Přeskočit na obsah

Wikipedista:Martin Fuk/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie



Např. ATV: Vyřešit, způsob spojení s enwiki, když není ekvivalentní czwiki stránka jednotlivých letů, ale jen jejich souhrn na stránce projektu (asi přesměrující stránkou, která se zaregistruje jako ekvivalent)

Podobně udělat přesměrování z Apollo (kosmický program) na Program Apollo (aby se nabízel. když ho někdo hledá)

2024 v kosmonautice

Pilotované lety

Obsah: starty a přistání/zániky osobních a nákladních lodi, modulů vesmírných stanic a relevantních raket, EVAs (i neuskutečněné), rekordy, úmrtí astronautů/kosmonautů, mimořádné situace (poruchy, závady, vyhýbání), ne boosty stanic

4. června – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko se stal prvním člověkem v historii, který během svých kosmických letů strávil ve vesmíru 1000 dní.

5. června – Z kosmodromu CCSFS na Floridě napotřetí odstartovala kosmická loď Starliner Calypso k první testovací misi s lidmi na palubě. Posádku letu Boeing Crew Flight Test (Boeing CFT) tvořili Barry Wilmore a Sunita Williamsová. Poprvé v historii tak nastala situace, že ve vesmíru současně byly 4 různé typy kosmických lodí určených pro přepravu lidí – vedle Starlineru také americký Crew Dragon společnosti SpaceX a ruský Sojuz připojené k Mezinárodní vesmírné stanici a čínská Šen-čou připojená k Vesmírné stanici Tchien-kung.

6. června – SpaceX provedla hodinový 4. testovací let sestavy své rakety Super Heavy s kosmickou lodí Starship. Obě součásti i přes dílčí problémy splnily, co se od nich očekávalo – řízeně přistály na mořské hladině, Starship navíc úspěšně proletěla z vesmíru zpět atmosférou.

6. června – Kosmická loď Starliner Calypso na misi Boeing CFT se – byť se zpožděním kvůli řešení problému s manévrovacími motory – připojila k Mezinárodní vesmírné stanici.

12. června – Ve věku 82 let zemřel ruský kosmonaut Vjačeslav Zudov. Svůj jediný kosmický let, kvůli neúspěšnému připojení ke stanici Saljut 5 pouze dvoudenní, absolvoval v roce 1976.

13. června – Kvůli problému s nekomfortem ve skafandru byl na ISS odložen výstup do vesmíru, který měli podniknout astronauti Tracy Caldwellová Dysonová a Matthew Dominick.

13. června – Ministr dopravy ČR Martin Kupka řekl médiím, že Česko využije nabídky vyslat svého kosmonauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Záložní pilot ESA Aleš Svoboda by mohl letět už příští rok.[1]

24. červen – Američtí astronauti ani napodruhé nepodnikli výstup do vesmíru. Tracy Caldwellová Dysonová a Michael Barratt sice strávili půl hodiny ve vakuu, ale neopustili přechodovou komoru kvůli úniku chladicí kapaliny z jednoho z jejich skafandrů.

27. červen – Všichni členové posádky ISS se zhruba na hodinu uchýlili do svých kosmických lodí kvůli hrozícímu kontaktu stanice s tříští ze starší ruské družice Resurs-P1, z níž se nedlouho předtím na oběžné dráze uvolnilo na více než 100 úlomků.

3. července Čínští kosmonauté Jie Kuang-fu a Li Cchung uskutečnili šestiapůlhodinový výstup z Vesmírné stanice Tchien-kung. Nainstalovali při něm ochranné prvky před kosmickým smetím pro kabely, potrubí a další kritické součásti vybavení umístěné na vnějším povrchu stanice.

Kategorizovat jako Kosmonautika v roce 2024 a 2024 v kosmonautice|Kosmonautika

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PRIMA, F. T. V. EXKLUZIVNĚ: Česko bude mít druhého astronauta. Kdo se vydá v Remkových stopách a poletí do vesmíru?. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-06-13]. Dostupné online.