Přeskočit na obsah

Habr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Habr (rozcestník).
Jak číst taxoboxHabr
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbukotvaré (Fagales)
Čeleďbřízovité (Betulaceae)
Rodhabr (Carpinus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habr (Carpinus) je rod stromů, vzácně keřů. Květy jsou jednopohlavné, v oddělených květenstvích. V samčích jehnědách jsou jednotlivé květy umístěny jednotlivě v úžlabí listenů, okvětílisténce u nich chybí, tyčinek obsahují 4-12. Samičí květy jsou uspořádány také v jehnědách a mají šupinkovité okvětí a 2 nitkovité blizny. Plod je oříšek s křídlem, které vzniklo srůstem 3 listénců. Opylování i rozšiřování plodů se děje pomocí větru.

Původně byl rod habr zařazen do čeledě habrovitých v řadu břízotvarých. S nástupem taxonomického systému APG III byly čeleď habrovitých i řád břízotvarých zrušeny a rod habr byl přeřazen do čeledě břízovitých, umístěné do řádu bukotvarých.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Kolem 35 druhů je rozšířeno po celém mírném pásu severní polokoule, nejvíce ve východní Asii. V České republice je původní jen jeden druh: habr obecný (Carpinus betulus). Jiné druhy můžeme vidět jen velmi vzácně v arboretech, např. habr východní (Carpinus orientalis), původem z JV Evropy, dále habr japonský (Carpinus japonica) a habr srdčitý (Carpinus cordata), oba původem z v. Asie.

Nejčastěji se habr obecný vyskytuje v hojně vlhkých půdách, nivních či záplavových oblastech. Je možno jej spatřit i jako součást živého plotu v zahradách (např. v Květné zahradě v Kroměříži)[1] nebo na veřejném prostranství. Nevšedním využitím je habr obecný jako materiál pro vybudování stěn přírodního bludiště.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Květena České republiky, díl 2. Eds. S. Hejný, B. Slavík. - Praha: Academia, 1990. - S. 52-53.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]