Topol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxTopol
alternativní popis obrázku chybí
Topol bílý
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď vrbovité (Salicaceae)
Rod topol (Populus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o rodu stromů. Další významy jsou uvedeny na stránce Topol (rozcestník).

Topol (Populus L.) je rod dřevin z čeledi vrbovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dozrávající jehnědy topolu kanadského

Topoly jsou dvoudomé opadavé stromy. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté. Květy jsou v květenstvích, jehnědách. Květy jsou jednopohlavné, v paždí listenů. Samčí květy mají 8 (vzácněji až 30) tyčinek. Samičí květy mají gyneceum srostlé ze 2 (vzácně až 4) plodolistů. Plodem je tobolka, která se otvírá chlopněmi. Opylování se děje větrem, stejně jako šíření semen, která se tak šíří s pomocí bohatého chmýří. Klíčivost semen není dlouhá a zpravidla potřebují k vyklíčení vlhký holý substrát, např. bahnitý náplav řeky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Topoly jsou rozšířeny po celém subtropickém, mírném a boreálním pásu severní polokoule. V České republice jsou domácí jen 3 druhy a jeden kříženec. Po celé České republice (kromě vyšších hor) je rozšířen topol osika (Populus tremula). Topol černý (Populus nigra) roste především v nivách nížinných řek. V posledních desetiletích je však silně na ústupu. Byl vytlačen člověkem a to hlavně vysazováním hybridních topolů, nejčastěji topolu kanadského (Populus x canadensis), které mají lepší vlastnosti co se týče dřeva. V úvalech Moravy je rozšířen topol bílý (Populus alba). Kříženec topolu bílého a topolu osiky se jmenuje topol šedý (Populus × canescens). Vznikl spontánně i vlivem člověka a můžeme ho vidět běžně i ve volné přírodě. V Čechách je topol bílý a šedý asi nepůvodní, ale v současnosti ho můžeme vidět i tam. V sadovnictví a lesnictví je pěstována řada kultivarů topolů, které jsou většinou hybridního původu.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Známý sloupovitý kultivar topolu černého Italica

Rod topol (Populus) patří do čeledi vrbovitých, v níž tvoří monofyletickou skupinu, která je sesterská k rodu Salix (vrba). Vzhledem k časté hybridizaci uznávaný počet druhů variuje mezi 22 a 89. Dělí se obvykle do šesti, v novějších pojetích do pěti sekcí.[1][2] Lektotypem rodu je topol bílý (Populus alba).[3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Topoly jsou velmi rychle rostoucí dřeviny s měkkým dřevem; patří k nejrychleji rostoucím dřevinám v České republice a v krátké době dosahují značných výškových i objemových přírůstků. Jsou proto cíleně pěstovány pro produkci biomasy, především jejich různé šlechtěné hybridy. Patří mezi ně např. takzvaný japonský topol, rychle rostoucí kříženec topolu černého (Populus nigra) a topolu Maximowiczova (Populus maximowiczii), topol kanadský a řada dalších kříženců ze sekce černých topolů a osik.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. James E. Eckenwalder: Systematics and evolution of Populus. In: R.F. Stettler et al.: Biology of Populus and its implications for management and conservation. 1996, S. 7–32.
  2. Ivan Musil, Jana Möllerováː Listnaté dřeviny 1. Prahaː ČZU 2005, s. 62-68
  3. Tropicos | Name - Populus L.. www.tropicos.org [online]. [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky, díl 2 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1990. - S. 485-495.
  • Klíč ke květeně České republiky / K. Kubát et al. (Eds.). - Praha : Academia, 2002. - 229-231.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]