Ledeč nad Sázavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ledeč nad Sázavou
Ledeč nad Sázavou (od hradu)

Ledeč nad Sázavou (od hradu)

znak obce Ledeč nad Sázavouvlajka obce Ledeč nad Sázavouznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0631 568988
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (LAU 1): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Světlá nad Sázavou
pověřená obec: Ledeč nad Sázavou
historická země: Čechy
katastrální výměra: 22,25 km²
počet obyvatel: 5 346 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 353 m n. m.
PSČ: 584 01
zákl. sídelní jednotky: 12
části obce: 7
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Husovo náměstí 7
58401 Ledeč nad Sázavou
starosta / starostka: Zdeněk Tůma
Oficiální web: www.ledecns.cz
E-mail: podatelna@ledecns.cz

Ledeč nad Sázavou
Red pog.svg
Ledeč nad Sázavou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Ledeč nad Sázavou (německy Ledetsch an der Sasau) je historické město ve středním Posázaví, ve středu České republiky, ležící na severozápadě kraje Vysočina. Od okresního města Havlíčkova Brodu leží asi 30 km západně, od krajského města Jihlavy asi 45 km severozápadně. Město leží na obou březích řeky Sázavy, na pravém břehu na skále stojí hrad z poloviny 13. století. Na levém břehu leží historické jádro města s gotickým kostelem sv. Petra a Pavla, které je od roku 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

V Ledči žije více než 5000 obyvatel, katastrální výměra města je 22,25 km2. Skládá se z místních částí Ledeč nad Sázavou, Habrek, Horní Ledeč, ObrvaňSouboř. Prochází tudy silnice druhé třídy 130, 150339 a železniční trať číslo 212. Město má vlastní poštovní úřad, mateřskou školu, základní školu, gymnázium s vyšší odbornou školou, služebnu policie i jednotku profesionálních hasičů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města Ledeč nad Sázavou je pravděpodobně odvozeno od staroslovanského slova "ledina", jenž označuje ladem ležící krajinu[2], nebo od slova "léč", a to proto, že všude kolem byly hluboké lesy v nichž se líčily pasti na divokou zvěř.[3] Dále je pak místo zaneseno v listinách a mapách pod německými a latinskými názvy jako Ledeiz (1257), Ledech (1262), Ledecz (1405), Ledetsch, Ledecium či Ledetsch an der Sasau. V 19. století se pak jméno města ustálilo na Ledeč. Toto jméno bylo používáno až do roku 1921, kdy bylo pro usnadnění poštovní služby rozšířeno na současnou podobu – Ledeč nad Sázavou.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ledecz 1796

Jméno osady Ledeč se zmiňuje již ve 12. století, město patřilo vladykům z Ledče, z nichž prvý známý rytíř byl roku 1220 pochován v chrámu svatého Víta v Praze. Poslední z rodu byl Mikuláš z Ledče, známý svou náboženskou snášenlivostí , kterého roku 1436 král Zikmund Lucemburský jmenoval nejvyšším úředníkem a kmetem zemského soudu.[5] Město bylo v této době nejvýznamnější středisko kulturně–nábožensko-politického dění ve středním Posázaví.[6]

Ledeč pak připadla bratřím Jindřichovi a Janovi Ledečským z Říčan. Poslední z rodu, Buryan Ledečský z Říčan, odkázal statek Ledeč jediné dceři Marketě z Říčan († 1556 v Praze), zasnoubené Zdeňkovi Meziřickému z Lomnice († 1566). Roku 1562 dostala Ledeč, předtím poddanské město, od krále Ferdinanda I. městská privilegia a znak. Jan Meziřický z Lomnice zemřel 1569 a jeho sestra Žofie se provdala za Jaroslava Trčku z Lipé. Poslední z rodu, Adam Erdman Trčka z Lípy byl zavražděn s Valdštejnem roku 1634, a císař Ferdinand II. daroval Ledeč 1636 Adrianovi z Ekefurthu, jehož syn ji prodal 1677 Michalovi Osvaldovi z Thunu. Po jeho smrti roku 1694 připadla jeho dceři, provdané Lichtenštejnové a Josef kníže Liechtenstein ji roku 1723 prodal Leopoldovi z Věžníka. Roku 1753 koupila Ledeč císařovna Marie Terezie a věnovala Ústavu šlechtičen na Pražském hradě, jemuž patřila až do roku 1918.[5]

V 19. století vznikal v Ledči průmysl (cihelny, vápenka, továrna na lepenku aj.) , roku 1903 byla připojena na železnici do Čerčan a roku 1905 do Kutné Hory. Během 20. století však město pomalu ztrácelo na významu a průmysl se rozvíjel spíš v nedaleké Zruči nad Sázavou.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Stanislav Vrba, od roku 2010 tuto funkci zastává Petr Vaněk.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ledeč, hrad od jihu

