SpaceX

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SpaceX
Logo
Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX nesoucí telekomunikační družici SES-9.
Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX nesoucí telekomunikační družici SES-9.
Založeno 2002
Zakladatel Elon Musk
Sídlo Hawthorne, Kalifornie, USA
Klíčoví lidé Elon Musk
(CEO and CTO)
Gwynne Shotwell
(Prezident a COO)
Tom Mueller
(Vedoucí oddělení pohonu)
Hans Koenigsmann
(Vedoucí oddělení zajištění mise)
Rozsah působení aerokosmický průmysl
Produkty Dragon
Falcon 9
Falcon Heavy
Služby Výroba a provoz orbitálních částečně znovupoužitelných nosných raket, vývoj satelitů, přeprava lidí a nákladu do vesmíru
Zaměstnanci 5 000+ (únor 2016)
Oficiální web SpaceX.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Space Exploration Technologies Corporation, lépe známá jako SpaceX, je americkou technologickou společností působící v aerokosmickém průmyslu, kterou v roce 2002 založil Elon Musk z peněz, které vydělal na prodeji svého podílu v systému PayPal. Společnost vyvinula raketové nosiče Falcon 1 a Falcon 9, kosmickou loď Dragon a začala s komerčním vypouštěním telekomunikačních družic. Dále vyvíjí těžkou nosnou raketu Falcon Heavy a druhou generaci lodi Dragon, Dragon 2, která bude mít jak nákladní, tak i pilotovanou verzi. Dle vyjádření Elona Muska má být cílem společnosti významně snížit náklady na cestu do vesmíru a tím umožnit lidstvu kolonizaci Marsu.

Během své existence dosáhla firma SpaceX řady úspěchů. Jako první soukromé společnosti na světě se jí 28. září 2008 povedlo dosáhnout orbitální dráhy Země[1] za použití motorů na kapalné palivo, dále jako první soukromé společnosti se jí povedlo 9. prosince 2010 vyslat na orbitu stroj a pak s ním přistát ve vodách Tichého oceánu. 25. května 2012 jako první soukromá firma úspěšně vyslala kosmickou loď k Mezinárodní vesmírné stanici a 3. prosince 2013 se zapsala do historie, když jako první soukromá firma dosáhla geosynchronní dráhy v rámci startu mise SES-8. 22. prosince 2015 společnost získala další důležité prvenství - podařilo se jí přistát s prvním stupněm rakety Falcon 9 FT.

Oproti vládním agenturám i konkurenčním firmám využívá SpaceX systém stavby raket, kdy v podstatě celý konstrukční proces probíhá v rámci jedné továrny v Kalifornii. SpaceX tak není nucena převážet jednotlivé díly rakety v rámci USA, což vede ke snížení nákladů na výrobu raket a tím i zlevňování startů. Tento přístup, společně s vysokou frekvencí startů (SpaceX plánuje od roku 2014 do roku 2018 vykonat téměř 40 startů raket)[2][3], umožňuje firmě snižovat náklady. K polovině roku 2014 se podařilo firmě SpaceX snížit náklady na jeden start rakety Falcon 9 na nízkou oběžnou dráhu Země na přibližně 60 miliónů amerických dolarů.[2] Na toto zlevňování postupně reaguje i konkurence. Například společnost Arianespace, světový leader v kosmické dopravě, v reakci na klesající náklady společnosti SpaceX byl nucen přistoupit na zlevnění startů svých raket na geostacionární dráhu.[4]

SpaceX se snaží v dlouhodobém plánu zkonstruovat raketu, která by se dala opakovaně použít. V lednu 2015 se odehrál test v rámci zásobovacího letu lodě Dragon k ISS, během kterého se společnost pokusila o přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na plošinu umístěnou v Atlantském oceánu. Test skončil dílčím úspěchem, když se povedlo první stupeň navést na plošinu, nicméně během závěrečného manévru se raketa ve vyšší rychlosti než bylo plánováno zřítila na plošinu.[5] Společnost předpokládá, že pokud se jí úspěšně podaří zvládnout měkké přistání rakety po použití zpět, cena startu se dále sníží na 5 až 7 miliónů dolarů.[2]

Informace o firmě[editovat | editovat zdroj]

Firma sídlí ve městě Hawthorne, v americké Kalifornii. Na počátku roku 2011 zaměstnávala přes 1250 osob.[6] V říjnu 2013 to bylo již 3800 zaměstnanců.

