Havlíčkův Brod
| Havlíčkův Brod | |
|---|---|
_02.jpg) Havlíčkovo náměstí s kašnou, mariánským sloupem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0631 568414 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Havlíčkův Brod |
| Okres (LAU 1) | Havlíčkův Brod (CZ0631) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′28″ s. š., 15°34′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 23 255 (2021)[1] |
| Rozloha | 64,93 km² |
| Nadmořská výška | 422 m n. m. |
| PSČ | 580 01 |
| Počet částí obce | 14 |
| Počet k. ú. | 13 |
| Počet ZSJ | 41 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Havlíčkovo náměstí 57 580 61 Havlíčkův Brod posta@muhb.cz |
| Starosta | Jan Tecl (ODS) |
| Oficiální web: www | |
  Havlíčkův Brod | |
| Další údaje | |
| Ocenění | Stavba Vysočiny (2011) |
| Kód obce | 568414 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod, lidově Havlbrod[2]) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde přibližně 23 tisíc[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o vlastním městě pochází ale z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.[3] Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi.
V roce 1274 byla osada povýšena na město a ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Později se dle německých horníků nazýval Horníkův Brod[4] a od roku 1308 až do roku 1945 se město jmenovalo Německý Brod.
Po pánech z Lichtenburka drželi v 14. století Brod pánové z Lipé, později Boček z Poděbrad a ke konci 14. století z Dubé (1386) a z Landštejna (1397). Na počátku 15. století drží Brod pan Čeněk z Vartenberka.[4]
Za husitských válek zde v roce 1422 hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky, tato událost současně definitivně ukončila těžbu stříbra. Německý Brod byl srovnán se zemí. Po roce 1422 bylo město podobojí přirozeně až do 17. století, kdy byla provedena násilně protireformace.
Po porážce Zikmunda byl Brod prodán pánům Trčkům z Lípy, za nichž rozkvetlo město podruhé. V 16. století koupil Brod hrabě Thurn a po něm opět Rud. Trčka, který byl posledním pánem Německého Brodu. Jeho syn byl v roce 1634 s Valdštýnem zavražděn.[4] Roku 1637 byl Brod povýšen na královské město.
V 17. století odkazem Barbory Kobzinové byl dán základ latinským školám a vyučování svěřeno augustiniánům. V josefinské době byly zrušeny a proměněny v hlavní školy. V roce 1807 byly opět obnoveny a svěřeny premonstrátům Želivským.
V letech 1871–1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze. Během první světové války se zde nacházel uprchlický tábor. Roku 1945 bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se od roku 1995 vyrábí pivo Rebel.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 8 189 | 8 811 | 9 359 | 10 240 | 12 628 | 13 150 | 15 232 | 17 238 | 17 533 | 20 197 | 23 146 | 24 472 | 24 375 | 23 723 |
Dle Časopisu Turistů bylo v roce 1902 v Německém Brodě 6525 obyvatel, z největší části českých.[4]
Struktura populace[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání 1921 zde žilo v 847 domech 8 986 obyvatel, z nichž bylo 4 798 žen. 8 853 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 51 k německé a 2 k židovské. Žilo zde 5 087 římských katolíků, 166 evangelíků, 2 953 příslušníků Církve československé husitské a 160 židů.[6] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1223 domech 10 760 obyvatel. 10 506 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 142 k německé. Žilo zde 6 668 římských katolíků, 267 evangelíků, 2 803 příslušníků Církve československé husitské a 146 židů.[7]
Věková struktura obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
Členění města[editovat | editovat zdroj]
Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 místních částí:
- k. ú. Březinka u Havlíčkova Brodu – část Březinka
- k. ú. Havlíčkův Brod – části Havlíčkův Brod (část)
- k. ú. Jilemník – část Jilemník
- k. ú. Klanečná – část Klanečná
- k. ú. Květnov – část Květnov
- k. ú. Mírovka – část Mírovka
- k. ú. Perknov – část Havlíčkův Brod (část)
- k. ú. Poděbaby – části Havlíčkův Brod (část), Poděbaby
- k. ú. Suchá u Havlíčkova Brodu – části Suchá, Svatý Kříž
- k. ú. Šmolovy u Havlíčkova Brodu – část Šmolovy
- k. ú. Termesivy – části Herlify, Termesivy
- k. ú. Veselice u Havlíčkova Brodu – část Veselice
- k. ú. Zbožice – část Zbožice
Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Bartoušov, Břevnice, Hurtova Lhota, Knyk, Kyjov, Michalovice, Vysoká a Ždírec.[8]
Správní území[editovat | editovat zdroj]
Havlíčkův Brod byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 56 obcí.
Samospráva[editovat | editovat zdroj]
V čele města je starosta. Zastupitelstvo má 25 členů.[9] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.
Po komunálních volbách roku 2010, stejně jako po komunálních volbách roku 2014, byl zvolen starostou města Jan Tecl z ODS. Radu města tvoří po volbách v roce 2014 zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí Broďáci a Společně pro Brod.[10] Potřetí byl Jan Tecl zvolen starostou po komunálních volbách v roce 2018. V sedmičlenné městské radě má ODS nově tři zástupce, kandidátka hnutí ANO a Žen za Brod dva a TOP 09 s ČSSD po jednom.
Starostové Havlíčkova Brodu po roce 1990[editovat | editovat zdroj]
- Ing. Tomáš Holenda 1990–1994
- Ing. Václav Šrámek 1994–1998 (Zemědělská strana)
- Ing. arch. Jaroslav Kruntorád 1998–2006 (SNK – Broďáci)
- Ing. Jana Fischerová, CSc. 2006–2010 (ODS)
- Mgr. Jan Tecl, MBA od 2010 (ODS)
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Mateřská škola Korálky Havlíčkův Brod
- Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova
- Základní škola Havlíčkův Brod, Štáflova
- Základní škola Havlíčkův Brod, Konečná
- Základní škola Havlíčkův Brod, V Sadech
- Základní škola Havlíčkův Brod, Nuselská
- Základní škola a Praktická škola, U Trojice
- Gymnázium Havlíčkův Brod
- Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod
- Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně
- Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
- Pedagogicko - psychologická poradna Havlíčkův Brod
- Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod
- Soukromá Základní umělecká škola
Na Gymnáziu v Německém Brodě studovali:[4]
- Josef Dobrovský (1764–1767)
- Jan Val. Jirsík (1809–1810)
- František Jaroslav Rubeš (1832)
- Karel Havlíček Borovský (1833–1838)
- Bedřich Smetana (1837–1839)
- Václav Zelený (1837–1842)
Muzea, galerie a knihovny[editovat | editovat zdroj]
- Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (Havlíčkovo náměstí 19)
- Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě (Havlíčkovo náměstí 18)
- Krajská knihovna Vysočiny (Žižkova 4344)[11]
- Lékařská knihovna Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod (Rozkošská 2322)
- Lékařská knihovna Nemocnice Havlíčkův Brod (Husova 2624)
- Knihovna Výzkumného ústavu bramborářského (obrovského 23666)[12]
Sport[editovat | editovat zdroj]
- FC Slovan Havlíčkův Brod – fotbalový klub hrající divizi (4. nejvyšší česká soutěž)
- BK Havlíčkův Brod – hokejový klub hrající v 2. lize (3. nejvyšší česká soutěž)
- FC Pramen Havlíčkův Brod – futsalový klub hrající 2. nejvyšší ligu v republice
- Oddíl orientačního běhu
- Hroši Havlíčkův Brod – softballový tým, jehož všechna mužstva hrají nejvyšší ligy v republice
- SRC Fanatic Havlíčkův Brod – aerobik, jehož týmy několikrát získaly titul mistrů světa, Evropy a ČR
- TJ Sokol Havlíčkův Brod – florbalový klub, který hrál druhou nejvyšší mužskou soutěž
- TJ Jiskra Havlíčkův Brod – basketbalový tým
- TJ Jiskra Havlíčkův Brod – zápas, několikanásobný mistr ČR
V roce 2019 hostil Havlíčkův Brod společně s Prahou Mistrovství světa mužů v softballu [13]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Havlíčkův Brod má celostátní význam jako silniční i železniční křižovatka. Protínají se zde dálkové silnice I/34 a I/38, z nichž zde vyúsťuje ještě silnice I/19 a několik silnic II. třídy. V havlíčkobrodském železničním uzlu se pak setkávají celostátní tratě č. 225 od Jihlavy a Veselí nad Lužnicí, 230 od Kolína a Prahy, 238 od Pardubic, 250 od Brna a lokální trať 237 do Humpolce. Rychlíky mezi Prahou a Brnem tudy jezdí ve dvouhodinovém taktu. Město je také uzlem lokální autobusové dopravy a funguje zde i městská doprava.
