Sázava (okres Benešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v okrese Benešov. Další významy jsou uvedeny na stránce Sázava (rozcestník).
Sázava
řeka Sázava a Sázavský klášter
řeka Sázava a Sázavský klášter
Znak města SázavaVlajka města Sázava
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0201 534382
Pověřená obecSázava
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
Okres (LAU 1)Benešov (CZ0201)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 748 (2021)[1]
Rozloha20,41 km²
Nadmořská výška282–512 m n. m.
PSČ285 06
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Sázava
nám. Voskovce a Wericha 356
285 06 Sázava
urad@mestosazava.cz
StarostaIng. Ivan Koldcsiter
Oficiální web: www.mestosazava.cz
Sázava
Sázava
Další údaje
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sázava je město ležící v okrese Benešov asi 21 kilometrů severovýchodně od Benešova. Žije v něm přibližně 3 700[1] obyvatel. Město leží na řece Sázavě a jeho součástí jsou i katastrální území Černé Budy a vesnice Bělokozly, Čeřenice a Dojetřice. Nachází se zde známý sázavský klášter.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Sázave pochází z roku 1053. Ovšem již v roce 1032 zde poustevník Prokop založil čtvrtý nejstarší klášter v Čechách. Důležitý je zde sklářský průmysl. Narodili se zde čeští herci Jiří Voskovec a Otomar Korbelář.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Město Sázava na Müllerově mapě Čech z roku 1720, detail mapového listu č. 13

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[2]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[4]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2000 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Sázava (přísl. Černé Budy, 1520 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, cihelna, 2 výrobci čepic, elektrotechnický závod, továrna na vinné destiláty a likérové speciality Václav Souček, 2 mlýny, pila, stáčírna lahvového piva, 2 výrobci prádla, Kavalierovy sklárny, stavitel, 2 výrobci obuvnických svršků, velkostatek.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, bio Sokol, 2 cukráři, dekorace, 2 drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel Sázava, kapelník, knihař, kožišník, lékárna, 2 malíři, obchod s  obuví Baťa, 3 porodní asistentky, radiopotřeby, 5 řezníků, 2 sedláři, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Zásmukách, Spořitelní a záložní spolek pro Sázavu, tesařský mistr, 4 zahradnictví, zednický mistr, zubní ateliér.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/110 Benešov – Ostředek – Sázava a II/335 Mnichovice – Sázava – Uhlířské Janovice – Zbraslavice.
  • Železnice – Město leží na železniční trati 212 Čerčany – Sázava – Zruč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Čerčany–Kácov zahájena roku 1901. Na území města leží železniční zastávka Plužiny, železniční zastávka Sázava zastávka, železniční stanice Sázava a železniční zastávka Samopše.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Kutná Hora, Praha, Říčany, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou.
  • Železniční doprava – Po trati 212 jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 10 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Městem vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod – Zruč nad Sázavou – Český Šternberk – Sázava – Týnec nad Sázavou – Davle.
  • Pěší turistika – Městem vedou turistické trasy: červeně značená trasa Čerčany – Chocerady – Sázava – Rataje nad Sázavou – Český Šternberk – Zruč nad Sázavou, modře značená trasa Český Šternberk – Bělokozly – Sázava – Konojedy – Jevany a zeleně značená trasa Kouřim – Sázava – Samopše – Český Šternberk.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Sázavě (okres Benešov).
Bývalý pivovar se Sázavským klášterem
  • Sázavský klášter: Před založením kláštera zde byla poustevna svatého Prokopa. Klášter založen roku 1032 knížetem Oldřichem. (Podle jiných pramenů byl klášter založen již roku 1009 svatým Prokopem). Byl to v pořadí čtvrtý klášter v Čechách. Klášter rozvíjel slovanskou liturgii, ale v době husitských válek byla jeho činnost výrazně omezena a zastavena též stavba hlavní lodě gotické katedrály. V 18. století došlo ke zrušení kláštera a přestavbě na zámek. Klášter benediktinů, nyní basiliánů u kostela sv. Prokopa udržoval staroslověnskou liturgii. Basiliáni přišli roku 2000 a již po roce měl konvent jedenáct noviců.
  • kostel svatého Kříže – v areálu sázavského kláštera se nacházejí též zbytky románského kostela sv. Kříže z 11. století
  • kostel svatého Martina
  • kostel svatého Prokopa (využíván k bohoslužebným účelům Církví československou husitskou)
  • mlýn
  • lom Bílý kámen
  • Na ostrožně nad jihozápadním okrajem města se dochovaly pozůstatky raně středověkého hradiště u Dojetřic
  • Votočnice – naučná stezka u řeky

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1523-1524. (česky a německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]