Arkansas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státu USA. O řece v USA pojednává článek Arkansas (řeka).
State of Arkansas
Vlajka amerického státu Arkansas Pečeť amerického státu Arkansas
Vlajka státu Arkansas Pečeť státu Arkansas
Přezdívka: The Natural State, Land of Opportunity
Arkansas na mapě USA
Úřední jazyky angličtina
Hlavní město Little Rock
Největší město Little Rock
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
29. v USA
137 002 km²
134 139 km²
2 863 km² (2,09 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
32. v USA
2 673 400 (2000)
19,82/km² 34. v USA
Počet okresů 75
Časové pásmo UTC-6/-5 (letní čas)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

33° s.š. až 36° s.š.
89° z.d. až 94° z.d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

840 m
198 m
17 m
Guvernér Mike Beebe (D)
Senátoři John Boozman (R)
Mark Pryor (D)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

AR
Ark.
US-AR
Přistoupení do unie 15. červen 1836 (25.)
Oficiální web www.arkansas.gov

Arkansas (anglická výslovnost zvuk [ˈɑrkənsɔː] IPA) je stát ležící v jižní části USA.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z evropanů se do Arkansasu jako první v roce 1541 dostala expedice, kterou vedl španělský cestovatel Hernando de Soto. Od konce 17. století probíhalo francouzské osidlování a Arkansas patřil Francii jako součást francouzské Louisiany. Spojené státy jej od Francii koupily v roce 1803 za 15 milionů USD.

Arkansas vstoupil do unie v roce 1836 jako 25. stát. Byl to otrokářský stát, jehož ekonomika a bohatství elit se tvořily na úkor černých otroků dovážených z Afriky. Obchod s nimi byl velmi lukrativní a výnosný, stejně jako jejich zneužívání k práci. Náklady na jejich práci byly minimální. Arkansas 6. května 1861 vystoupil z unie, jelikož nesouhlasil s oficiální politikou USA, které šlo o zrušení otroctví. Následovala občanská válka. Po porážce konfederace a rekonstrukci válkou zničené země, byl Arkansas znovu začleněn do unie, již jako stát který oficiálně respektoval práva černého obyvatelstva, i když jen papírově. Projevy rasismu přetrvávají ojediněle dodnes.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Východní hranici Arkansasu tvoří řeka Mississippi a odděluje ho od státu Mississippi. Jižní hranici má s Louisianou, severní s Missouri a Tennessee a západní s Texasem a Oklahomou. Arkansas je krásná země plná hor a údolí, hustých lesů a úrodných plání. Západní Arkansas je hornatý, ve východní části jsou nížiny.Horská pásma Ozark a Ouachita, která se nacházejí v severním a západním Arkansasu, jsou známa také jako Skotská vysočina. Arkansas je jediná země USA, kde se volně nacházejí diamanty.

  • Nejvyšší bod je 1045 m nad mořem
  • Nejnižší bod je 17 metrů na mořem
  • Šířka státu činní 385 km
  • délka státu činní 420 km

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

HDP Arkansasu je 64 miliard dolarů, což ho řadí na 33. místo v unii. HDP na hlavu činí 22 257 USD (to je 1855 dolarů měsíčně, v přepočtu 46 369 Kč), což je přibližně průměr EU. V měřítku USA je na 47. místě, takže spíše horší průměr. V ekonomice Arkansasu je důležité zemědělství.

Nezanedbatelný je i průmysl.

  • Hlavní průmyslová odvětví :zpracování potravin, kovovýroba, výroba strojů a papírů a těžba bromu, vanadia a diamantů.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Arkansas má po sčítání lidu v roce 2000 asi 2 673 400 obyvatel. Hlavní a největší město je Little Rock (183 133 ob.) Další významná města jsou Fort Smith (80 268), Fayetteville (58 047), Jonesboro (55 515).

Etnické skupiny[editovat | editovat zdroj]

Rasové složení:[1]

Obyvatelé hispánského původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,4% populace.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Arkansas, stejně jako ostatní jižní státy nazývané „biblický pás“, je protestantský. Církevní příslušnost obyvatel je následující:

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Mottem státu je „Regnat Populus“, květinou jaloňový květ, stromem borovice, ptákem drozdec a písní Arkansas.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. United States Census Bureau, sčítání z roku 2010
  2. ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.] : Infobase Publishing, 2003. S. 305. (anglicky) 
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu