Havlíčkův Brod
| Havlíčkův Brod | |
 Původní Havlíčkovo náměstí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0631 568414 |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Okres (LAU 1) | Havlíčkův Brod (CZ0631) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Havlíčkův Brod |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 64,95 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′28″ s. š., 15°34′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 23 101 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 422 m n. m. |
| PSČ | 580 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 41 |
| Části obce | 14 |
| Katastrální území | 13 |
| Adresa městského úřadu |
Havlíčkovo náměstí 57 Havlíčkův Brod 58061 Havlíčkův Brod |
| Starosta | Mgr. Jan Tecl |
| Ocenění | Stavba Vysočiny (2011) |
|
Oficiální web: www | |
| Email: posta@muhb.cz | |
  Havlíčkův Brod | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde přibližně 23 tisíc[1] obyvatel.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Dějiny Havlíčkova Brodu.
.jpg)
Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o městě pochází z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.[2] Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi. V roce 1274 byla osada povýšena na město. Ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Od roku 1308 se město jmenovalo Německý Brod až do roku 1945. Za husitských válek v roce 1422 zde hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a slavné císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky. Tato událost definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 povýšeno na královské město.
V letech 1871–1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze.
Roku 1945 bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě sídlí pivovar Rebel.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 8 189 | 8 811 | 9 359 | 10 240 | 12 628 | 13 150 | 15 232 | 17 238 | 17 533 | 20 197 | 23 146 | 24 472 | 24 375 | 23 723 |
Struktura populace[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání 1921 zde žilo v 847 domech 8 986 obyvatel, z nichž bylo 4 798 žen. 8 853 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 51 k německé a 2 k židovské. Žilo zde 5 087 římských katolíků, 166 evangelíků, 2 953 příslušníků Církve československé husitské a 160 židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1223 domech 10 760 obyvatel. 10 506 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 142 k německé. Žilo zde 6 668 římských katolíků, 267 evangelíků, 2 803 příslušníků Církve československé husitské a 146 židů.[5]
Věková struktura obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
Členění města[editovat | editovat zdroj]
Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 místních částí:
- k. ú. Březinka u Havlíčkova Brodu – část Březinka
- k. ú. Havlíčkův Brod – části Havlíčkův Brod (část)
- k. ú. Jilemník – část Jilemník
- k. ú. Klanečná – část Klanečná
- k. ú. Květnov – část Květnov
- k. ú. Mírovka – část Mírovka
- k. ú. Perknov – část Havlíčkův Brod (část)
- k. ú. Poděbaby – části Havlíčkův Brod (část), Poděbaby
- k. ú. Suchá u Havlíčkova Brodu – části Suchá, Svatý Kříž
- k. ú. Šmolovy u Havlíčkova Brodu – část Šmolovy
- k. ú. Termesivy – části Herlify, Termesivy
- k. ú. Veselice u Havlíčkova Brodu – část Veselice
- k. ú. Zbožice – část Zbožice
Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Bartoušov, Břevnice, Hurtova Lhota, Knyk, Kyjov, Michalovice, Vysoká a Ždírec.[6]
Správní území[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článcích Okres Havlíčkův Brod a Obvod obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod.
Havlíčkův Brod byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, ORP z 56 obcí.
Samospráva[editovat | editovat zdroj]
V čele města je starosta. Zastupitelstvo má 25 členů.[7] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.
Po komunálních volbách roku 2010, stejně jako po komunálních volbách roku 2014, byl zvolen starostou města Jan Tecl z ODS. Radu města tvoří po volbách v roce 2014 zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí Broďáci a Společně pro Brod.[8]
Starostové Havlíčkova Brodu po roce 1990[editovat | editovat zdroj]
- Ing. Tomáš Holenda 1990–1994
- Ing. Václav Šrámek 1994–1998 (Zemědělská strana)
- Ing. arch. Jaroslav Kruntorád 1998–2006 (SNK – Broďáci)
- Ing. Jana Fischerová, CSc. 2006–2010 (ODS)
- Mgr. Jan Tecl, MBA od 2010 (ODS)
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Mateřská škola Korálky Havlíčkův Brod
- Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova
- Základní škola Havlíčkův Brod, Štáflova
- Základní škola Havlíčkův Brod, Konečná
- Základní škola Havlíčkův Brod, V Sadech
- Základní škola Havlíčkův Brod, Nuselská
- Základní škola a Praktická škola, U Trojice
- Gymnázium Havlíčkův Brod
- Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod
- Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně
- Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
- Pedagogicko - psychologická poradna Havlíčkův Brod
- Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod
- Soukromá Základní umělecká škola
Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]
- Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (Havlíčkovo náměstí 19)
- Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě (Havlíčkovo náměstí 18)
Sport[editovat | editovat zdroj]
- BK Havlíčkův Brod – hokejový klub hrající v 2. lize (3. nejvyšší česká soutěž)
- FC Pramen Havlíčkův Brod - futsalový klub hrající 2. nejvyšší ligu v republice
- Oddíl orientačního běhu
- Hroši Havlíčkův Brod (softballový tým, jehož všechna mužstva hrají nejvyšší ligy v republice)
- SRC Fanatic Havlíčkův Brod (aerobik, jehož týmy několikrát získaly titul mistrů světa, Evropy a ČR)
- TJ Sokol Havlíčkův Brod Erupting Dragons (florbalový klub hrající v sezoně 2017/18 Národní Ligu, 3. nejvyšší česká soutěž)
- TJ Jiskra Havlíčkův Brod – basketbalový tým
- TJ Jiskra Havlíčkův Brod - zápas (několikanásobný mistr ČR)
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článcích Havlíčkův Brod (nádraží) a Městská autobusová doprava v Havlíčkově Brodě.
