Douglas MacArthur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Douglas MacArthur
„Gaijin Shogun“, „Dugout Doug“, „Big Chief“
Douglas MacArthur 58-61.jpg

Narození: 26. ledna 1880
Little Rock, Spojené státy americké
Úmrtí: 5. dubna 1964
Norfolk, Spojené státy americké
Vojenská kariéra
Hodnost: armádní generál
Doba služby: 1903-1951
Sloužil: Vlajka USA se 48 hvězdami Spojené státy americké
Složka: Znak armády Armáda Spojených států amerických
Války: Mexická revoluce,
První světová válka,
Druhá světová válka,
Korejská válka
Bitvy: Boj o Filipíny (1941-1942),
Bitva o Novou Guineu,
Operace Cartwheel,
Boj o Filipíny (1944-1945)
Vyznamenání: Medaile cti

Douglas MacArthur (26. ledna 1880 Little Rock, Arkansas5. dubna 1964 Washington, D.C.) byl pětihvězdičkový generál armády Spojených států amerických. Za druhé světové války byl velitelem spojeneckých vojsk bojujících v Pacifiku. Byl také polním maršálem filipínské armády.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Little Rocku v rodině amerického důstojníka Arthura MacArthura, který bojoval v Americké občanské válce a byl nositelem nejvyššího vyznamenání, Kongresové medaile. Douglas MacArthur v roce 1898 nastoupil na United States Military Academy ve West Pointu. Byl vynikajícím studentem a v roce 1903 mu byla přidělena hodnost podporučíka ženijního vojska.

Od roku 1904 sloužil u ženijního vojska na Filipínách, v Panamě a USA; v průběhu prvních let své vojenské kariéry byl také pozorovatelem rusko-japonské války v Tichomoří. Krátkou dobu byl také vojenským pobočníkem prezidenta Theodora Roosevelta. V průběhu první světové války sloužil u amerického vojska ve Francii, v roce 1916 se stal náčelníkem štábu 42. divize, od roku 1918 byl jejím velitelem.

V letech 1919–1922 zastával funkci ředitele vojenské akademie ve West Pointu. Poté sloužil až do roku 1930 na Filipínách, po návratu byl jmenován náčelníkem štábu americké armády. V roce 1935 byl převelen zpět na Filipíny a poté se v roce 1937 rozhodl odejít do výslužby.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

V době hrozby války v Tichomoří byl v roce 1941 povolán zpět do služby, na Filipínách měl za úkol připravit obranu proti japonskému útoku. V prosinci roku 1941 se ovšem kvůli špatně vycvičenému vojsku musel stáhnout na poloostrov Bataan, kde zůstával až do března 1942. Posléze ovšem na rozkaz prezidenta odjel z poloostrova; spojenecké síly tam kapitulovaly v květnu roku 1942.

Spolu s admirálem Nimitzem se výraznou měrou podílel na osvobozování Tichomoří. Používal taktiku tzv. žabích skoků, kdy obcházel místa s vysokou koncentrací japonských sil a ničil zásobovací centra v týle nepřítele. V prosinci 1944 byl jmenován 5 hvězdičkovým generálem.

V roce 1944 se vrátil na Filipíny jako vítěz, vylodil se na ostrově Leyte, odkud musel tři roky předtím odplout. V Tokijském zálivu 2. září 1945 převzal na vlajkové lodi USS Missouri (BB-63) s admirálem Nimitzem japonskou kapitulaci. Po válce se stal generálem okupační armády USA a generálem OSN na korejském poloostrově. Neúspěšně se pokoušel vstoupit do politiky, zemřel v roce 1964.

Odraz v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

V roce 1977 byl natočen americký životopisný film Generál MacArthur, hlavní úloha zde hrál Gregory Peck, režii tohoto snímku provedl Joseph Sargent.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SKŘIVAN, Aleš, Jr. Japan on the Way to Democracy: Occupation Power Measures, Reforms and the Adoption of the New Constitution after the Second World War. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 353-367. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Životopis D. MacArthura na valka.cz

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu