František Ladislav Chleborád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Ladislav Chleborád
František Ladislav Chleborád před r.1899
František Ladislav Chleborád před r.1899
Narození 24. listopadu 1839
Habry
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. července 1911 (ve věku 71 let)
Petrohrad
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Ladislav Chleborád (24. listopadu 1839, Habry[1]20. července 1911, Petrohrad) byl český národohospodář a průkopník družstevnictví.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Tento průkopník myšlenky družstevnictví se narodil 24. 11. 1839 v Habrech u Havlíčkova Brodu. Po absolvování Staroměstského gymnázia se věnoval studiu práv a národního hospodářství. Na studium si vydělával jako vychovatel v rodině hraběte Desfours-Walderode a celá je pak završil cestou po evropských zemích. Již na studiích se u něj vytvořilo silné sociální cítění. Byl nadšeným průkopníkem šíření ekonomických znalostí a myšlenky povznesení dělnictva.

Své odborné práce psal v mnoha jazycích, například v bulharštině, ruštině, němčině, srbštině a francouzštině. Byl čestným konzulem republiky Venezuela, zakladatelem a prvním ředitelem banky Slávie, předsedou brněnského Sokola, zakladatelem Moravské záložny v Ostravě a působil v řadě dalších spolků a institucí v rámci Rakouska-Uherska i v zahraničí. Do české historie se zapsal roku 1868 jako zakladatel a předseda dělnických konzumních družstev Oulů a na ně navazujících družstevních sdružení. Nabádal dělníky ke sjednocení, podnikavosti a ke vzdělání. Ucházel se o habilitaci v oboru národního hospodářství na pražské univerzitě, ale ta byla zásluhou německých profesorů zamítnuta.

Řadu svých myšlenek publikoval a jeho hlavním dílem se stala Soustava národního hospodářství politického, ve kterém shrnul vývoj hospodářství od starověku po současnost, vysvětlil v ní jednotlivé pojmy a vztahy a srovnával jednotlivé ekonomické školy. Vydal ji vlastním nákladem roku 1869.

Praktické uplatnění jeho myšlenek se střetlo s burzovním krachem roku 1873. V cizině pochopili, že Chleborádův úpadek nebyl způsoben selháním myšlenky, ale nevhodností prostředí a doby. Jako východisko se svízelné osobní situace použil pozvání carské vlády a roku 1888 odcestoval do Petrohradu, kde se stal poradcem vlády ve věcech slovanských a finančních.

Zemřel 20. července 1911 a pohřben byl na polském hřbitově v Petrohradě. Jeho syn Štěpán před službou v rakouské armádě po vzoru otce odešel do Ruska, kde založil jedenáct pivovarů. Jeho dcera byla významnou klavírní virtuoskou.

Díla[editovat | editovat zdroj]

  • Boj o majetek (1884)
  • Hospodářství vlastenecké (1868)
  • Pomoc chudým dělníkům (1868)
  • Soustava národního hospodářství politického (1869)
  • Věštcové slávy. K oslavení tisícileté památky prvosvětitelů Slovanů sv. Cyrilla a Methoděje (1888)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Habry

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]