál na autonomní oceánské přistávací plošině v Atlantském oceánu.
24 20160506a6. května 2016 v1.2 [24]
B1022.1[10] 		CCAFS
SLC-40 		JCSAT-14 4696 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Telekomunikační satelit pro japonskou SKY Perfect JSAT Corp. mířící na GTO. První úspěšné přistání při misi na oběžnou dráhu tohoto typu.
25 20160527a27. května 2016 v1.2 [24]
B1023.1[10] 		CCAFS
SLC-40 		Thaicom 8 3100 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Telekomunikační satelit pro thajského operátora Thaicom PLC.
26 20160615a15. června 2016 v1.2 [24]
B1024†[10] 		CCAFS
SLC-40 		Eutelsat 117W B / ABS 2A 3600 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Neúspěšný 		Duální satelitní náklad mířící na geostacionární dráhu.
27 20160718a18. července 2016 v1.2 [24]
B1025.1[10] 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-9 6460 kg LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		Devátý zásobovací let k ISS. V nehermetizovaném prostoru ponese i nový dokovací adaptér pro modul Harmony.
28 20160814a14. srpna 2016 v1.2 [24]
B1026[10] 		CCAFS
SLC-40 		JCSAT-16 4600 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Telekomunikační satelit pro japonskou SKY Perfect JSAT Corp. mířící na GTO.
– 20160901a1. září 2016 v1.2 [24]
B1028†[10] 		KSC
LC-39A 		Amos-6 5500 kg GTO Neúspěšná Bez pokusu Izraelský komunikační satelit. Část přenosové kapacity měla být pronajata společnostem Facebook a Eutelsat. Náklad i nosná raketa byly ztraceny při výbuchu dva dny před plánovaným startem, během plnění paliva předcházejícímu testu motorů. Během nehody nebyl nikdo zraněn.[25]

2017[editovat | editovat zdroj]

29 20170114a14. ledna 2017[26] Block 3
B1029.1[27] 		VAFB
SLC-4E 		Iridium NEXT 1-10 9600 kg LEO Úspěšná JRTI:
Úspěšný 		Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium.
30 20170219a19. února 2017 Block 3
B1031.1[27] 		KSC
LC-39A 		CRS SpX-10 6690 kg LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		Desátý zásobovací let k ISS. V nehermetizovaném prostoru nese mimo jiné i přístroj SAGE III (stratosférický aerosolový a plynový experiment).
31 20170316a16. března 2017 Block 3
B1030†[27] 		KSC
LC-39A 		EchoStar 23 5600 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Komunikační satelit pro šíření televizního vysílání pro Brazílii.
32 20170330a30. března 2017 v1.2 [24]
B1021.2[10] 		KSC
LC-39A 		SES-10 5300 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Komunikační satelit mířící na geostacionární dráhu. Společnost SES vyjádřila zájem o využití prvního stupně z mise CRS-8 pro tento let.[28] Znovupoužitý první stupeň družici úspěšně vynesl a poté přistál na plošině v Atlantském oceánu. SpaceX také poprvé provedla záchranu aerodynamického krytu.[5]
33 20170501a1. května 2017 Block 3
B1032.1[10] 		KSC
LC-39A 		NROL-76 tajná LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		První let pro NRO (Národní průzkumný úřad), který má na starosti výrobu a správu průzkumných (špionážních) satelitů USA.
34 20170515a15. května 2017 Block 3
B1034†[10] 		KSC
LC-39A 		Inmarsat-5 F4[29] 6070 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Telekomunikační družice, která bude zajišťovat vysokorychlostní internetové služby. Nejtěžší náklad, jaký kdy SpaceX vynesla, původně měl letět na Falconu Heavy.
35 20170603a3. června 2017 Block 3
B1035.1[10] 		KSC
LC-39A 		CRS SpX-11 6900 kg LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		Jedenáctý zásobovací let k ISS, první se znovupoužitou lodí Dragon. Konkrétně Dragon C106.
36 20170623a23. června 2017[30] Block 3
B1029.2[10] 		KSC
LC-39A 		BulgariaSat-1 3669 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Komunikační satelit mířící na geostacionární dráhu. K vynesení byl použit stejný první stupeň, který vynesl prvních deset satelitu Iridium NEXT.[31]
37 20170625a25. června 2017[32] Block 3
B1036.1[10] 		VAFB
SLC-4E 		Iridium NEXT 11-20 9600 kg LEO Úspěšná JRTI:
Úspěšný 		Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium.
38 20170705a5. července 2017 Block 3
B1037†[33] 		KSC
LC-39A 		Intelsat 35e 6761 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Komunikační satelit vážící více než 6 tun neumožňuje záchranu prvního stupně. Jedná se o dosud nejtěžší náklad vynášený na GTO.
39 20170814a14. srpna 2017[34] Block 4[35]
B1039.1[36] 		KSC
LC-39A 		CRS SpX-12 7110 kg LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		Dvanáctý zásobovací let k ISS. Byl použit nově vyrobený Dragon.
40 20170824a24. srpna 2017[37] Block 3
B1038.1 [38] 		VAFB
SLC-4E 		Formosat-5 475 kg SSO Úspěšná JRTI:
Úspěšný 		Let z Vandenberg AFB. Nákladem byl tchajwanský snímkovací satelit Formosat-5 mířící na sluneční synchronní dráhu.
41 20170907a7. září 2017[37] Block 4[35]
B1040.1[39] 		KSC
LC-39A 		X-37B OTV-5 4990 kg LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		Vynesení raketoplánu Boeing X-37 pro Letectvo Spojených států amerických.[40]
42 20171009a9. října 2017[41] Block 4
B1041.1[42] 		VAFB
SLC-4E 		Iridium NEXT 21-30 9600 kg LEO Úspěšná JRTI:
Úspěšný 		Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium.
43 20171011a11. října 2017[43] Block 3
B1031.2[44] 		KSC
LC-39A 		EchoStar 105 / SES-11 5200 kg[45] GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Družice s označením EchoStar 105 / SES-11 je dvouúčelový satelit vyrobený společností Airbus Defence and Space.
44 20171030a30. října 2017 Block 4
B1042.1[46] 		KSC
LC-39A 		Koreasat 5A 3500 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Komunikační geostacionární satelit pro společnost KT Sat, vyrobený italskou Thales Alenia Space. Satelit  bude zajišťovat televizní vysílání pro oblasti Koreje, Japonska, Filipín, Indočíny a další. Satelit bude také podporovat námořní komunikaci.
45 15. prosince 2017 Block 3
B1035.2 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-13 7510 kg LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		Třináctý zásobovací let k ISS. Znovupoužití prvního stupně rakety i kosmické lodi Dragon C108.
46 23. prosince 2017 Block 3
B1036.2†[47] 		VAFB
SLC-4E 		Iridium NEXT 31-40 9600 kg LEO Úspěšná Bez pokusu Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. Znovupoužití prvního stupně rakety, pokus o záchranu aerodynamického krytu.

