SpaceX

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SpaceX

Logo
Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX nesoucí telekomunikační družici SES-9.
Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX nesoucí telekomunikační družici SES-9.
Založeno 2002
Zakladatel Elon Musk
Sídlo Hawthorne, Kalifornie, USA
Klíčoví lidé Elon Musk
(CEO and CTO)
Gwynne Shotwell
(Prezident a COO)
Tom Mueller
(Vedoucí oddělení pohonu)
Hans Koenigsmann
(Vedoucí oddělení zajištění mise)
Rozsah působení aerokosmický průmysl
Produkty Dragon
Falcon 9
Falcon Heavy
Služby Výroba a provoz orbitálních částečně znovupoužitelných nosných raket, vývoj satelitů, přeprava lidí a nákladu do vesmíru
Zaměstnanci 5 000+ (únor 2016)
Oficiální web SpaceX.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Space Exploration Technologies Corporation, lépe známá jako SpaceX, je americkou technologickou společností působící v aerokosmickém průmyslu, kterou v roce 2002 založil Elon Musk z peněz, které vydělal na prodeji svého podílu v systému PayPal. Společnost vyvinula raketové nosiče Falcon 1 a Falcon 9, kosmickou loď Dragon a začala s komerčním vypouštěním telekomunikačních družic. Dále vyvíjí těžkou nosnou raketu Falcon Heavy a druhou generaci lodi Dragon, Dragon 2, která bude mít jak nákladní, tak i pilotovanou verzi. Dle vyjádření Elona Muska má být cílem společnosti významně snížit náklady na cestu do vesmíru a tím umožnit lidstvu kolonizaci Marsu.

Během své existence dosáhla firma SpaceX řady úspěchů. Jako první soukromé společnosti na světě se jí 28. září 2008 povedlo dosáhnout orbitální dráhy Země[1] za použití motorů na kapalné palivo, dále jako první soukromé společnosti se jí povedlo 9. prosince 2010 vyslat na orbitu stroj a pak s ním přistát ve vodách Tichého oceánu. 25. května 2012 jako první soukromá firma úspěšně vyslala kosmickou loď k Mezinárodní vesmírné stanici a 3. prosince 2013 se zapsala do historie, když jako první soukromá firma dosáhla geosynchronní dráhy v rámci startu mise SES-8. 22. prosince 2015 společnost získala další důležité prvenství - podařilo se jí přistát s prvním stupněm rakety Falcon 9 FT a konečně 31. 3 2017 došlo při misi SES-10 k prvnímu znovupoužití již letěného stupně (z CRS-8).

Oproti vládním agenturám i konkurenčním firmám využívá SpaceX systém stavby raket, kdy v podstatě celý konstrukční proces probíhá v rámci jedné továrny v Kalifornii. SpaceX tak není nucena převážet jednotlivé díly rakety v rámci USA, což vede ke snížení nákladů na výrobu raket a tím i zlevňování startů. Tento přístup, společně s vysokou frekvencí startů (SpaceX plánuje od roku 2014 do roku 2018 vykonat téměř 40 startů raket)[2][3], umožňuje firmě snižovat náklady. K polovině roku 2014 se podařilo firmě SpaceX snížit náklady na jeden start rakety Falcon 9 na nízkou oběžnou dráhu Země na přibližně 60 miliónů amerických dolarů.[2] Na toto zlevňování postupně reaguje i konkurence. Například společnost Arianespace, světový leader v kosmické dopravě, v reakci na klesající náklady společnosti SpaceX byl nucen přistoupit na zlevnění startů svých raket na geostacionární dráhu.[4]

SpaceX se snaží v dlouhodobém plánu zkonstruovat raketu, která by se dala opakovaně použít. V lednu 2015 se odehrál test v rámci zásobovacího letu lodě Dragon k ISS, během kterého se společnost pokusila o přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na plošinu umístěnou v Atlantském oceánu. Test skončil dílčím úspěchem, když se povedlo první stupeň navést na plošinu, nicméně během závěrečného manévru se raketa ve vyšší rychlosti než bylo plánováno zřítila na plošinu.[5] Společnost předpokládá, že pokud se jí úspěšně podaří zvládnout měkké přistání rakety po použití zpět, cena startu se dále sníží na 5 až 7 miliónů dolarů.[2]

Informace o firmě[editovat | editovat zdroj]

Firma sídlí ve městě Hawthorne, v americké Kalifornii. Na počátku roku 2011 zaměstnávala přes 1250 osob.[6] V říjnu 2013 to bylo již 3800 zaměstnanců.