Nachází se zde jediné veřejné vnitrostátní/neveřejné mezinárodní civilní letiště. Jedná se o jediné mezinárodní letiště v Kraji Vysočina.
Průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]
Již od První republiky se ve městě nachází Výzkumný ústav bramborářský.[14] Nachází se zde také měšťanský pivovar Havlíčkův Brod vyrábějící pivo značky Rebel. Ve městě se vyrábí také mouka. Začátky existence mlýna lze odhadnout řádově na 200–300 let zpět. V roce byl však přebudován 1873 přebudován a rozšířen z vodního mlýna na mlýn parní.[zdroj?]
Textilní průmysl je ve městě zastoupen firmou Pleas.
Od poloviny 19. století sídlí ve městě tiskárny. Ty současné patří mezi nejvýznamnější výrobce knih v České republice.[15] Sídlí tu i několik knižních nakladatelství. Mezi ně patří Nakladatelství Hejkal, Nakladatelství Petrkov či Tobiáš. V Havlíčkově Brodě se také každoročně koná knižní veletrh.
Svoji pobočku zde má firma HARTMANN - RICO a.s., vyrábějící farmaceutické potřeby, a kousek za městem firma produkující součástky do aut – Futaba Czech, s. r. o.
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
Nemocnice[editovat | editovat zdroj]
První nemocnice byla v Německém Brodě otevřena již 1853. V roce 1898 byla vystavěna nová okresní nemocnice. Její areál se do té doby postupně rozšiřoval. V 90. letech byla uskutečněna velká přestavba a díky tomu mohlo dojít k navrácení zapůjčených budov Psychiatrické léčebně.[16] V současné době nemocnice disponuje více než 500 lůžky na 19 odděleních. [17]
Psychiatrická nemocnice[editovat | editovat zdroj]
O zřízení ústavu pro choromyslné bylo rozhodnuto již před první světovou válkou, výstavba však byla zahájena až po ní. První pacienti do ní byli umístěni v roce 1928. Za druhé světové války ukončil ústav činnost a budovy sloužily jako lazaret SS. Po válce využila některé budovy v areálu psychiatrické léčebny nemocnice. [16] V současnosti tvoří areál 12 nemocničních pavilonů a další budovy s technickým zázemím.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Církevní památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel svatého Vojtěcha
- Kostel svaté Kateřiny
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Kaple svatého Kříže
- Kostel Svaté Rodiny
- Kaple Božího hrobu
- tři kříže na Kalvárii a jedno zastavení Křížové cesty
- židovský hřbitov a tyfový židovský hřbitov
Světské památky[editovat | editovat zdroj]
- Měšťanské domy na Havlíčkově náměstí, v Horní, Dolní a Svatovojtěšské ulici (např. Havlíčkův dům)
- Kašna se sochou Tritona
- Štáflova bašta
- Štáflova chalupa
- Zbytky městských hradeb
- Secesní hudební altán, tzv. Šupichův pavilon
Sochy a pamětní desky[editovat | editovat zdroj]
- Mariánský sloup na Havlíčkově náměstí
- Koudelova kašna na Havlíčkově náměstí
- Pamětní deska Karla Havlíčka Borovského
- Pomník Karla Havlíčka Borovského
- Pomník Josefíny Havlíčkové
- Mariánský sloup před děkanským kostelem
- Pamětní deska J. V. Stamice
- Sousoší Kristova Křtu
- Pomník T. G. Masaryka
- Pomník obětem komunismu
- Pamětní deska Bedřicha Smetany
- Pomník Bedřicha Smetany
- Středověké hradby pamětní deska u Štáflovy bašty
- Pomníček u Štáflovy bašty
- Základní kámen parku Budoucnost
- Pomník Vojtěcha Wiedenhoffera
- Pomník padlých
- Pomník Miroslava Tyrše
- Hnátův kámen
- Pavilon Milénia neboli Tři Grácie