2018[editovat | editovat zdroj]

47 20180108a8. ledna 2018 Block 4
B1043.1 		CCAFS
SLC-40 		Zuma tajná LEO Úspěšná[pozn. 1] LZ-1:
Úspěšný 		Zuma je kódové označení mise bez bližšího upřesnění nákladu. Náklad vyrobila společnost Northrop Grumman, ale zákazníkem je americká vláda.
48 20180131a31. ledna 2018[48] Block 3
B1032.2†[49] 		CCAFS
SLC-40 		SES-16 (GovSat-1) 4230 kg GTO Úspěšná Pokus:
Úspěšný 		Družice byla postavena firmou Orbital ATK a bude využívána lucemburským ministerstvem obrany. Úspěšný pokus o přistání na hladině moře s vysokým tahem až tří motorů v sekvenci "1-3-1", která má za následek rapidnější zpomalení, což šetři palivo. Stupeň přistál bez úhony.
FH 1 20180206a6. února 2018[50] Heavy Block 3
B1033† centr[10]
 KSC
LC-39A 		Zkušební let, Osobní automobil Tesla Roadster 1250 kg[51] HCO Úspěšná OCISLY: Neúspěšný První let Falconu Heavy. Jako náklad byl vynesen automobil Tesla Roadster.[52] Centrální stupeň měl přistát na OCISLY a oba boční stupně přistály na pevnině (plošiny LZ-1 a LZ-2)
B1023.2 boční[10] LZ-1:
Úspěšný
B1025.2 boční[10] LZ-1:
Úspěšný
49 20180222a22. února 2018[53] Block 3
B1038.2†[54] 		VAFB
SLC-4E 		Paz 1341 kg SSO Úspěšná Bez pokusu Španělská radarová družice Paz společnosti Hisdesat, která bude sloužit především k obranným účelům.

Jako sekundární náklad byly vyneseny dvě testovací družice pro plánovanou satelitní konstelaci Starlink.

