Seznam letů Falconu 9 a Falconu Heavy
Jump to navigation
Jump to search
.jpg)
Toto je seznam letů raket společnosti SpaceX, provedených i plánovaných. V seznamu jsou uvedeny lety raket Falcon 9 (verzí Falcon 9 v1.0, Falcon 9 v1.1 a Falcon 9 FT (Block 3, Block 4 a Block 5) a Falcon Heavy.
Obsah
- 1 Význačné lety
- 1.1 První start
- 1.2 NASA COST Demo 1
- 1.3 CRS-1
- 1.4 První start verze Falcon 9 1.1
- 1.5 Ztráta letu CRS-7
- 1.6 První úspěšné přistání prvního stupně
- 1.7 První úspěšné přistání na ASDS
- 1.8 Ztráta satelitu Amos-6
- 1.9 První úspěšné znovupoužití prvního stupně
- 1.10 První start verze Falcon 9 Block 4
- 1.11 První start verze Falcon 9 Block 5
- 2 Provedené lety
- 3 Budoucí lety
- 4 Odkazy
Význačné lety[editovat | editovat zdroj]
První start[editovat | editovat zdroj]
První start rakety Falcon 9 se uskutečnil 4. června 2010. Raketa vynášela maketu lodi Dragon a umístila ho na oběžnou dráhu s odchylkou jednoho procenta.[1]
NASA COST Demo 1[editovat | editovat zdroj]
Druhý start měl za úkol otestovat kosmickou loď Dragon, jež měla být určená pro zásobovací lety k ISS. Start se konal 8. prosince 2010 a druhý stupeň umístil Dragon na oběžnou dráhu ve výšce zhruba 300 km. Po dvou obletech Země se Dragon vrátil zpět do atmosféry a přistál v oceánu v blízkosti Mexika. Tento let testoval integritu tlakové nádoby, změny orientace pomocí trysek, telemetrii, navigační a řídící systémy, tepelný štít a padáky. Nákladem při tomto letu bylo velké kolo sýra.
V rámci testování odstartoval 22. května 2012 také let NASA COTS Demo 2+, při kterém se měl Dragon původně jen přiblížit k ISS, ale v červenci 2011 povolila sloučení této mise s misí COST Demo 3, takže se Dragon za pomoci staniční paže spojil se stanicí a dovezl na ni asi 500 kg nákladu.
CRS-1[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku SpaceX CRS-1.
Let CRS-1, který odstartoval 8. října 2012, byl první zásobovací let kosmické lodi Dragon a celkově čtvrtý let rakety Falcon 9. Byl to první operační let podle smlouvy Commercial Resupply Services s NASA. Dragon se 10. října 2012 úspěšně spojil se stanicí, ale sekundární náklad, jímž byl prototyp nové komunikační družice Orbcomm, se na oběžnou dráhu umístit nepodařilo.
První start verze Falcon 9 1.1[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku CASSIOPE.
První start nové verze, která byla o dost větší a silnější, než původní verze Falconu 9, se uskutečnil 29. září 2013. Ačkoliv byla družice Cassiope primárním nákladem, tak využívala nosnost Falconu 9 v1.1 asi z 20 %. To SpaceX umožnilo otestovat řízený návrat prvního stupně zpět do atmosféry a vyzkoušet přistání na hladinu oceánu. Zkouška byla úspěšná, ale i to znamenalo nemožnost dalšího využití prvního stupně.
Ztráta letu CRS-7[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku SpaceX CRS-7.
Dne 28. června 2015 odstartovala raketa Falcon 9 v1.1 na sedmí zásobovací let k ISS. V čase 139 sekund po startu ale způsobila prasklá vzpěra ve druhém stupni uvolnění tlakovací nádrže s héliem, což vedlo k prasknutí nádrže s tekutým kyslíkem a zničení rakety. Loď Dragon při tomto výbuchu nebyla poškozena a dopadla do Atlantského oceánu. Jelikož se ale s takovou možností nepočítalo, tak Dragon nepřistál na padácích, ale zničil se nárazem do vodní hladiny. Elon Musk následně uvedl, že pro příště budou už s touto možností počítat.[2]
První úspěšné přistání prvního stupně[editovat | editovat zdroj]
Při dvacátém letu Falconu 9, při kterém se vynášely družice ORBCOMM-OG2, došlo 22. prosince 2015 k prvnímu úspěšnému přistání prvního stupně rakety Falcon 9 FT. K přistání došlo na pevnině, konkrétně v Landing Zone 1 na Mysu Canaveral. První stupeň byl následně po důkladných prohlídkách vystaven před centrálou SpaceX v Hawthorne v Kalifornii.
První úspěšné přistání na ASDS[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku SpaceX CRS-8.
K prvnímu úspěšnému přistání prvního stupně na autonomní přistávací plošině ASDS došlo 8. dubna 2016. Po vynesení zásobovací lodě Dragon při letu CRS-7 Falcon FT přistál na plošinu Of Course I Still Love You umístěnou na moři.
Ztráta satelitu Amos-6[editovat | editovat zdroj]
Dne 1. září 2016 explodovala raketa Falcon 9 v1.1 FT na startovní rampě. K výbuchu došlo ještě před testovacím zážehem při tankování druhého stupně. Satelit byl při testu už umístěn na raketě, takže byl zničen.[3]
První úspěšné znovupoužití prvního stupně[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku SES-10.
