Přeskočit na obsah

Tibetská náhorní plošina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tibetská náhorní plošina
Tibetská krajina
Tibetská krajina

Nejvyšší bod6 559 m n. m. (Geladaindong)
Délka2 500 km
Šířka1 000 km
Rozloha2 500 000 km²

Nadřazená jednotkaAlpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky
Kchun-lun, Východotibetská pohoří, Transhimálaj, Karákoram
Podřazené
jednotky
Hoh Xil Shan, Jurhen Ul Shan, Tanggula Shan

SvětadílAsie
StátČínaČína Čína
Map
PovodíIndus, Brahmaputra, Salween, Mekong, Čchang-ťiang
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Satelitní snímek Tibetské náhorní plošiny

Tibetská plošina nebo též Čchingchajsko-tibetská plošina (tibetsky བོད་ས་མཐོ།, čínsky 青藏高原, pinyin Qīng Zàng Gāoyuán, český přepis Čching-cang-kao-jüan) je rozlehlá, vysoce položená rovina ve střední Asii. Zasahuje do Tibetské autonomní oblasti a provincie Čching-chaj. Na severu ji pohoří Kchun-lun odděluje od Tarimské pánve s pouští Taklamakan, na východě přechází ve Východotibetská pohoří. Jižní okraj plošiny tvoří pohoří Gangdisê Shan a Nyainqêntanglha Shan (společně označovaná jako Transhimálaj), která směrem k jihu spadají do kotliny Brahmaputry (zde leží i Lhasa; na protější straně kotliny už se zvedá Himálaj). Na západě pak pohoří Karákoram odděluje Tibetskou plošinu od indického Ladákhu.

Průměrná nadmořská výška Tibetské plošiny činí 4 500 m n. m., na řadě míst však překračuje 6 000 m. V okrajových oblastech pramení několik asijských veletoků, velká část plošiny je ale bez odtoku.

Tibetská náhorní plošina vznikla v důsledku kontinentální srážky dvou litosférických desek v rámci alpinského vrásnění. Srážkou byla Tibetská náhorní plošina povznesena do vysoké nadmořské výšky díky subdukci Indické desky pod Eurasijskou. Desky se neustále sbíhají, proto také i stoupání Tibetské náhorní plošiny stále probíhá.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]