Spojené arabské emiráty
| Spojené arabské emiráty الإمارات العربيّة المتّحد Al-Imārāt al-‘Arabīyah al-Muttahidah | |||
| |||
|
Hymna Ishy Biladi | |||
| Geografie | |||
|---|---|---|---|
|
| |||
| Hlavní město | Abú Zabí | ||
| Rozloha | 83 600 km² | ||
| Nejvyšší bod | Džabal Bil Ajs (1910 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +4 | ||
| Poloha | 24°24′ s. š., 54°18′ v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | 9 205 651[1][2] (93. na světě, 2013) | ||
| Hustota zalidnění | 99 ob. / km² (110. na světě) | ||
| HDI | ▲ 0,818 (velmi vysoký) (41. na světě, 2013) | ||
| Jazyk | arabština (úřední), perština, angličtina, hindština, urdština a jiné | ||
| Náboženství | islám | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | Federativní absolutistická monarchie | ||
| Vznik | 2. prosince 1971 () | ||
| Prezident | Chalífa ibn Saíd al-Nahaján | ||
| Předseda vlády | Muhammad ibn Rašíd Al Maktúm | ||
| Měna | dirham (AED) | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 69 971[3] USD (6. na světě, 2015) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 784 ARE AE | ||
| MPZ | UAE | ||
| Telefonní předvolba | +971 | ||
| Národní TLD | .ae, .امارات | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
.svg)
Spojené arabské emiráty (SAE) jsou federací sedmi konstitutivních emirátů na Blízkém východě, rozkládající se v jihozápadní Asii ve východní části Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Na pevnině sousedí s Ománem a Saúdskou Arábií a rovněž sdílí námořní hranici s Katarem, Íránem a Pákistánem.
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Většinu území zaujímá plochá nížina, která je z větší části pokrytá pouští. Pobřeží je lemováno ostrovy (na jednom z nich leží hlavní město Abú Dhabí). Podnebí je tropické a suché. Nejteplejší měsíce jsou červenec a srpen, kdy průměrné teploty přesahují 45 °C. Průměrné srážky dosahují asi 100 mm a v horách až 350 mm. Velice časté jsou silné písečné bouře.
Topografická mapa SAE
Poušť poblíž Dubaje
Hornatý region na severu
Akácie rostoucí v emirátu Fudžajra
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pravěké osídlení bylo archeologicky doloženo již před 7000 lety. Ve starověku bylo území pod vládou Persie. Souvislé trvání osady při zálivu sahá do 3000 př.n.l. V 8. století proniká na území islám a vznikají samostatné emiráty.
Od 13. století soupeří o toto území Persie, Portugalsko, Omán a Turecko.
Od středověku se obyvatelstvo živilo hlavně sběrem mořských perel, rybolovem a dálkovým obchodem. Emiráty se v závěru 18. století staly místem hospodářského a politického zájmu Britů, kteří ovládli celé území a od roku 1787 vytvořili síť vojenských základen – typové pevnosti na čtvercovém půdorysu se čtyřmi válcovými věžemi a dvěma podzemními patry. .
V letech 1841–1892 sužovala obyvatelstvo epidemie pravých neštovic.
Ozbrojená síla Británie v zálivu bojovala s pirátstvím, které zde bylo nadmíru rozšířené. Někdy bývá toto území nazýváno Pirátským pobřežím. Britové začlenili území roku 1892 do protektorátu Smluvní Omán. I tak měl každý emirát svého vládce. Hranice mezi jednotlivými emiráty však byly dlouho nejasné a příslušnost jendotlivých lokalit ke konkrétnímu emirátu byla otázkou loajality obyvatel území. V 50. letech 20. století se tuto problematiku rozhodla vyřešit britská vláda, když do tehdejšího Smluvního Ománu vyslala diplomata Juliana Walkera[4]. Během terénního průzkumu a vyjednávání se však podařilo objasnit jen část hranic. Po nalezení ropy v roce 1958 se Dubaj stala zájmovým územím Francie. Proti cizímu kapitálu se emiráty roku 1968 spojily k jednáním o nezávislostim začaly spolupracovat a bohatly. Spojené arabské emiráty (SAE) vznikly roce 1971 po odchodu britských vojsk. Tvoří je federální stát se sedmi autonomními emiráty. Zbývající dva emiráty, Bahrajn a Katar, se k SAE nepřidaly a vyhlásily svůj vlastní samostatný stát. SAE udržují úzké vztahy s Brity a vychází mírově se svými sousedy. SAE stály na straně spojenců při operaci Pouštní bouře v roce 1990. Všechny emiráty tvořící SAE jsou absolutistické monarchie. Pouze emirát hlavního města Abú Zabí má ústavu. Vládci emirátů jsou členy Nejvyšší rady. Emírové ze svého středu volí prezidenta a viceprezidenta federace a jmenují čtyřčlenný poradní orgán. Parlament emirátů se schází jednou ročně a schvaluje federální zákony, řada vyhlášek a zejména tradičních zvyklostí zůstává v jednotlivých emirátech odlišná.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Občané SAE tvoří jen 11,48 % obyvatelstva.[5] Naprostá většina z nich vyznává Islám.