30. března 2017, při misi s komunikačním satelitem SES-10, byl poprvé v historii použit už jednou letěný první stupeň orbitální rakety, konkrétně stupeň z mise CRS SpX-8 proběhlé v dubnu 2016. První stupeň se navíc po oddělení od zbytku rakety opět dokázal vrátit na plošinu ASDS v Atlantském oceánu.[4] Kromě prvního stupně se navíc SpaceX poprvé podařilo zachránit také aerodynamický kryt, který v první fázi letu rakety chrání náklad. Po oddělení od rakety kryt za pomoci vlastních trysek a padáků přistál v oceánu.[5]
První start verze Falcon 9 Block 4[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku SpaceX CRS-12.
Podle neoficiálních informací došlo k prvnímu startu rakety, která byla kompletně ve verzi Block 4.[6] Již při předchozích letech byly použity upravené druhé stupně, které byly označovány za verzi Block 4,[7] ale při tomto letu byl poprvé použit i nový první stupeň.
První start verze Falcon 9 Block 5[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Bangabandhu-1.
11. května 2018 vynesl první Falcon 9 kompletně ve verzi Block 5 satelit Bangabandhu-1, načež bezpečně přistál na OCISLY.[8]
Provedené lety[editovat | editovat zdroj]
| Let číslo | Datum | Nosič ID stupně[* 1] |
Startovací komplex |
Náklad | Hmotnost nákladu |
Orbit | Mise | Návrat 1.stupně |
Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2010 až 2013[editovat | editovat zdroj] | |||||||||
| 1 | 4. června 2010 | v1.0 B0003†[9] |
CCAFS SLC-40 |
Zkušební let | LEO | Úspěšná | Padáky: Neúspěšný |
Let s maketou lodi Dragon
První stupeň byl navržený pro zkoušku přistání pomocí padáků, ale aerodynamické síly při návratu do atmosféry stupeň zničily.[10] | |
| 2 | 8. prosince 2010 | v1.0 B0004†[9] |
CCAFS SLC-40 |
NASA COTS Demo 1 | 5500 kg | LEO | Úspěšná | Padáky: Neúspěšný |
Test bezpilotní lodi Dragon včetně návratu na Zemi. Neúspěšný pokus o návrat 1. stupně pomocí padáků.[11] |
| 3 | 22. května 2012 | v1.0 B0005†[9] |
CCAFS SLC-40 |
NASA COTS Demo 2+ | LEO | Úspěšná | Bez pokusu | Testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS | |
| 4 | 7. října 2012 | v1.0 B0006†[9] |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-1 | 5105 kg | LEO | Úspěšná[12] | Bez pokusu | První zásobovací let k ISS. |
| Sekundární náklad: Orbcomm-OG2 |
172 kg | LEO | Neúspěšná | Satelit se nepovedlo navést na pracovní dráhu.[13] Během startu došlo k selhání jednoho motoru Merlin 1C na prvním stupni, to mělo za následek spálení více paliva než bylo v plánu. NASA nepovolila další zážeh druhého stupně po vypuštění Dragonu protože pravděpodobnost nepoškození ISS klesla jen na 95% oproti požadovaným 99%. Satelit tedy skončil na nízké orbitě a po 4 dnech shořel v atmosféře.[14] | |||||
| 5 | 1. března 2013 | v1.0 B0007†[9] |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-2 | 4877 kg | LEO | Úspěšná | Bez pokusu | Druhý zásobovací let k ISS.[15] |
| 6 | 29. září 2013 | v1.1 B1003†[9] |
VAFB SLC-4E |
CASSIOPE | 500 kg | Polární | Úspěšná | Pokus: Neúspěšný |
První let Falcon v 1.1. Vynesení satelitu CASSIOPE pro MDA Corp Neúspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou. |
| 7 | 3. prosince 2013[16][17] | v1.1 B10**†[9] |
CCAFS SLC-40 |
SES-8 | 3170 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | Vynesení satelitu SES-8 na geostacionární dráhu.[16] |
2014[editovat | editovat zdroj] | |||||||||
| 8 | 6. ledna 2014[18] | v1.1 B10**†[9] |
CCAFS SLC-40 |
Thaicom 6 | 3325 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | Vynesení thajské družice řady Thaicom. |
| 9 | 18. dubna 2014 | v1.1 B10**†[9] |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-3 | 6289 kg | LEO | Úspěšná | Pokus: Úspěšný |
Třetí zásobovací let k ISS. Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou. |
| 10 | 14. července 2014 | v1.1 B10**†[9] |
CCAFS SLC-40 |
Orbcomm OG2 let 1 | 1316 kg | LEO | Úspěšná | Pokus: Úspěšný |
6 komunikačních satelitů firmy Orbcomm. Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou. |
| 11 | 5. srpna 2014 | v1.1 B10**†[9] |
CCAFS SLC-40 |
Asiasat 8 | 4535 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | Geostacionární komunikační satelit Asiasat 8 |
| 12 | 7. září 2014 | v1.1 B1011†[9] |
CCAFS SLC-40 |
Asiasat 6 | 4428 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | Geostacionární komunikační satelit Asiasat 6 |
| 13 | 21. září 2014 | v1.1 B1010†[9] |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-4 | 6416 kg | LEO | Úspěšná | Pokus: Úspěšný |
Čtvrtý zásobovací let k ISS.
Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou. |
2015[editovat | editovat zdroj] | |||||||||
| 14 | 10. ledna 2015 | v1.1 B1012†[9] |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-5 | 6517 kg | LEO | Úspěšná | JRTI: Neúspěšný |
Pátý zásobovací let k ISS. Záchrana 1. stupně nosné rakety nebyla úspěšná. |
| 15 | 11. února 2015 | v1.1 B1013†[9] |
CCAFS SLC-40 |
DSCOVR | 570 kg | Librační centrum | Úspěšná | Pokus: Úspěšný |
Vynesení družice do bodu L1 pro monitorování vesmírného klimatu. Úspěšný pokus o návrat 1. stupně nad mořskou hladinou. |
| 16 | 2. března 2015 | v1.1 B1014†[9] |
CCAFS SLC-40 |
ABS 3A, Eutelsat 115 West B | 4159 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | GTO |
| 17 | 14. dubna 2015 | v1.1 B1015†[9] |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-6 | 6215 kg | LEO | Úspěšná | JRTI: Neúspěšný |
Šestý zásobovací let k ISS. Záchrana 1. stupně nosné rakety nebyla úspěšná. |
| 18 | 27. dubna 2015 | v1.1 B1016†[9] |
CCAFS SLC-40 |
TurkmenSat 1 | 4707 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | GTO |
| 19 | 28. června 2015 | v1.1 B1018†[9] |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-7 | LEO | Neúspěšná | Bez pokusu | Sedmý zásobovací let k ISS – raketa selhala a explodovala krátce po startu.[19] | |
| 20 | 22. prosince 2015[20] | v1.2 [21] B1019.1[9] |
CCAFS SLC-40 |
Orbcomm OG2 let 2 | 2034 kg | LEO | Úspěšná | LZ-1: Úspěšný |
Komunikační satelity (11ks) firmy Orbcomm. První let nové verze rakety v1.2 „Full Thrust“.
Úspěšné přistání prvního stupně zpět na kosmodromu. |
2016[editovat | editovat zdroj] | |||||||||
| 21 | 17. ledna 2016 | v1.1 B1017†[9] |
VAFB SLC-4E |
Jason-3 | 553 kg | LEO | Úspěšná | JRTI: Neúspěšný |
Vědecký satelit zkoumající světové oceány. Poslední let konfigurace v1.1. Přistání prvního stupně na oceánské přistávací plošině selhalo kvůli vadnému zámku přistávací nohy.[22] |
| 22 | 4. března 2016 | v1.2 [23] 1020†[9] |
CCAFS SLC-40 |
SES-9 | 5271 kg | GTO | Úspěšná | OCISLY: Neúspěšný |
Raketa úspěšně vynesla svůj zatím nejtěžší satelit, SES-9, na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze. |
| 23 | 8. dubna 2016 | v1.2 [23] B1021.1[9] |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-8 | 7340 kg | LEO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
Osmý zásobovací let k ISS. V nehermetizovaném prostoru loď Dragon byl vynesen i experimentální obytný modul BEAM společnosti Bigelow Aerospace. První stupeň úspěšně přistál na autonomní oceánské přistávací plošině v Atlantském oceánu. |
| 24 | 6. května 2016 | v1.2 [23] B1022.1[9] |
CCAFS SLC-40 |
JCSAT-14 | 4696 kg | GTO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
Telekomunikační satelit pro japonskou SKY Perfect JSAT Corp. mířící na GTO. První úspěšné přistání při misi na oběžnou dráhu tohoto typu. |
| 25 | 27. května 2016 | v1.2 [23] B1023.1[9] |
CCAFS SLC-40 |
Thaicom 8 | 3100 kg | GTO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
Telekomunikační satelit pro thajského operátora Thaicom PLC. |
| 26 | 14. června 2016 | v1.2 [23] B1024†[9] |
CCAFS SLC-40 |
Eutelsat 117W B / ABS 2A | 3600 kg | GTO | Úspěšná | OCISLY: Neúspěšný |
Duální satelitní náklad mířící na geostacionární dráhu. |
| 27 | 18. července 2016 | v1.2 [23] B1025.1[9] |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-9 | 6460 kg | LEO | Úspěšná | LZ-1: Úspěšný |
Devátý zásobovací let k ISS. V nehermetizovaném prostoru ponese i nový dokovací adaptér pro modul Harmony. |
| 28 | 14. srpna 2016 | v1.2 [23] B1026[9] |
CCAFS SLC-40 |
JCSAT-16 | 4600 kg | GTO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
Telekomunikační satelit pro japonskou SKY Perfect JSAT Corp. mířící na GTO. |
| – | 1. září 2016 | v1.2 [23] B1028†[9] |
KSC LC-39A |