Montáž rakety Falcon 1

18. srpna 2006 společnost v rámci iniciativy COTS vyhrála kontrakt vyhlášený americkou kosmickou agenturou NASA. V rámci tohoto kontraktu byla společnosti poskytnuta dotace ve výši až 278 mil. dolarů na vývoj a demonstrační lety kosmického dopravního systému složeného z rakety Falcon 9 a lodi Dragon. Tento systém od roku 2011, kdy byl definitivně ukončen provoz amerických raketoplánů, zajišťuje alternativní dopravu nákladů na stanici ISS.

23. prosince 2008 společnost oznámila, že vyhrála kontrakt CRS (Commercial Resupply Services) v hodnotě 1,6 mld. USD pro financování 12 dopravních letů ke stanici ISS po roce 2010.

V roce 2012 byla společnost reprezentována v médiích také Gwynne Shotwellovou. Téhož roku šéf firmy Elon Musk představil projekt, jehož cílem je vybudovat kolonii na Marsu pro 80 000 lidí.[7] A na jaře 2014 představil veřejnosti loď Dragon V2. I ta bude dopravována do vesmíru raketou Falcon 9 v1.2.[8]

14. ledna 2016 vyhrála společnost kontrakt CRS2, po boku soukromých společností Sierra Nevada a Orbital ATK. Všechny tři firmy tím získaly zajištění na dalších šest letů k ISS v časovém horizontu od 2019 - 2024. Konečná hodnota kontraktu nicméně nebyla zveřejněna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnanci SpaceX s lodí Dragon v sídle společnosti v Hawthorne v Kalifornii v únoru 2015

V roce 2001 Elon Musk koncipoval projekt Mars Oasis, který měl za cíl přenést miniaturní experimentální skleník pro pěstování rostlin na povrch Marsu, ve snaze znovu přilákat veřejný zájem o průzkum vesmíru a tím navýšit rozpočet NASA.[9][10][11] Musk se pokoušel koupit levné rakety z Ruska, ale žádné rakety za přijatelnou cenu nesehnal.[12][13]

Při letu domů si Musk uvědomil, že by mohl založit společnost, která by vyvinula rakety, které by nebyl tak nákladné.[13] Podle jednoho z prvních investorů Tesly a SpaceX, Steva Juvetsona,[14] Musk spočítal, že materiál pro stavbu rakety tvoří ve skutečnosti jen 3 % z výsledné ceny v té době. Za použití vertikální integrace a produkci 85 % dílů na jednom místě a modulárním přístupem by SpaceX mohla snížit náklady na desetinu a dosáhnout 70% marže. SpaceX začala s malou orbitální raketou místo toho, aby rovnou postavili velkou, složitější a rizikovější nosič, který by mohl selhat a přivést společnost k bankrotu.

Start Falconu 9 na misi Orbcomm OG2

Začátkem roku 2002 začal Musk hledat zaměstnance pro svou novou vesmírnou společnost, která se původně jmenovala Space Exploration, ale brzy se přejmenovala na SpaceX. Musk požádal proslulého raketového inženýra Toma Muellera, který je nyní CTO pro vesmírný pohon, a Mueller souhlasil, že půjde pracovat pro Muska. Společnost SpaceX nejdříve sídlila ve skladu v El Segundo v Kalifornii. Společnost se od svého založení v roce 2002 rychle rozrostla a od listopadu 2005 se počet zaměstnanců zvýšil ze 160 na 1100 v roce 2010, 3800 zaměstnanců a smluvních partnerů v říjnu 2013 a téměř 5000 na konci roku 2015. Od dubna 2017 má společnost téměř 6000 zaměstnanců. V roce 2016 na Mezinárodním vesmírném kongresu Musk uvedl, že SpaceX může najímat pouze Američany, protože ve společnosti pracují na „moderních zbraňových technologiích“.

Na konci roku 2012 měla Společnost SpaceX na svém seznamu startů více než 40 zakázek, což představovalo zhruba čtyři miliardy dolarů ze smluvních výnosů, přičemž mnohé z těchto smluv již byly částečně proplaceny. Smlouvy zahrnovaly jak komerční, tak i vládní (NASA, armáda) zákazníky. Od prosince 2013 měla společnost SpaceX celkem 50 domluvených zakázek , z toho dvě třetiny komerční zakázky. Koncem roku 2013 začala média v kosmickém průmyslu začala vyslovovat názory, že SpaceX snížila ceny pod úroveň hlavních hráčů na komerčním trhu s vynášením nákladu do vesmíru - Ariane 5 a Proton M - kdy SpaceX měla ve svém seznamu alespoň deset zakázek na geostacionární dráhu.

Cíle[editovat | editovat zdroj]

První stupeň Falconu 9 poprvé přistál na mořské plošině. Mise CRS-8.

