Přeskočit na obsah

Jupiter Icy Moons Explorer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek se zabývá probíhající vesmírnou misí.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Jupiter Icy Moons Explorer
Schéma sondy a umístění vědeckých přístrojů
Schéma sondy a umístění vědeckých přístrojů
COSPAR2023-053A
Katalogové číslo56176
Start14. dubna 2023 12.14 UTC[1]
KosmodromGuyanské kosmické centrum[2]
Nosná raketaAriane 5[2]
Trvání misedosud 3 roky a 186 dní
ProvozovatelESA
VýrobceAirbus Defence and Space
Hmotnost5 963 kg
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jupiter Icy Moons Explorer (zkráceně JUICE) je kosmická sonda Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž cílem je planeta Jupiter a její ledem pokryté měsíce Ganymedes, Callisto a Europa.

Sonda odstartovala 14. dubna 2023 ve 12:14 UTC (14:14 SELČ),[1][3] k Jupiteru by měla doletět v roce 2031. V roce 2034 by pak měla usadit na oběžné dráze Ganymeda a stát se tak první družicí obíhající měsíc jiné planety než Země.[4]

Družice nese 10 vědeckých přístrojů. Cílem mise je zkoumat povrch těchto měsíců, led a vodu na jejich povrchu a prostředí okolí Jupitera, největší planety Sluneční soustavy a zároveň plynného obra.[5]

Na projektu spolupracovalo 18 institucí a 83 společností z 23 zemí. V rámci mise bylo uzavřeno 116 průmyslových smluv. Celkem na misi pracovalo více než 2000 lidí a celkové náklady činily přibližně 1,6 miliardy Euro.[6]

Projekt

[editovat | editovat zdroj]
Sonda při posledních testech ve výrobním závodu

V březnu 2017 byly dokončeny plány sondy JUICE a její propojení s vědeckými přístroji a začala stavba prototypu, který byl pak testován, aby splnil všechny požadavky. Ověřovala se také kompatibilita sondy s nosnou raketou Ariane 5.[7]

JUICE je první projekt ESA třídy L realizovaný v rámci programu Kosmická vize 2015–2025. Sonda odstartovala v roce 2023 a v roce 2031 by měla vstoupit na oběžnou dráhu kolem Jupiteru. Nejméně další 3 roky zde bude sonda sbírat vědecké informace. Prozkoumá Jupiterovy měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Ty ukrývají pod povrchem oceány kapalné vody. Jedná se tedy o prostředí, kde potenciálně mohl vzniknout život. Poté vstoupí sonda na oběžnou dráhu Ganymedu, největšího měsíce ve sluneční soustavě.[2]

Česká účast na projektu

[editovat | editovat zdroj]

Astronomický ústav Akademie věd České republiky navrhl pro JUICE napájecí systém,[8][9] který bude získávat ze Slunce energii pro měřící přístroje elektrických proudů indukovaných tekoucí vodou pod zamrzlými oceány daných měsíců. Kromě toho Ústav fyziky atmosféry AV ČR vyvinul další zařízení pro JUICE, a to měřič radiových a plazmových vln pro okolí Jupiteru a jeho měsíců.[10]

Schéma letu

[editovat | editovat zdroj]
Schéma letu sondy od Země (tmavomodře) k Jupiteru (zeleně)

Cesta k Jupiteru bude sondě trvat osm let.

Nejdříve letěla po eliptické oběžné dráze kolem Slunce, která ji v srpnu 2024 po několika drobných motorických korekcích dovedla zpět k Zemi. Tam sonda podstoupila svůj první gravitační manévr, dokonce dvojitý – po průletu kolem Měsíce 19. srpna se o den později prosmýkla kolem Země ve vzdálenosti 6 840 km nad jihovýchodní Asií a Tichým oceánem a změnila svou trajektorii o 100 úhlových stupňů směrem k Venuši.[11]

K ní po roční cestě dorazila 31. srpna 2025, nad jejím povrchem proletěla ve vzdálenosti 5 088 km a využila energie planety ke gravitačnímu manévru pro změnu směru a zrychlení letu o 5,1 km/s. Pak se JUICE vrátila k Zemi a 28. září 2026 ji minula ve výšce 8 637 km, čímž zvýšila svou rychlost o 3,5 km/s a letovou trajektorii upravila o 20 stupňů.[12][13]

K Zemi se sonda podívá ještě jednou, v roce 2029,[14] kdy podobným manévrem dále zvýší svou rychlost – a tím i protáhne svou eliptickou dráhu – natolik, aby v červenci 2031 doletěla až k oběžné dráze Jupiteru a mohla se na ní usadit.[11] Právě z ní bude zkoumat měsíce Ganymedes, Callisto a Europa. Přibližně o tři roky později, v prosinci 2034, JUICE přejde na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a dřív, než jí – podle odhadů koncem roku 2035 – dojdou pohonné hmoty, dopadne řízeně na jeho povrch.[15]

Technologie

[editovat | editovat zdroj]
Sonda JUICE s Jupiterem v pozadí
Vizualizace sondy JUICE

Přístroje

[editovat | editovat zdroj]

Na palubě sondy je deset vědeckých přístrojů:[4]

  • JANUS – optická kamera, jejímž cílem je studování morfologie povrchu měsíců a mapování mraků v atmosféře Jupiteru,
  • MAJIS – zobrazovací spektrometr pro mapování úkazů v troposféře Jupiteru a analýzu ledy a minerálů na povrchu jeho měsíců,
  • UVS – ultrafialový spektrograf,
  • SWI – spektrometr v podobě antény o průměru 30 cm, který má zkoumat mikrovlny,
  • GALA – laserový výškoměr,
  • RIME – ledem pronikající radar,
  • J-MAG – magnetometr,
  • PEP – soubor šesti senzorů určených ke zkoumání plazmatu v okolí Jupiteru,
  • RPWI – zařízení pro výzkum rádiových a plazmových vln, na vývoji tohoto přístroje se podílel Ústav fyziky atmosféry AV ČR,
  • 3GM – přístroj ke studiu gravitačního pole.

