Paz (satelit)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paz
Družice Paz při přípravách před startem
Družice Paz při přípravách před startem
Jiné názvy SEOSAR
COSPAR 2018-020A
Start 22. února 2018 15:17 SEČ
Kosmodrom VAFB SLC-4E
Nosná raketa Falcon 9 Block 3 B1038.2
Umístění Geocentrická dráha
Typ oběžné dráhy Heliosynchronní dráha
Stav objektu aktivní
Trvání mise Plánováno: minimálně 7 let
Aktuálně: 636 dní
Provozovatel Hidesat
Výrobce Airbus Defence and Space
Druh Radarová družice
Hmotnost 1341 kg
Parametry dráhy
Oběžná dráha Heliosynchronní dráha
Apogeum 514 km
Perigeum 514 km
Sklon 97,44°
Přístroje
Transpondéry Pásmo X
Šířka pásma 300 Mb/s
Oficiální web https://www.hisdesat.es/en/paz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paz (španělsky „mír“), dříve označován také jako SEOSAR[1], je španělská vojenská radarová družice, kterou vyrobila francouzská společnost Airbus a provozovatelem je společnost Hidesat.[2] Její pracovní pozice je na heliosynchronní dráze ve výšce 514 km.

Paz byl vynesen pomocí nosné rakety Falcon 9 Block 3 společnosti SpaceX, sídlem v kalifornském Hawthornu. Ten samý první stupeň B1038.2 vynášel i satelit Formosat-5. První stupeň byl vybaven roštovými kormidly, ale ne přistávacími nohami, nedošlo ani k žádným testovacím zpomalovacím zážehům. Sekundární náklad tvořily dvě testovací družice Tintin A a B společnosti SpaceX, které mají sloužit pro otestování technologií pro internetovou konstelaci Starlink.[3] Statický zážeh před letem proběhl 11. února kolem 20:00 SEČ.[4]

Pro snímkování Země pro vládní a komerční účely používá Paz radar se syntetickou aperturou (SAR), což mu umožňuje mapování velkých zeměpisných oblastí ve dne i v noci ve vysokém rozlišení.[5] Pracuje v pásmu X na vlnové délce 3,1 cm (frekvenci 9,65 GHz). Na jeho palubě jsou i další senzory pro pozorování počasí a pohybu lodí.

Paz svoje pozorování koordinuje s německými družicemi TerraSAR-X a TanDEM-X, které obíhají po stejné dráze. Tato spolupráce byla domluvena společností Hidesat a bývalým evropským leteckým výrobcem Astrium, který provozuje německé satelity.[6][7] Snímky s vysokým rozlišením budou použity pro vojenské operace, hraniční kontrolu, zpravodajství, monitoring životního prostředí, ochranu přírodních zdrojů, plánování měst a infrastruktury a sledování přírodních katastrof.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PAZ | Satellite Missions | eoPortal Directory. directory.eoportal.org [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Paz Earth Observation Satellite - Airforce Technology. Airforce Technology. Dostupné online [cit. 2018-03-09]. (anglicky) 
  3. MicroSat 2a, 2b (Tintin A, B). space.skyrocket.de [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  4. Mise Paz – ElonX. ElonX. 2017-12-31. Dostupné online [cit. 2018-03-09]. (česky) 
  5. Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PAZ | Satellite Missions | eoPortal Directory. directory.eoportal.org [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. TerraSAR-X & PAZ Constellation : Airbus Defence and Space. www.intelligence-airbusds.com [online]. [cit. 2018-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-09. (anglicky)