Souřadnice: 49°52′18″ s. š., 14°53′48″ v. d.
Sázava (okres Benešov)
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
| Sázava | |
|---|---|
 řeka Sázava a Sázavský klášter | |
_CoA_CZ.jpg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0201 534382 |
| Pověřená obec | Sázava |
| Obec s rozšířenou působností | Benešov |
| Okres (LAU 1) | Benešov (CZ0201) |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′18″ s. š., 14°53′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 748 (2021)[1] |
| Rozloha | 20,41 km² |
| Nadmořská výška | 282–512 m n. m. |
| PSČ | 285 06 |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Sázava nám. Voskovce a Wericha 356 285 06 Sázava urad@mestosazava.cz |
| Starosta | Ing. Ivan Koldcsiter |
| Oficiální web: www | |
  Sázava | |
| Další údaje | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sázava je město ležící v okrese Benešov asi 21 kilometrů severovýchodně od Benešova. Žije v něm přibližně 3 700[1] obyvatel. Město leží na řece Sázavě a jeho součástí jsou i katastrální území Černé Budy a vesnice Bělokozly, Čeřenice a Dojetřice. Nachází se zde známý sázavský klášter.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Sázave pochází z roku 1053. Ovšem již v roce 1032 zde poustevník Prokop založil čtvrtý nejstarší klášter v Čechách. Důležitý je zde sklářský průmysl. Narodili se zde čeští herci Jiří Voskovec a Otomar Korbelář.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[2]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[4]
- 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
- 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2000 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V městysi Sázava (přísl. Černé Budy, 1520 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, cihelna, 2 výrobci čepic, elektrotechnický závod, továrna na vinné destiláty a likérové speciality Václav Souček, 2 mlýny, pila, stáčírna lahvového piva, 2 výrobci prádla, Kavalierovy sklárny, stavitel, 2 výrobci obuvnických svršků, velkostatek.
- Služby (výběr): 2 lékaři, bio Sokol, 2 cukráři, dekorace, 2 drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel Sázava, kapelník, knihař, kožišník, lékárna, 2 malíři, obchod s obuví Baťa, 3 porodní asistentky, radiopotřeby, 5 řezníků, 2 sedláři, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Zásmukách, Spořitelní a záložní spolek pro Sázavu, tesařský mistr, 4 zahradnictví, zednický mistr, zubní ateliér.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/110 Benešov – Ostředek – Sázava a II/335 Mnichovice – Sázava – Uhlířské Janovice – Zbraslavice.
- Železnice – Město leží na železniční trati 212 Čerčany – Sázava – Zruč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Čerčany–Kácov zahájena roku 1901. Na území města leží železniční zastávka Plužiny, železniční zastávka Sázava zastávka, železniční stanice Sázava a železniční zastávka Samopše.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Kutná Hora, Praha, Říčany, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou.
- Železniční doprava – Po trati 212 jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 10 osobních vlaků.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
- Cyklistika – Městem vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod – Zruč nad Sázavou – Český Šternberk – Sázava – Týnec nad Sázavou – Davle.
- Pěší turistika – Městem vedou turistické trasy: červeně značená trasa Čerčany – Chocerady – Sázava – Rataje nad Sázavou – Český Šternberk – Zruč nad Sázavou, modře značená trasa Český Šternberk – Bělokozly – Sázava – Konojedy – Jevany a zeleně značená trasa Kouřim – Sázava – Samopše – Český Šternberk.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Sázavě (okres Benešov).
,_Budsk%C3%BD_jez_(02).jpg)
- Sázavský klášter: Před založením kláštera zde byla poustevna svatého Prokopa. Klášter založen roku 1032 knížetem Oldřichem. (Podle jiných pramenů byl klášter založen již roku 1009 svatým Prokopem). Byl to v pořadí čtvrtý klášter v Čechách. Klášter rozvíjel slovanskou liturgii, ale v době husitských válek byla jeho činnost výrazně omezena a zastavena též stavba hlavní lodě gotické katedrály. V 18. století došlo ke zrušení kláštera a přestavbě na zámek. Klášter benediktinů, nyní basiliánů u kostela sv. Prokopa udržoval staroslověnskou liturgii. Basiliáni přišli roku 2000 a již po roce měl konvent jedenáct noviců.
- kostel svatého Kříže – v areálu sázavského kláštera se nacházejí též zbytky románského kostela sv. Kříže z 11. století
- kostel svatého Martina
- kostel svatého Prokopa (využíván k bohoslužebným účelům Církví československou husitskou)
- mlýn
- lom Bílý kámen
- Na ostrožně nad jihozápadním okrajem města se dochovaly pozůstatky raně středověkého hradiště u Dojetřic
- Votočnice – naučná stezka u řeky
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
Náměstí
Nádraží Sázava – Černé Budy
Husitský kostel
Budínská ulice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1523-1524. (česky a německy)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sázava na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Sázava ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Sázava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