Amos-6 | 5500 kg | GTO | Neúspěšná | Bez pokusu | Izraelský komunikační satelit. Část přenosové kapacity měla být pronajata společnostem Facebook a Eutelsat. Náklad i nosná raketa byly ztraceny při výbuchu dva dny před plánovaným startem, během plnění paliva předcházejícímu testu motorů. Během nehody nebyl nikdo zraněn.[24] |
2017[editovat | editovat zdroj] | |||||||||
| 29 | 14. ledna 2017[25] | Block 3 B1029.1[26] |
VAFB SLC-4E |
Iridium NEXT 1-10 | 9600 kg | LEO | Úspěšná | JRTI: Úspěšný |
Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. |
| 30 | 19. února 2017 | Block 3 B1031.1[26] |
KSC LC-39A |
CRS SpX-10 | 6690 kg | LEO | Úspěšná | LZ-1: Úspěšný |
Desátý zásobovací let k ISS. V nehermetizovaném prostoru nese mimo jiné i přístroj SAGE III (stratosférický aerosolový a plynový experiment). |
| 31 | 16. března 2017 | Block 3 B1030†[26] |
KSC LC-39A |
EchoStar 23 | 5600 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | Komunikační satelit pro šíření televizního vysílání pro Brazílii. |
| 32 | 30. března 2017 | v1.2 [23] B1021.2[9] |
KSC LC-39A |
SES-10 | 5300 kg | GTO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
Komunikační satelit mířící na geostacionární dráhu. Společnost SES vyjádřila zájem o využití prvního stupně z mise CRS-8 pro tento let.[27] Znovupoužitý první stupeň družici úspěšně vynesl a poté přistál na plošině v Atlantském oceánu. SpaceX také poprvé provedla záchranu aerodynamického krytu.[5] |
| 33 | 1. května 2017 | Block 3 B1032.1[9] |
KSC LC-39A |
NROL-76 | tajná | LEO | Úspěšná | LZ-1: Úspěšný |
První let pro NRO (Národní průzkumný úřad), který má na starosti výrobu a správu průzkumných (špionážních) satelitů USA. |
| 34 | 16. května 2017 | Block 3 B1034†[9] |
KSC LC-39A |
Inmarsat-5 F4[28] | 6070 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | Telekomunikační družice, která bude zajišťovat vysokorychlostní internetové služby. Nejtěžší náklad, jaký kdy SpaceX vynesla, původně měl letět na Falconu Heavy. |
| 35 | 3. června 2017 | Block 3 B1035.1[9] |
KSC LC-39A |
CRS SpX-11 | 6900 kg | LEO | Úspěšná | LZ-1: Úspěšný |
Jedenáctý zásobovací let k ISS, první se znovupoužitou lodí Dragon. Konkrétně Dragon C106. |
| 36 | 23. června 2017[29] | Block 3 B1029.2[9] |
KSC LC-39A |
BulgariaSat-1 | 3669 kg | GTO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
Komunikační satelit mířící na geostacionární dráhu. K vynesení byl použit stejný první stupeň, který vynesl prvních deset satelitu Iridium NEXT.[30] |
| 37 | 25. června 2017[31] | Block 3 B1036.1[9] |
VAFB SLC-4E |
Iridium NEXT 11-20 | 9600 kg | LEO | Úspěšná | JRTI: Úspěšný |
Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. |
| 38 | 6. července 2017[32] | Block 3 B1037†[33] |
KSC LC-39A |
Intelsat 35e | 6761 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | Komunikační satelit vážící více než 6 tun neumožňuje záchranu prvního stupně. Jedná se o dosud nejtěžší náklad vynášený na GTO. |
| 39 | 14. srpna 2017[34] | Block 4[35] B1039.1[36] |
KSC LC-39A |
CRS SpX-12 | 7110 kg | LEO | Úspěšná | LZ-1: Úspěšný |
Dvanáctý zásobovací let k ISS. Byl použit nově vyrobený Dragon. |
| 40 | 24. srpna 2017[37] | Block 3 B1038.1 [38] |
VAFB SLC-4E |
Formosat-5 | 475 kg | SSO | Úspěšná | JRTI: Úspěšný |
Let z Vandenberg AFB. Nákladem byl tchajwanský snímkovací satelit Formosat-5 mířící na sluneční synchronní dráhu. |
| 41 | 7. září 2017[37] | Block 4[35] B1040.1[39] |
KSC LC-39A |
X-37B OTV-5 | 4990 kg | LEO | Úspěšná | LZ-1: Úspěšný |
Vynesení raketoplánu Boeing X-37 pro Letectvo Spojených států amerických.[40] |
| 42 | 9. října 2017[41] | Block 4 B1041.1[42] |
VAFB SLC-4E |
Iridium NEXT 21-30 | 9600 kg | LEO | Úspěšná | JRTI: Úspěšný |
Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. |
| 43 | 11. října 2017[43] | Block 3 B1031.2[44] |
KSC LC-39A |
EchoStar 105 / SES-11 | 5200 kg[45] | GTO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
Družice s označením EchoStar 105 / SES-11 je dvouúčelový satelit vyrobený společností Airbus Defence and Space. |
| 44 | 30. října 2017 | Block 4 B1042.1[46] |