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě k počátku roku 2015 žilo celkem 5346 obyvatel. Z nich bylo 2 619 mužů a žen o přibližně sto více (2 727). Průměrný věk obyvatel města dosahoval 45 let.[7] Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 5 381 lidí, bylo nejvíce obyvatel (16 %) ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 11 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 13 %. Z celkem 4 780 občanů města starších 15 let mělo 35 % nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Počet vysokoškoláků dosahoval téměř 10 % a bez vzdělání byla naopak 1 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 2 632 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 73 % patřilo mezi zaměstnance, 3 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 49 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[8] Úhrnem 68 obyvatel města pracovalo v zemědělství, lesnictví či rybolovu a dalších 1 005 pracovalo ve službách.[9] Úhrnem 3 913 obyvatel obce, což je více než 70 %, se hlásilo k české národnosti. Dále 7 obyvatel bylo Slováků, 8 Vietnamců, 7 Poláků, 6 Moraváků, 5 Ukrajinců a 2 Němci. Celých 1 326 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.[8]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9]

Kostel sv. Petra a Pavla od jihu
Vývoj počtu obyvatel a domů za celé město a jeho části[10]
Část města (rok přičlenění k městu[11]) 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel Ledeč nad Sázavou 2 104 2 349 2208 2 165 2 437 2 487 2 439 2 572 3 354 4 504 5 443 5 613 5 156 x
Habrek (1985)   153 155 x
Horní Ledeč (1961)   203 213 290 530 585 x
Obrvaň (1985)   118 97 x
Souboř (1985)   78 66 x
Sychrov (1985-2016)   10 7 x
Vrbka (1985-2016)   69 77 x
celé město 2 104 2 349 2 208 2 165 2 437 2 487 2 439 2 572 3 557 4 717 5 733 6 571 6 143 5381
Počet domů Ledeč nad Sázavou 257 258 258 260 298 352 451 553 588 666 828 920 905 x
Habrek (1985)   54 56 x
Horní Ledeč (1961)   35 51 61 150 178 x
Obrvaň (1985)   34 35 x
Souboř (1985)   27 29 x
Sychrov (1985-2016)   11 12 x
Vrbka (1985-2016)   38 39 x
celé město 257 258 258 260 298 352 451 553 623 717 889 1234 1254 1308

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

Ledeč nad Sázavou je sídlem stejnojmenné římskokatolické farnosti a děkanství. Ta je součástí vikariátu Humpolec královéhradecké diecézeČeské provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotného města, ale také místní části a okolní obce.[12] Hlavním duchovním stánkem farnosti je Děkanský a farní kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Ledči nad Sázavou. Místním farářem a děkanem je ThDr. Jan Bárta.[13] Diecézi řídí J. E. Mons. JUDr. Ing. Jan Vokál, JU.D., biskup královéhradecký. Dále v diecézi působí pomocný (světící) biskup královéhradecký J. E. Mons. Josef Kajnek.

Při censu prováděném v roce 2011 se 1 311 obyvatel města (24 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 977 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 846 obyvatel k římskokatolické církvi (16 % ze všech obyvatel města), 28 k Církvi československé husitské, 14 k Českobratrské církvi evangelické, 8 k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi a dva se hlásili k pravoslavné církvi. Úhrnem 1 487 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 2 583 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[8] Lze tedy konstatovat že mezi věřícími měla římskokatolická církev převahu.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Městský úřad
Renesanční dům čp. 76 v Mlýnské ulici

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Město Ledeč nad Sázavou leží ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Světlá nad Sázavou. Obec je vzdálena od Světlé nad Sázavou 12km západně až severozápadně a od Jihlavy 53km taktéž na severozápad. Město je tvořeno pěti místními částmi, a to částí Habrek, Horní Ledeč, Ledeč nad Sázavou, Obrvaň a Souboř.[14] Dálší rozložení je pak na 11 samostatných základních sídelních jednotek (Habrek, Horní Ledeč, Ledeč nad Sázavou-podzámčí, Na rámech, Nad Trubačkou, Pod Trubačkou, Podol, Sídliště Stínadla, Velká stráň, Obrvaň, Souboř) [15] a celé město je utvořeno ze čtyř katastrálních území pojmenovaných Habrek, Ledeč nad Sázavou, Obrvaň a Souboř.[16] Celková plocha katastrálního území má rozlohu 2 224 ha.

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Ledče nad Sázavou.

