SpaceX Crew-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
SpaceX Crew-1
Údaje o lodi
TypCrew Dragon
Výrobní čísloC207 (Crew Dragon Resilience)
COSPAR2020-084A
VýrobceSpaceX
Údaje o letu
Členů posádky4
Datum startu16. listopadu 2020, 00:27:17 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampaLC-39A
Nosná raketaFalcon 9 Block 5
Délka letu167 dní, 6 hodin a 29 minut
Datum přistání2. května 2021, 06:56:33 UTC
Spojení se stanicí
Spojení se stanicíISS, modul Harmony, PMA-2: 17. listopadu 2020, 04:01 UTC
Délka spojení138 dní, 6 hodin, 29 minut
Odlet ze stanice5. dubna 2021, 10:30 UTC
Spojení se stanicíISS, modul Harmony, PMA-3: 5. dubna 2021, 11:08 UTC
Délka spojení26 dní, 13 hodin, 27 minut
Odlet ze stanice2. května 2021, 00:35 UTC
Fotografie posádky
Zleva: Walkerová, Glover, Hopkins a Noguči
Zleva: Walkerová, Glover, Hopkins a Noguči
Navigace
Předchozí
DM-2
Následující
Crew-2

SpaceX Crew-1 (též USCV-1) byl první operační let americké kosmické lodi typu Crew Dragon v rámci programu komerčních letů s posádkou (Commercial Crew Program). Loď Resilience dopravila v listopadu 2020 na ISS čtyřčlennou posádku, která se stala součástí Expedice 64 a na zemi se vrátila po půlroční misi počátkem května 2021.

Kosmická loď Crew Dragon[editovat | editovat zdroj]

Crew Dragon v letové konfiguraci.
Související informace naleznete také v článku Dragon 2.

Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).

Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m3, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Hlavní posádka:

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka:

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Po testovacích letech SpX DM-1 a SpX DM-2 musela být dokončena certifikace lodi, k čemuž došlo 10. listopadu 2020.[1] Start letu Crew-1 proběhl po několika odkladech 16. listopadu 2020 v 00:27 UTC,[2] loď byla vynesena raketou Falcon 9 Block 5 z Kennedyho vesmírného střediska k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam dopravila čtyři členy posádky. K ISS zadokovala 17. listopadu 2020 ve 4:01 UTC.[3] Posádka se na ISS stala součástí Expedice 64.

Po 139 dnech došlo k předokování na port PMA-3, aby byl port PMA-2 volný pro Crew-2 a po odletu se PMA-3 uvolnil pro CRS-22, která na stanici přiveze nové solární panely, a proto musí být v dosahu Canadarm2.

Před odletem se Shannon Walkerová na 12 dní stala velitelkou Expedice 65. K návratu mise Crew-1 na Zemi došlo 2. května 2021. Šlo o první noční přistání do vody od mise Apollo 8 v roce 1968. Jedná se také o zatím nejdelší pilotovanou misi s americkou kosmickou lodí, předchozí rekord (84 dní) držela mise Skylab 4, která přistála v roce 1974.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Velitel mise Crew-1 Mike Hopkins
    Velitel mise Crew-1 Mike Hopkins
  • Pilot mise Crew-1 Victor Glover
    Pilot mise Crew-1 Victor Glover
  • Letový specialista mise Sóiči Noguči
    Letový specialista mise Sóiči Noguči
  • Letová specialistka mise Crew-1 Shannon Walkerová
    Letová specialistka mise Crew-1 Shannon Walkerová
  • Vývoz rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampu
    Vývoz rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampu
  • Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampě
    Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampě
  • Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampě
    Raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovací rampě
  • Statický zážeh před misí Crew-1
    Statický zážeh před misí Crew-1
  • Start mise Crew-1
    Start mise Crew-1
  • Start mise Crew-1
    Start mise Crew-1
  • Start mise Crew-1
    Start mise Crew-1
  • Start mise Crew-1
  • Posádka během přeletu k ISS
    Posádka během přeletu k ISS
  • Přílet lodi Crew Dragon k ISS během mise Crew-1
    Přílet lodi Crew Dragon k ISS během mise Crew-1
  • Přílet lodi Crew Dragon k ISS během mise Crew-1
    Přílet lodi Crew Dragon k ISS během mise Crew-1
  • Crew Dragon po přistání
    Crew Dragon po přistání
  • Crew Dragon po přistání
    Crew Dragon po přistání
  • Posádka krátce po přistání
    Posádka krátce po přistání
  • Crew Dragon před otevřením poklopu
    Crew Dragon před otevřením poklopu
  • Mike Hopkins po přistání
    Mike Hopkins po přistání
  • Victor Glover po přistání
    Victor Glover po přistání
  • Shanonn Walkerová po přistání
    Shanonn Walkerová po přistání
  • Sóiči Noguči po přistání
    Sóiči Noguči po přistání

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MAJER, Dušan. Crew Dragon získal certifikaci od NASA [online]. Kosmonautix.cz, 2020-11-12 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ kar. Začíná nová éra kosmonautiky: K ISS nese posádku Crew Dragon od SpaceX. Elon Musk tím zahájil soukromou linkovou dopravu do kosmu [online]. Ceskatelevize.cz, 2020-11-16 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ BURGHARDT, Thomas. Crew Dragon Resilience successfully docks, expands ISS crew to seven [online]. Nasaspaceflight.com, 2020-11-16 [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ NORTHON, Karen. Crew-1 Astronauts Safely Splash Down After Space Station Mission. NASA [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dragon a Dragon 2 od SpaceX
Dokončené mise
Zkušební lety
Nákladní lety
  • CRS-1 (10/2012, C103)
  • CRS-2 (3/2013, C104)
  • CRS-3 (4/2014, C105)
  • CRS-4 (9/2014, C106)
  • CRS-5 (1/2015, C107)
  • CRS-6 (4/2015, C108)
  • CRS-7 † (6/2015, C109)
  • CRS-8 (4/2016, C110)
  • CRS-9 (7/2016, C111)
  • CRS-10 (2/2017, C112)
  • CRS-11 (6/2017, C106)
  • CRS-12 (8/2017, C113)
  • CRS-13 (12/2017, C108)
  • CRS-14 (4/2018, C110)
  • CRS-15 (6/2018, C111)
  • CRS-16 (12/2018, C112)
  • CRS-17 (4/2019, C113)
  • CRS-18 (7/2019, C108)
  • CRS-19 (12/2019, C106)
  • CRS-20 (3/2020, C112)
  • CRS-21 (12/2020, C208)
  • CRS-22 (6/2021, C209)
  • CRS-23 (8/2021, C208)
  • CRS-24 (12/2021, C209)
  • CRS-25 (7/2022, C208)
  • CRS-26 (11/2022, C211)
  • CRS-27 (3/2023, C209)
  • CRS-28 (6/2023, C208)
  • CRS-29 (11/2023, C211)
  • CRS-30 (3/2024, C209)
    		•
    Pilotované lety
  • SpX DM-2 (5/2020, C206)
  • SpX Crew-1 (11/2020, C207)
  • SpX Crew-2 (4/2021, C206)
  • Inspiration4 (9/2021, C207)
  • SpX Crew-3 (11/2021, C210)
  • Axiom-1 (4/2022, C206)
  • SpX Crew-4 (4/2022, C212)
  • SpX Crew-5 (10/2022, C210)
  • SpX Crew-6 (3/2023, C206)
  • Axiom-2 (5/2023, C212)
  • SpX Crew-7 (8/2023, C210)
  • Axiom-3 (1/2024, C212)
  • SpX Crew-8 (3/2024, C206)
    		•
    Budoucí mise
    Kabiny Cargo Dragon
  • C106 (3×)
  • C108 (3×)
  • C110 (2×)
  • C111 (2×)
  • C112 (3×)
  • C113 (2×)
  • C201 DragonFly
  • C208 (4×)
  • C209 (4×)
  • C211 (2×)
    		•
    Kabiny Crew Dragon
    Symbolem † je označena neúspěšná mise. Tučným písmem jsou zvýrazněny probíhající lety.
    Starty raket Falcon společnosti SpaceX
    Rakety Falcon
    Falcon 1
  • Zkušební let 1† (FalconSAT-2)
  • Zkušební let 2† (DemoSat)
  • Let 3†
  • Ratsat
  • RazakSAT
    		•
    Falcon 9
    Zkušební lety
    Pilotované lety
    Lety Dragonu k ISS
    Komerční satelity
    Interní lety
  • Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18)
  • SSP-1
  • SSP-2
  • SSP-3
    		•
    Vědecké satelity
    Vojenské satelity
    Falcon Heavy
    * Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.
    Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
    Minulé
    1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-101 • 106 • 92 • Sojuz TM-31 • STS-97) • 2001 (STS-98 • 102 • 100 • Sojuz TM-32 • STS-104 • 105 • Sojuz TM-33 • STS-108) • 2002 (STS-110 • Sojuz TM-34 • STS-111 • 112 • Sojuz TMA-1 • STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2 • TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4 • TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6 • STS-114 • Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8 • STS-121 • 115 • Sojuz TMA-9 • STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10 • STS-117 • 118 • Sojuz TMA-11 • STS-120) • 2008 (STS-122 • 123 • Sojuz TMA-12 • STS-124 • Sojuz TMA-13 • STS-126) • 2009 (STS-119 • Sojuz TMA-14 • TMA-15 • STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16 • STS-129 • Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130 • Sojuz TMA-18 • STS-131 • 132 • Sojuz TMA-19 • TMA-01M • TMA-20) • 2011 (STS-133 • Sojuz TMA-21 • STS-134 • Sojuz TMA-02M • STS-135 • Sojuz TMA-22 • TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20M • MS-01 • MS-02 • MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08 • MS-09 • MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16 • SpaceX DM-2 • Sojuz MS-17 • SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18 • SpaceX Crew-2 • Sojuz MS-19 • SpaceX Crew-3 • Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21 • Axiom Mission 1 • SpaceX Crew-4 • Sojuz MS-22 • SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23 • SpaceX Crew-6 • Axiom Mission 2 • SpaceX Crew-7 • Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3)
    		 International Space Station Patch
    Současné
    Plánované
    Symbolem † je označena neúspěšná mise.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SpaceX_Crew-1&oldid=23738332“