Ledeč nad Sázavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ledeč nad Sázavou
Ledeč nad Sázavou (od hradu)

Ledeč nad Sázavou (od hradu)

znak obce Ledeč nad Sázavouvlajka obce Ledeč nad Sázavouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0631 568988
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Světlá nad Sázavou
pověřená obec: Ledeč nad Sázavou
historická země: Čechy
katastrální výměra: 22,25 km²
počet obyvatel: 5 346 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 353 m n. m.
PSČ: 584 01
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 7
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Husovo náměstí 7
58401 Ledeč nad Sázavou
starosta / starostka: Zdeněk Tůma
Oficiální web: http://www.ledecns.cz
E-mail: podatelna@ledecns.cz

Ledeč nad Sázavou
Red pog.png
Ledeč nad Sázavou
Zdroje k infoboxu a částem obce
Ledeč, hrad od jihu
Kostel sv. Petra a Pavla od jihu
Renesanční dům čp. 76 v Mlýnské ulici

Ledeč nad Sázavou (něm. Ledetsch an der Sasau) je historické město ve středním Posázaví, v okrese Havlíčkův Brod. Město leží na obou březích řeky Sázavy, na pravém břehu na skále stojí hrad z poloviny 13. století. Na levém břehu leží historické jádro města s kostelem sv. Petra a Pavla, které je od roku 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou..

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Jméno osady Ledeč se zmiňuje již ve 12. století, město patřilo vladykům z Ledče, z nichž prvý známý rytíř byl roku 1220 pochován v chrámu svatého Víta v Praze. Poslední z rodu byl Mikuláš z Ledče, známý svou náboženskou snášenlivostí , kterého roku 1436 král Zikmund Lucemburský jmenoval nejvyšším úředníkem a kmetem zemského soudu.[2] Město bylo v této době nejvýznamnější středisko kulturně–nábožensko-politického dění ve středním Posázaví.[3]

Ledeč pak připadla bratřím Jindřichovi a Janovi Ledečským z Říčan. Poslední z rodu, Buryan Ledečský z Říčan, odkázal statek Ledeč jediné dceři Marketě z Říčan († 1556 v Praze), zasnoubené Zdeňkovi Meziřickému z Lomnice († 1566). Roku 1562 dostala Ledeč, předtím poddanské město, od krále Ferdinanda I. městská privilegia a znak. Jan Meziřický z Lomnice zemřel 1569 a jeho sestra Žofie se provdala za Jaroslava Trčku z Lipé. Poslední z rodu, Adam Erdman Trčka z Lípy byl zavražděn s Valdštejnem roku 1634, a císař Ferdinand II. daroval Ledeč 1636 Adrianovi z Ekefurthu, jehož syn ji prodal 1677 Michalovi Osvaldovi z Thunu. Po jeho smrti roku 1694 připadla jeho dceři, provdané Lichtenštejnové a Josef kníže Liechtenstein ji roku 1723 prodal Leopoldovi z Věžníka. Roku 1753 koupila Ledeč císařovna Marie Terezie a věnovala Ústavu šlechtičen na Pražském hradě, jemuž patřila až do roku 1918.[2]

V 19. století vznikal v Ledči průmysl (cihelny, vápenka, továrna na lepenku aj.) , roku 1903 byla připojena na železnici do Čerčan a roku 1905 do Kutné Hory. Během 20. století však město pomalu ztrácelo na významu a průmysl se rozvíjel spíš v nedaleké Zruči nad Sázavou.