Montáž rakety Falcon 1

18. srpna 2006 společnost v rámci iniciativy COTS vyhrála kontrakt vyhlášený americkou kosmickou agenturou NASA. V rámci tohoto kontraktu byla společnosti poskytnuta dotace ve výši až 278 mil. dolarů na vývoj a demonstrační lety kosmického dopravního systému složeného z rakety Falcon 9 a lodi Dragon. Tento systém od roku 2011, kdy byl definitivně ukončen provoz amerických raketoplánů, zajišťuje alternativní dopravu nákladů na stanici ISS.

23. prosince 2008 společnost oznámila, že vyhrála kontrakt CRS (Commercial Resupply Services) v hodnotě 1,6 mld. USD pro financování 12 dopravních letů ke stanici ISS po roce 2010.

V roce 2012 byla společnost reprezentována v médiích také Gwynne Shotwellovou. Téhož roku šéf firmy Elon Musk představil projekt, jehož cílem je vybudovat kolonii na Marsu pro 80 000 lidí.[7] A na jaře 2014 představil veřejnosti loď Dragon V2. I ta bude dopravována do vesmíru raketou Falcon 9 v1.2.[8]

14. ledna 2016 vyhrála společnost kontrakt CRS2, po boku soukromých společností Sierra Nevada a Orbital ATK. Všechny tři firmy tím získaly zajištění na dalších šest letů k ISS v časovém horizontu od 2019 - 2024. Konečná hodnota kontraktu nicméně nebyla zveřejněna.

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Ústředí a výrobní závod[editovat | editovat zdroj]

Centrála společnosti nacházející se v Hawthorne, Kalifornie
Rozestavěné první stupně raket Falcon 9 v1.1 v Hawthorne, listopad 2014.

Ústředí SpaceX se nachází v Los Angeles v předměstí Hawthorne v ulici 1 Rocket Road. Velký třípodlažní objekt byl původně postavený Northrop Corporation pro stavbu letadel Boeing 747[9], SpaceX zde má své kanceláře, řídící středisko a výrobní závod. V této oblasti je jedna z největších koncentrací sídel, nebo poboček firem z oboru leteckého průmyslu, včetně Boeingu, Raytheonu, Jet Propulsion Laboratory (NASA), Lockheed Martin, BAE Systems, Northrop Grumman a dalších.[10]

SpaceX využívá vysoký stupeň vertikální integrace při výrobě svých raket a raketových motorů.[11] SpaceX vyrabí veškeré své raketové motory, raketové stupně, kosmické lodě a veškerý software na jednom místě v Hawthorne, což je neobvyklé pro letecký průmysl. Nicméně SpaceX má více než 3000 dodavatelů, z toho třetina dodává výrobky skoro každý týden.[12]

Testovací a poletová demontážní zařízení[editovat | editovat zdroj]

Bunkr po testování motorů v McGregoru, září 2012

SpaceX má dvě testovací zařízení pro rakety: Vývojové a testovací zařízení SpaceX v McGregoru, Texas a pronajaté testovací zařízení Spaceport America v Novém Mexiku, kde je možné provádět testy vertikálního vzletu a přistání. Všechny raketové motory SpaceX jsou testovány na raketových zkušebních stojanech. Testování letu zkušebních raket Grasshopper v1.0 a F9R Dev1 v nízké nadmořské výšce bylo provedeno v McGregoru. Testování ve vyšších výškách mělo probíhat na základně Spaceport America s testovací raketou F9R Dev2, tento plán ale nakonec nebyl uskutečněn. Kromě toho se v McGregoru provádí poletová demontáž kabin Dragon.

Společnost zakoupila testovací zařízení v McGregoru od zaniklé Beal Aerospace, kde obnovila největší testovací stojan pro testování motorů Merlin. SpaceX provedla od zakoupení objektu řadu zlepšení a také rozšířila jeho velikost zakoupením několika kusů přilehlé zemědělské půdy. V roce 2011 společnost oznámila plány na vybudování půl akrové betonové plošiny pro provádění testů vertikálního vzletu a přistání. V roce 2012 plošinu vybudovala pro testování rakety Grasshopper.[13]

SpaceX staví všechny svoje raketové motory a rakety ve svém hlavním závodě v Hawthorne. Testovací zařízení v McGregoru je jedno ze sekundárních míst, kde společnost testuje každý nově vyrobený motor.