KSC LC-39A |
Koreasat 5A | 3500 kg | GTO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
Komunikační geostacionární satelit pro společnost KT Sat, vyrobený italskou Thales Alenia Space. Satelit bude zajišťovat televizní vysílání pro oblasti Koreje, Japonska, Filipín, Indočíny a další. Satelit bude také podporovat námořní komunikaci. |
| 45 | 15. prosince 2017 | Block 3 B1035.2 |
CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-13 | 7510 kg | LEO | Úspěšná | LZ-1: Úspěšný |
Třináctý zásobovací let k ISS. Znovupoužití prvního stupně rakety i kosmické lodi Dragon C108. |
| 46 | 23. prosince 2017 | Block 3 B1036.2†[47] |
VAFB SLC-4E |
Iridium NEXT 31-40 | 9600 kg | LEO | Úspěšná | Bez pokusu | Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. Znovupoužití prvního stupně rakety, pokus o záchranu aerodynamického krytu. |
2018[editovat | editovat zdroj] | |||||||||
| 47 | 8. ledna 2018 | Block 4 B1043.1 |
CCAFS SLC-40 |
Zuma | tajná | LEO | Úspěšná | LZ-1: Úspěšný |
Zuma je kódové označení mise bez bližšího upřesnění nákladu. Náklad vyrobila společnost Northrop Grumman, ale zákazníkem je americká vláda. |
| 48 | 31. ledna 2018[48] | Block 3 B1032.2†[49] |
CCAFS SLC-40 |
SES-16 (GovSat-1) | 4230 kg | GTO | Úspěšná | Pokus: Úspěšný |
Družice byla postavena firmou Orbital ATK a bude využívána lucemburským ministerstvem obrany. Úspěšný pokus o přistání na hladině moře s vysokým tahem až tří motorů v sekvenci "1-3-1", která má za následek rapidnější zpomalení, což šetři palivo. Stupeň přistál bez úhony. |
| FH 1 | 6. února 2018[50] | Heavy Block 3 B1033† centr[9] |
KSC LC-39A |
Zkušební let, Osobní automobil Tesla Roadster | 1250 kg[51] | HCO | Úspěšná | OCISLY: Neúspěšný | První let Falconu Heavy. Jako náklad byl vynesen automobil Tesla Roadster.[52] Centrální stupeň měl přistát na OCISLY a oba boční stupně přistály na pevnině (plošiny LZ-1 a LZ-2) |
| B1023.2 boční[9] | LZ-1: Úspěšný | ||||||||
| B1025.2 boční[9] | LZ-1: Úspěšný | ||||||||
| 49 | 22. února 2018[53] | Block 3 B1038.2†[54] |
VAFB SLC-4E |
Paz | 1341 kg | SSO | Úspěšná | Bez pokusu | Španělská radarová družice Paz společnosti Hisdesat, která bude sloužit především k obranným účelům.
Jako sekundární náklad byly vyneseny dvě testovací družice pro plánovanou satelitní konstelaci Starlink. |
| 50 | 6. března 2018 | Block 4 B1044.1†[55] |
CCAFS SLC-40 |
Hispasat 30W-6 | 6092 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | Satelit Hispasat 30W-6 (dříve známý jako Hispasat 1F), vyrobený společností SSL pro španělského satelitního operátora Hispasat. Jde o 50. start Falconu 9.[56] Největší družice, jakou kdy SpaceX vyneslo, avšak Intelsat 35e však měl vyšší hmotnost. |
| 51 | 30. března 2018 | Block 4 B1041.2†[54] |
VAFB SLC-4E |
Iridium NEXT 41-50 | LEO | Úspěšná | Bez pokusu | Vypuštění deseti komunikačních družic pro společnost Iridium. | |
| 52 | 2. dubna 2018 | Block 4 | CCAFS SLC-40 |
CRS SpX-14 | LEO | Úspěšná | Bez pokusu | Čtrnáctý zásobovací let k ISS. Letěla použitá loď Dragon C110. | |
| 53 | 17. dubna 2018 | Block 4 B1045.1 |
CCAFS SLC-40 |
TESS | HEO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
Stupeň č. 45 je poslední vyrobený kus typu Block 4. | |
| 54 | 11. května 2018 | Block 5 B1046.1 |
KSC LC-39A |
Bangabandhu-1 | 3700 kg | GTO | Úspěšná | OCISLY: Úspěšný |
První geostacionární družice Bangladéše.
Stupeň č. 46 je prvním vyrobeným kusem typu Block 5. |
| 55 | 22. května 2018[58] | Block 4 B1043.2† |
VAFB SLC-4E |
Iridium NEXT 51-55 / GRACE-FO | 5960 kg | LEO | Úspěšná | Bez pokusu | Vypuštění pěti komunikačních družic pro společnost Iridium. A družic GRACE-FO 1 a 2. |
| 56 | 4. června 2018 | Block 4 B1040.2† |
CCAFS SLC-40 |
SES-12 | 5300 kg | GTO | Úspěšná | Bez pokusu | |
- ↑ Pokud stupeň alespoň jednou úspěšně přistál, tak je za číslem stupně i číslo značící, po kolikáté byl stupeň použit. Symbol † znamená, že byl stupeň při této misi ztracen.