Město má patnáctičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta. Jím je od komunálních voleb konaných roku 2014 Ing. Zdeněk Tůma a jeho místostarosty jsou Ing. Hana Horáková a Ing. Jan Drápela.[17] V těchto volbách kandidovala do zastupitelstva celkem osm uskupení, z nichž šest bylo úspěšných. Nejpočetněji – s 6 mandáty – skončila SNK pro Ledeč (NK), dva mandáty získala Strana zelených (SZ), dva Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), dva Občanská demokratická strana (ODS), dva Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) a jeden Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL).[18]

V komunálních volbách konaných v roce 1994 kandidovaly celkem čtyři uskupení. Nejvíce hlasů tehdy získaly KDU–ČSL, ODS a KSČM, shodně po čtyřech křeslech v obecním zastupitelstvu. Dalších tři připadlo nezávislým kandidátům.[19] O čtyři roky později si voliči vybírali taktéž ze čtyř kandidátek, z nichž nejvíce hlasů získaly ČSSD, ODS a KDU-ČSL, shodně po čtyřech křeslech v zastupitelstvu. Zbylé tři mandáty si vybojovala KSČM.[20] V následujících komunálních volbách konaných roku 2002 kandidovalo pět uskupení. Nejúspěšnější bylo Sdružení nezávislých kandidátů se ziskem pěti mandátů. Po třech zastupitelích získalo na základě výsledků voleb KDU–ČSL a ODS. Zbylé čtyři mandáty si shodně rozdělili KSČM a ČSSD.[21] Pro obecní volby v roce 2006 bylo sestaveno šest kandidátek. Nejvíce mandátů, jako v předchozím volebním období získalo Sdružení nezávislých kandidátů se ziskem pěti mandátů. Druhý nejvyšší počet mandátů tehdy měly ODS a ČSSD (po třech) a zbytek si rozdělili SZ, KDU-ČSL a KSČM.[22] V následujících komunálních volbách konaných roku 2010 kandidovalo sedm uskupení. Nejúspěšnější byla ČSSD se ziskem čtyř mandátů. Po třech zastupitelích získalo SNK po dvou SZ, KSČM a ODS a po jednom KDU-ČSL a TOP 09. [23]

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Znak městu Ledeč nad Sázavou potvrdil císař Ferdinand I. Habsburský v roce 1562 a to díky přímluvám pánů Ledečských z Říčan. Nejstarší vyobrazení znaku je možné spatřit v dě­kanském kostele sv. Petra a Pavla.[24][25] Vlajka byla městu Ledeč nad Sázavou udělena usnesením poslanecké sněmovny 19. května 1998 (číslo rozhodnutí 50). Tento dekret převzal 4. června 1998 zástupce starosty pan Karel Urban z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Miloše Zemana, na jehož základě Město Ledeč nad Sázavou smí užívat svůj prapor.[26]

Popis znaku: V červeném štítu jsou tři stříbrné leknínové lístky uprostřed spojené, takže dva směřují k rohům a jeden k patě štítu. Nad štítem je turnajský helm se zlatou korunkou a s červenostříbrnými pokrývadly. Nad korunkou jsou dvě rozložená červená křídla a mezi nimi opět stříbrný leknínový trojlist. Popis vlajky: Červený list s bílým pravoúhle lomeným pruhem širokým jednu devítinu délky listu a vycházejícím z druhé devítiny horního okraje a končícím na druhé dolní šestině vlajícího okraje listu. V takto vymezeném horním poli bílý leknínový trojlist jedním listem dolů. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[26]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Židovský hřbitov
Mariánský sloup na náměstí
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ledči nad Sázavou.
  • Ledečský hrad založen v první polovině 13. století a mnohokrát přestavován. V jeho prostorách je Městské muzeum a divadelní sál divadelního sdružení Mimochodem
  • Kostel sv. Petra a Pavla prostorná jednolodní gotická stavba z doby kolem 1400, později přestavovaná, s věží ze 16. století. Klenba lodi má dekorativní žebra z pálené hlíny a cennou renesanční malířskou výzdobu z poloviny 16. století.
  • Kostel Nejsvětější Trojice, jednolodní renesanční stavba s valenou klenbou s hřebínky a s věží z roku 1585. Na nároží zvenku je renesanční kazatelna.
  • Synagoga ve stylu vesnického baroka v ulici Na Potoce, jihovýchodně od náměstí, postavena roku 1739.
  • Židovský hřbitov jihozápadně od města vznikl roku 1601
  • Thunovský letohrádek v Horní Ledči za hradem, raně barokní stavba z konce 17. století, v současné době v rekonstrukci.
  • Mariánský sloup uprostřed náměstí z roku 1770 od Jakuba Teplého.
  • Jeskyně Pod Šeptouchovem, vápencová jeskyně pod vrchem Šeptouchov, součást Ledečského krasu
  • Jeskyně Na Hůrce, největší jeskyně Ledečského krasu
  • Husův sbor Církve československé husitské postavený v letech 1926 a 1927. Strop liturgické síně je ve stylu art deco.[5], [27]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Stvořidla – přírodní rezervace v údolí řeky Sázavy. Balvanité až skalnaté řečiště má v tomto místě prudký spád a vytváří řadu peřejí.
  • Loukov (Dolní Město) – zaniklá vesnice na jejíž význam upomíná dnes již pouze kostel sv. Markéty ze 14. století, který je pozoruhodnou ukázkou typického gotického venkovského chrámu
  • Chřenovický kostel sv. Václava postavený v létech 1226–1236 v románsko-gotickém slohu s vysokou věží.
  • Sluneční zátoka – místo kam zajížděl český spisovatel pro mládež Jaroslav Foglar (Jestřáb), se svým skautským oddílem a které ho inspirovalo k napsání knihy „Hoši od Bobří řeky“.
  • Melechov – nejvyšší vrch na Ledečsku (713 m n. m.). V době husitských válek se nazýval Oreb.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