Musk uvedl, že jedním z jeho cílů je snížit náklady a spolehlivost vynášení nákladu do vesmíru a to až desetkrát.[15] Společnost plánovala v roce 2004 začít „s vývojem těžkého nosiče a dokonce i supertěžkého, pokud bude poptávka“. Každé zvýšení nosnosti vede ke snížení nákladů na vynesený kilogram na oběžnou dráhu. Elon Musk řekl: „Věřím, že cena 1100 dolarů za kilogram nebo měně je dosažitelná.“[16]

Hlavním cílem Společnosti SpaceX bylo vyvinout systém rychlého opětovného použití. Od března 2013 jsou veřejně oznámeny aspekty tohoto úsilí, které zahrnovaly aktivní testování demonstrační rakety pro vertikální přistávání v malých výškách[17][18][19] a následující zkoušky Falconu 9, který od poloviny roku 2013 po splnění mise zkoušel úkony nutné k přistání prvního stupně. Pro tyto účely byly rakety vybaveny stejně jako testovací raketa a probíhaly zkoušky přistávání na mořskou hladinu. COO Gwynne Shotwell řekla na Singapurském fóru satelitního průmyslu v létě 2013: „Pokud toho dosáhneme (opakovatelně použitelné technologie), a my se snažíme, abychom to udělali správně, tak pokud se na to podíváme, tak starty můžou být od pěti do sedmi milionů dolarů, což by dramaticky změnilo situaci.“[20]

Musk v rozhovoru z roku 2011 uvedl, že doufá, že se mu podaří za deset až dvacet let dopravit lidi na povrch Marsu.[21] V roce 2010 ho jeho výpočty přesvědčily, že kolonizace Marsu je možná.[22] V červnu 2013 Musk použil název „Mars Colonial Transporter“ (později také známý jako Interplanetary Transport System - Meziplanetární dopravní systém) a odkazoval na soukromé financování, které by zahrnovalo vývoj raketových motorů, a vesmírné lodě pro přepravu lidí na Mars a návrat na Zem.[23] V březnu 2014 Gwynne Shotwell uvedla, že jakmile se uskuteční let s posádku v lodi Dragon 2 a let Falconu Heavy, tak se inženýrský tým SpaceX zaměří na vývoj technologií nutných pro let k Marsu.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitější úspěchy SpaceX jsou:[24]

V prosinci 2015 vypustila SpaceX modernizovanou verzi Falconu 9 ze základny na Mysu Canaveral. Při tomto celkově dvacátém letu se jako obvykle oddělil druhý stupeň od prvního a první stupeň provedl třemi motory zážeh, který ho poslal zpět nad pevninu, kde první stupeň úspěšně vertikálně přistál. Bylo to poprvé, kdy přistál první stupeň rakety mířící na oběžnou dráhu.[28]

SpaceX také začala používat od verze 1.1 FT velmi podchlazené palivo, díky čemuž narostla nosnost rakety. Po nehodě s družicí Amos-6 není jisté, zda bylo velmi podchlazené palivo u verze 1.1 FT používáno i nadále. Dříve se tato technika použila pouze u některých motorů, ale nikdy se nedostala do provozu. Neúspěšně se také používala na sovětské lunární raketě N1.[29]

Nezdary[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2013 postihl loď Dragon problém s manévrovacími tryskami. Z důvodu zablokovaných palivových ventilů nebylo možné loď správně ovládat, technici ze SpaceX ale dokázali dálkově problém vyřešit, takže Dragon dorazil k Mezinárodní vesmírné stanici s jednodenním zpožděním.

V červnu 2015 odstartovala raketa Falcon 9, na jejímž vrcholu byla usazená zásobovací loď Dragon CRS-7, která mířila k ISS. Všechna měření telemetrie byla nominální až do druhé minuty a devatenácté vteřiny letu, kdy byla zaznamenána ztráta tlaku helia a u druhého stupně se objevil oblak páry. Po několika vteřinách druhý stupeň explodoval. První stupeň pokračoval pár vteřin v letu, načež se působením aerodynamických sil rozpadl. Loď Dragon rozpad rakety přežila a vysílala telemetrii až do svého nárazu o hladinu moře.[30] Později se zjistilo, že by kapsle mohla přistát neporušená, kdyby byl řídící systém upraven tak, aby v případě nehody otevřel padáky.[31] Za viníka nehody byla označena ocelová vzpěra, která držela tlakovou nádobu s héliem, ta se ale působením přetížení uvolnila.[32] To způsobilo zvýšení tlaku v nádrži paliva a její rozpad jelikož ta je stavěná na nižší tlak. Vyšetřování prokázalo, že dodavatel vzpěry nedodržel předepsanou kvalitu výroby. Problém se řídícím systémem Dragonu vedl k jeho celé analýze a jeho přenastavení tak, aby loď přečkala podobné havárie.