Havlíčkův Brod má celostátní význam jako silniční i železniční křižovatka. Protínají se zde dálkové silnice I/34 a I/38, z nichž zde vyúsťuje ještě silnice I/19 a několik silnic II. třídy. V havlíčkobrodském železničním uzlu se pak setkávají celostátní tratě č. 225 od Jihlavy a Veselí nad Lužnicí, 230 od Kolína a Prahy, 238 od Pardubic, 250 od Brna a lokální Trať 237 do Humpolce. Rychlíky mezi Prahou a Brnem tudy jezdí ve dvouhodinovém taktu. Město je také uzlem lokální autobusové dopravy a funguje zde i městská doprava.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Havlíčkově Brodě.
Církevní památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel svatého Vojtěcha
- Kostel svaté Kateřiny
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Kaple svatého Kříže
- Kostel Svaté Rodiny
- Kaple Božího hrobu
- tři kříže na Kalvárii a jedno zastavení Křížové cesty
Světské památky[editovat | editovat zdroj]
- Havlíčkův dům
- Kašna se sochou Tritona
- Mariánský sloup
- Štáflova bašta
- Štáflova chalupa
- Zbytky městských hradeb
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Michal Ambrož (* 1954), zpěvák
- Josef Augusta (1946–2017), lední hokejista
- Karel Josef Barvitius (1864–1937), skladatel a nakladatel , první předseda OSA
- Jan František Beckovský (1658–1725), spisovatel, historik, překladatel náboženské literatury
- Jaroslav Benák (* 1962), hokejista
- Petr Bezouška (* 1978), právník
- Bohuslav Blažej (1932–1989), grafik a typograf
- Eduard Brzorád (1857–1903), politik , starosta Německého Brodu
- Michal de Causis (1380–1432), kněz , prokurátor papežské kurie , autor žaloby na Jana Husa
- Miloslav Čermák (* 1986), hokejista
- Bohumír Dufek (* 1955), odborový předák
- Tomáš Dvořák (* 1995), hokejista
- Jan Exnar (* 1951), sklář a malíř
- Václav Felix (1873–1933), matematik a rektor ČVUT
- Jana Fischerová (* 1955) politička , starostka Havlíčkova Brodu v letech 2006 - 2010 (vůbec první žena v této funkci) , poslankyně PS PČR v letech 2010 - 2017
- Ivan Fišera (* 1941), sociolog a politik
- Antonín Formánek (1850–1906), právník a politik
- František Hamza (1868–1930), lékař
- Jaroslav Holík (1942–2015), hokejista
- Jiří Holík (* 1944), hokejista
- Petr Hrabalik (* 1962), zpěvák
- Václav Humpál (1940–1998), politik
- Josef Jahoda (1872–1946), pedagog, novinář, prozaik a básník
- Pavel Jajtner (* 1947), politik , bývalý velvyslanec v Rakousku , Maroku a u Svatého stolce
- Miroslav Jakeš (* 1951), cestovatel
- Eugen Kadeřávek (1840–1922), kněz, teolog, filosof a rektor teologické fakulty
- Antonín Kalina (1870–1922), politik a diplomat
- Jan Klán (1911–1986), pilot
- Václav Klofáč (1868–1942), český novinář a politik , první československý ministr národní obrany
- Rut Kolínská (* 1953), aktivistka
- Petr Koubský (* 1961), informatik, publicista a analytik
- Emil Králíček (1877–1930),secesní a kubistický architekt
- Roman Kučera (* 1964), trenér a fotbalista
- Tomáš Kučera (* 1991), fotbalista
- Marcel Kříž (* 1976), písničkář
- Vilém Kurz (1872–1945), klavírní virtuos a pedagog
- Karel Kut (1902–1961), český politik
- Karel Kuttelwascher (1916–1959), generál , nejúspěšnější československý letec v RAF
- Pavel Landovský (1936–2014), herec a dramatik, bývalý disident, signatář Charty 77
- Jiří Liška (* 1949), zvěrolékař a politik
- Jaromír Machač (1923–2007), odbojář a politik
- Jarmila Machačová (* 1986), cyklistka
- Božena Machačová-Dostálová (1903–1973), politička
- Josef Marha (* 1976), hokejista