50 20180306a6. března 2018 Block 4
B1044†[55] 		CCAFS
SLC-40 		Hispasat 30W-6 6092 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Satelit Hispasat 30W-6 (dříve známý jako Hispasat 1F), vyrobený společností SSL pro španělského satelitního operátora Hispasat. Jde o 50. start Falconu 9.[56] Největší družice, jakou kdy SpaceX vyneslo, avšak Intelsat 35e však měl vyšší hmotnost.
51 20180330a30. března 2018 Block 4
B1041.2†[54] 		VAFB
SLC-4E 		Iridium NEXT 41-50 9600 kg LEO Úspěšná Bez pokusu Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium.
52 20180402a2. dubna 2018 Block 4

B1039.2†[57]

CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-14 LEO Úspěšná Bez pokusu Čtrnáctý zásobovací let k ISS. Letěla použitá loď Dragon C110.
53 20180418a18. dubna 2018 Block 4
B1045.1 		CCAFS
SLC-40 		TESS 365 kg HEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Stupeň č. 45 je poslední vyrobený kus typu Block 4.
54 20180511a11. května 2018 Block 5
B1046.1 		KSC
LC-39A 		Bangabandhu-1 3700 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		První geostacionární družice Bangladéše.

Stupeň č. 46 je prvním vyrobeným kusem typu Block 5.

55 20180522a22. května 2018[58] Block 4
B1043.2† 		VAFB
SLC-4E 		Iridium NEXT 51-55 / GRACE-FO 5960 kg LEO Úspěšná Bez pokusu Vypuštění pěti komunikačních družic pro společnost Iridium. A družic GRACE-FO 1 a 2.
56 20180604a4. června 2018 Block 4
B1040.2† 		CCAFS
SLC-40 		SES-12 5300 kg GTO Úspěšná Bez pokusu
57 20180629a29. června 2018 Block 4
B1045.2† 		CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-15 6897 kg LEO Úspěšná Bez pokusu Patnáctý zásobovací let k ISS. Letěla použitá loď Dragon C111. Hmotnost nákladu: 1712 kg v kabině, 985 kg v nehermetizovaném trunku a 4200 kg hmotnost kosmické lodě.
58 20180722a22. července 2018 Block 5
B1047.1 		CCAFS
SLC-40 		TelStar 19V 7076 kg sub-GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Telekomunikační družice Telstar 19V, postavená na platformě SSL-1300 společností Space Systems Loral. Nejtěžší doposud vypuštěná komerční družice.
59 25. července 2018 Block 5

B1048.1

VAFB

SLC-4E

Iridium NEXT

56-65

9600 kg LEO Úspěšná JRTI:
Úspěšný 		Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium.
60 20180807a7. srpna 2018 Block 5

B1046.2

CCAFS
SLC-40 		Merah Putih 5800 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Telekomunikační družice postavená na platformě SSL-1300 společností Space Systems Loral.
61 20180910a10. září 2018 Block 5

B1049.1

CCAFS
SLC-40 		TelStar 18V 7060 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Telekomunikační družice postavená na platformě SSL-1300 společností Space Systems Loral.
62 20181008a8. října 2018 Block 5

B1048.2[59]

VAFB
SLC-4E 		SAOCOM 1A 1600 kg SSO Úspěšná LZ-4:
Úspěšný 		Radarová družice argentinské vesmírné agentury CONAE.
63 20181115a15. listopadu 2018 Block 5

B1047.2

KSC
LC-39A 		Es'hail 2 3000 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Vynesení katarské telekomunikační družice.
64 20181203a3. prosince 2018 Block 5

B1046.3

VAFB
SLC-4E 		SSO-A 4000 kg SSO Úspěšná JRTI:
Úspěšný 		Historicky první start již po třetí použitého prvního stupně. Neúspěšný pokus o chycení aerodynamického krytu do sítě lodi Mr. Steven. Oba aerodynamické kryty poté vyloveny.
65 20181205a5. prosince 2018 Block 5

B1050.1

CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-16 4200+2573 kg LEO Úspěšná LZ-1: Částečně úspěšný Šestnáctý zásobovací let k ISS. Vlivem poruchy hydraulického čerpadla roštových kormidel přistál první stupeň v blízkosti pobřeží na vodní hladinu.[60]
66 20181223a23. prosince 2018 Block 5

B1054†[61]

CCAFS
SLC-40 		GPSIII-SV01 4400 kg MEO Úspěšná Bez pokusu USAF si přála využít plný výkon Blocku 5 bez návratových prvků.

2019[editovat | editovat zdroj]

67 20190111a11. ledna 2019 Block 5

B1049.2[62]

VAFB
SLC-4E 		Iridium NEXT 66-75 9600 kg LEO Úspěšná JRTI:
Úspěšný 		Vypuštění komunikačních družic pro společnost Iridium.
68 20190222a22. února 2019 Block 5

B1048.3

CCAFS
SLC-40 		Nusantara Satu 5395 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Sekundární náklad tvoří izraelský lander Beresheet a mikrosatelit S5.
69 20190302a2. března 2019 Block 5
B1051.1 		KSC
LC-39A 		Crew Dragon Demo 1 12055 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Testovací bezpilotní let Crew Dragonu, kabiny C201, k ISS.
FH 2 20190411a11. dubna 2019 Heavy Block 5
B1055.1 centr[63] 		KSC
LC-39A 		ArabSat 6A 6000 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		První komerční zakázka pro Falcon Heavy. Komunikační satelit Saúdské Arábie mířící na geostacionární dráhu.
Block 5