V září 2016 explodoval Falcon 9 během plnění paliva před obvyklým statickým zážehem před startem.[33][34] Statický zážeh měl proběhnout s připojeným nákladem, telekomunikační družicí Amos-6 s hodnotou 200 milionů dolarů, která byla při výbuchu zničena.[35] Elon Musk popsal tuto událost jako „nejtěžší a složité selhání“ v historii SpaceX. Technici společnosti přezkoumávali téměř tři tisíce kanálů telemetrie a videozáznamů, které pokrývaly dobu 35 až 55 po objevení anomálie.[36] Musk zveřejnil, že výbuch byl způsoben námrazou kapalného kyslíku, který se používá jako okysličovadlo. Kyslík se dostal do struktury uhlíkových kompozitních nádrží a způsobil jejich vznícení.[37] Nehoda způsobila odstávku trvající čtyři měsíce, než v lednu 2017 začaly Falcony 9 znovu létat.

Vlastnictví a financování[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2008 společnost SpaceX přijala investici od Founders Fund ve výši 20 milionů dolarů.[38] Začátkem roku 2012 byly přibližně dvě třetiny společnosti vlastněny jeho zakladatelem a cena jeho 70 milionů akcií byla odhadnuta na 875 milionů.[39][40] Celková hodnota SpaceX tak byla 1,3 miliardy dolarů.[41] Po letu COTS 2+ v květnu 2012 se cena společnosti téměř zdvojnásobila na 2,4 miliardy dolarů.[42][43] V lednu 2015 společnost SpaceX získala finanční injekci od společností Google a Fidelity ve výši jedné miliardy dolarů výměnou za 8,333% podíl a hodnota společnosti byla stanovena přibližně na 12 miliard dolarů. Společnosti Google a Fidelity se připojily k tehdejší investiční skupině Draper Fisher Jurvetson, Founders Fund, Valor Equity Partners a Capricorn.[44]

V prvních deseti letech provozu společnost hospodařila s jednou miliardou dolarů. Z toho soukromý kapitál tvořil asi 200 milionů dolarů, přičemž Musk vložil zhruba 100 milionů a jiní investoři také zhruba stejnou částku (fond zakladatelů - Draper Fisher Jurvetson, ...).[45] Zbytek pocházel z průběžných plateb za dlouhodobé smlouvy o startech a vývoji. Do dubna 2012 NASA z této částky poskytla přibližně 400 až 500 milionů dolarů, přičemž většina z toho byla poskytnuta za smlouvy týkající se vynášení nákladu.[46] Do května 2012 SpaceX uzavřela smlouvy na 40 startů a z každé této smlouvy získala zálohu, protože potřebný nosič je postaven ještě před startem.[47]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Ústředí a výrobní závod[editovat | editovat zdroj]

Centrála společnosti nacházející se v Hawthorne, Kalifornie
Rozestavěné první stupně raket Falcon 9 v1.1 v Hawthorne, listopad 2014.

Ústředí SpaceX se nachází v Los Angeles v předměstí Hawthorne v ulici 1 Rocket Road. Velký třípodlažní objekt byl původně postavený Northrop Corporation pro stavbu letadel Boeing 747[48], SpaceX zde má své kanceláře, řídící středisko a výrobní závod. V této oblasti je jedna z největších koncentrací sídel, nebo poboček firem z oboru leteckého průmyslu, včetně Boeingu, Raytheonu, Jet Propulsion Laboratory (NASA), Lockheed Martin, BAE Systems, Northrop Grumman a dalších.[49]

SpaceX využívá vysoký stupeň vertikální integrace při výrobě svých raket a raketových motorů.[50] SpaceX vyrábí veškeré své raketové motory, raketové stupně, kosmické lodě a veškerý software na jednom místě v Hawthorne, což je neobvyklé pro letecký průmysl. Nicméně SpaceX má více než 3000 dodavatelů, z toho třetina dodává výrobky skoro každý týden.[51]

Testovací a poletová demontážní zařízení[editovat | editovat zdroj]

Bunkr po testování motorů v McGregoru, září 2012

SpaceX má dvě testovací zařízení pro rakety: Vývojové a testovací zařízení SpaceX v McGregoru, Texas a pronajaté testovací zařízení Spaceport America v Novém Mexiku, kde je možné provádět testy vertikálního vzletu a přistání. Všechny raketové motory SpaceX jsou testovány na raketových zkušebních stojanech. Testování letu zkušebních raket Grasshopper v1.0 a F9R Dev1 v nízké nadmořské výšce bylo provedeno v McGregoru. Testování ve vyšších výškách mělo probíhat na základně Spaceport America s testovací raketou F9R Dev2, tento plán ale nakonec nebyl uskutečněn. Kromě toho se v McGregoru provádí poletová demontáž kabin Dragon.

