Judy Garlandová

Judy Garlandová
Judy Garlandová
Rodné jméno	Frances Ethel Gumm
Narození	10. června 1922; Grand Rapids
Úmrtí	22. června 1969 (ve věku 47 let); Chelsea
Příčina úmrtí	předávkování barbituráty
Místo pohřbení	Hollywood Forever Cemetery (od 2017)
Bydliště	Chelsea; Grand Rapids; Lancaster
Alma mater	Hollywood High School; Hollywood Professional School; Harvardova univerzita; Antelope Valley High School
Povolání	televizní herečka, filmová herečka, zpěvačka, herečka, hlasová herečka, rozhlasová moderátorka, hudebnice a divadelní herečka
Ocenění	Oscar pro dětské herce (1940); Special Tony Award (1952); Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon (1954); Cena Cecila B. DeMilla (1961); Cena Grammy za album roku (1961); … více na Wikidatech
Politická strana	Demokratická strana
Nábož. vyznání	Episkopální církev Spojených států amerických; anglikánství
Choť	David Rose (1941–1944); Vincente Minnelli (1945–1951); Sidney Luft (1952–1965); Mark Herron (1965–1967); Mickey Deans (1969)
Děti	Liza Minnelliová; Lorna Luft; Joey Luft
Rodiče	Francis Avent Gumm a Ethel Marion Milne
Příbuzní	Mary Jane Suzzane Gumm (sestra); Dorothy Virginia Gumm (sestra)
Podpis
Web	judygarland.com
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frances Ethel Gummová (10. června 1922, Grand Rapids, Minnesota, USA – 22. června 1969, Londýn, Spojené království) byla americká herečka a jazzová zpěvačka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 10. června 1922 v Grand Rapids jako nejmladší ze tří dcer Ethel Marionové (rozená Milneová) a Francise Aventa Gumma. Oba její rodiče byli vaudevillanti a v Grand Rapids provozovali divadlo. Již ve dvou letech zde vystupovala spolu se svými sestrami Mary Jane „Suzy“ Suzanne Gummovou a Dorothy „Jimmie“ Virginiou Gummovou. „Gumm Sisters“ zde vystupovaly až do roku 1926, kdy se rodina přestěhovala do Lancasteru v Kalifornii. I zde její otec koupil a začal provozovat divadlo, její matka se však snažila dostat své dcery spíše do filmu než do divadla.

V roce 1928 se sestry zapsaly do taneční školy a v roce 1929 si zahrály i v prvním filmu (The Big Revue). Koncem roku 1934 si sesterské trio změnilo název na „Garland Sisters“ a Frances Ethel si při té příležitosti změnila i rodné jméno (na „Judy“). Skupina „Garland Sisters“ se rozpadla v roce 1935, kdy Jane Mary Suzanne odletěla do Rena v Nevadě, kde se provdala za hudebníka Leea Kahna.

Začátek kariéry[editovat | editovat zdroj]

V roce 1934 na Judy při výstupu v divadle narazil hledač talentů Roger Edens a pozval ji na zkoušky do studia Metro-Goldwin-Mayer (MGM).^[2] Za dva týdny s ní studio podepsalo smlouvu, ale Judy musela výrazně změnit svůj vzhled a zhubnout. Studio však nevědělo, co s ní. Bylo jí pouhých 13 let a na dospělé role se nehodila. Navíc byla poměrně malá a měla stále dívčí vzhled. Do prvního filmu byla obsazena až v roce 1936, kdy si po boku Deanny Durbin zahrála ve filmu Every Sunday (1936). Ve filmu ukázala, že umí dobře zpívat, a MGM ji proto spojilo s Mickey Rooneym, se kterým se poté objevila v několika muzikálech (Love Finds Andy Hardy (1938), Babes in Arms (1939) a dalších 5).

Z důvodu neustálých natáčení jí předepisovaly amfetamin (na výdrž) a zároveň i barbituráty (na spaní), díky čemuž si na nich vytvořila závislost a bojovala s ní až do konce života. Stále byla nucena držet diety a to vše dohromady jí ovlivňovalo i psychické zdraví.

V roce 1938 byla obsazena do filmu Čaroděj ze země Oz, který byl velmi úspěšný i u kritiků a v roce 1939 Judy vynesl i Oscara pro dětské herce.