Budoucí lety[editovat | editovat zdroj]
| Let č. | Datum | Nosič ID stupně[* 1] |
Startovací komplex |
Náklad | Hmotnost nákladu |
Orbit | Mise | Návrat 1.stupně |
Poznámky | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2018[editovat | editovat zdroj] | |||||||||||
| 29. června 2018[59] | Block 4 B1045.2 |
KSC LC-39A |
CRS SpX-15 | 7510 kg | LEO | Plánovaná | Bez pokusu | Patnáctý zásobovací let k ISS. Měla by letět použitá loď Dragon. Hmotnost nákladu: 2410 kg v kabině, 900 kg v nehermetizovaném trunku a 4200 kg hmotnost kosmické lodě. | |||
| 19. července 2018[60] | Block 5 B1047.1 |
CCAFS SLC-40 |
TelStar 19V | GTO | Plánovaná | OCISLY | Telekomunikační družice Telstar 19V, postavená na platformě SSL-1300 společností Space Systems Loral. | ||||
| 20. července 2018[61] | Block 5 B1048.1 |
VAFB SLC-4E |
Iridium NEXT 56-65 | 9600 kg | LEO | Plánovaná | JRTI | Vypuštění komunikačních družic pro společnost Iridium. | |||
| srpna 2018 | F9 | CCAFS SLC-40 |
TelStar 18V | GTO | Plánovaná | Plánován | |||||
| srpen 2018[62] | F9
použitý stupeň[63] |
CCAFS SLC-40 |
Telkom 4 | GTO | Plánovaná | OCISLY | |||||
| srpen 2018[62] | F9 | CCAFS SLC-40 |
Es'hail 2 | GTO | Plánovaná | ? | |||||
| srpen 2018[62] | F9 | VAFB SLC-4E |
Iridium NEXT 66-75 | LEO | Plánovaná | Plánován | Vypuštění komunikačních družic pro společnost Iridium. | ||||
| 31. srpna 2018 | Block 5 B1051.1 |
KSC LC-39A |
Crew Dragon Demo 1 | LEO | Plánovaná | LZ-1 | Testovací bezpilotní let Crew Dragonu k ISS. | ||||
| 2. polovina 2018[64] | F9 | SARah 1 | Plánovaná | ? | |||||||
| září 2018[62] | F9 | VAFB SLC-4E |
SAOCOM 1A
ITASAT-1 |
SSO | Plánovaná | SLC-4W[65] | |||||
| září 2018[62] | Heavy Block 5 | KSC LC-39A |
DSX, FormoSat-7, LightSail 2, GPIM, DSAC, ISAT | Plánovaná | ? | USAF STP-2 Let pro americké vojenské letectvo. Bude vynášeno více než 20 satelitů. | |||||
| 30. září 2018[62] | F9 | VAFB SLC-4E |
SSO-A | SSO | Plánovaná | SLC-4W[65] | |||||
| říjen 2018 | F9 | KSC LC-39A |
GPS III A-1 | MEO | Plánovaná | ? | |||||
| říjen 2018[66] | F9
použitý stupeň[63] |
VAFB SLC-4E |
Radarsat C-1, C-2, C-3 | SSO | Plánovaná | SLC-4W[65] | |||||
| říjen 2018[62] | Block 4 B1042.2 |
KSC LC-39A |
Crew Dragon in-flight abort test | Plánovaná | Plánován | Suborbitální let | |||||
| 30. října 2018 | Heavy Block 5 | KSC LC-39A |
STP-2 | LEO|style="background:#dfdfff;vertical-align:middle;text-align:center;" |Plánovaná | Plánován | ||||||
| 18. listopadu 2018[62] | F9 | KSC LC-39A |
CRS SpX-16 | LEO | Plánovaná | LZ-1 | Šestnáctý zásobovací let k ISS. Měla by letět použitá loď Dragon. | ||||
| Q4 2018[62] | Heavy Block 5 | KSC LC-39A |
ArabSat 6A | Plánovaná | ? | První komerční zakázka pro Falcon Heavy. Komunikační satelit Saudské Arábie mířící na geostacionární dráhu. | |||||
| Q4 2018[62] | F9 | CCAFS SLC-40 |
GTO-1 | GTO | Plánovaná | OCISLY | |||||
| prosince 2018[62] | Block 5 | KSC LC-39A |
Crew Dragon Demo 2 | Plánovaná | LZ-1 | Testovací pilotovaný let Crew Dragonu k ISS. | |||||
2019[editovat | editovat zdroj] | |||||||||||
| 1. února 2019[62] | F9 | KSC LC-39A |
CRS SpX-17 | LEO | Plánovaná | LZ-1 | Sedmnáctý zásobovací let k ISS | ||||
| březnen 2019[62] | F9 | CCAFS SLC-40 |
GPS III A-2 | Plánovaná | ? | ||||||
| březnen 2019[62] | F9 | VAFB SLC-4E |
SAOCOM 1B, SAOCOM-CS, SARE-1B 1–4 | SSO | Plánovaná | SLC-4W[65] | |||||
| Q2 2019[62] | F9 | VAFB SLC-4E |
SSO-B | SSO | Plánovaná | SLC-4W[65] | |||||
| Q2 2019[62] | F9 | CCAFS SLC-40 |
Amos-17 | GTO | Plánovaná | OCISLY | |||||
| květen 2019[62] | F9 | KSC LC-39A |
CRS SpX-18 | LEO | Plánovaná | LZ-1 | Osmnáctý zásobovací let k ISS | ||||
| druhá polovina 2019[62] | F9 | CCAFS SLC-40 |
JCSAT-18 / Kacific-1 | GTO | Plánovaná | ||||||
| říjen 2019[62] | F9 | KSC LC-39A |
CRS SpX-19 | LEO | Plánovaná | LZ-1 | Devatenáctý zásobovací let k ISS | ||||
| Q4 2019[62] | F9 | CCAFS SLC-40 |
GPS III A-4 | Plánovaná | ? | ||||||
| Q4 2019[62] | F9 | CCAFS SLC-40 |
GTO-2 | GTO | Plánovaná | OCISLY | |||||
| 2019[62] | F9 | CCAFS SLC-40 |
PSN-6 | GTO | Plánovaná | OCISLY | |||||
| 2019[62] | F9 | CCAFS SLC-40 |
SXM-7 | Plánovaná | ? | ||||||
| 2019 | F9 | GiSAT-1 | Plánovaná | ? | |||||||
| 2019 | F9 | VAFB SLC-4E |
SARah 2/3 | SSO | Plánovaná | ||||||
dále[editovat | editovat zdroj] | |||||||||||