Společnost zakoupila testovací zařízení v McGregoru od zaniklé Beal Aerospace, kde obnovila největší testovací stojan pro testování motorů Merlin. SpaceX provedla od zakoupení objektu řadu zlepšení a také rozšířila jeho velikost zakoupením několika kusů přilehlé zemědělské půdy. V roce 2011 společnost oznámila plány na vybudování půl akrové betonové plošiny pro provádění testů vertikálního vzletu a přistání. V roce 2012 plošinu vybudovala pro testování rakety Grasshopper.[52]

SpaceX staví všechny svoje raketové motory a rakety ve svém hlavním závodě v Hawthorne. Testovací zařízení v McGregoru je jedno ze sekundárních míst, kde společnost testuje každý nově vyrobený motor.

Odpalovací zařízení[editovat | editovat zdroj]

Přistání Falconu 9 při jeho dvacátém letu. Landing Zone 1, prosinec 2015

SpaceX v současné době provozuje tři kosmodromy, konkrétně na Mysu Canaveral, Vandenbergově letecké základně a Kennedyho vesmírném středisku. Také aktuálně buduje nový, plně soukromý kosmodrom v Texasu. Testovací lety Falconu 1 probíhaly na kosmodromu Omelek Island.

Rampu SLC-40 na Mysu Canaveral využívá Falcon 9 pro lety na LEO a geostacionární dráhu. V září 2016 došlo na rampě k výbuchu rakety Falcon 9. K nehodě došlo při testovacím tankování druhého stupně. Rampa byla silně poškozena a měla by být zprovozněna v létě 2017. Součástí kosmodromu je také bývalý Launch Complex 13, který byl přejmenovaný na Landing zone 1 a je využíván pro přistávání prvních stupňů.

Start z Vandenbergovy letecké základny, září 2013

Rampu SLC-4E na Vandenbergově letecké základně využívá Falcon 9 pro lety na polární dráhu. Z této rampy by měl mít možnost startovat i Falcon Heavy[53], i když se v současné době o této možnosti už nemluví.

Rampu LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku nabídla NASA v roce 2013 pro komerční zájemce.[54] SpaceX podepsala nájemní smlouvu 14. dubna 2014.[55] Nájemní smlouva by měla platit dvacet let.[56] SpaceX vybudovala u rampy nový hangár. Rampa byla plánována pro starty Falconu Heavy a lety s Crew Dragonem, u kterých se předpokládá potřeba delší přípravy na start. Po nehodě Falconu 9 v roce 2016 na rampě SLC-40 byla úprava rampy urychlena a první start Falconu 9 z této rampy proběhl 19. února 2017. V létě 2017 (po skončení oprav rampy SLC-40) bude rampa LC-39A dodatečně upravena pro starty Falconu Heavy a postupně by mělo být demontováno i obslužné rameno pro raketoplány.

V srpnu 2014 SpaceX oznámila a zahájila stavbu plně komerčního kosmodromu na Boca Chica v Texasu.[57]

Zařízení pro vývoj satelitů[editovat | editovat zdroj]

V lednu SpaceX oznámila svůj vstup do podnikání v oblasti výroby satelitů. Továrna by měla být umístěna v Seattlu, státě Washington. Zpočátku zde bude zaměstnáno přibližně 60 inženýrů, v průběhu několika let by však počet zaměstnanců mohl vzrůst až na 1000. V červenci 2016 SpaceX získala dalších 740 čtverečních metrů v Irvine, CA, s cílem zaměřit se na satelitní komunikaci.[58]

Oblastní kanceláře[editovat | editovat zdroj]

SpaceX má oblastní kanceláře v Hustonu v Texasu, Chantilly ve Virginii, ve Washingtonu D.C.[59] a otevřela kanceláře v oblasti Seattlu v roce 2014, kde nabírá inženýry a vývojáře softwaru.[60]

Úspěšné lety[editovat | editovat zdroj]

