Minnesota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Minnesota
State of Minnesota
Vlajka amerického státu Minnesota Pečeť amerického státu Minnesota
Vlajka Pečeť
Přezdívka: North Star State
Minnesota na mapě USA
Úřední jazyky žádný
Hlavní město Saint Paul
Největší město Minneapolis
Rozloha
 • Celkem
 • z toho souš
 • z toho vodstvo
12. v USA
225 181 km²
206 266 km²
18 915 km² (8,4 %)
Obyvatelstvo
 • Počet obyvatel
 • Hustota zalidnění
21. v USA
5 489 594 (odhad 2015[1])
26 obyv./km² (31. v USA)
Počet okresů 87
Časové pásmo UTC−6/−5 (letní čas)
Poloha 46°53′ s. š., 94°24′ z. d.
Nadmořská výška
 • Nejvyšší bod
 • Průměrná výška
 • Nejnižší bod

701 m n. m.
370 m n. m.
183 m n. m.
Guvernér Mark Dayton (D)
Senátoři Amy Klobuchar (D)
Al Franken (D)
Oficiální zkratky
 • Poštovní zkratka
 • Tradiční zkratka
 • ISO 3166-2

MN
Minn.
US-MN
Přistoupení do unie 11. května 1858 (32. stát)
Oficiální web mn.gov

Minnesota (anglická výslovnost výslovnost [ˌmɪnᵻˈsoʊtə] IPA, oficiálně State of Minnesota) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti západních severních států ve středozápadním regionu USA. Minnesota, nejsevernější stát kontinentálních USA, hraničí na východě s Wisconsinem, na jihu s Iowou, na západě s Jižní Dakotou a Severní Dakotou a na severu s kanadskými provinciemi Manitoba a Ontario. Severovýchodní ohraničení tvoří Hořejší jezero.

Se svou rozlohou 225 181 km² je Minnesota dvanáctým největším státem USA, v počtu obyvatel (5,5 milionů) je 21. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 26 obyvatel na km² je na 31. místě. Hlavním městem je Saint Paul s 300 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Minneapolis s 410 tisíci obyvatel, dále Rochester (110 tisíc obyv.), Bloomington (90 tisíc obyv.), Duluth (90 tisíc obyv.), Brooklyn Park (80 tisíc obyv.) a Plymouth (80 tisíc obyv.). Minnesotě patří 304 km pobřeží Hořejšího jezera.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Eagle Mountain s nadmořskou výškou 701 m na severovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky Mississippi, která tvoří část hranice s Wisconsinem, Red, vytvářející hranici se Severní Dakotou, a Minnesota.

Do oblasti dnešní Minnesoty se první evropští průzkumníci dostali v 60. a 70. letech 17. století, avšak celé území bylo prozkoumáváno ještě několik dalších desetiletí. Oblast získala své jméno z dakotského názvu pro řeku Mississippi, které bylo buď „Mnisota“ (tj. čistá modrá voda) nebo „Mnißota“ (tj. „zakalená voda“). Region se nicméně stal součástí Louisiany v rámci Nové Francie a roku 1763 ho na základě výsledku sedmileté války získali Španělé, kteří jej začlenili do místokrálovství Nové Španělsko. Do francouzského držení se vrátil roku 1800. Území dnešní Minnesoty východně od Mississippi bylo od roku 1787 součástí Severozápadního teritoria v rámci nově vzniklých Spojených států. Od roku 1800 bylo součástí indianského teritoria, od roku 1809 illinoiského teritoria a od roku 1818 michiganského teritoria. Spojené státy také v roce 1803 odkoupily Louisianu a oblast Minnesoty západně od Mississippi byla od roku 1805 součástí louisianského teritoria a v letech 1812–1821 missourského teritoria. K michiganskému teritoriu byla přičleněna roku 1834. Od roku 1836 byla na dva roky celá Minnesota částí wisconsinského teritoria, jehož západní část byla roku 1838 jako iowské teritorium. Obě části Minnesoty byly spojeny roku 1849 vznikem vlastního minnesotského teritoria, jehož východní část se v roce 1858 stala státem USA. Minnesota jako 32. stát v pořadí ratifikovala Ústavu Spojených států amerických, k čemuž došlo 11. května 1858.

Minnesota je známa jako země tisíce jezer, která spolu s mnohými parky a lesy nabízejí obyvatelům a turistům prostor k rekreaci. Skoro 60 % obyvatel žije v oblasti aglomerace Minneapolis-Saint Paul. Tato dvě města jsou centrem obchodu, dopravy i průmyslu ve státě. Na západě státu je mnoho prérií, které jsou nyní intenzivně využívány k zemědělství, na východě jsou listnaté lesy a na severu méně obydlené oblasti tajg.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Minnesota je nejsevernějším státem USA, pokud nepočítáme Aljašku. Severovýchodní hranice státu s Michiganem a Wisconsinem prochází Hořejším jezerem, zbytek východních hranic je s Wisconsinem. Dále hraničí s Iowou na jihu, Severní a Jižní Dakotou na západě a na severu s kanadskými provinciemi Ontario a Manitoba.

Rozloha státu je asi 225 tisíc čtverečních kilometrů, takže zabírá 2,25 % rozlohy Spojených států, což staví Minnesotu na dvanácté místo v tabulce největších států USA.

Nejvyšším místem státu je Eagle Mountain vysoká 701 m a nejnižší je pobřeží Hořejšího jezera v nadmořské výšce 183 m.

Přezdívka státu „země tisíce jezer“ není nijak nadsazená. V Minnesotě je skutečně 11 842 jezer s rozlohou alespoň 0,04 km². Minnesotská část Hořejšího jezera má rozlohu téměř 3896 km².