B1052.1 boční

LZ-1/LZ-2:
Úspěšný
Block 5

B1053.1 boční

LZ-1/LZ-2:
Úspěšný
70 20190504a4. května 2019 Block 5

B1056.1[63]

CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-17 2482 kg[64] LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Sedmnáctý zásobovací let k ISS.
71 20190524a24. května 2019 Block 5

B1049.3[65]

CCAFS
SLC-40 		Starlink v0.9 13600 kg[66] LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Interní mise SpaceX se šedesáti satelity konstelace Starlink.
72 20190612a12. června 2019 Block 5

B1051.2[63]

VAFB
SLC-4E 		Radarsat Constellation 4290 kg + vypouštěč SSO Úspěšná LZ-4:
Úspěšný 		Trojice satelitů Kanadské kosmické agentury.
FH 3 20190625a25. června 2019 Heavy Block 5
B1057.1 centr 		KSC
LC-39A 		STP-2 - DSX, FormoSat-7, LightSail 2, GPIM, DSAC, ISAT LEO Úspěšná OCISLY: Neúspěšný V rámci programu STP amerického vojenského letectva bylo vyneseno 24 satelitů.
Block 5

B1052.2 boční

LZ-1/LZ-2:
Úspěšný
Block 5

B1053.2 boční

LZ-1/LZ-2:
Úspěšný
73 20190725a25. července 2019 Block 5

B1056.2

KSC
LC-39A 		CRS SpX-18 LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		Osmnáctý zásobovací let k ISS
74 20190806a6. srpna 2019 Block 5

B1047.3†

CCAFS
SLC-40 		Amos-17 6500 kg GTO Úspěšná Bez pokusu Tuto misi SpaceX nabídlo izraelské společnosti Spacecom zdarma za zničený Amos-6
75 20191111a11. listopadu 2019 Block 5

B1048.4

CCAFS
SLC-40 		Starlink V1 L1 15600 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Interní mise SpaceX se šedesáti satelity konstelace Starlink. První let již třikrát použitého stupně. První znovupoužití aerodynamického krytu.
76 20191205a5. prosince 2019 Block 5

B1059.1

CCAFS
SLC-40 		CRS SpX-19 LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Devatenáctý zásobovací let k ISS
77 20191217a17. prosince 2019 Block 5

B1056.3

CCAFS
SLC-40 		JCSAT-18 / Kacific-1 6800 kg GTO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Komunikační satelit spoluvlastněn společnostmi SKY Perfect JSAT Group a Kacific Broadband Satellites

2020[editovat | editovat zdroj]

78 20200107a7. ledna 2020 Block 5

B1049.4

CCAFS
SLC-40 		Starlink V1 L2 15600 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Interní mise SpaceX se šedesáti satelity konstelace Starlink.
79 20200119a19. ledna 2020 Block 5

B1046.4†

KSC
LC-39A 		Test úniku Dragonu za letu 0 kg Úspěšná Bez pokusu Suborbitální testovací let
80 20200129a29. ledna 2020 Block 5

B1051.3

CCAFS
SLC-40 		Starlink V1 L3 15600 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Interní mise SpaceX se šedesáti satelity konstelace Starlink.
81 20200217a17. února 2020 Block 5

B1056.4†

CCAFS
SLC-40 		Starlink V1 L4 15600 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Neúspěšný 		Interní mise SpaceX se šedesáti satelity konstelace Starlink.
82 20200307a7. března 2020 Block 5

B1059.2

KSC
SLC-40 		CRS SpX-20 1977 kg LEO Úspěšná LZ-1:
Úspěšný 		Dvacátý zásobovací let k ISS. Poslední let lodi Dragon 1, další zásobovací lety má obsloužit Cargo Dragon 2.[67][68]
83 20200318a18. března 2020 Block 5

B1048.5†

CCAFS
LC-39A 		Starlink V1 L5 15600 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Neúspěšný 		První páté znovupoužití prvního stupně, znovupoužití aerodynamického krytu. Po 141 sekundách letu došlo k selhání jednoho motoru na prvním stupni, výpadek byl kompenzován, takže mise byla úspěšná.[69]
84 20200422a22. dubna 2020 Block 5

B1051.4

CCAFS
LC-39A 		Starlink V1 L6 15600 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Interní mise SpaceX se šedesáti satelity konstelace Starlink.
85 20200530a30. května 2020 Block 5

B1058.1

KSC
LC-39A 		Crew Dragon Demo 2 cca 12 000 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Testovací pilotovaný let Crew Dragonu k ISS. První pilotovaný let soukromé vesmírné lodi v historii, první pilotovaný let z území USA po devíti letech.
86 20200604a4. června 2020 Block 5

B1049.5

CCAFS
SLC-40 		Starlink V1 L7 15600 kg LEO Úspěšná JRTI:
Úspěšný 		Interní mise SpaceX se šedesáti satelity konstelace Starlink. Poprvé došlo k záchraně prvního stupně, který už letěl pětkrát.[70]
87 20200613a13. června 2020 Block 5

B1059.3

CCAFS
SLC-40 		Starlink V1 L8 15410 kg LEO Úspěšná OCISLY:
Úspěšný 		Interní mise SpaceX s 58 satelity konstelace Starlink. Sekundárním nákladem byly tři satelity SkySat společnosti Planet. Znovupoužit byl, kromě prvního stupně, i aerodynamický kryt, jehož jedna polovina letěla na misi JCSAT-18/Kacifik-1 a jedna na misi Starlink V1 L2. Byl to taky vůbec první start SpaceX, před kterým neproběhl statický zážeh.[71]
88 30. června 2020 Block 5

B1060.1

CCAFS
SLC-40 		GPSIII-SV03 4400 kg MEO Úspěšná JRTI:
Úspěšný 		Mise se satelitem systému GPS.
  1. ↑ Pokud stupeň alespoň jednou úspěšně přistál, tak je za číslem stupně i číslo značící, po kolikáté byl stupeň použit. Symbol † znamená, že byl stupeň při této misi ztracen.

Budoucí lety[editovat | editovat zdroj]

Let č. Datum (UTC) Nosič
ID stupně[* 1] 		Startovací
komplex 		Náklad Hmotnost
nákladu 		Orbit Mise Návrat
1.stupně 		Poznámky

2020[editovat | editovat zdroj]

11. července 2020 Block 5

B1051.5

KSC
LC-39A 		Starlink V1 L9 15600 kg LEO Plánovaná Plánován Interní mise SpaceX s 57 satelity konstelace Starlink. Sekundární náklad dvě družice BlackSky Global.
14. července

2020

Block 5

B1058.2

KSC
LC-39A 		Anasis-II Plánovaná ?
26. července 2020 Block 5 CCAFS
SLC-40 		SAOCOM 1B[72] SSO Plánovaná LZ-1 Radarová snímkovací družice SAOCOM 1B. Sekundární náklad družice Capella 2 a GNOMES 1.
červenec 2020 Block 5 KSC
LC-39A 		Starlink V1 L10 LEO Plánovaná Plánován Interní mise SpaceX se šedesáti satelity konstelace Starlink.
2. srpna 2020 Block 5 CCAFS
SLC-40 		SXM-7 Plánovaná ?
3. srpna 2020 Block 5 Starlink V1 L11 15600 kg LEO Plánovaná Plánován Interní mise SpaceX se satelity konstelace Starlink.
září 2020 Block 5 KSC
LC-39A 		USCV-1 LEO Plánovaná Plánován První operační let Crew Dragonu
30. září 2020 Block 5 CCAFS
SLC-40 		GPSIII-SV04 Plánovaná ?
20201030a30. října 2020 Block 5 KSC
LC-39A 		CRS SpX-21 LEO Plánovaná Plánován Dvacátýprvní zásobovací let k ISS. První let nákladní verze Dragonu 2.
Q4 2020 Block 5

použitý stupeň

CCAFS
SLC-40 		Türksat 5A GTO Plánovaná ?
Q4 2020 Heavy Block 5 KSC
LC-39A 		USSF-44 GEO Plánovaná ?
listopad 2020 Block 5 KSC
LC-39A 		Sentinel-6A LEO Plánovaná ?
16. prosince 2020 Block 5 VAFB
SLC-4E 		SSP-1 SSO Plánovaná Plánován Mise z programu Smallsat Rideshare, v rámci kterého SpaceX zajistí vynesení více malých satelitů.[73]