Experimentální raketa Grasshopper umožňující po startu opětovné přistání na povrchu za pomoci raketového motoru
  • 28. října 2008 při 4. zkušebním letu společnost úspěšně vypustila kosmickou raketu Falcon 1 která umístila na oběžnou dráhu 165 kg těžkou družici. Společnost se tak stala historicky 1. soukromým subjektem, který z ryze privátních zdrojů vyvinul kapalinovou raketu a úspěšně s ní dosáhl oběžné dráhy Země.[1]
  • 4. června 2010 raketa Falcon 9 dopravila po startu z floridského mysu Canaveral maketu kosmické lodi Dragon na oběžnou dráhu ve výšce 250 km.
  • 8. prosince 2010 byl uskutečněn první (bezpilotní) zkušební let kosmické lodi Dragon, když ji raketa Falcon 9 z téhož mysu dopravila na oběžnou dráhu (Dragon se od rakety Falcon 9 oddělila po 10 minutách), kde Dragon 3 hodiny manévrovala a nakonec se vrátila zpátky atmosférou a úspěšně přistála na hladině Tichého oceánu.
  • 22. května 2012 byla z mysu Canaveral raketou Falcon 9 vynesena loď Dragon, aby se spojila s Mezinárodní vesmírná stanici (ISS), jejíž posádce nesla 521 kg nákladu jako zásoby potravin, oblečení a počítače. Je to první případ připojení soukromé vesmírné lodi k ISS, mluví se tak o nové éře dobývání vesmíru.[61]
  • 31. května 2012 skončila mise úspěchem. Modul Dragon přistál podle plánu v Tichém oceánu a dopravil ze stanice ISS na Zemi 660 kg nákladu.[62]
  • 7. října 2012 byla k ISS znovu raketou Falcon 9 vypuštěna kosmická loď Dragon s nákladem.[63]
  • 3. prosince 2013 s pomocí rakety Falcon dopravila na oběžnou dráhu Země ve výši 36000 km telekomunikační satelit SES-8 patřící lucemburské společnosti SES. Cena za tuto službu je 55 milionů dolarů.[64]
  • 20. dubna 2014 se nákladní loď Dragon vynesená raketou Falcon 9 připojila k ISS s 2300 kg nákladu. Let byl uskutečněn po několika odkladech.[65] Součástí letu byl test přistání prvního stupně nosné rakety na mořskou hladinu, stupeň přistál, zachránit se ho nepodařilo.[66]
  • 22. prosince 2015 úspěšně odstartovala modernizovaná verze Falcona 9 (1.2), která na oběžnou dráhu Země vynesla 11 satelitů. Součástí letu bylo přistání prvního stupně nosné rakety zpátky na pozemní plochu letiště. Let byl úspěšný a SpaceX se stala první společností, která dokázala vrátit první stupeň rakety na pevnou zem. [67]
  • 8. dubna 2016 úspěšně odstartovala v rámci mise CRS-8 loď Falcon 9 (1.2). První stupeň se po oddělení úspěšně vrátil na plovoucí plošinu Of Course I Still Love You v Atlantiku. Druhý stupeň, loď Dragon, poté úspěšně doletěl k vesmírné stanici ISS, ke které vynesl nafukovací modul BEAM.[68][69]
  • 14. ledna 2017 dopravila raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu do výšky 780 km prvních 10 ze 72 plánovaných družic satelitní sítě IRIDIUM Next. Každý ze satelitů vážil 860 kilogramů. První stupeň rakety Falcon 9 navíc úspěšně přistál na plovoucí plošině a SpaceX ho tak může znovu použít.

Projekty ve vývoji[editovat | editovat zdroj]

Meziplanetární dopravní systém[editovat | editovat zdroj]

SpaceX v září 2016 oznámila plány ohledně Meziplanetárního dopravního systému, který by měl umožnit lidskou misi na Mars a jeho kolonizaci.[70] Projekt zahrnuje vývoj velké nosné rakety a vesmírné lodi. V současné době jsou známy informace o zkouškách motoru nového motoru Raptor a velké nádrži z uhlíkových vláken.[71]

Satelitní internet[editovat | editovat zdroj]

