Tibetská náhorní plošina
Tibetská náhorní plošina | |
---|---|
Tibetská krajina | |
Nejvyšší bod | 6 559 m n. m. (Geladaindong) |
Délka | 2 500 km |
Šířka | 1 000 km |
Rozloha | 2 500 000 km² |
Nadřazená jednotka | Alpsko-himálajský systém |
Sousední jednotky | Kchun-lun, Východotibetská pohoří, Transhimálaj, Karákoram |
Podřazené jednotky | Hoh Xil Shan, Jurhen Ul Shan, Tanggula Shan |
Světadíl | Asie |
Stát | Čína |
Povodí | Indus, Brahmaputra, Salween, Mekong, Čchang-ťiang |
Souřadnice | 33° s. š., 88° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tibetská plošina nebo též Čchingchajsko-tibetská plošina (tibetsky བོད་ས་མཐོ།, čínsky 青藏高原, pinyin Qīng Zàng Gāoyuán, český přepis Čching-cang-kao-jüan) je rozlehlá, vysoce položená rovina ve střední Asii. Zasahuje do Tibetské autonomní oblasti a provincie Čching-chaj. Na severu ji pohoří Kchun-lun odděluje od Tarimské pánve s pouští Taklamakan, na východě přechází ve Východotibetská pohoří. Jižní okraj plošiny tvoří pohoří Gangdisê Shan a Nyainqêntanglha Shan (společně označovaná jako Transhimálaj), která směrem k jihu spadají do kotliny Brahmaputry (zde leží i Lhasa; na protější straně kotliny už se zvedá Himálaj). Na západě pak pohoří Karákoram odděluje Tibetskou plošinu od indického Ladákhu.
Průměrná nadmořská výška Tibetské plošiny činí 4 500 m n. m., na řadě míst však překračuje 6 000 m. V okrajových oblastech pramení několik asijských veletoků, velká část plošiny je ale bez odtoku.
Tibetská náhorní plošina vznikla v důsledku kontinentální srážky dvou litosférických desek v rámci alpinského vrásnění. Srážkou byla Tibetská náhorní plošina povznesena do vysoké nadmořské výšky díky subdukci Indické desky pod Eurasijskou. Desky se neustále sbíhají, proto také i stoupání Tibetské náhorní plošiny stále probíhá.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tibetská náhorní plošina na Wikimedia Commons
- Kdy byla vyzdvižena Tibetská náhorní plošina?