Zbytek, tedy 88,52 % obyvatel tvoří přistěhovalci, především z Indie, Pákistánu, Bangladéše a Íránu, kteří vyznávají náboženství svých mateřských zemí, tedy především islám a hinduismus.
Drtivá většina obyvatel žije na pobřeží, z toho 60 % obyvatel jen ve městech Abú Zabí a Dubaji; přes 95 % území je v podstatě liduprázdné. K roku 2007 trpělo celkem 19,5 % obyvatel SAE ve věku od 20 do 79 let cukrovkou a tímto podílem obyvatel trpící zmíněnou chorobou se SAE dostaly na první místo na světě.[6]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Do poloviny 19. století zde bylo hlavním zdrojem obživy lov perel, ryb a obchod s kořením. Hospodářství doznalo proměny poté, kdy vznikla v Abú Zabí kolem roku 1930 první ropná společnost. Vývoz ropy byl zahájen roku 1962. Díky vývozu ropy počala nová éra masivní výstavby budov a celkové zlepšování úrovně života. Nyní je hospodářství země založeno z 85 % na těžbě a zpracování ropy a zemního plynu. SAE se tak staly jedním z nejbohatších států světa. Průmysl je velice rozvinutý. Vyrábí se cement a hliník, dále se kromě ropy těží také mramor. Zemědělství je zanedbatelné. Obdělává se asi 0,5% plochy a to buď v oázách nebo na územích s umělým zavlažováním. Hlavní plodinou je palma datlová. 80% potravin a spotřebního zboží se musí dovážet.
Spojené arabské emiráty mají od roku 2020 také první jadernou elektrárnu Baráka
Země má kvalitní silnice, velké přístavy (Abú Zabí í či Dubaj) a čtyři mezinárodní letiště. Národním leteckým dopravcem je společnost Emirates. Buduje se zde také železnice. Zdravotnictví a školství (jsou zde i vysoké školy) jsou na velice vysoké úrovni a jsou zcela bezplatné pro občany Spojených arabských emirátů.
Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Země se skládá ze sedmi autonomních emirátů:
Zahraniční politika a vztahy[editovat | editovat zdroj]
Ze strany americké vlády byly SAE kritizovány ve zprávě pro lidská práva v roce 2008 za právo šaría ve svém soudním systému.[7] Cizincům hrozí v zemi pokuta nebo vězení za líbání na veřejnosti nebo v případě, že budou přistiženi pod vlivem alkoholu.[8]
V březnu 2014 zrušily Spojené arabské emiráty vízovou povinnost pro občany České republiky a dalších 12 zemí EU.[9]
Spojené arabské emiráty se v roce 2015 zapojily do vojenské intervence v Jemenu pod vedením Saúdské Arábie. Do SAE vyváží zbraně Česká republika. Podle Amnesty International dostává armáda Spojených arabských emirátů „od západních států a jiných zemí dodávky zbraní v miliardové výši, které obratem posílá milicím do Jemenu, jež prokazatelně páchají válečné zločiny.“[10]
SAE jsou spojencem Spojených států a Američané využívají základny a přístavy na území SAE. 3. srpna 2016 se na tajné schůzce v Trump Tower sešel vyslanec korunních princů SAE a Saúdské Arábie s nejstarším synem Donalda Trumpa Donaldem Trumpem Jr. a nabídl pomoc Trumpově volební kampani.[11] Po Trumpově zvolení prezidentem se zástupce SAE snažil údajně ovlivňovat Trumpovu administrativu k tvrdšímu postoji vůči Kataru během katarské diplomatické krize.[12]
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Věda[editovat | editovat zdroj]
Ahmad ibn Mádžid, rodák z Rás al-Chajma, byl významný mořeplavec a teoretik nautiky 15. století, který proslul jako lodivod portugalského mořeplavce Vasco da Gamy, jemuž pomohl najít cestu do Indie.[13] Sepsal více jak 40 nautických příruček v nichž popsal cesty z Rudého moře a Perského zálivu až k Mosambiku, Madagaskaru, Indii, Indonésii, Číně a Tchaj-wanu. Hazzá Al-Mansúrí je prvním emirátským kosmonautem, roku 2019 vyletěl v ruské kosmické lodi Sojuz MS-15 na oběžnou dráhu a pobýval na Mezinárodní vesmírné stanici.[14]
Sport[editovat | editovat zdroj]
Spojené arabské emiráty se od roku 1984 zúčastňují olympijských her. Roku 2004 získaly svou první medaili a hned zlatou. Vybojoval ji ve střelbě Ahmed Ahmad al-Maktúm, syn bývalého premiéra. Druhou olympijskou medaili, bronzovou, přidal v roce 2016 judista Sergiu Toma, rodák z Moldavska.[15] Na okruhu Yas Marina se od roku 2019 koná závod formule 1 Grand Prix Abú Zabí. Unikátní je tím, že závod startuje za denního světla a končí v noci.[16] K tradičním zábavám dlouho patřily dětské závody na velbloudech, ale pod tlakem lidskoprávních aktivistů, například Pákistánce Ansara Burneye, se od nich ustupuje.[17] Největším úspěchem fotbalové reprezentace Spojených arabských emirátů bylo probojování se na závěrečný turnaj mistrovství světa v roce 1990. Dvakrát též vyhrála Gulf Cup, také zvaný Pohár Perského zálivu, a to v letech 2007 a 2013.[18][19] Dva emirátští fotbalisté vyhráli anketu o nejlepšího fotbalistu Asie, kterou pořádá Asian Football Confederation - v roce 2015 to byl Ahmed Chalil[20] a o rok později Omar Abdulrahman.[21] Adnan Al-Talyani byl vyhlášen nejlepším fotbalistou své země 20. století. Již čtyřikrát se v SAE konalo mistrovství světa ve fotbale klubů.
