Tchien-kung 1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tchien-kung 1
天宫一号
Kresba stanice Tchien-kung 1 (vlevo) s připojenou lodí Šen-čou (vpravo)
Kresba stanice Tchien-kung 1 (vlevo) s připojenou lodí Šen-čou (vpravo)
Start 29. září 2011, 13:16 UTC[1][2]
Kosmodrom Ťiou-čchüan
Nosná raketa Dlouhý pochod 2F
Výrobce China Aerospace Science and Technology Corporation (中國航天科技集團公司) a China Research Institute of Space Technology (中国航天科技集团公司)[3]
Provozovatel China Research Institute of Space Technology (中国航天科技集团公司) a China Manned Space Flight Engineering Office (中国载人航天工程21150;公)[3]
Hmotnost 8,5 tun
Délka 10,4 m
Šířka 3,35 m
Obytný objem 15 m3
Perigeum 335 km[3]
Apogeum 349 km[3]
Sklon dráhy 42,78°[3]
Doba oběhu 91,37 minut
Dnů na oběžné dráze 2429

Tchien-kung 1 (čínsky: pchin-jin Tiān​gōng yī​hào, znaky 天宫一号, doslova „Nebeský palác 1“) byla první čínská vesmírná stanice řady Tchien-kung. Byla odvozena od lodi Šen-čou a určena hlavně k procvičení manévrů setkávání a spojování kosmických těles na oběžné dráze Země.

Popis stanice[editovat | editovat zdroj]

Model stanice byl poprvé představen 25. ledna 2009 v čínské televizi CCTV.[4][5]

Řada Tchien-kung je odvozena od kosmické lodi Šen-čou, nicméně s výraznými odlišnostmi. Služební modul je osazen solárními panely a kratší než služební modul lodí Šen-čou. Návratový a orbitální modul jsou nahrazeny novým laboratorním modulem s průměrem do 3,35 m, tedy větším než u Šen-čou. V přední části modulu je androgynní[ujasnit] stykový uzel APAS-89, analogický uzlům z modulu Kristall stanice Mir. Hmotnost stanice je kolem 8,5 tun, délka 10,4 m. Objem vnitřního prostoru činí 15 m3.[6][7]

Pro stanici Tchien-kung 1 byla předpokládána dvouletá životnost.[3]

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Hlavním cílem letu stanice bylo vyzkoušení a nacvičení setkávání a spojování s loděmi Šen-čou. Na její palubě též byly prováděny experimenty v kosmické medicíně a testováno vybavení pro budoucí větší čínské kosmické stanice.

Zpočátku byl start stanice plánován na konec roku 2010.[8] Nicméně v březnu 2010 se objevila informace, že byl odložen na první polovinu roku 2011. V únoru 2011 ministerstvo obrany Čínské lidové republiky oznámilo odklad startu na druhou polovinu roku 2011.

Stanici Tchien-kung 1 vynesla do vesmíru 29. září 2011 (start ve 13:16 UTC) nosná raketa Dlouhý pochod 2F.[1][9] Start proběhl z kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi.[2] Stanice se pohybovala na oběžné dráze ve výšce 330–350 km.[3]

Dne 2. listopadu 2011 se ke stanici připojila bezpilotní kosmická loď Šen-čou 8. Bylo to první spojení čínských kosmických lodí.[10][11] Loď zůstala spojena se stanicí do 17. listopadu 2011, kdy se odpojila a její přistávací modul se vrátil na zem.[3]

Ke stanici byly plánovány lety lodí Šen-čou:

  • Šen-čou 9
    • Plán - v závislosti na výsledcích předešlého letu bezpilotní nebo už pilotovaný let v první polovině roku 2012
    • Skutečnost - úspěšná mise i s kosmonauty proběhla v červnu 2012
  • Šen-čou 10
    • Plán - pilotovaný let v druhé polovině roku 2012.[12]
    • Skutečnost - úspěšná mise s kosmonauty na palubě se uskutečnila v červnu 2013

Pád[editovat | editovat zdroj]

Po uplynutí dvouletého prodloužení životnosti čínská strana 21. března 2016 uvedla informaci, že stanice přestala komunikovat se Zemí a její mise byla oficiálně ukončena. Až po půl roce Čína přiznala poruchu rozvodů sloužících při nabíjení baterií ze solárních panelů. Stanice v tomto stavu vyčerpala zásoby energie a změnila se v neovladatelné těleso.[13]

Zhruba 8,5 tunová experimentální vesmírná laboratoř tak bez kontroly začala pomalu klesat k Zemi. Původní odhady, kdy by se měly zbytky kosmické stanice dostat na zemský povrch, hovořily o období mezi říjnem 2017 a dubnem roku 2018. Takto široké období bylo určeno proto, že se stanicí nešlo manévrovat a nebylo jisté, kdy vstoupí do atmosféry.

V říjnu roku 2017 začala výška stanice klesat o něco rychleji než v předchozím období, což bylo známkou toho, že stanice se již dostala do horních vrstev atmosféry. Jonathan McDowell, astrofyzik z Harvardovy univerzity, odhadoval, že konec stanice můžeme očekávat již ke konci roku 2017, nejpozději na začátku roku 2018.

Do atmosféry vstoupila stanice nad Pacifikem v noci z 1. dubna na 2. dubna 2018 čtvrt hodiny po půlnoci (UTC).[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Chinese leaders applaud successful launch of Tiangong-1 [online]. Beijing/Jiuquan: Xinhua, 2011-09-29 [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ČTK. Dlouhý pochod už letí. Čína vyslala do vesmíru Nebeský palác [online]. Týden.cz, rev. 2011-9-29 [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Praha: rev. 2011-09-30 [cit. 2011-09-30]. Kapitola 2011-053A - TG-1. Dostupné online. 
  4. Летательный аппарат «Тяньгун-1»--космический прототип китайской орбитальной лаборатории [online]. CRIrussian.ru «Международное радио Китая» [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (rusky) 
  5. 天宫一号"空间站已进入初样研制阶段(图) [online]. CCTV, 2009-01-25 [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (čínsky) 
  6. XIN, Dingding. Spacecraft ready to go on mission. China Daily [online]. 2011-9-27 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. LÁZŇOVSKÝ, Matouš; GRÜN, Marcel. Čína odpálí Nebeský palác. Odstartuje na raketě Dlouhý pochod. technet.idnes.cz [online]. 2011-9-22 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online. 
  8. «Тяньгун-1» — прототип китайской орбитальной лаборатории. «Вселенная» [online]. 2009-03 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online. (rusky) 
  9. AMOS, Jonathan. Rocket launches Chinese space lab [online]. BBC, rev. 2011-9-29 [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. VITÁK, Václav. Číňané jásají. "Polibek ve vesmíru" proběhl úspěšně [online]. Praha: Aktuálně.cz, 2011-11-3 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. 
  11. AMOS, Jonathan. Chinese spacecraft dock in orbit [online]. BBC, 2011-11-2 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Shenzhou VIII to be launched in 2nd half of 2011 [online]. Жэньминь жибао, 11 марта 2010 года. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Nekontrolovaná čínská stanice klesá do atmosféry, co komu hrozí?. astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2018-03-30 [cit. 2018-04-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]