Odpalovací zařízení[editovat | editovat zdroj]

Přistání Falconu 9 při jeho dvacátém letu. Landing Zone 1, prosinec 2015

SpaceX v současné době provozuje tři kosmodromy, konkrétně na Mysu Canaveral, Vandenbergově letecké základně a Kennedyho vesmírném středisku. Také aktuálně buduje nový, plně soukromý kosmodrom v Texasu. Testovací lety Falconu 1 probíhaly na kosmodromu Omelek Island.

Rampu SLC-40 na Mysu Canaveral využívá Falcon 9 pro lety na LEO a geostacionární dráhu. V září 2016 došlo na rampě k výbuchu rakety Falcon 9. K nehodě došlo při testovacím tankování druhého stupně. Rampa byla silně poškozena a měla by být zprovozněna v létě 2017. Součástí kosmodromu je také bývalý Launch Complex 13, který byl přejmenovaný na Landing zone 1 a je využíván pro přistávání prvních stupňů.

Start z Vandenbergovy letecké základny, září 2013

Rampu SLC-4E na Vandenbergově letecké základně využívá Falcon 9 pro lety na polární dráhu. Z této rampy by měl mít možnost startovat i Falcon Heavy[14], i když se v současné době o této možnosti už nemluví.

Rampu LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku nabídla NASA v roce 2013 pro komerční zájemce.[15] SpaceX podepsala nájemní smlouvu 14. dubna 2014.[16] Nájemní smlouva by měla platit dvacet let.[17] SpaceX vybudovala u rampy nový hangár. Rampa byla plánována pro starty Falconu Heavy a lety s Crew Dragonem, u kterých se předpokládá potřeba delší přípravy na start. Po nehodě Falconu 9 v roce 2016 na rampě SLC-40 byla úprava rampy urychlena a první start Falconu 9 z této rampy proběhl 19. února 2017. V létě 2017 (po zkončení oprav rampy SLC-40) bude rampa LC-39A dodatečně upravena pro starty Falconu Heavy a postupně by mělo být demontováno i obslužné rameno pro raketoplány.

V srpnu 2014 SpaceX oznámila a zahájila stavbu plně komerčního kosmodromu na Boca Chica v Texasu.[18]

Zařízení pro vývoj satelitů[editovat | editovat zdroj]

V lednu SpaceX oznámila svůj vstup do podnikání v oblasti výroby satelitů. Továrna by měla být umístěna v Seattlu, státě Washington. Zpočátku zde bude zaměstnáno přibližně 60 inženýrů, v průběhu několika let by však počet zaměstnanců mohl vzrůst až na 1000. V červenci 2016 SpaceX získala dalších 740 čtverečních metrů v Irvine, CA, s cílem zaměřit se na satelitní komunikaci.[19]

Oblastní kanceláře[editovat | editovat zdroj]

SpaceX má oblastní kanceláře v Hustonu v Texasu, Chantilly ve Virginii, ve Washingtonu D.C.[20] a otevřela kanceláře v oblasti Seattlu v roce 2014, kde nabírá inženýry a vývojáře softwaru.[21]

Úspěšné lety[editovat | editovat zdroj]