| leden 2020[62] | F9 | KSC LC-39A |
CRS SpX-20 | LEO | Plánovaná | LZ-1 | Dvacátý zásobovací let k ISS | ||||
| srpen 2020[62] | F9 | KSC LC-39A |
CRS SpX-21 | LEO | Plánovaná | LZ-1 | Dvacátýprvní zásobovací let k ISS. První let nákadní verze Dragonu 2. | ||||
| 2020 | Heavy Block 5 | ViaSat-3 | Plánovaná | ? | |||||||
| 2020 | Inmarsat-6 F1 | Plánovaná | ? | ||||||||
| 2020 | F9 | KPLO | Plánovaná | ? | První jihokorejská sonda pro průzkum Měsíce | ||||||
| duben 2021 | F9 | Surface Water and Ocean Topography (SWOT) | Plánovaná | ? | |||||||
| 2021 | F9 | LC-39A, SLC-40 nebo BC | Türksat 5B | GTO | Plánovaná | ||||||
| F9 | VAFB SLC-4E |
SHERPA | SSO | Plánovaná | |||||||
- ↑ Pokud stupeň alespoň jednou úspěšně přistál, tak je za číslem stupně i číslo značící, po kolikáté byl stupeň použit. Symbol † znamená, že byl stupeň při této misi ztracen.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Falcon 9 and Falcon Heavy launches na anglické Wikipedii.
- ↑ Spaceflight Now | Falcon Launch Report | Falcon 9 booster rockets into orbit on dramatic first launch. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-03-26]. Dostupné online.
- ↑ PLARSON. CRS-7 Investigation Update. SpaceX. 2015-07-20. Dostupné online [cit. 2017-03-26]. (anglicky)
- ↑ Inside the $200mn AMOS-6 satellite destroyed during SpaceX rocket explosion (VIDEO, PHOTOS). RT International. Dostupné online [cit. 2017-03-26]. (anglicky)
- ↑ Úspěch Elona Muska: „repasovaná“ raketa poprvé vzlétla do vesmíru. Technet.cz [online]. 2017-03-31 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online.
- ↑ a b LOPATTO, Elizabeth. SpaceX even landed the nose cone from its historic used Falcon 9 rocket launch. The Verge [online]. 2017-03-30 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA seriózně zvažuje již použité Falcony (a další novinky z konferencí k CRS-12) – ElonX. ElonX. 2017-08-15. Dostupné online [cit. 2017-08-16]. (česky)
- ↑ Block 4: Premiéra vylepšeného Falconu už proběhla, ale ne tak docela – ElonX. ElonX. 2017-06-08. Dostupné online [cit. 2017-08-16]. (česky)
- ↑ SpaceX Falcon 9 Block 5 returns home. Spaceflight News [online]. 2018-05-16 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al SpaceX Launch Vehicle Core History [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Shuttle successor succeeds in first test flight. msnbc.com. 2010-06-04. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. (anglicky)
- ↑ StatistiX: 2. díl – SpaceX v letech 2010 – 2013. www.kosmonautix.cz. 2017-09-27. Dostupné online [cit. 2017-11-02]. (česky)
- ↑ ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.
- ↑ luk. Vesmírný let SpaceX: Sokol v problémech, Drak naštěstí ne [online]. Praha: Česká televize, 2012-10-10, rev. 2012-10-10 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Když se nedaří: Nehody CRS-7, Amos-6 a další selhání – ElonX. ElonX. 2017-07-03. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. (česky)
- ↑ PŘIBYL, Tomáš. SpaceX: firma, která nás dostane na Mars. Tajemství vesmíru. 2013-05, čís. 5 2013, s. 39. ISSN 1805-5249.
- ↑ a b Spaceflight Now. Worldwide launch schledule [online]. Spaceflight Now, rev. 2013-10-3 [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ vps, Novinky, ČTK. Soukromá firma SpaceX vyslala do vesmíru první satelit. Novinky.cz [online]. 2013-12-04 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Spaceflight Now. Worldwide launch schledule [online]. Spaceflight Now, rev. 2013-10-3 [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SpaceX. Raketa SpaceX při startu explodovala [online]. Novinky.cz, 2015-06-28 [cit. 2015-06-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ BERGIN, Chris. SpaceX preparing for Static Fire test on first Full Thrust Falcon 9 First Stage. NASAspaceflight.com [online]. 2015-10-24 [cit. 2015-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Mise Orbcomm-2 – ElonX. ElonX. 2017-01-05. Dostupné online [cit. 2017-08-18]. (česky)
- ↑ MUSK, Elon. Vyjádření na oficiálním Twitteru [online]. Twitter [cit. 2016-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i Přehled uskutečněných startů – ElonX. ElonX. Dostupné online [cit. 2017-08-18]. (česky)
- ↑ Kamera zachytila výbuch rakety Falcon 9. Novinky.cz [online]. 2016-09-02 [cit. 2016-09-02]. Dostupné online.
