Hercynské vrásnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lokalita hercynsko-alleghenských horských pásem ve středním karbonu. Dnešní pobřeží jsou vyznačena šedou pro lepší orientaci, červená barva značí sutury.[1]

Hercynské nebo variské, někdy též armorické a v Severní Americe alleghenské vrásnění byl horotvorný proces, ke kterému došlo v prvohorách během devonu (416–359 Ma) a karbonu (359–299 Ma), konkrétně se udává 390–310 Ma. Byl způsoben srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany. Výsledkem byl řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří, který se táhl napříč nově vzniklým superkontinentem Pangeou. Tato pohoří neměla dlouhého trvání. Již během permu (299–251 Ma) byla srovnaná erozí. Mnohá dnešní pohoří, která se nacházejí v hercynském geologickém prostoru, (např. Krkonoše) získala svou výšku mnohem později, když byla během alpinského vrásnění vyzvednuta podél zlomových linií; tvar jejich vrcholových partií však nadále ukazuje zarovnaný prvohorní povrch.

Název[editovat | editovat zdroj]

Hercynské vrásnění je nazváno podle pohoří Harz (čti [harc]), který je součástí Hercynského lesa, čili jedním z hercynských pohoří. Synonymum, variské vrásnění, vzniklo podle kmene Varisků, který obýval území dnešního Vogtlandu na západ od Krušných hor. Vídeňský geolog Eduard Suess zavedl v roce 1880 pojem variský směr, který se používal pro libovolné pohoří táhnoucí se ve směru severozápad–jihovýchod. Protikladem byl hercynský směr jihozápad–severovýchod. Z tohoto pohledu by většina pohoří, kterým dnes říkáme hercynská, byla variská, výjimkou by byly např. Krušné hory. Později se oba termíny přenesly na označení horotvorného procesu.

V širším smyslu se někdy (nepříliš správně) používá pojem hercynský (variský) pro celou epochu, tj. pro všechny horotvorné procesy v mladších prvohorách (devon–perm). Rozumný základ to má u jižní části Apalačských horSeverní Americe, které vznikly při té samé srážce, ale byly později od zbytku hercynských pohoří odtrženy, když vznikl Atlantský oceán; pro ně se obvykle používá pojem alleghenské vrásnění. Pojmenování hercynský už však není na místě třeba u Uralu (vznikl srážkou SibiřePangeou v karbonu a permu, asi 300–250 Ma).

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vytvořeno na základě: Matte (2001) and Ziegler (1990)

Související články[editovat | editovat zdroj]