Dne 27. července 1941 se provdala za Davida Rose, který se kvůli ní dokonce rozvedl s herečkou Marthou Raye. Téhož roku byla Judy donucena potratit, protože studio těhotenství neschválilo a i její matka si to přála. V roce 1943 musela potratit znovu, když otěhotněla po románku s Tyronem Powerem.^[3]

V roce 1948 při natáčení dobrodružné komedie Pirát, utrpěla nervové zhroucení a musela být umístěna do sanatoria. Film se jí však podařilo dokončit, ale hned poté se pokusila o sebevraždu (pořezáním zápěstí). Další dva týdny strávila v psychiatrické léčebně Austen Riggs Center ve Stockbridge. Téhož roku si ještě zahrála v muzikálu Velikonoční přehlídka (1948), což byl její nejvýdělečnější film v MGM. Během 40. let natočila pro studio MGM celkem devatenáct filmů, ale poté, co v roce 1950 opět otěhotněla, studio s ní přerušilo smlouvu a po jejím dalším pokusu o sebevraždu od studia odešla.

Pozdější kariéra a smrt[editovat | editovat zdroj]

V roce 1951 se vrátila na jeviště a odjela na čtyřměsíční turné po Velké Británii. Sklidila obrovský úspěch a to samé se opakovalo i v Palace Theatre na Manhattanu.

V roce 1954 se vrátila opět k filmu, získala Zlatý glóbus za film Zrodila se hvězda (1954) a několikrát byla nominována na oscara. V listopadu 1959 však musela být hospitalizována kvůli hepatitidě. Po několika týdnech v nemocni jí bylo řečeno, že jí zbýva zhruba pět let života, a že už nebude nikdy zpívat. V lednu 1960 byla z nemocnice propuštěna a hned poté, co se zotavila, se v srpnu téhož roku vrátila do divadla.

V roce 1964 odjela na turné až do Austrálie, které však nedopadlo moc dobře. Navíc se utápěla v dluzích a se svým čtvrtým manželem Markem Herronem se stejně rychle rozvedla jako vzala.

Odstěhovala se do Londýna, kde vystupovala v nočním klubu a provdala se za jeho manažera Mickeyho Deanse. Její poslední výstup se uskutečnil v březnu 1969 v Kodani.

Dne 22. června 1969 byla Judy nalezena mrtvá v pronajatém domě v Londýně, předávkovaná barbituráty.^[4] Podle koronera Gavina Thurstona se však nejednalo o sebevraždu, nýbrž o pouhou neopatrnost v podávání prášků. Její smrti zřejmě přispěl i fakt, že trpěla mentální bulimií i alkoholismem, z čehož byla značně oslabená.

Filmografie (výběrová)[editovat | editovat zdroj]

1937 Vítězný běh (režie Alfred E. Green)
1938 Love Finds Andy Hardy (režie George B. Seitz)
1938 Listen, Darling (režie Edwin L. Marin)
1939 Čaroděj ze země Oz (režie Victor Fleming, George Cukor, Mervyn LeRoy, Norman Taurog a King Vidor)
1939 Babes in Arms (režie Busby Berkeley)
1940 Strike Up the Band (režie Busby Berkeley)
1940 Little Nellie Kelly (režie Norman Taurog)
1941 Ziegfeld Girl (režie Robert Z. Leonard, Busby Berkeley)
1941 Babes on Broadway (režie Busby Berkeley)
1942 For Me and My Gal (režie Busby Berkeley)
1943 Presenting Lily Mars (režie Norman Taurog)
1943 Girl Crazy (režie Norman Taurog, Busby Berkeley)
1944 Setkáme se v St. Louis (režie Vincente Minnelli)
1945 Hodiny (režie Vincente Minnelli, Fred Zinnemann)
1946 The Harvey Girls (režie George Sidney)
1948 Velikonoční přehlídka (režie Charles Walters)
1948 Pirát (režie Vincente Minnelli)
1949 In the Good Old Summertime (režie Robert Z. Leonard, Buster Keaton)
1950 Summer Stock (režie Charles Walters)
1954 Zrodila se hvězda (režie George Cukor)
1961 Norimberský proces (režie Stanley Kramer)
1963 Mohla bych zpívat (režie Ronald Neame)
1963 A Child Is Waiting (režie John Cassavetes)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Judy Garland na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
↑ S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Judy Garland. FDb.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
↑ NAST, Condé. Classic Hollywood’s Secret: Studios Wanted Their Stars to Have Abortions. Vanity Fair [online]. 2016-07-15 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Judy Garland - The Live Performances!: The End of the Rainbow. web.archive.org [online]. 2008-01-26 [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-26.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Judy Garlandová na Wikimedia Commons
Judy Garlandová v Česko-Slovenské filmové databázi
Anne Hathawayová bude hrát v životopisném snímku Judy Garlandovou
The Judy Garland Page (anglicky)
The Judy Garland Online Discography (anglicky)

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-1] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[2] S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. Judy Garland. FDb.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.

[3] NAST, Condé. Classic Hollywood’s Secret: Studios Wanted Their Stars to Have Abortions. Vanity Fair [online]. 2016-07-15 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. (anglicky)

[4] Judy Garland - The Live Performances!: The End of the Rainbow. web.archive.org [online]. 2008-01-26 [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-26.

[1]

[2]

[3]

[4]