Dlouhý pochod 2F

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dlouhý pochod 2F
CZ-2F.svg
Země původu Čína Čína
Rodina raket Dlouhý pochod (Dlouhý pochod 2)
Výrobce CALT
Účel Nosná raketa
Rozměry
Výška 62 m
Průměr 3,35 m
Hmotnost 464 000 kg
Nosnost
na LEO 8 400 kg
Historie startů
Status aktivní
Kosmodrom Ťiou-čchüan
Celkem startů 11
Úspěšné starty 11
První start 19. listopadu 1999
Pomocné motory – 4x YF-20B
Počet 4
Tah 814 kN (3 256 kN celkem)
Specifický impuls 291 s
Doba zážehu 128 s
Palivo N2O4 / UDMH
První stupeň – 4x YF-20B
Motor 4 YF-20B
Tah 3 256 kN
Specifický impuls 291 s
Doba zážehu 166 s
Palivo N2O4 / UDMH
Druhý stupeň – 1x YF-24B
Motor 1 YF-24B
Tah 831 kN
Specifický impuls 289 s
Doba zážehu 300 s
Palivo N2O4 / UDMH

Dlouhý pochod 2F (CZ-2F, LM-2F, čínsky pchin-jinem Chángzhēng èrhào F huǒ​jiàn, znaky zjednodušené 长征二号F火箭), také známý jako Šen-ťien (čínsky pchin-jinem Shénjiàn, znaky 神箭, „Božský šíp“) je čínská nosná raketa patřící do rodiny raket Dlouhý pochod primárně určená pro lety lodi Šen-čou s posádkou.

Je to raketa upravená pro větší bezpečnost letů s posádkou odvozená od Dlouhého pochodu 2E, který byl dále odvozen od Dlouhého pochodu 2C.[1] Je vypouštěna z komplexu SLS z kosmodromu Ťiou-čchüan. První let proběhl 19. listopadu 1999 s lodí Šen-čou 1. Po třetím letu s Šen-čou 3 pojmenoval tehdejší prezident Ťiang Ce-min raketu Šen-ťien, což znamená Božský šíp.[2]

Dne 15. září 2003 dopravila tato raketa na orbitu Země prvního čínského tchajkonauta v lodi Šen-čou 5. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu ještě lodě Šen-čou 6, Šen-čou 7,[3] Šen-čou 9 a Šen-čou 10, poslední roku 2013.

Rozdíly oproti Dlouhému pochodu 2E[editovat | editovat zdroj]

Zvnějšku se raketa velmi podobá Dlouhému pochodu 2E, od kterého byla odvozena. Většina změn se týká zdvojených či ztrojených systémů pro zvýšení bezpečnosti, avšak byly provedeny některé úpravy struktury umožňující raketě používat těžší kryt používaný na lodi Šen-čou. Raketa je také schopna vynést těžší náklady s pomocí pomocných motorů na prvním stupni.[4]

Raketa má také systém pokročilého monitorování chyb a diagnostiky, který umožňuje tchajkonautům uniknout v případě nebezpečí, a je první čínskou raketou, která se skládá a je dopravena na odpalovací rampu svisle.[5]

Problémy s vibracemi[editovat | editovat zdroj]

Během letu Šen-čou 5 si tchajkonaut Jang Li-wej stěžoval na velké vibrace rakety. Ačkoliv byly problémy z větší části odstraněny úpravami, byly vibrace znovu zaznamenány během letu Šen-čou 6 vyžadujíce si tak další změny.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Long March 2F na anglické Wikipedii.

  1. LM-2F - Launch Vehicle [online]. CGWIC [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. CZ [online]. Astronautix.com [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. China to launch Shenzhou-7 spacecraft on Thursday [online]. English Xinhua, 2008-09-24 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Long March 2F - Summary [online]. Spaceandtech.com, 1999-11-20 [cit. 2010-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. (anglicky) 
  5. [1] Archivováno 23. 5. 2008 na Wayback Machine
  6. CCTV International [online]. Cctv.com, 2008-09-25 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. (anglicky)