2021[editovat | editovat zdroj]

leden 2021 Block 5 CCAFS
SLC-40 		GPSIII-SV05 Plánovaná ?
únor 2021 Block 5 VAFB
SLC-4E 		SARah 1 Plánovaná ?
12. března 2020 Block 5 KSC
LC-39A 		CRS SpX-22 LEO Plánovaná Plánován Dvacátýdruhý zásobovací let k ISS. Druhý let nákadní verze Dragonu 2.
Q1 2021 Block 5 CCAFS
SLC-40 		SXM-8 GTO Plánovaná ?
Q1 2021 Block 5 CCAFS
SLC-40 		Türksat 5B GTO Plánovaná ?
první polovina 2020 Block 5 VAFB
SLC-4E 		WorldView-1 LEO Plánovaná ?
první polovina 2020 Block 5 CCAFS
SLC-40 		GPSIII-SV06 MEO Plánovaná ?
jaro 2021 Heavy Block 5 KSC
LC-39A 		USSF-52 GTO Plánovaná ? Satelit letectva USA
červen 2021 Block 5 VAFB
SLC-4E 		DART ? Plánovaná ? Sonda k asteroidu.
2021[74] Block 5 KSC
LC-39A 		IXPE LEO Plánovaná Plánován Satelit NASA
září 2021 Block 5 KSC
LC-39A 		SWOT (Surface Water and Ocean Topography) LEO Plánovaná ?
nejpozději prosinec 2021 Block 5 CCAFS
SLC-40 		NROL-85 LEO Plánovaná ?
nejpozději prosinec 2021 Block 5 VAFB
SLC-4E 		NROL-87 SSO Plánovaná ?
2021 Block 5 KSC
LC-39A 		USCV-3 LEO Plánovaná Plánován
2021 Block 5 VAFB
SLC-4E 		SARah 2/3 SSO Plánovaná
2021 Block 5 VAFB
SLC-4E 		WorldView-2 LEO Plánovaná ?
konec 2021 Heavy Block 5 KSC
LC-39A 		Inmarsat 6B ? Plánovaná ?

dále[editovat | editovat zdroj]