- ↑ KREMER, Ken. SpaceX Finds Failure Cause, Annouces Sunday Jan. 8 as Target for Falcon 9 Flight Resumtpion. Universe Today [online]. 2017-01-03 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ DE SELDING, Peter B. Falcon 9 returns(3): SES, to launch SES-10 w/ SpaceX this yr, says OK using refurbished 1st stage for right price. [online]. SpaceNews, 2016-04-11 [cit. 2016-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Inmarsat-5 F4 mission - Inmarsat. Inmarsat. Dostupné online [cit. 2017-06-08]. (anglicky)
- ↑ Mise BulgariaSat-1 – ElonX. ElonX. 2017-05-04. Dostupné online [cit. 2017-06-24]. (česky)
- ↑ CLARK, Stephen. Bulgaria’s first communications satellite to ride SpaceX’s second reused rocket – Spaceflight Now [online]. [cit. 2017-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mise Intelsat 35e – ElonX. ElonX. 2017-06-08. Dostupné online [cit. 2017-07-06]. (česky)
- ↑ cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2017-06-24]. Dostupné online. (česky)
- ↑ TDRS-M given priority over CRS-12 Dragon as launch dates realign | NASASpaceFlight.com. www.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Block 4: Premiéra vylepšeného Falconu už proběhla, ale ne tak docela – ElonX. ElonX. 2017-06-08. Dostupné online [cit. 2017-06-09]. (česky)
- ↑ SpaceX se vrací po vynucené přestávce. www.kosmonautix.cz. 2017-08-11. Dostupné online [cit. 2017-08-14]. (česky)
- ↑ a b Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mise Formosat-5 – ElonX. ElonX. 2017-07-11. Dostupné online [cit. 2017-08-18]. (česky)
- ↑ Mise OTV-5 – ElonX. ElonX. 2017-08-17. Dostupné online [cit. 2017-08-18]. (česky)
- ↑ SpaceX wins launch of U.S. Air Force X-37B space plane. Reuters. Tue Jun 06 22:16:55 UTC 2017. Dostupné online [cit. 2017-06-07].
- ↑ Plánované starty – ElonX. ElonX. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2017-10-04]. (česky)
- ↑ cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ KHARPAL, Arjun. Elon Musk's SpaceX lands another big win in making reusable rockets the future. CNBC. 2017-10-12. Dostupné online [cit. 2017-10-12].
- ↑ cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Mise SES-11 (EchoStar 105) – ElonX. ElonX. 2017-09-07. Dostupné online [cit. 2017-10-15]. (česky)
- ↑ Mise KoreaSat 5A – ElonX. ElonX. 2017-09-21. Dostupné online [cit. 2017-10-22]. (česky)
- ↑ Mise Iridium-4 – ElonX. ElonX. 2017-11-11. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. (česky)
- ↑ Mise SES-16 (GovSat-1) – ElonX. ElonX. 2017-12-26. Dostupné online [cit. 2018-01-31].
- ↑ Air Force Strike Takes Out SpaceX’s Floating GovSat Booster. AmericaSpace. 2018-02-08. Dostupné online [cit. 2018-02-08]. (anglicky)
- ↑ MUSK, Elon. Vyjádření na oficiálním Twitteru. Twitter [online]. 2018-01-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Demonstrace Falconu Heavy – ElonX. ElonX. 2017-12-07. Dostupné online [cit. 2018-02-07]. (česky)
- ↑ SpaceX will attempt to launch a red Tesla to the red planet [Updated]. Ars Technica. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. (anglicky)
- ↑ Mise Paz – ElonX. ElonX. 2017-12-31. Dostupné online [cit. 2018-02-26]. (česky)
- ↑ a b cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Mise Hispasat 30W-6 – ElonX. ElonX. 2018-01-19. Dostupné online [cit. 2018-03-06]. (česky)
- ↑ MUSK, Elon. @elonmusk [online]. 11:48 AM - 5 Mar 2018 [cit. 2018-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ cores - spacex. www.reddit.com [online]. [cit. 2018-03-01]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Mise Iridium-6/GRACE-FO – ElonX. ElonX. 2018-04-07. Dostupné online [cit. 2018-05-26]. (česky)
- ↑ Mise CRS-15 – ElonX. ElonX. 2018-05-25. Dostupné online [cit. 2018-06-17]. (česky)
- ↑ Mise Telstar 19V – ElonX. ElonX. 2018-05-16. Dostupné online [cit. 2018-06-17]. (česky)
- ↑ Mise Iridium-7 – ElonX. ElonX. 2018-06-16. Dostupné online [cit. 2018-06-17]. (česky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y Plánované starty SpaceX – ElonX. ElonX. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. (česky)
- ↑ a b Plánované starty SpaceX – ElonX. ElonX. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2018-01-08]. (česky)
- ↑ Plánované starty SpaceX – ElonX. ElonX. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2017-12-07]. (česky)
- ↑ a b c d e Plánované starty SpaceX – ElonX. ElonX. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2018-01-10]. (česky)
- ↑ Plánované starty SpaceX – ElonX. ElonX. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. (česky)