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Podzim v Minnesotě

V severní části státu jsou především divoce rostoucí borovice a jedle smíchané s vysazenými břízami a topoly. Velká část lesů byla již vykácena, ale stále se zde nachází kolem 1600 km² zalesněné půdy. Ačkoli těžba dřeva pokračuje stále, je zachovávána třetinová zalesněnost státu.

Mnoho dříve volně žijících zvířat ztratilo své přirozené prostředí, například kuna, los, jelen a rys červený. Stát má nejvíce volně žijících vlků kromě Aljašky a podílí se na ochraně medvěda baribala a losa amerického. V Minnesotě žije také mnoho dravců a vodních ptáků, kterým poskytují útočiště mnohá jezera. V čistých vodních tocích se líbí mnohým sportovním rybám jako je candát, okoun, štika nebo pstruh.

Klima[editovat | editovat zdroj]

V Minnesotě jsou běžné velké teplotní rozdíly charakteristické pro kontinentální klima, s chladnými zimami a horkými léty mohou rozdíly teplot činit v jednom roce až 96 °C. V Minnesotě nejsou neobvyklé silné srážky, vánice, tornáda, bouře a vichřice, které způsobují lesní polomy.

Města[editovat | editovat zdroj]

Saint Paul se nachází na břehu řeky Mississippi a je hlavním městem státu od roku 1849. Sousedí s minnesotským nejlidnatějším městem Minneapolis. Tato dvě města spolu tvoří 16. největší aglomeraci na území Spojených států, ve které žije 60 % obyvatel státu.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 5 303 925 obyvatel.[3]

Rasové složení[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 4,7 % populace.[3]

Tři čtvrtiny obyvatel Minnesoty jsou západoevropského a skandinávského původu. Většina (37,9 %) německého, 32,1 % skandinávského (16,8 % Norové, 9,5 % Švédové, Finové, Dánové, Faeřané, Karelové a Islanďané), 11,7 % irského, 6,3 % anglické, 5,1 % polské, 4,2 % francouzské a 3,7 % české.

Podíl nebílého obyvatelstva rychle roste, a to hlavně v oblasti Twin Cities (Minneapolis–Saint Paul). Zčásti je důvodem to, že vláda USA se sem rozhodla umístit žadatele o azyl, např. Somálce, protože se domnívala, že místní bílá liberální populace je bude schopna snadněji absorbovat. Důsledkem ale byl pouze vznik somálských gangů a zvýšená míra kriminality.[4]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Průzkum v roce 2001 prokázal, že 25 % obyvatel jsou katolíci, 24 % luteráni a 5 % baptisté. 14 % obyvatel je bez vyznání a „nekřesťanská“ náboženství jako je judaismus, islám, buddhismus, hinduismus a sikhismus vyznávají 3 % obyvatel.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Walter Mondale, viceprezident Carterovy administrativy a v letech 1964-1976 senátor

Obyvatelstvo Minnesoty je vzhledem k vysokému podílu obyvatel skandinávského původu velmi liberální a volí výlučně Demokratickou stranu. Dokladem toho je mimo jiné fakt, že Minnesota byla spolu s Washingtonem, D.C. jediným americkým státem, kde při prezidentských volbách v roce 1984 tehdy úřadující prezident Ronald Reagan nezvítězil (jeho demokratickým protivníkem byl tehdejší senátor za Minnesotu Walter Mondale).[5] Jednalo se o nejdrtivější prezidentské vítězství v historii USA.

Od roku 1999 do roku 2003 byl guvernérem herec a bývalý voják jednotek SEAL Jesse Ventura.

Současný demokratický guvernér Mark Dayton se nedokázal dohodnout s republikánským zastoupením na rozpočtu, a tak tento stát od 1. července 2011 vyhlásil státní bankrot.[6][7]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zpěvák Bob Dylan, rodák z Minnesoty

Minnesota je rodištěm mnoha významných osobností. Ve městě Sauk Centre se roku 1885 narodil spisovatel Sinclair Lewis, autor románů jako jsou kupř. Hlavní třída či Arrowsmith. Ze St. Paulu pochází i spisovatel Francis Scott Fitzgerald, jenž je považován za jednoho z největších spisovatelů 20. století. Řadí se k hlavním představitelům tzv. ztracené generace. Mezi jeho nejvýznamnější tituly patří romány Velký Gatsby, Něžná je noc či Na prahu ráje.

V oblasti hudební se v Minnesotě narodil zpěvák Bob Dylan, který už více jak padesát let ovlivňuje nejen světovou hudební scénu, ale jeho texty měly a mají velký význam i ve sféře politické či sociokulturní. Dalšími známými hudebníky jsou např. Prince, rodák z Minneapolisu, či průkopník rock and rollu Eddie Cochran.

Minnesota dala světu i mnoho významných hereček a herců. Jsou jimi kupř. herečka a jazzová zpěvačka Judy Garlandová, Winona Ryder, člen komediální skupiny Monty Python Terry Gilliam, režisérské duo bratři Coenové, herci Kevin Sorbo, Vince Vaughn, Josh Hartnett či držitelka Oscara za nejlepší ženský výkon ve filmu Operace Blue Sky Jessica Lange.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Státní symboly[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 2015 Population Estimates: "Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2015 (NST-EST2015-01)" [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2015-12-30, [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov, [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online.  
  4. Bill Clinton's legacy: Somali crime wave here at home
  5. 1984 Presidential Election Results. David Leip.
  6. Minnesota bankrupt: U.S. government officials sent home
  7. Minnesota blame game ramps up

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]