2021 až 2022 Heavy Block 5 KSC
LC-39A 		ViaSat-3 GEO Plánovaná ?
konec 2022 Block 5 ? ASBM HEO Plánovaná ?
2022 Block 5 KSC
LC-39A 		USCV-5 LEO Plánovaná Plánován
Block 5 VAFB
SLC-4E 		SSP-2 SSO Plánovaná Plánován Mise z programu Smallsat Rideshare, v rámci kterého SpaceX zajistí vynesení více malých satelitů.[73]
Block 5 VAFB
SLC-4E 		SSP-3 SSO Plánovaná Plánován Mise z programu Smallsat Rideshare, v rámci kterého SpaceX zajistí vynesení více malých satelitů.[73]
  1. ↑ Pokud stupeň alespoň jednou úspěšně přistál, tak je za číslem stupně i číslo značící, po kolikáté byl stupeň použit. Symbol † znamená, že byl stupeň při této misi ztracen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kvůli závadě na vypouštěcím adaptéru, se družice neoddělila od druhého stupně a konečná fáze selhala.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Falcon 9 and Falcon Heavy launches na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Spaceflight Now | Falcon Launch Report | Falcon 9 booster rockets into orbit on dramatic first launch. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ PLARSON. CRS-7 Investigation Update. SpaceX. 2015-07-20. Dostupné online [cit. 2017-03-26]. (anglicky) 
  3. ↑ Inside the $200mn AMOS-6 satellite destroyed during SpaceX rocket explosion (VIDEO, PHOTOS). RT International. Dostupné online [cit. 2017-03-26]. (anglicky) 
  4. ↑ Úspěch Elona Muska: „repasovaná“ raketa poprvé vzlétla do vesmíru. Technet.cz [online]. 2017-03-31 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b LOPATTO, Elizabeth. SpaceX even landed the nose cone from its historic used Falcon 9 rocket launch. The Verge [online]. 2017-03-30 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ NASA seriózně zvažuje již použité Falcony (a další novinky z konferencí k CRS-12) – ElonX. ElonX. 2017-08-15. Dostupné online [cit. 2017-08-16]. (česky) 
  7. ↑ Block 4: Premiéra vylepšeného Falconu už proběhla, ale ne tak docela – ElonX. ElonX. 2017-06-08. Dostupné online [cit. 2017-08-16]. (česky) 
  8. ↑ SpaceX Falcon 9 Block 5 returns home. Spaceflight News [online]. 2018-05-16 [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-19. (anglicky) 
  9. ↑ HADAČ, Jiří. ElonX [online]. 2019-12-09 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. (česky) 
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al SpaceX Launch Vehicle Core History [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  11. ↑ Shuttle successor succeeds in first test flight. msnbc.com. 2010-06-04. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. (anglicky) 
  12. ↑ StatistiX: 2. díl – SpaceX v letech 2010 – 2013. www.kosmonautix.cz. 2017-09-27. Dostupné online [cit. 2017-11-02]. (česky) 
  13. ↑ ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ luk. Vesmírný let SpaceX: Sokol v problémech, Drak naštěstí ne [online]. Praha: Česká televize, 2012-10-10, rev. 2012-10-10 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ Když se nedaří: Nehody CRS-7, Amos-6 a další selhání – ElonX. ElonX. 2017-07-03. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. (česky) 
  16. ↑ PŘIBYL, Tomáš. SpaceX: firma, která nás dostane na Mars. Tajemství vesmíru. 2013-05, čís. 5 2013, s. 39. ISSN 1805-5249. 
  17. ↑ a b Spaceflight Now. Worldwide launch schledule [online]. Spaceflight Now, rev. 2013-10-3 [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ vps, Novinky, ČTK. Soukromá firma SpaceX vyslala do vesmíru první satelit. Novinky.cz [online]. 2013-12-04 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Spaceflight Now. Worldwide launch schledule [online]. Spaceflight Now, rev. 2013-10-3 [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ SpaceX. Raketa SpaceX při startu explodovala [online]. Novinky.cz, 2015-06-28 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  21. ↑ BERGIN, Chris. SpaceX preparing for Static Fire test on first Full Thrust Falcon 9 First Stage. NASAspaceflight.com [online]. 2015-10-24 [cit. 2015-10-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ Mise Orbcomm-2 – ElonX. ElonX. 2017-01-05. Dostupné online [cit. 2017-08-18]. (česky) 
  23. ↑ MUSK, Elon. Vyjádření na oficiálním Twitteru [online]. Twitter [cit. 2016-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ a b c d e f g h i Přehled uskutečněných startů – ElonX. ElonX. Dostupné online [cit. 2017-08-18]. (česky) 
  25. ↑ Kamera zachytila výbuch rakety Falcon 9. Novinky.cz [online]. 2016-09-02 [cit. 2016-09-02]. Dostupné online. 
  26. ↑ KREMER, Ken. SpaceX Finds Failure Cause, Annouces Sunday Jan. 8 as Target for Falcon 9 Flight Resumtpion. Universe Today [online]. 2017-01-03 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  28. ↑ DE SELDING, Peter B. Falcon 9 returns(3): SES, to launch SES-10 w/ SpaceX this yr, says OK using refurbished 1st stage for right price. [online]. SpaceNews, 2016-04-11 [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. 
  29. ↑ Inmarsat-5 F4 mission - Inmarsat. Inmarsat. Dostupné online [cit. 2017-06-08]. (anglicky) 
  30. ↑ Mise BulgariaSat-1 – ElonX. ElonX. 2017-05-04. Dostupné online [cit. 2017-06-24]. (česky) 
  31. ↑ CLARK, Stephen. Bulgaria’s first communications satellite to ride SpaceX’s second reused rocket – Spaceflight Now [online]. [cit. 2017-05-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2017-06-24]. Dostupné online. (česky) 
  34. ↑ TDRS-M given priority over CRS-12 Dragon as launch dates realign | NASASpaceFlight.com. www.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ a b Block 4: Premiéra vylepšeného Falconu už proběhla, ale ne tak docela – ElonX. ElonX. 2017-06-08. Dostupné online [cit. 2017-06-09]. (česky) 
  36. ↑ SpaceX se vrací po vynucené přestávce. www.kosmonautix.cz. 2017-08-11. Dostupné online [cit. 2017-08-14]. (česky) 
