Wang Ja-pching
| Wang Ja-pching | |
|---|---|
 Wang Ja-pching v roce 2021 | |
| Kosmonautka Číny | |
| Státní příslušnost | Čínská lidová republika |
| Datum narození | 27. ledna 1980 |
| Místo narození | Jen-tchaj, provincie Šan-tung, Čína |
| Předchozí zaměstnání | pilotka vojenského letectva ČLR |
| Hodnost | major |
| Čas ve vesmíru | 197 dní, 0 hodin a 2 minuty |
| Kosmonautka od | března 2010 |
| Mise | Šen-čou 10/Tchien-kung 1 Šen-čou 13/TSS |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wang Ja-pching (čínsky pchin-jinem Wáng Yàpíng, znaky zjednodušené 王亚平, tradiční 王亞平; * 27. ledna 1980, Jen-tchaj, Šan-tung) je čínská vojenská pilotka a kosmonautka – 531. člověk ve vesmíru. V červnu 2013 vzlétla v lodi Šen-čou 10 ke svému prvnímu kosmickému letu jako druhá čínská kosmonautka, v říjnu 2021 ji pak loď Šen-čou 13 dopravila k Vesmírné stanici Tchien-kung k půlročnímu letu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Wang Ja-pching pochází z městské prefektury Jen-tchaj v provincii Šan-tung. Je chanské národnosti. Od roku 1997 sloužila ve vojenském letectvu, po čtyřletém studiu na Vojenské vysoké letecké škole v Čchang-čchunu od roku 2001 sloužila u vojenského dopravního letectva, má nálet přes 1600 hodin. Mimo jiné se účastnila záchranných prací po zemětřesení v S’-čchuanu.[1][2]
Kosmonautka
[editovat | editovat zdroj]V březnu 2010 byla přijata do čínského oddílu kosmonautů.[1]
Pro let Šen-čou 9 roku 2012 byla Wangová společně s Nie Chaj-šengem a Čang Siao-kuangem členkou záložní posádky, která se v roce 2013 stala hlavní posádkou mise Šen-čou 10.[1] Do vesmíru vzlétli 11. června 2013, o dva dny později se jejich loď automaticky spojila s čínskou malou vesmírnou stanicí Tchien-kung 1. Kosmonauti poté pracovali na stanici, Wang Ja-pching mimo jiné předváděla čínským školákům pohyb předmětů a chování kapalin v beztíži a odpovídala na jejich dotazy. 40minutový přímý přenos z oběžné dráhy sledovalo na 60 milionů dětí z 80 tisíc škol.[3] Přistání proběhlo 26. června ve stepi Vnitřního Mongolska.[4]
V říjnu 2021 bylo den před plánovaným startem oznámeno zařazení Wangové do hlavní posádky lodi Šen-čou 13 na půlroční misi k Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS).[5] Loď odstartovala 15. října 2021 v 16:23:56 UTC[6] a o šest a půl hodiny později se připojila ke stanici. Wangová, která se dvěma dalšími kosmonauty pokračuje v uvádění TSS do běžného provozu a přípravě na připojení dalších dvou modulů, se stala první ženou na palubě TSS a současně první čínskou kosmonautkou, která absolvovala výstup do volného prostoru. Odehrál se 7. listopadu 2021, trval 6 hodin a 25 minut, během nichž Wangová a velitel mise Čaj Č’-kang mimo jiné nainstalovali dodatečné komponenty na robotickou ruku stanice a použili ji k nácviku manévrů, ověření jejích schopností a kompatibility s potřebami astronautů během výstupů do volného prostoru. Posádka se ve své lodi oddělila od stanice 15. dubna 2022 v 16:44 UTC[7] a po pěti obletech a příslušných orbitálních manévrech přistála v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko 16. dubna 2022 v 01.56:49 UTC.[7][8] Dosud nejdelší let v historii čínské kosmonautiky tak trval 182 dní, 9 hodin a 33 minut.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Rev. 2012-6-12 [cit. 2013-05-14]. Kapitola Zhang Xiaoguang. Dostupné online. (rusky)
- ↑ 中国首位进行太空授课的女航天员 (První čínská astronautka, která učí o vesmíru). www.cmse.gov.cn [online]. China Manned Space, 27, června 2013 [cit. 2022-02-16]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ Xinhua. China's Shenzhou-10 mission successful. Xinhua, English.news.cn [online]. 2013-6-26 [cit. 2013-6-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2013-6-13 [cit. 2013-06-13]. Kapitola Shenzhou-9. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. Chinese astronauts ready for launch Friday on six-month space station flight – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shenzhou-13 crewed spaceship mission launched successfully_CHINA MANNED SPACE. en.cmse.gov.cn [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online.
- ↑ a b 神舟十三号载人飞船撤离空间站组合体_央广网. china.cnr.cn [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/kosmo_michal/status/1515190307591229441. Twitter [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wang Ja-pching na Wikimedia Commons