- Pomník Mudr. Františka Zahradnického
- socha Stavitelům chrámů
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Městem protékají 2 řeky – Sázava a Šlapanka, která se na kraji města vlévá do Sázavy. Dalšími přítoky těchto řek na území města jsou Stříbrný potok, Cihlářský potok, potok Žabinec a Rozkošský potok, na nichž se nachází četné množství rybníků. Na Stříbrném potoce to jsou kupříkladu Nádržní rybník nebo Lihovarský rybník. Okolí Cihlářského potoka se nazývá Vlkovsko. Ve Vlkovsku najdeme soustavu rybníků táhnoucí se od obce Knyk přes okraj města a dále pokračující v parku Budoucnost až k Sázavě. Kaskádu tvoří Knycký rybník, Štičí rybník, Zádušní rybník, Pfaffendorfský rybník, Hajdovec, Cihlář, Rantejch, Hastrman, Očko a Obora. Na Žabinci se rozprostírá stejnojmenný rybník, který je zároveň největším rybníkem ve městě.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Ve městě se nachází střed Evropy podle Járy Cimrmana. Ten je znázorněn obřím trychtýřem v Sázavské ulici. [18]
V rámci projektu Sklářství na Vysočině vybudovalo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod repliku středověké sklářské pece. Jedná se o druhou takovouto repliku na území ČR. Obdobný projekt se uskutečnil v 90. letech v Moldavě v Krušných horách. V roce 2016 byla v havlíčkobrodské replice jako první v republice provedena tavba skla podle středověkých postupů a z původních materiálů, tedy z křemene a dubového popela.[19][20]
K městu se váže mnoho pověstí:[4]
- O zázračném obraze
- O třech tulipánech
- O stříbrném řetězu
- O soše sv. Prokopa
- O nevinně odsouzeném
- O Brodské smrti
- O domě u Kozlíčků
- O Koudelovi
- O paní Trčkové
- O Bradáčovi
- O Rubešovi
- O Havlíčkovi
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jana Knížková (* 1985) moderátorka na rádiu Frekvence 1 (od roku 2010)
- Michal Ambrož (* 1954), zpěvák
- Josef Augusta (1946–2017), lední hokejista
- Karel Josef Barvitius (1864–1937), skladatel a nakladatel , první předseda OSA
- Jan František Beckovský (1658–1725), spisovatel, historik, překladatel náboženské literatury
- Jaroslav Benák (* 1962), hokejista
- Petr Bezouška (* 1978), právník
- Bohuslav Blažej (1932–1989), grafik a typograf
- Eduard Brzorád (1857–1903), politik , starosta Německého Brodu
- Michal de Causis (1380–1432), kněz , prokurátor papežské kurie , autor žaloby na Jana Husa
- Miloslav Čermák (* 1986), hokejista
- Bohumír Dufek (* 1955), odborový předák
- Tomáš Dvořák (* 1995), hokejista
- Jan Exnar (* 1951), sklář a malíř
- Václav Felix (1873–1933), matematik a rektor ČVUT
- Jana Fischerová (* 1955) politička , starostka Havlíčkova Brodu v letech 2006 - 2010 (vůbec první žena v této funkci) , poslankyně PS PČR v letech 2010 - 2017
- Ivan Fišera (* 1941), sociolog a politik
- Antonín Formánek (1850–1906), právník a politik
- František Hamza (1868–1930), lékař
- Jaroslav Holík (1942–2015), hokejista
- Jiří Holík (* 1944), hokejista
- Ivan Horáček (* 1952), zoolog
- Petr Hrabalik (* 1962), zpěvák
- Václav Humpál (1940–1998), politik
- Josef Jahoda (1872–1946), pedagog, novinář, prozaik a básník
- Pavel Jajtner (* 1947), politik , bývalý velvyslanec v Rakousku , Maroku a u Svatého stolce
- Miroslav Jakeš (* 1951), cestovatel
- Eugen Kadeřávek (1840–1922), kněz, teolog, filosof a rektor teologické fakulty