Experimentální raketa Grasshopper umožňující po startu opětovné přistání na povrchu za pomoci raketového motoru
  • 28. října 2008 při 4. zkušebním letu společnost úspěšně vypustila kosmickou raketu Falcon 1 která umístila na oběžnou dráhu 165 kg těžkou družici. Společnost se tak stala historicky 1. soukromým subjektem, který z ryze privátních zdrojů vyvinul kapalinovou raketu a úspěšně s ní dosáhl oběžné dráhy Země.[1]
  • 4. června 2010 raketa Falcon 9 dopravila po startu z floridského mysu Canaveral maketu kosmické lodi Dragon na oběžnou dráhu ve výšce 250 km.
  • 8. prosince 2010 byl uskutečněn první (bezpilotní) zkušební let kosmické lodi Dragon, když ji raketa Falcon 9 z téhož mysu dopravila na oběžnou dráhu (Dragon se od rakety Falcon 9 oddělila po 10 minutách), kde Dragon 3 hodiny manévrovala a nakonec se vrátila zpátky atmosférou a úspěšně přistála na hladině Tichého oceánu.
  • 22. května 2012 byla z mysu Canaveral raketou Falcon 9 vynesena loď Dragon, aby se spojila s Mezinárodní vesmírná stanici (ISS), jejíž posádce nesla 521 kg nákladu jako zásoby potravin, oblečení a počítače. Je to první případ připojení soukromé vesmírné lodi k ISS, mluví se tak o nové éře dobývání vesmíru.[22]
  • 31. května 2012 skončila mise úspěchem. Modul Dragon přistál podle plánu v Tichém oceánu a dopravil ze stanice ISS na Zemi 660 kg nákladu.[23]
  • 7. října 2012 byla k ISS znovu raketou Falcon 9 vypuštěna kosmická loď Dragon s nákladem.[24]
  • 3. prosince 2013 s pomocí rakety Falcon dopravila na oběžnou dráhu Země ve výši 36000 km telekomunikační satelit SES-8 patřící lucemburské společnosti SES. Cena za tuto službu je 55 milionů dolarů.[25]
  • 20. dubna 2014 se nákladní loď Dragon vynesená raketou Falcon 9 připojila k ISS s 2300 kg nákladu. Let byl uskutečněn po několika odkladech.[26] Součástí letu byl test přistání prvního stupně nosné rakety na mořskou hladinu, stupeň přistál, zachránit se ho nepodařilo.[27]
  • 22. prosince 2015 úspěšně odstartovala modernizovaná verze Falcona 9 (1.2), která na oběžnou dráhu Země vynesla 11 satelitů. Součástí letu bylo přistání prvního stupně nosné rakety zpátky na pozemní plochu letiště. Let byl úspěšný a SpaceX se stala první společností, která dokázala vrátit první stupeň rakety na pevnou zem. [28]
  • 8. dubna 2016 úspěšně odstartovala v rámci mise CRS-8 loď Falcon 9 (1.2). První stupeň se po oddělení úspěšně vrátil na plovoucí plošinu Of Course I Still Love You v Atlantiku. Druhý stupeň, loď Dragon, poté úspěšně doletěl k vesmírné stanici ISS, ke které vynesl nafukovací modul BEAM.[29][30]
  • 14. ledna 2017 dopravila raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu do výšky 780 km prvních 10 ze 72 plánovaných družic satelitní sítě IRIDIUM Next. Každý ze satelitů vážil 860 kilogramů. První stupeň rakety Falcon 9 navíc úspěšně přistál na plovoucí plošině a SpaceX ho tak může znovu použít.

Projekty ve vývoji[editovat | editovat zdroj]

Meziplanetární dopravní systém[editovat | editovat zdroj]

SpaceX v září 2016 oznámila plány ohledně Meziplanetárního dopravního systému, který by měl umožnit lidskou misi na Mars a jeho kolonizaci.[31] Projekt zahrnuje vývoj velké nosné rakety a vesmírné lodi. V současné době jsou známy informace o zkouškách motoru nového motoru Raptor a velké nádrži z uhlíkových vláken.[32]

Satelitní internet[editovat | editovat zdroj]