Pohon

[editovat | editovat zdroj]

JUICE má hlavní motor schopný vyvinout tah 425 Newtonů. Má chemický pohonný systém využívající mono-methylhydrazin (MMH) jako palivo a oxidy dusíku (MON) jako okysličovadlo. Stabilita sondy je pak zajištěna systémem setrvačníků.[16]

Napájení

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním zdrojem energie sondy je 10 solárních panelů sestavených do dvou krizových formací po stranách sondy. Rozměry každého z panelů jsou 3,5 × 2,5 metru. Celková plocha solárních panelů je 85 m². Celkem sestávají z 23560 článků. Vývoj solárních panelů sondy JUICE probíhal ve společnosti Leonardo, testování pak v Industrieanlagen-Betriebsgesellschaft mbH v Německu a Airbus Defense and Space v Nizozemsku. Solární panely budou muset odolat teplotním rozdílům od −230 °C do +110 °C. Solární panely mají největší rozměry v historii.[17] Výkon solárních panelů je 850 Wattů.[18]

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj technologií probíhal v řadě technologií a vědeckých pracovišť, přičemž jejich činnost byla zastřešena společností Airbus Defence and Space se sídlem v Toulouse.[19]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 ESA’s Juice lifts off on quest to discover secrets of Jupiter’s icy moons [online]. Esa.int, 2023-04-14 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 3 Sonda JUICE byla vybrána jako budoucí velká evropská vědecká mise. ESA Media Relations Office. 2.5.2012, roč. 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-23.
  3. ↑ ČTK. Druhý start se vydařil. K Jupiteru míří raketa Ariane 5 se sondou Juice, pracovali na ní i Češi. CNN Prima News [online]. 2023-04-14 [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
  4. 1 2 HERZIG, Jan. Sonda JUICE se vydává k Jupiteru: Co přinese první vlajková loď ESA?. astro.cz [online]. 2023-03-13 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online.
  5. ↑ Juice. www.esa.int [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
  6. ↑ Juice: an ESA-led global collaboration. www.esa.int [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ MARTINEK, František. Evropská sonda JUICE k Jupiteru opustila rýsovací prkna. www.astrovm.cz. 2017-03-30, roč. 2017. 6. odstavec odshora. Dostupné online [cit. 2018-09-23].
  8. ↑ Česko se účastní několika vesmírných misí, dodává přístroje. Deník.cz. 2017-12-29. Dostupné online [cit. 2018-09-23].
  9. ↑ Špičková česká elektronika napájí vesmírné mise ESA [online]. Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., 2017-05-24 [cit. 2018-09-23]. Dostupné online.
  10. ↑ ČUNÁTOVÁ, Barbora. Čeští vědci se podílejí na přípravě sondy JUICE k Jupiteru. pozitivni-zpravy.cz [online]. 2016-02-14 [cit. 2018-09-23]. Dostupné online.
  11. 1 2 Juice trajectory reset with historic Lunar-Earth flyby. Space Daily [online]. [cit. 2024-08-22]. Dostupné online.
  12. ↑ ESA Science. uice used the gravity of our home planet to alter its route to Jupiter using very little fuel. The flyby deflected @ESA_Juice by an angle of 20° compared to its pre-flyby path and increased its velocity by 3.5 km/s.. X.com [online]. 2026-09-28 [cit. 2026-09-29]. Dostupné online.
  13. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. Včerejší start sestavy Super Heavy a Starship zastínil jinou významnou událost, a to uskutečnění gravitačního manévru sondy JUICE. Ta proletěla okolo Země a nejvíce se přiblížila ve 13:45:10 SELČ na 8637 km nad Indickým oceánem.. X.com [online]. 2026-09-29 [cit. 2026-09-29]. Dostupné online.
  14. ↑ ESA Science. Not yet, Juice will be returning for one last Earth flyby in January 2029.. X.com [online]. 2026-09-22 [cit. 2026-09-29]. Dostupné online.
  15. ↑ Juice’s journey and Jupiter system tour. www.esa.int [online]. [cit. 2026-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-24. (anglicky)
  16. ↑ Juice spacecraft specs. www.esa.int [online]. [cit. 2023-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  17. ↑ ESA Science & Technology - #7: All panels delivered for JUICE's solar wings. sci.esa.int [online]. [cit. 2023-05-24]. Dostupné online.
  18. ↑ Exploring Jupiter. www.esa.int [online]. [cit. 2023-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  19. ↑ Frequently Asked Questions. www.esa.int [online]. [cit. 2023-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu JUICE na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jupiter_Icy_Moons_Explorer&oldid=26276880“