Kuchyně[editovat | editovat zdroj]
Kuchyně Spojených arabských emirátů je směsí blízkovýchodní kuchyně a asijské kuchyně. Protože je dnes v SAE mnoho přistěhovalců, nalezneme zde v hojném počtu jídla z celého světa. Najdeme zde však i tradiční arabská jídla, jako je šauarma, falafel, hummus nebo velbloudí maso. Tradičně se používá hodně mléka, obilí a masa. Dále se hojně používají ryby a koření. Z nápojů je nejpopulárnější čaj. Vepřové maso a alkohol je přísně zakázán.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL
- ↑ Central Intelligence Agency [online]. CIA World Factbook [cit. 2011-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ UAE Federal Boundaries.pdf, str. 21
- ↑ UAE Population Statistics in 2019 (Infographics) | GMI. Official GMI Blog [online]. [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pocket World in Figures 2008. Londýn: The Economist, 2007. 254 s. Dostupné online. ISBN 978-1-86197-844-8. S. 84. (anglicky)
- ↑ Jeffrey T. Bergner [online]. S. 2203. Dostupné online.
- ↑ Britskému páru hrozí měsíc vězení za polibek v dubajské restauraci. iDnes [online]. 15. března 2010. Dostupné online.
- ↑ Bez víz více cestujeme do Emirátů. Metro Praha. Duben 2014, čís. 77, s. 18. Dostupné online. ISSN 1211-7811.
- ↑ Česko i Západ vyzbrojují válečný Jemen. Ale nepřímo, přes Emiráty a Saúdy. iDnes.cz [online]. 8. února 2019. Dostupné online.
- ↑ Arabští princové nabízeli Trumpovi volební pomoc. Novinky. 22. května 2018.
- ↑ Americký lobbista, který byl v minulosti odsouzen v Česku, platil Trumpovu sponzorovi. Novinky. 26. března 2018.
- ↑ Ahmad ibn Mádžid. Encyclopaedia Beliana [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ CUDDY, Alice. UAE in space: Hazzaa Al Mansoori to become first Emirati astronaut. www.bbc.com. 2019-09-22. Dostupné online [cit. 2019-12-02]. (anglicky)
- ↑ UAE at Rio 2016: Judoka Sergiu Toma goes in history books with a bronze for country’s second medal. The National [online]. [cit. 2018-12-04T20:31:32Z]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Za dne start, v noci cíl - formule 1 zkusí v Arábii nový formát závodu. iDNES.cz [online]. 2009-08-29 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Help for Gulf child camel jockeys. news.bbc.co.uk. 2004-12-02. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (anglicky)
- ↑ January 30, 2007: UAE wins first Gulf Cup. gulfnews.com [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UAE win thrilling Gulf Cup final. gulfnews.com [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ahmed Khalil dedicates AFC Asian Player of the Year award to ‘all the people of the UAE’. The National [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Abdulrahman wins AFC player of the year. ESPN.com [online]. 2016-12-01 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Burdž Chalífa – nejvyšší budova světa
- Burdž al-Arab – nejvyšší hotel světa ve tvaru plachetnice
- The World – umělé souostroví
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spojené arabské emiráty ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Spojené arabské emiráty ve Wikislovníku
Kategorie Spojené arabské emiráty ve Wikizprávách- (anglicky) Portál úřadu vlády SAE – oficiální web
- United Arab Emirates - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- United Arab Emirates (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — United Arab Emirates Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky)
- Bureau of Near Eastern Affairs. Background Note: United Arab Emirates [online]. U.S. Department of State, 2011-03-16 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - United Arab Emirates [online]. [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Library of Congress. Country Profile: United Arab Emirates [online]. 2007-07-10 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v. Souhrnná teritoriální informace: Spojené arabské emiráty [online]. Businessinfo.cz, 2011-08-15 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (česky)
- CRYSTAL,, Jill Ann; PETERSON, J. E, a kol. United Arab Emirates [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
