Douglas MacArthur
| Douglas MacArthur | |
|---|---|
| „Gaijin Shogun“, „Dugout Doug“, „Big Chief“ | |
 | |
| Narození | 26. ledna 1880 Little Rock,  Spojené státy americké |
| Úmrtí | 5. dubna 1964 (ve věku 84 let) Norfolk, Spojené státy americké |
| Manžel(ka) | Jean MacArthur Louise Cromwell Brooks |
| Děti | Arthur McArthur IV |
| Rodiče | Arthur MacArthur Jr. a Mary Pinckney Hardy |
| Příbuzní | Arthur MacArthur III. (sourozenec) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | armádní generál |
| Doba služby | 1903-1951 |
| Sloužil | .svg){kind=small} Spojené státy americké |
| Složka |  Armáda Spojených států amerických |
| Války | Mexická revoluce, První světová válka, Druhá světová válka, Korejská válka |
| Bitvy | Boj o Filipíny (1941-1942), Bitva o Novou Guineu, Operace Cartwheel, Boj o Filipíny (1944-1945) |
| Vyznamenání | Medaile cti |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
Douglas MacArthur (26. ledna 1880 Little Rock, Arkansas – 5. dubna 1964 Washington, D.C.) byl pětihvězdičkový generál armády Spojených států amerických. Za druhé světové války byl velitelem spojeneckých vojsk bojujících v Pacifiku. Byl také polním maršálem filipínské armády.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Little Rocku v rodině amerického důstojníka Arthura MacArthura, který bojoval v Americké občanské válce a byl nositelem nejvyššího vyznamenání, Kongresové medaile. Douglas MacArthur v roce 1898 nastoupil na United States Military Academy ve West Pointu. Byl vynikajícím studentem a v roce 1903 mu byla přidělena hodnost podporučíka ženijního vojska.
Od roku 1904 sloužil u ženijního vojska na Filipínách, v Panamě a USA; v průběhu prvních let své vojenské kariéry byl také pozorovatelem rusko-japonské války v Tichomoří. Krátkou dobu byl také vojenským pobočníkem prezidenta Theodora Roosevelta. V průběhu první světové války sloužil u amerického vojska ve Francii, v roce 1916 se stal náčelníkem štábu 42. divize, od roku 1918 byl jejím velitelem.
V letech 1919–1922 zastával funkci ředitele vojenské akademie ve West Pointu. Poté sloužil až do roku 1930 na Filipínách, po návratu byl jmenován náčelníkem štábu americké armády. V roce 1935 byl převelen zpět na Filipíny a poté se v roce 1937 rozhodl odejít do výslužby.
Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]
V době hrozby války v Tichomoří byl v roce 1941 povolán zpět do služby, na Filipínách měl za úkol připravit obranu proti japonskému útoku. V prosinci roku 1941 se ovšem kvůli špatně vycvičenému vojsku musel stáhnout na poloostrov Bataan, kde zůstával až do března 1942. Posléze ovšem na rozkaz prezidenta odjel z poloostrova; spojenecké síly tam kapitulovaly v květnu roku 1942.
Spolu s admirálem Nimitzem se výraznou měrou podílel na osvobozování Tichomoří. Používal taktiku tzv. žabích skoků, kdy obcházel místa s vysokou koncentrací japonských sil a ničil zásobovací centra v týlu nepřítele. V prosinci 1944 byl jmenován 5 hvězdičkovým generálem.
V roce 1944 se vrátil na Filipíny jako vítěz, vylodil se na ostrově Leyte, odkud musel tři roky předtím odplout. V Tokijském zálivu 2. září 1945 převzal na vlajkové lodi USS Missouri (BB-63) s admirálem Nimitzem japonskou kapitulaci. Po válce se stal generálem okupační armády USA a generálem OSN na korejském poloostrově. Neúspěšně se pokoušel vstoupit do politiky, zemřel v roce 1964.
Odraz v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]
V roce 1977 byl natočen americký životopisný film Generál MacArthur, titulní roli ztvárnil Gregory Peck, snímek režíroval Joseph Sargent.
Postava Douglase MacArthura se objeví i prvním díle 3. řady seriálu M*A*S*H nazvaným Generál za úsvitu.
Citát[editovat | editovat zdroj]
| „ | Válku nevyhraješ tím, že zemřeš za svou vlast, válku vyhraješ tím, že přinutíš tvého hloupého nepřítele zemřít za svoji vlast. | “ |
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SKŘIVAN, Aleš, Jr. Japan on the Way to Democracy: Occupation Power Measures, Reforms and the Adoption of the New Constitution after the Second World War. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 353–367. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Douglas MacArthur na Wikimedia Commons 
Osoba Douglas MacArthur ve Wikicitátech
Životopis D. MacArthura na valka.cz
- Američtí generálové
- Američtí velitelé druhé světové války
- Američtí antikomunisté
- Nositelé Řádu znovuzrozeného Polska
- Členové Republikánské strany (USA)
- Narození 1880
- Narození 26. ledna
- Narození v Little Rocku
- Úmrtí 1964
- Úmrtí 5. dubna
- Úmrtí ve Washingtonu, D.C.
- Osobnosti na amerických poštovních známkách
- Nositelé Řádu Bílého lva za vítězství
- Držitelé Československé medaile Vítězství
- Absolventi Vojenské akademie USA