Dlouhý pochod 2F

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dlouhý pochod 2F
CZ-2F.svg
Země původuČínaČína Čína
Rodina raketDlouhý pochod (Dlouhý pochod 2)
VýrobceCALT
ÚčelNosná raketa
Rozměry
Výška62 m
Průměr3,35 m
Hmotnost464 000 kg
Nosnost
na LEO8 400 kg
Historie startů
Statusaktivní
KosmodromŤiou-čchüan
Celkem startů14
Úspěšné starty14
První start19. listopadu 1999
Pomocné motory – 4x YF-20B
Počet4
Tah4x814 kN (3 256 kN celkem)
Specifický impuls291 s
Doba zážehu128 s
PalivoN2O4 / UDMH
První stupeň – 4x YF-20B
Motor4 YF-20B
Tah3256 kN
Specifický impuls291 s
Doba zážehu166 s
PalivoN2O4 / UDMH
Druhý stupeň – 1x YF-24B
Motor1 YF-24B
Tah831 kN
Specifický impuls289 s
Doba zážehu300 s
PalivoN2O4 / UDMH

Dlouhý pochod 2F (CZ-2F, LM-2F, čínsky pchin-jinem Chángzhēng èrhào F huǒ​jiàn, znaky zjednodušené 长征二号F火箭), také známý jako Šen-ťien (čínsky pchin-jinem Shénjiàn, znaky 神箭, „Božský šíp“) je čínská nosná raketa patřící do rodiny raket Dlouhý pochod primárně určená pro lety lodi Šen-čou s posádkou.

Je to raketa upravená pro větší bezpečnost letů s posádkou odvozená od Dlouhého pochodu 2E, který byl dále odvozen od Dlouhého pochodu 2C.[1] Je vypouštěna z komplexu SLS z kosmodromu Ťiou-čchüan. První let proběhl 19. listopadu 1999 s lodí Šen-čou 1. Po třetím letu s Šen-čou 3 pojmenoval tehdejší prezident Ťiang Ce-min raketu Šen-ťien, což znamená Božský šíp.[2]

Dne 15. září 2003 dopravila tato raketa na orbitu Země prvního čínského tchajkonauta v lodi Šen-čou 5. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu ještě lodě Šen-čou 6, Šen-čou 7,[3] Šen-čou 9 a Šen-čou 10, poslední roku 2013.

Rozdíly oproti Dlouhému pochodu 2E[editovat | editovat zdroj]

Zvnějšku se raketa velmi podobá Dlouhému pochodu 2E, od kterého byla odvozena. Většina změn se týká zdvojených či ztrojených systémů pro zvýšení bezpečnosti, avšak byly provedeny některé úpravy struktury umožňující raketě používat těžší kryt používaný na lodi Šen-čou. Raketa je také schopna vynést těžší náklady s pomocí pomocných motorů na prvním stupni.[4]

Raketa má také systém pokročilého monitorování chyb a diagnostiky, který umožňuje tchajkonautům uniknout v případě nebezpečí, a je první čínskou raketou, která se skládá a je dopravena na odpalovací rampu svisle.[5]

Problémy s vibracemi[editovat | editovat zdroj]

Během letu Šen-čou 5 si tchajkonaut Jang Li-wej stěžoval na velké vibrace rakety. Ačkoliv byly problémy z větší části odstraněny úpravami, byly vibrace znovu zaznamenány během letu Šen-čou 6 vyžadujíce si tak další změny.[6]

Přehled letů[editovat | editovat zdroj]

Let

číslo

Datum startu

UTC

Startovací

rampa

Náklad Posádka Výsledek
1 19. listopadu 1999

22:30

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 1 Úspěch
2 9. ledna 2001

17:00

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 2 Úspěch
3 25. března 2002

14:15

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 3 Úspěch
4 29. prosince 2002

16:40

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 4 Úspěch
5 15. října 2003

01:00

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 5 Čína Jang Li-wei Úspěch
6 12. října 2003

01:00

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 6 Čína Fej Ťün-lung

Čína Nie Chaj-šeng

Úspěch
7 25. září 2008

13:10

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 7 Čína Čaj Č’-kang

Čína Liou Po-ming

Čína Ťing Chaj-pcheng

Úspěch
8 29. září 2011

13:16

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Tchien-kung 1 Úspěch
9 31. října 2011

21:58

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 8 Úspěch
10 16. června 2012

10:37

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 9 Čína Ťing Chaj-pcheng

Čína Liou Wang

Čína Liou Jang

Úspěch
11 11. června 2013

09:38

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 10 Čína Nie Chaj-šeng

Čína Čang Siao-kuang

Čína Wang Ja-pching

Úspěch
12 15. září 2016

14:04

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Tchien-kung 2 Úspěch
13 16. října 2016

23:30

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 11 Čína Ťing Chaj-pcheng

Čína Čchen Tung

Úspěch
14 4. září 2020

07:30

Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Experimentální

miniraketoplán

Úspěch
15 2021 Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 12 Čína TBA

Čína TBA

Čína TBA

Plán
16 2021-2022 Ťiou-čchüan,

LA-4/SLS-1

Šen-čou 13 Čína TBA

Čína TBA

Čína TBA

Plán

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Long March 2F na anglické Wikipedii.

  1. LM-2F - Launch Vehicle [online]. CGWIC [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. CZ [online]. Astronautix.com [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. China to launch Shenzhou-7 spacecraft on Thursday [online]. English Xinhua, 2008-09-24 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Long March 2F - Summary [online]. Spaceandtech.com, 1999-11-20 [cit. 2010-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. (anglicky) 
  5. [1] Archivováno 23. 5. 2008 na Wayback Machine
  6. CCTV International [online]. Cctv.com, 2008-09-25 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]