Už v roce 2015 SpaceX oznámila záměr vybudovat telekomunikační satelitní systém, který by měl šířit internetové připojení po celém světě. Řádově by se mělo jednat o několik tisíc satelitů. Jako první by měly být vypuštěny dva testovací satelity Microsat-2a a Microsat-2b.[72]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SHANKLIN, Emily. SpaceX Successfully Launches Falcon 1 to Orbit. SpaceX. 2008-09-28. Dostupné online [cit. 2017-01-17].  
  2. a b c LUNDEN, Ingrid. Elon Musk’s SpaceX Is Raising Money At A Valuation Approaching $10B [online]. TechCrunch, [cit. 2014-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LAUNCH MANIFEST [online]. SpaceX, [cit. 2014-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. de Selding, Peter B.."SpaceX Challenge Has Arianespace Rethinking Pricing Policies", 2013-11-25. Ověřeno k 2013-11-27. "The Arianespace commercial launch consortium is telling its customers it is open to reducing the cost of flights for lighter satellites on the Ariane 5 rocket in response to the challenge posed by SpaceX’s Falcon 9 rocket." 
  5. Příliš tvrdé přistání. Převratná raketa při ostrém testu neuspěla [online]. Idnes.cz, [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.  
  6. http://www.spacex.com/press.php?page=20110131
  7. pst, novinky. Na Marsu vybudujeme kolonii pro 80 tisíc lidí, navrhuje šéf SpaceX. Novinky.cz [online]. 2012-12-02 [cit. 2012-12-02]. Dostupné online.  
  8. ČTK. SpaceX představila vesmírnou loď Dragon V2. Novinky.cz [online]. 2014-05-30 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online.  
  9. MarsNow 1.9 Profile: Elon Musk, Life to Mars Foundation. www.spaceref.com [online].  [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  (anglicky) 
  10. Risky Business. IEEE Spectrum: Technology, Engineering, and Science News. . Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (anglicky) 
  11. YouTube. www.youtube.com [online].  [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  (česky) 
  12. CHAIKIN, Andrew. Is SpaceX Changing the Rocket Equation?. Air & Space Magazine. . Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (anglicky) 
  13. a b Elon Musk’s Space Dream Almost Killed Tesla. Bloomberg.com. . Dostupné online [cit. 2017-07-01].  
  14. Here's Why Investor Steve Jurvetson Saved Elon Musk's Space Dreams. Business Insider. . Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (anglicky) 
  15. SPACEX. Press Center. SpaceX. . Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (anglicky) 
  16. ELON MUSK - SENATE TESTIMONY [online]. 5.5.2004, [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  17. SpaceX Plans to Test Reusable Suborbital VTVL Rocket in Texas. satellite.tmcnet.com [online].  [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  18. Spaceflight Now | Breaking News | Reusable rocket prototype almost ready for first liftoff. www.spaceflightnow.com [online].  [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  19. SpaceX Plans to Test Reusable Suborbital VTVL Rocket in Texas. satellite.tmcnet.com [online].  [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  20. Shotwell: Reusable Falcon 9 Would Cost $5 to $7 Million Per Launch – Parabolic Arc [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  21. Elon Musk: I'll Put a Man on Mars in 10 Years. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  22. Elon Musk on Mars: "It's a fixer-upper of a planet". CBS News. . Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (anglicky) 
  23. SCHAEFER, Steve. SpaceX IPO Cleared For Launch? Elon Musk Says Hold Your Horses. Forbes. . Dostupné online [cit. 2017-07-01].  
  24. The Rise and Rise of SpaceX. Yaabot. 2014-11-13. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (en-US) 
  25. Elon Musk’s SpaceX makes history by launching a ‘flight-proven’ rocket. Washington Post [online].  [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  26. MORRIS, David Z.. SpaceX, In another First, Recovers $6 Million Nose Cone from Reused Falcon 9. Fortune [online].  [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  27. SPACEXCMSADMIN. Intelsat 35e Mission. SpaceX. 2016-01-29. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (anglicky) 
  28. SPACEX. @SpaceX [online]. 2015-12-21, [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  29. Is the supercooled LOX used in Falcon 9 Full Thrust a first?. space.stackexchange.com [online].  [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  30. CLARK, Stephen. Support strut probable cause of Falcon 9 failure – Spaceflight Now [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  31. PLARSON. CRS-7 Investigation Update. SpaceX. 2015-07-20. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (anglicky) 
  32. SpaceX rocket exploded in an instant. Figuring out why involves a mountain of data. Los Angeles Times. 2016-09-02. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. ISSN 0458-3035. (en-US) 
  33. SPACEX. @SpaceX [online]. 2016-09-01, [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  34. CALANDRELLI, Emily. The top 15 events that happened in space in 2016. TechCrunch. . Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (anglicky) 
  35. SANTANA, Marco. SpaceX customer vows to rebuild satellite in explosion aftermath. OrlandoSentinel.com. . Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (en-US) 
