Habry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Habry
Radnice na náměstí v Habrech

Radnice na náměstí v Habrech

znak obce Habryvlajka obce Habryznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0631 568651
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (LAU 1): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Havlíčkův Brod
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 27,42 km²
počet obyvatel: 1312 (1. 7. 2014)
nadmořská výška: 468 m n. m.
PSČ: 582 81 až 582 91
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Žižkovo nám. 66
582 81 Habry
starosta / starostka: Luděk Kovařík
Oficiální web: www.habry.cz
E-mail: habry@iol.cz

Habry
Red pog.svg
Habry
Zdroje k infoboxu a částem obce

Habry (německy Habern) jsou město v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina. Leží na silnici I/38 z Čáslavi do Havlíčkova Brodu v mělkém údolí říčky Sázavky. Dominantou města je rozlehlý Haberský rybník.

Ke dni 1 7. 2014 žilo v Habrech 1312 obyvatel.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o statut města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR statut města navrácen a později i matrika a stavební úřad.[2]

Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 pod Habry patřil jako místní část Bačkov.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Habrů[1][4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 2859 2862 2555 2522 2432 2238 2040 1642 1793 1551 1341 1317 1298 1307[1] 1321[1] 1323[1] 1336[1] 1329[1] 1312[1] 1303[1] 1310[1] 1321[1] 1310[1] 1312[1]

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a Mateřská škola Habry

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Habrech.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Známí rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • František Ladislav Chleborád – český národohospodář a průkopník družstevnictví (24. listopad 1839, Habry – 11. srpen 1911, Petrohrad)
  • Ing. Josef Reiter – podle jeho projektu společně s Bedřichem Münzbergerem byl vystavěn Palackého most v Praze (22. říjen 1840, Habry – 12.prosinec 1903, Praha)
  • Engelbert-Engelbert – kapelník, studoval hru na housle na pražské konzervatoři (1845 – 1903, Habry)
  • Generálmajor Otakar Machalický – velitel 24. brigády v Krakově, vyznamenán rytířským křížem třetího řádu železné koruny (1854 – 17. září 1904, Vídeň)
  • Adolf Stránský – český novinář, politik a zakladatel Lidových novin, zasloužil se o povýšení Habrů na město v roce 1909 (8. duben 1855, Habry – 18. prosinec 1931, Brno)

Starostové a další představitelé města[editovat | editovat zdroj]

1856 – Jan Jeli Engelberth, 1864 – Jan Jelínek, 1866 – Václav Reiter, 1886 – Vincenc Šturma, 1894 – František Pokorný ml., 1904 – Antonín Kreuzmann, 1911 – PhMr. Gustav Bretter, 1918 – MUDr. Alois Lochner, 1919 – PhMr. Gustav Bretter, 1923 – Karel Malina, 1927 – Josef Geier, 1931 – Josef Němec, 1938 – Karel Malina, 1940 – P. Julius Mládek, 1942 – JUDr. Jaroslav Adámek, 1945 – Jiří Komárek, 1945 – JUDr. Cyril Juda, 1945 – Miroslav Marek, 1947 – Miloslav Konvalina, 1948 – Jan Friml, 1953 – František Frýdl, 1955 – Jaroslav Holík, 1958 – František Rynda, 1961 – Jan Friml, 1966 – František Víšek, 1981 – Karel Holý, 1990 – Jiří Rainiš, 2015 – Luděk Kovařík.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Údaje z veřejné databáze Českého statistického úřadu - Pohyb obyvatelstva podle obcí v období 2004 - 2014
  2. Oficiální internetové stránky Města
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 30.  
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 550–551.  
  5. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 2012-05-31. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]