Pamír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pamír
Помири, Памир
پامیر
帕米爾高原
Qullai Ismoili Somonī (dříve Pik Kommunizma)
Qullai Ismoili Somonī

Nejvyšší bod Kongur (7 719 m n. m.)
Délka 500 km
Rozloha 120 000 km²

Nadřazená jednotka Alpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky
Hindúkuš, Pamíro-Alaj, Ťan-šan, Kchun-lun, Karákoram
Podřazené
jednotky
Západní Pamír, Východní Pamír, Váchánský Pamír, Čínský Pamír

Světadíl Asie
Stát Kyrgyzstán Kyrgyzstán
Tádžikistán Tádžikistán
Afghánistán Afghánistán
Čína Čína
Povodí Amudarja, Tarim
Souřadnice 38°0′ s. š., 71°0′ v. d.

Pamír (tádžicky Помири, Pomiri, kyrgyzsky Памир, Pamir, persky پامیر, Pāmīr, čínsky 帕米爾高原, pinyin Pàmǐěr gāoyuán, český přepis Pcha-mi-er kao-jüan, ujgursky پامىر ئېگىزلىكى, Pamir eghizliki) je rozsáhlý horský masívTádžikistánu, Afghánistánu a Číně. Leží mezi pohořími Hindúkuš, Karákoram, Kchun-lun a Ťan-šan. Celková rozloha činí asi 120 000 km², délka 500 km, šířka okolo 400 km. Je třetím nejvyšším pohořím na světě. Nejvyšší horou Pamíru je Kongur (Kung-ke-er-šan) v Kašgarském hřbetu, vysoký 7 719 m Tento hřbet se však někdy zařazuje k pohoří Kchun-lun a jako nejvyšší vrchol Pamíru se pak uvádí Štít Ismaila Samaniho (7 495 m).

Geologický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Oblast Pamíru ovlivnilo již kaledonské a především hercynské vrásnění. V době alpsko-himálajského vrásnění docházelo ke zdvihům a poklesům rozlehlých oblastí a staré vrásné struktury tak byly značně zmlazeny. Staré paroviny byly zdviženy o 4 000 m, u horských okrajů až 6 000 - 8 000 m. Dodnes se zde vyskytují četná zemětřesení.

Geografické členění[editovat | editovat zdroj]

Západní Pamír[editovat | editovat zdroj]

Mapa pohoří Pamír
Horské hřbety Pamíru

Západní Pamír má alpský charakter, leží především v Tádžikistánu, jen Zaalajský hřbet zasahuje do Kyrgyzstánu. Vrcholy jsou většinou strmé a ostré, jednotlivé masívy jsou odděleny hlubokými dolinami. Tři vrcholy přesahují nadmořskou výšku 7 000 m, řada dalších je vyšších než 6 000 m.

Ledovce pokrývají plochu asi 8 000 km². Podnebí je vlhké, v nižších polohách se vyskytuje pestrá flóra i fauna.

Nejdůležitější horské hřbety jsou zde:

Východní Pamír[editovat | editovat zdroj]

Nákres hedvábné stezky ukazující vzájemnou polohu pohoří v okolí Pamíru.

Východní Pamír leží v Tádžikistánu a částečně v Čínské lidové republice. Od západního Pamíru se výrazně liší: vrcholy jsou nižší (jen málokteré přesahují 6 000 m) a zalednění je řidší. Východní Pamír je rozsáhlá nehostinná náhorní plošina; jeho podnebí je suché a chladné, vegetace i živočišstvo velmi řídké.

Nejdůležitější horské hřbety jsou:

Afghánský (Vachánský) Pamír[editovat | editovat zdroj]

Vachánský Pamír sousedí s jižní částí východního Pamíru, leží na území Afghánistánu a nachází se zde Vachánský koridor. Dále s ním sousedí pohoří Hindúkuš. Nejvyšší vrchol je Kúh-i-vachán (6 330 m).

Čínský Pamír[editovat | editovat zdroj]

K čínskému Pamíru patří Kašgarský hřbet. Někdy bývá nesprávně řazen k pohoří Kchun-lun. Tři vrcholy Kašgarského hřbetu přesahují 7 500 m: Kongur (Kung-ke-er-šan), vysoký 7 719 m; Kungur Tjube Tagh, vysoký 7 595 m a Muztagh-ata, vysoký 7 546 m.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Níže uvedená tabulka obsahuje nejdůležitější vrcholy Pamíru - jednak jeho nejvyšší vrcholy, a pak také nejvyšší vrcholy jednotlivých horských hřbetů. Nejde tedy jednoduše o seznam nejvyšších vrcholů, mnohé vyšší, ale méně důležité vrcholy uvedeny nejsou.

Významné vrcholy Pamíru[editovat | editovat zdroj]

Název Alternativní název Nadmořská výška (m) Horský hřbet Část Pamírů Stát
Kongur 7719 Kašgarský hřbet Čínský Pamír Čína
Kungur Tjube Tagh 7595 Kašgarský hřbet Čínský Pamír Čína
Muztagh Ata 7546 Kašgarský hřbet Čínský Pamír Čína
Qullai Ismoili Somoni Štít Komunismu / Stalina / Garmo 7495 Hřbet Akademie věd Západní Pamír Tádžikistán
Leninův štít Qullai Abuali ibni Sino 7134 Zaalajský hřbet Západní Pamír Tádžikistán / Kyrgyzstán
Štít Korženěvské 7105 Hřbet Akademie věd Západní Pamír Tádžikistán
Štít Nezávislosti Štít Revoluce 6974 Jazgulenský hřbet Západní Pamír Tádžikistán
Štít Dušanbe 6952 Hřbet Petra I. Západní Pamír Tádžikistán
Štít Moskva 6785 Hřbet Petra I. Západní Pamír Tádžikistán
Říjnový štít 6760 Zulumart Západní Pamír Tádžikistán
Štít Karla Marxe 6723 Šachdarský hřbet Západní Pamír Tádžikistán
Kurumdy 6610 Zaalajský hřbet Západní Pamír Tádžikistán / Kyrgyzstán
Ľavirdyr 6355 Sarykolský hřbet Východní Pamír Čína
Kúh-i-vachán 6330 Vachánský hřbet Vachánský Pamír Afghánistán
Čagsraj Pik Sovětskich Oficerov[1] 6238 Muzkol Východní Pamír Tádžikistán
Pik 5929 5929 Severoaličurský hřbet Východní Pamír Tádžikistán
Kyzyldangi 5706 Jihoaličurský hřbet Východní Pamír Tádžikistán

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Sovětského svazu. Praha : SPN, 1982. 420 s. S. 304 - 321.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]