  36. Elon Musk: Launch pad explosion is 'most difficult and complex' failure in SpaceX's 14 years. Los Angeles Times. 2016-09-09. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. ISSN 0458-3035. (en-US) 
  37. GRUSH, Loren. Elon Musk says SpaceX finally knows what caused the latest rocket failure. The Verge [online]. 2016-11-05 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  38. SPACEX RECEIVES $20 MILLION INVESTMENT FROM FOUNDER’S FUND [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  39. MELBY, Caleb. How Elon Musk Became A Billionaire Twice Over. Forbes. . Dostupné online [cit. 2017-07-01].  
  40. Elon Musk Anticipates Third IPO in Three Years With SpaceX. Bloomberg.com. . Dostupné online [cit. 2017-07-01].  
  41. WELLS, Jane. Elon Musk on Why SpaceX Has the Right Stuff to Win the Space Race. CNBC. 2012-04-27. Dostupné online [cit. 2017-07-01].  
  42. Privately-held SpaceX Worth Nearly $2.4 Billion or $20/Share, Double Its Pre-Mission Secondary Market Value Following Historic Success at the International Space Station. PrivCo: Private Company Financial Intelligence. . Dostupné online [cit. 2017-07-01].  
  43. VentureBeat [online]. 2012-06-07, [cit. 2017-07-01]. Dostupné online.  
  44. SpaceX Confirms Google Investment. SpaceNews.com. 2015-01-20. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. (en-US) 
  45. Space Exploration Technologies (SpaceX) - SecondMarket. archive.is. 2012-12-17. Dostupné online [cit. 2017-07-01].  
  46. WELLS, Jane. Elon Musk on Why SpaceX Has the Right Stuff to Win the Space Race. CNBC. 2012-04-27. Dostupné online [cit. 2017-07-01].  
  47. WELLS, Jane. Elon Musk on Why SpaceX Has the Right Stuff to Win the Space Race. CNBC. 2012-04-27. Dostupné online [cit. 2017-07-01].  
  48. Inside SpaceX: We Visit the Company's California Headquarters. Popular Mechanics. 2012-01-20. Dostupné online [cit. 2017-02-25]. (anglicky) 
  49. Inside SpaceX: We Visit the Company's California Headquarters. Popular Mechanics. 2012-01-20. Dostupné online [cit. 2017-02-25]. (anglicky) 
  50. WebCite query result. www.webcitation.org [online].  [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.  (anglicky) 
  51. ATLANTICCOUNCIL. Discussion with Gwynne Shotwell, President and COO, SpaceX. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  52. Spaceflight Now | Breaking News | Reusable rocket prototype almost ready for first liftoff. www.spaceflightnow.com [online].  [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  53. SpaceX: Falcon Heavy, Falcon 9 tag team set to share 20 launches a year | NASASpaceFlight.com. www.nasaspaceflight.com [online].  [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  (en-US) 
  54. Spaceflight Now | Breaking News | SpaceX to begin negotiations for shuttle launch pad. spaceflightnow.com [online].  [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  55. SpaceX takes over KSC pad 39A. Florida Today. . Dostupné online [cit. 2017-03-10]. (anglicky) 
  56. https://prod.nais.nasa.gov/eps/eps_data/159268-OTHER-001-001.pdf
  57. Spaceflight Now | Breaking News | GAO decision opens door for commercial lease of pad 39A. www.spaceflightnow.com [online].  [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  58. SpaceX expands to new 8,000 sqft office space in Orange County, CA. www.teslarati.com [online].  [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.  (en-US) 
  59. SPACEXCMSADMIN. Company. SpaceX. 2012-11-27. Dostupné online [cit. 2017-02-25]. (anglicky) 
  60. SpaceX launching Seattle-area office, recruiting squadrons of Microsoft engineers. GeekWire. 2014-10-06. Dostupné online [cit. 2017-02-25]. (en-US) 
  61. Začala nová éra dobývání vesmíru, k ISS vzlétla soukromá loď
  62. http://technet.idnes.cz/soukroma-lod-dragon-leti-od-iss-dmr-/tec_vesmir.aspx?c=A120531_092337_tec_vesmir_vse První soukromý vesmírný modul se vrátil domů a zahájil novou epochu], technet.cz, 31.5.2012
  63. ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.  
  64. vps, Novinky, ČTK. Soukromá firma SpaceX vyslala do vesmíru první satelit. Novinky.cz [online]. 2013-12-04 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.  
  65. Novinky, ČTK. Posádka ISS se konečně dočkala zásob, humanoidní robot lepších nohou. Novinky.cz [online]. 2014-04-20 [cit. 2014-04-20]. Dostupné online.  
  66. CRS-3 [online]. NASATech, 2014, [cit. 2014-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. Elon Musk slaví, jeho raketa se poprvé úspěšně vrátila na Zemi [online]. Idnes, 2015, [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. (česky) 
  68. Přelomový okamžik ve vývoji raketové techniky. Falcon 9 přistál na vodě [online]. Idnes, 2016, [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  69. Dragon po roce přilétá k ISS [online]. Kosmonautix.cz, 2016, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  70. kar. Musíme na Mars, jinak lidstvo zahyne, prohlásil Elon Musk. A ukázal způsob, jak se tam dostat. ČT24.cz [online]. 2016-09-28 [cit. 2016-09-29]. Dostupné online.  
  71. Shrnutí marsovské architektury SpaceX. www.kosmonautix.cz. 2016-09-27. Dostupné online [cit. 2017-03-11]. (cs-CZ) 
  72. FCC FORM 442. apps.fcc.gov [online].  [cit. 2017-03-11]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]