- Antonín Kalina (1870–1922), politik a diplomat
- Jan Klán (1911–1986), pilot
- Václav Klofáč (1868–1942), český novinář a politik , první československý ministr národní obrany
- Rut Kolínská (* 1953), aktivistka
- Petr Koubský (* 1961), informatik, publicista a analytik
- Emil Králíček (1877–1930),secesní a kubistický architekt
- Roman Kučera (* 1964), trenér a fotbalista
- Tomáš Kučera (* 1991), fotbalista
- Marcel Kříž (* 1976), písničkář
- Vilém Kurz (1872–1945), klavírní virtuos a pedagog
- Karel Kut (1902–1961), český politik
- Karel Kuttelwascher (1916–1959), generál , nejúspěšnější československý letec v RAF
- Pavel Landovský (1936–2014), herec a dramatik, bývalý disident, signatář Charty 77
- Jan Laška (1914–1944), válečný letec, stíhací pilot[21]
- Jiří Liška (* 1949), zvěrolékař a politik
- Jaromír Machač (1923–2007), odbojář a politik
- Jarmila Machačová (* 1986), cyklistka
- Božena Machačová-Dostálová (1903–1973), politička
- Josef Marha (* 1976), hokejista
- Radek Martínek (* 1976), hokejista
- Bohuslav Matoušek (* 1949), houslista a violista světového významu
- Stella Májová (1923–2009), herečka, operetní a muzikálová zpěvačka
- Jaroslav Med (1932–2018), literární kritik, spisovatel a historik
- Pavel Mertlík (* 1961), ekonom, český ministr financí v letech 1999 - 2001
- Jan Mikula (* 1992), fotbalista
- Ladislav Riedl Německobrodský (1902–1975), lékař
- Jaroslav Nebesář (1882–1958), právník, ekonom, v letech 1945–1950 guvernér Státní banky československé
- Karel Noll (1880–1928), herec
- Jan Novák (* 1979), hokejista
- Radek Novotný (* 1983), herec
- Lucie Orgoníková (* 1976), politička
- Pavel Poc (* 1964), politik
- Miroslav Polreich (1931–2019), rozvědčík
- Marie Rýdlová (1884–1971), herečka
- Rostya Gordon Smith (* 1949), světově špičková personalistka
- Josef Slabý (1869–1930), kněz a profesor
- Otto Slabý (1913–1993), lékař
- Karel Sodomka (1929–1988), hudební skladatel, dirigent a sbormistr
- Jan Sochor (hudebník) (1947–2013), hudebník
- Tomáš Souček (* 1995), fotbalista
- Antonín Stamic (1750–1800), houslista, violista, skladatel
- Jan Václav Stamic (1717–1757), skladatel a houslista světového významu
- Pavel Staněk (* 1973), právník a politik
- Karel Stibral (* 1971), estetik a historik
- Jan Suchý (* 1944), hokejista
- Petr Svoboda (* 1952), herec, moderátor a podnikatel
- Jaroslav Šerých (1928–2014), malíř a grafik
- Lenka Šmídová (* 1975), jachtařka
- Marika Šoposká (* 1989), herečka
- Otakar Štáfl (1884–1945), malíř , ilustrátor , grafik
- Jan Štefáček (* 1950), pedagog a politik
- Josef Štochl (1966–2014), literární vědec
- Marek Švec (* 1973), reprezentant řecko-římského zápasu
- Bohumil Vít Tajovský (1912–1999), kněz, opat premonstrátského kláštera v Želivě v letech 1948–1950 a 1991–1999
- Jan Těsnohlídek (* 1987), spisovatel
- Břetislav Tolman (1873–1937), profesor vodního stavitelství a rektor ČVUT v letech 1934–1935
- Svatomír Tůma (1870–1911), praktický lékař, osvětový pracovník
- Jan Vala (* 1943), moderátor
- Vítek Vaněček (* 1996), hokejista
- Josef Vašíček (1980–2011), hokejista, tragicky zahynul při pádu letadla u Jaroslavle
- Vojtěch Weidenhoffer (1826–1901), podnikatel a politik
- Tomáš Zdechovský (* 1979), novinář, aktivista, analytik, europoslanec za KDU-ČSL
- Ladislava Zelenková (* 1949), politička