V letech 2006-2010 působil jako starosta Stanislav Vrba, od roku 2010 tuto funkci zastává Petr Vaněk.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ledči nad Sázavou.
  • Ledečský hrad založen v první polovině 13. století a mnohokrát přestavován. V jeho prostorách je Městské muzeum a divadelní sál divadelního sdružení Mimochodem
  • Kostel sv. Petra a Pavla prostorná jednolodní gotická stavba z doby kolem 1400, později přestavovaná, s věží ze 16. století. Klenba lodi má dekorativní žebra z pálené hlíny a cennou renesanční malířskou výzdobu z poloviny 16. století.
  • Kostel Nejsvětější Trojice, jednolodní renesanční stavba s valenou klenbou s hřebínky a s věží z roku 1585. Na nároží zvenku je renesanční kazatelna.
  • Synagoga ve stylu vesnického baroka v ulici Na Potoce, jihovýchodně od náměstí, postavena roku 1739.
  • Židovský hřbitov jihozápadně od města vznikl roku 1601
  • Thunovský letohrádek v Horní Ledči za hradem, raně barokní stavba z konce 17. století, v současné době v rekonstrukci.
  • Mariánský sloup uprostřed náměstí z roku 1770 od Jakuba Teplého.
  • Jeskyně Pod Šeptouchovem, vápencová jeskyně pod vrchem Šeptouchov, součást Ledečského krasu
  • Jeskyně Na Hůrce, největší jeskyně Ledečského krasu
  • Husův sbor Církve československé husitské postavený v letech 1926 a 1927. Strop liturgické síně je ve stylu art deco.[2], [4]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se narodili:

Vývoj počtu obyvatel Ledče nad Sázavou[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2012
Počet obyvatel 3176 3374 3225 3111 3482 3490 3330 3239 4073 5195 6202 6540 6127 5486
Židovský hřbitov
Mariánský sloup na náměstí

Okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Stvořidla - přírodní rezervace v údolí řeky Sázavy. Balvanité až skalnaté řečiště má v tomto místě prudký spád a vytváří řadu peřejí.
  • Loukov (Dolní Město) - zaniklá vesnice na jejíž význam upomíná dnes již pouze kostel sv. Markéty ze 14. století, který je pozoruhodnou ukázkou typického gotického venkovského chrámu
  • Chřenovický kostel sv. Václava postavený v létech 1226 – 1236 v románsko-gotickém slohu s vysokou věží.
  • Sluneční zátoka - místo kam zajížděl český spisovatel pro mládež Jaroslav Foglar (Jestřáb), se svým skautským oddílem a které ho inspirovalo k napsání knihy „Hoši od Bobří řeky“.
  • Melechov - nejvyšší vrch na Ledečsku (713 m n. m.). V době husitských válek se nazýval Oreb.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-28]. Dostupné online.  
  2. a b c Ottův slovník naučný, sv. 15, str. 768.
  3. Zdechovský T., Náboženské poměry a rekatolizace na panství ledečském, In Havlíčkobrodsko č. 20 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2006
  4. E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II., str. 217n.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef,Laura. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 554–555.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Ledeč nad Sázavou. Sv. 15, str. 768.
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980.
  • PLEVA F.: Toulky vrchovinou, Ledeč n/S: Město Ledeč nad Sáz. 1999.
  • SEDLÁČEK A.: Hrady, zámky a tvrze království českého (díl XII, Čáslavsko), Praha 1900.
  • SEDLÁČEK A.: Místopisný slovník historický království českého, Praha: Bursík a Kohout (1908), 454, 502 – 503.
  • SEDLÁČEK A., Seznam listin archivu ledečského, Věstník Českoslovanských muzeí a spolků arhivních I., Čáslav 1896, s. 12 a násled.
  • VALCHÁŘ, Jan. Co vyzvánějí zvony. IN: Český lid 1901, str. 36 – 39.
  • ZDECHOVSKÝ T., Konfiskace zvonů za 2. světové války v Ledči a okolí, In Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně-historického povědomí č.1, Havlíčkův Brod: SOkA HB, OkVM HB, 2002, s. 56 – 57.
  • ZDECHOVSKÝ T., Náboženské poměry a rekatolizace na panství ledečském, In Havlíčkobrodsko č. 20 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2006.
  • ZDECHOVSKÝ T., Příspěvek k průběhu a výsledků pobělohorské rekatolizace v havlíčkobrodském regionu, In Havlíčkobrodsko č. 19 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2005, s. 37 – 55.
  • ZDECHOVSKÝ T., Raně renesanční dům č. 76 v Ledči nad Sázavou, In Havlíčkobrodsko č. 20 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2006.
  • ZDECHOVSKÝ T., Zajímavé architektonické detaily ledeč. děkanského kostela, In Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně-historického povědomí č.1, Havlíčkův Brod: SOkA HB, OkVM HB, 2001, s. 35 – 36.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Ledeč nad Sázavou

Habrek • Horní Ledeč • Ledeč nad Sázavou • Obrvaň • Souboř • Sychrov • Vrbka