- Radek Martínek (* 1976), hokejista
- Bohuslav Matoušek (* 1949), houslista a violista světového významu
- Stella Májová (1923–2009), herečka, operetní a muzikálová zpěvačka
- Jaroslav Med (1932–2018), literární kritik, spisovatel a historik
- Pavel Mertlík (* 1961), ekonom , český ministr financí v letech 1999 - 2001
- Jan Mikula (* 1992), fotbalista
- Ladislav Riedl Německobrodský (1902–1975), lékař
- Karel Noll (1880–1928), herec
- Jan Novák (* 1979), hokejista
- Radek Novotný (* 1983), herec
- Lucie Orgoníková (* 1976), politička
- Pavel Poc (* 1964), politik
- Miroslav Polreich (* 1931), rozvědčík
- Marie Rýdlová (1884–1971), herečka
- Rostya Gordon Smith (* 1949), světově špičková personalistka
- Josef Slabý (1869–1930), kněz a profesor
- Otto Slabý (1913–1993), lékař
- Karel Sodomka (1929–1988), hudební skladatel, dirigent a sbormistr
- Jan Sochor (hudebník) (1947–2013), hudebník
- Tomáš Souček (* 1995), fotbalista
- Antonín Stamic (1750–1800), houslista, violista, skladatel
- Jan Václav Stamic (1717–1757), skladatel a houslista světového významu
- Pavel Staněk (* 1973), právník a politik
- Karel Stibral (* 1971), estetik a historik
- Jan Suchý (* 1944), hokejista
- Petr Svoboda (* 1952), herec, moderátor a podnikatel
- Jaroslav Šerých (1928 - 2014), malíř a grafik
- Lenka Šmídová (* 1975), jachtařka
- Marika Šoposká (* 1989), herečka
- Otakar Štáfl (1884–1945), malíř , ilustrátor , grafik
- Jan Štefáček (* 1950), pedagog a politik
- Josef Štochl (1966–2014), literární vědec
- Marek Švec (* 1973), reprezentant řecko-římského zápasu
- Bohumil Vít Tajovský (1912–1999), kněz , opat premonstrátského kláštera v Želivě v letech 1948 - 1950 a 1991 - 1999
- Jan Těsnohlídek (* 1987), spisovatel
- Břetislav Tolman (1873–1937), profesor vodního stavitelství a rektor ČVUT v letech 1934 - 1935
- Jan Vala (* 1943), moderátor
- Vítek Vaněček (* 1996), hokejista
- Josef Vašíček (1980–2011), hokejista , tragicky zahynul při pádu letadla u Jaroslavle
- Vojtěch Weidenhoffer (1826–1901), podnikatel a politik
- Tomáš Zdechovský (* 1979), novinář, aktivista, analytik, europoslanec za KDU-ČSL
- Ladislava Zelenková (* 1949), politička
- Stanislav Zimprich (1916–1942), pilot
- Hynek Zohorna (* 1990), hokejista
- Tomáš Zohorna (* 1988), hokejista
- Vlasta Žehrová (* 1956), herečka a dabérka
- Kamila Ženatá (* 1953), výtvarnice
- Jaroslav Nebesář (1882 - 1958) , právník , ekonom , v letech 1945 - 1950 guvernér Státní banky československé
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Brielle, Nizozemsko
Brixen, Itálie
Český Brod, Česká republika
Spišská Nová Ves, Slovensko- Široký Brod, Česká republika
- Uherský Brod, Česká republika
- Vyšší Brod, Česká republika
- Železný Brod, Česká republika
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 12.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 22.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 31, 62, 181, 232, 262, 316, 588 a 617.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. volby.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Havlíčkobrodská radnice má vedení, nová v radě je jen místostarostka [online]. idnes.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (česky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Havlíčkův Brod ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Havlíčkův Brod ve Wikimedia Commons - http://www.muhb.cz/ Oficiální stránky
- Mapový server
- Webová kamera – pohled na Havlíčkovo náměstí
- MHD – jízdní řády, trasy linek