- Stanislav Zimprich (1916–1942), válečný letec, stíhací pilot[22]
- Hynek Zohorna (* 1990), hokejista
- Tomáš Zohorna (* 1988), hokejista
- Vlasta Žehrová (* 1956), herečka a dabérka
- Kamila Ženatá (* 1953), výtvarnice
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Brielle, Nizozemsko
Brixen, Itálie
Spišská Nová Ves, Slovensko
Havlíčkův Brod dále spolupracuje také s ostatními Brody v Česku: Český Brod, Široký Brod, Uherský Brod, Vyšší Brod a Železný Brod.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf, 2009. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 158.
- ↑ URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81.
- ↑ a b c d e f Časopis turistů. Praha: Klub českých turistů, 10.01.1902, 14(1). s. 3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:47925d30-615f-11e5-9a33-5ef3fc9ae867
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 12.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 22.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 31, 62, 181, 232, 262, 316, 588 a 617.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. volby.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Havlíčkobrodská radnice má vedení, nová v radě je jen místostarostka [online]. idnes.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Krajská knihovna Vysočiny. www.kkvysociny.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Knihovna, studovna | VÚB HB - výzkum, ochrana a pěstování brambor. www.vubhb.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Turnaje - Česká softballová asociace. softball.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ VÚB HB - výzkum, ochrana a pěstování brambor. www.vubhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Tiskárny Havlíčkův Brod a.s.. www.thb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b NOCAR, Pavel. Havlíčkův Brod: Ohlédnutí se za minulostí našeho města. 1. vydání. vyd. Havlíčkův Brod: [s.n.], 2008.
- ↑ O NÁS - O nás - Nemocnice - Nemocnice Havlíčkův Brod. www.onhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Střed Evropy v Havlíčkově Brodě podle Járy Cimrmana: MIC Havlíčkův Brod. mic.muhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ HOŠKOVÁ, Veronika. Replika středověké sklářské pece ožije další experimentální tavbou. Havlíčkobrodský deník. 2018-08-15. Dostupné online [cit. 2020-02-14].
- ↑ REGIONVYSOCINA.CZ. Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodě. www.regionvysocina.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Jan Laška, válečný letec - Čeští RAFáci
- ↑ Stanislav Zimprich, válečný letec - Čeští RAFáci
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Havlíčkův Brod ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Havlíčkův Brod na Wikimedia Commons - Havlíčkův Brod v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.muhb.cz/ Oficiální stránky
- Mapový server
- Webová kamera – pohled na Havlíčkovo náměstí
- MHD – jízdní řády, trasy linek
- Havlíčkův Brod
- Města v Čechách
- Okresní města v Česku
- Obce v okrese Havlíčkův Brod
- Obce s rozšířenou působností
- Obce s pověřeným obecním úřadem
- Městské památkové zóny v Česku
- Místní části v Havlíčkově Brodě
- Města v okrese Havlíčkův Brod
- Sídla nazvaná po osobách
- Přejmenovaná sídla v Česku
- Sídla v Hornosázavské pahorkatině
- Sídla na Sázavě