Jihozápadní Asie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přibližná oblast jihozápadní Asie

Jihozápadní nebo též Přední Asie je subregion Asie, který se rozprostírá v jihozápadní části Asie. Tato oblast se do jisté míry překrývá s oblastí, která je často nazývána jako Blízký východ, případně Střední východ. Subregion jihozápadní Asie zahrnuje mimo jiné Irák, Írán, Saúdskou Arábii, Izrael, Sýrii a Kypr. Jihozápadní Asie má velmi členitý povrch. Severní část vyplňují pásemná pohoří vytvořená v průběhu alpínsko-himálajského vrásnění, např. Taurus v Malé Asii, Arménskou vysočinu (nejvyšší vrchol Ararat) a na hranici Evropy a Asie Velký Kavkaz (nejvyšší vrchol Elbrus). Součástí jihozápadní Asie je i Arabský poloostrov. Má charakter náhorní plošiny, která se svažuje od západu k východu.

Státy Jihozápadní Asie[editovat | editovat zdroj]

Stát a jeho vlajka Hlavní město Rozloha (km²) Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002) Hustota osídlení (ob./km²)
Arménie Arménie Jerevan 29 800 3 330 099 111,7
Ázerbájdžán Ázerbájdžán Baku 86 600 9 000 000 103,9
Bahrajn Bahrajn Manáma 665 656 397 987,1
Egypt Egypt Káhira 63 556 1 378 159 21,7
Gruzie Gruzie Tbilisi 69 700 4 630 841 66,4
Irák Irák Bagdád 437 072 24 001 816 54,9
Izrael Izrael Jeruzalém 20 770 6 029 529 290,3
Jemen Jemen San'á 527 970 18 701 257 35,4
Jordánsko Jordánsko Ammán 92 300 5 307 470 57,5
Katar Katar Dauhá 11 437 793 341 69,4
Kuvajt Kuvajt Kuvajt 17 820 2 111 561 118,5
Kypr Kypr Nikósie 9 250 775 927 83,9
Libanon Libanon Bejrút 10 400 3 677 780 353,6
Omán Omán Maskat 212 460 2 713 462 12,8
Palestina Pásmo Gazy Gaza 363 1 203 591 3 315,7
Saúdská Arábie Saúdská Arábie Rijád 1 960 582 23 513 330 12,0
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty Abú Zabí 82 880 2 445 989 29,5
Sýrie Sýrie Damašek 185 180 17 155 814 92,6
Turecko Turecko Ankara 756 768 57 855 068 76,5
Palestina Západní břeh Jordánu Ramalláh 5 860 2 303 660 393,1

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadní Asie je ohraničena na severu Černým mořem, Kavkazem, Kaspickým mořem na východě Pamír a údolí Indu. Na jihu je obmývána Arabským mořem, Perským, Ománský, Adenským zálivem a na západě Rudým, Středozemním a Egejským mořem.

Povrch jihovýchodní Asie tvoří hornatý poloostrov Malá Asie dalším výrazně zvrásněným celkem je Íránská vrchovina. Na samém jihu leží Arabský poloostrov pokrytý převážně pouští Rub al-Chálí. Západní břeh Středozemního moře pokrývá polopouštní Levant.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k suchému aridnímu klimatu se v oblasti nenachází mnoho vodních zdrojů. Výjimku tvoří především řeky Eufrat a Tigris, které zavlažují Mezopotámskou nížinu. Další významnou řekou v oblasti je Jordán.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Většina zemí v oblasti je osídlena muslimy výjimkou jsou Izrael a Libanon. Peršané se hlásí k šítské větvi islámu, v ostatních zemí převažují sunnité.

Náboženství: Judaismus, Křesťanství, Islám.

Ve většině zemí převažuje arabština, ostatními oficiálními jazyky jsou perština, turečtina, arménština nebo hebrejština. Jihozápadní Asie má velmi členitý povrch. Severní část vyplňují pásemná pohoří vytvořená v průběhu alpínsko-himálajského vrásnění, např. Taurus v Malé Asii, Arménská vysočina (nejvyšší vrchol Ararat) a na hranici Evropy a Asie Velký Kavkaz (nejvyšší vrchol Elbrus). Součástí jihozápadní Asie je i Arabský poloostrov. Má charakter náhorní plošiny, která se svažuje od západu k východu.

Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]

Region je světově významný, kvůli ohromným zásobám ropy a zemního plynu v Perském zálivu.

V jihozápadní Asi se nachází velká naleziště ropy. Ta se těží hlavně na Arabském poloostrově a pobřeží Perského zálivu. Kromě ropy se na Arabském poloostrově těží zemní plyn, zlato a fosfáty. Na Arabském poloostrově se nachází největší zásoba ropy na světě. V Turecku se těží uhlí, magnezit a chrom. V ostatních státech se těží hlavně ropa a fosfáty. V JZ se těží polovina ropy na světě.[zdroj?]

Ropa se vyváží do EU a Japonska. Petrochemický průmysl (ropný) a výroba elektrické energie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]