Už v roce 2015 SpaceX oznámila záměr vybudovat telekomunikační satelitní systém, který by měl šířit internetové připojení po celém světě. Řádově by se mělo jednat o několik tisíc satelitů. Jako první by měly být vypuštěny dva testovací satelity Microsat-2a a Microsat-2b.[33]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SHANKLIN, Emily. SpaceX Successfully Launches Falcon 1 to Orbit. SpaceX. 2008-09-28. Dostupné online [cit. 2017-01-17].  
  2. a b c LUNDEN, Ingrid. Elon Musk’s SpaceX Is Raising Money At A Valuation Approaching $10B [online]. TechCrunch, [cit. 2014-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LAUNCH MANIFEST [online]. SpaceX, [cit. 2014-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. de Selding, Peter B.."SpaceX Challenge Has Arianespace Rethinking Pricing Policies", 2013-11-25. Ověřeno k 2013-11-27. "The Arianespace commercial launch consortium is telling its customers it is open to reducing the cost of flights for lighter satellites on the Ariane 5 rocket in response to the challenge posed by SpaceX’s Falcon 9 rocket." 
  5. Příliš tvrdé přistání. Převratná raketa při ostrém testu neuspěla [online]. Idnes.cz, [cit. 2015-01-11]. Dostupné online.  
  6. http://www.spacex.com/press.php?page=20110131
  7. pst, novinky. Na Marsu vybudujeme kolonii pro 80 tisíc lidí, navrhuje šéf SpaceX. Novinky.cz [online]. 2012-12-02 [cit. 2012-12-02]. Dostupné online.  
  8. ČTK. SpaceX představila vesmírnou loď Dragon V2. Novinky.cz [online]. 2014-05-30 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online.  
  9. Inside SpaceX: We Visit the Company's California Headquarters. Popular Mechanics. 2012-01-20. Dostupné online [cit. 2017-02-25]. (anglicky) 
  10. Inside SpaceX: We Visit the Company's California Headquarters. Popular Mechanics. 2012-01-20. Dostupné online [cit. 2017-02-25]. (anglicky) 
  11. WebCite query result. www.webcitation.org [online].  [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.  (anglicky) 
  12. ATLANTICCOUNCIL. Discussion with Gwynne Shotwell, President and COO, SpaceX. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  13. Spaceflight Now | Breaking News | Reusable rocket prototype almost ready for first liftoff. www.spaceflightnow.com [online].  [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  14. SpaceX: Falcon Heavy, Falcon 9 tag team set to share 20 launches a year | NASASpaceFlight.com. www.nasaspaceflight.com [online].  [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  (en-US) 
  15. Spaceflight Now | Breaking News | SpaceX to begin negotiations for shuttle launch pad. spaceflightnow.com [online].  [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  16. SpaceX takes over KSC pad 39A. Florida Today. . Dostupné online [cit. 2017-03-10]. (anglicky) 
  17. https://prod.nais.nasa.gov/eps/eps_data/159268-OTHER-001-001.pdf
  18. Spaceflight Now | Breaking News | GAO decision opens door for commercial lease of pad 39A. www.spaceflightnow.com [online].  [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.  
  19. SpaceX expands to new 8,000 sqft office space in Orange County, CA. www.teslarati.com [online].  [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.  (en-US) 
  20. SPACEXCMSADMIN. Company. SpaceX. 2012-11-27. Dostupné online [cit. 2017-02-25]. (anglicky) 
  21. SpaceX launching Seattle-area office, recruiting squadrons of Microsoft engineers. GeekWire. 2014-10-06. Dostupné online [cit. 2017-02-25]. (en-US) 
  22. Začala nová éra dobývání vesmíru, k ISS vzlétla soukromá loď
  23. http://technet.idnes.cz/soukroma-lod-dragon-leti-od-iss-dmr-/tec_vesmir.aspx?c=A120531_092337_tec_vesmir_vse První soukromý vesmírný modul se vrátil domů a zahájil novou epochu], technet.cz, 31.5.2012
  24. ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online.  
  25. vps, Novinky, ČTK. Soukromá firma SpaceX vyslala do vesmíru první satelit. Novinky.cz [online]. 2013-12-04 [cit. 2013-12-04]. Dostupné online.  
  26. Novinky, ČTK. Posádka ISS se konečně dočkala zásob, humanoidní robot lepších nohou. Novinky.cz [online]. 2014-04-20 [cit. 2014-04-20]. Dostupné online.  
  27. CRS-3 [online]. NASATech, 2014, [cit. 2014-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Elon Musk slaví, jeho raketa se poprvé úspěšně vrátila na Zemi [online]. Idnes, 2015, [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. (česky) 
  29. Přelomový okamžik ve vývoji raketové techniky. Falcon 9 přistál na vodě [online]. Idnes, 2016, [cit. 2016-04-09]. Dostupné online. (česky) 
  30. Dragon po roce přilétá k ISS [online]. Kosmonautix.cz, 2016, [cit. 2016-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  31. kar. Musíme na Mars, jinak lidstvo zahyne, prohlásil Elon Musk. A ukázal způsob, jak se tam dostat. ČT24.cz [online]. 2016-09-28 [cit. 2016-09-29]. Dostupné online.  
  32. Shrnutí marsovské architektury SpaceX. www.kosmonautix.cz. 2016-09-27. Dostupné online [cit. 2017-03-11]. (cs-CZ) 
  33. FCC FORM 442. apps.fcc.gov [online].  [cit. 2017-03-11]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]