  37. ↑ a b Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Mise Formosat-5 – ElonX. ElonX. 2017-07-11. Dostupné online [cit. 2017-08-18]. (česky) 
  39. ↑ Mise OTV-5 – ElonX. ElonX. 2017-08-17. Dostupné online [cit. 2017-08-18]. (česky) 
  40. ↑ SpaceX wins launch of U.S. Air Force X-37B space plane. Reuters. Tue Jun 06 22:16:55 UTC 2017. Dostupné online [cit. 2017-06-07]. 
  41. ↑ Plánované starty – ElonX. ElonX. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2017-10-04]. (česky) 
  42. ↑ cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (česky) 
  43. ↑ KHARPAL, Arjun. Elon Musk's SpaceX lands another big win in making reusable rockets the future. CNBC. 2017-10-12. Dostupné online [cit. 2017-10-12]. 
  44. ↑ cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (česky) 
  45. ↑ Mise SES-11 (EchoStar 105) – ElonX. ElonX. 2017-09-07. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. (česky) 
  46. ↑ Mise KoreaSat 5A – ElonX. ElonX. 2017-09-21. Dostupné online [cit. 2017-10-22]. (česky) 
  47. ↑ Mise Iridium-4 – ElonX. ElonX. 2017-11-11. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. (česky) 
  48. ↑ Mise SES-16 (GovSat-1) – ElonX. ElonX. 2017-12-26. Dostupné online [cit. 2018-01-31]. 
  49. ↑ Air Force Strike Takes Out SpaceX’s Floating GovSat Booster. AmericaSpace. 2018-02-08. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (anglicky) 
  50. ↑ MUSK, Elon. Vyjádření na oficiálním Twitteru. Twitter [online]. 2018-01-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Demonstrace Falconu Heavy – ElonX. ElonX. 2017-12-07. Dostupné online [cit. 2018-02-07]. (česky) 
  52. ↑ SpaceX will attempt to launch a red Tesla to the red planet [Updated]. Ars Technica. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. (anglicky) 
  53. ↑ Mise Paz – ElonX. ElonX. 2017-12-31. Dostupné online [cit. 2018-02-26]. (česky) 
  54. ↑ a b cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  55. ↑ Mise Hispasat 30W-6 – ElonX. ElonX. 2018-01-19. Dostupné online [cit. 2018-03-06]. (česky) 
  56. ↑ MUSK, Elon. @elonmusk [online]. 11:48 AM - 5 Mar 2018 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  58. ↑ Mise Iridium-6/GRACE-FO – ElonX. ElonX. 2018-04-07. Dostupné online [cit. 2018-05-26]. (česky) 
  59. ↑ Michael Baylor on Twitter. Twitter. Dostupné online [cit. 2018-08-01]. (česky) 
  60. ↑ MUSK, Elon. @elonmusk [online]. 2018-12-05 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Plánované starty SpaceX – ElonX. ElonX. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2018-11-09]. (česky) 
  62. ↑ HADAČ, Jiří. Mise Iridium-8 [online]. 2018-08-23, rev. 2019-01-12 [cit. 2019-01-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ a b c Falcon Heavy and Starlink headline SpaceX’s upcoming manifest – NASASpaceFlight.com [online]. [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ MAJER, Dušan. Věda na palubě Dragonu [online]. 2019-05-04 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. (česky) 
  65. ↑ MAJER, Dušan. Úsvit megakonstelace Starlink od SpaceX [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. (česky) 
  66. ↑ HADAČ, Jiří. Mise Starlink-1. ElonX [online]. 2019-03-30 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. 
  67. ↑ CLARK, Stephen. Late-night launch of SpaceX cargo ship marks end of an era – Spaceflight Now [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ HADAČ, Jiří. ElonX [online]. 2020-01-31 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  69. ↑ MELECHIN, Petr. Falconu 9 poprvé od roku 2012 selhal motor za letu, mise byla i přesto úspěšná [online]. ElonX, 2020-03-19 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  70. ↑ MELECHIN, Petr. Mise Starlink v1-7. ElonX [online]. 2020-04-15 [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  71. ↑ MELECHIN, Petr. Mise Starlink v1-8. ElonX [online]. 2020-04-25 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  72. ↑ SAOCOM 1A, 1B. space.skyrocket.de [online]. [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. 
  73. ↑ a b c SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. 
  74. ↑ BROWN, Katherine. NASA Awards Launch Services Contract for Astrophysics Mission. NASA [online]. 2019-07-08 [cit. 2019-09-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Starty raket Falcon společnosti SpaceX
Rakety Falcon Falcon 9 logo by SpaceX.png
Falcon 1
  • Zkušební let 1† (FalconSAT-2)
  • Zkušební let 2† (DemoSat)
  • Let 3†
  • Ratsat
  • RazakSAT
    		•
    Falcon 9
    Zkušební lety
    Pilotované lety
    Lety Dragonu k ISS
    Komerční satelity
    Interní lety
  • Starlink
    • v0.9
    • V1 L1
    • V1 L2
    • V1 L3
    • V1 L4
    • V1 L5
    • V1 L6
    • V1 L7
    • V1 L8
    • V1 L9
  • SSP-1
  • SSP-2
  • SSP-3
    		•
    Vědecké satelity
    Vojenské satelity
    Falcon Heavy
    * Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.
    SpaceX
    Technika
    Rakety
    Činné
    Ve vývoji
    Vyřazené
    Zrušené
    Testovací technika
    Kosmické lodě
    Raketové motory
  • Merlin (1A, 1B, 1C, 1D, 1D+, vakuum)
  • Kestrel
  • Draco
  • SuperDraco
  • Raptor
  • Methalox thruster
    		•
    		SpaceX-Logo-Xonly.svg
    Znovupoužitelnost
    Lety
    Odpalovací zařízení
    Orbitální
    Suborbitální
    Přistávací plochy
    Ostatní zařízení
    Zakázky
    Výzkum a vývoj
    Lidé
  • Elon Musk (CEO, CTO)
  • Gwynne Shotwell (prezidentka a COO)
  • Tom Mueller (vedoucí oddělení pohonu)
  • Hans Koenigsmann (vedoucí oddělení zajištění mise)
    		•
    Kurzíva značí neletěné stroje a budoucí lety nebo nedokončené základny. Symbol † značí neúspěšné lety, opuštěné lokality a zničené stroje.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_letů_Falconu_9_a_Falconu_Heavy&oldid=18796221“