S městem jsou spjaty tyto osobnosti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-28]. Dostupné online.  
  2. VALCHÁŘ, Jan. Ledečsko. In HORÁČEK, Alois. Království České. V. díl. Praha : Pavel Körber, 1912.
  3. DOUBEK, Eduard. Z historie města Ledče nad Sázavou. Ledeč nad Sázavou : Jihlava, 1957. [dále jen Doubek]. S. 8.  
  4. O městě [online]. Ledeč nad Sázavou: Městský úřad Ledeč nad Sázavou, 2000-2016, rev. 2016-01-16, [cit. 2016-01-16]. Dostupné online.  
  5. a b c Ottův slovník naučný, sv. 15, str. 768.
  6. Zdechovský T., Náboženské poměry a rekatolizace na panství ledečském, In Havlíčkobrodsko č. 20 (vlastivědný sborník) – Havlíčkův Brod: Okres. vlas. Muzeum a SOkA v Havlíčkově Brodě, 2006
  7. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.  
  8. a b c d Ledeč nad Sázavou - obec/město (okr. Havlíčkův Brod) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26, [cit. 2016-02-03]. Dostupné online.  
  9. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Ledeč nad Sázavou, s. 422.  
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Havlíčkův Brod, s. 554–555.  
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola Okres Havlíčkův Brod.  
  12. Římskokatolická farnost - děkanství Ledeč nad Sázavou [online]. Hradec Králové: Biskupství Královéhradecké, [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.  
  13. Biskupství Královéhradecké - ThDr. Jan Bárta [online]. Hradec Králové: Biskupství Královéhradecké, [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.  
  14. Část obce [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2016-01-16]. Dostupné online.  
  15. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2016-01-16]. Dostupné online.  
  16. Katastrální území [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2016-01-16]. Dostupné online.  
  17. Ledeč nad Sázavou - zastupitelstvo města [online]. Ledeč nad Sázavou: Městský úřad, 2016-02-06, rev. 2016-02-06, [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.  
  18. Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014, [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.  
  19. Volby do zastupitelstev obcí 18. 11. – 19. 11. 1994 [online]. Praha: Český statistický úřad, 1994, [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.  
  20. Volby do zastupitelstev obcí 1998–2000 [online]. Praha: Český statistický úřad, 1998, [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.  
  21. Volby do zastupitelstev obcí 01. 11. – 02. 11. 2002 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2002, [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.  
  22. Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006, [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.  
  23. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2010, [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.  
  24. ing.Josef Augustin. Velká encyklopedie [online]. Praha: nakladatelství ARBOR, [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.  
  25. Symboly města [online]. Ledeč nad Sázavou: www.ledecns.cz, [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.  
  26. a b Registr komunálních symbolů. Symboly – Ledeč nad Sázavou [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2016-02-01]. Dostupné online.  
  27. E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II., str. 217n.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Ledeč nad Sázavou. Sv. 15, str. 768.
  • E. POCHE A KOL.. Umělecké památky Čech. Praha : Praha, 1980.  
  • DOUBEK, Eduard. Z historie města Ledče nad Sázavou. Ledeč nad Sázavou : Jihlava, 1957. 64 s.  
  • NOVÁKOVÁ - PLEVOVÁ, Eva. Osobnosti Ledče nad Sázavou. Ledeč nad Sázavou : Nová tiskárna Pelhřimov, 2014. 194 s.  
  • PLEVA, František. Toulky vrchovinou. Ledeč nad Sázavou : Ledeč nad Sázavou, 1999.  
  • PLEVA, František. Ledeč nad Sázavou - Dějiny města. Ledeč nad Sázavou : město Ledeč nad Sázavou, 1997. 172 s. ISBN 80-902253-2-2.  
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého (díl XII, Čáslavsko). Praha : Praha, 1900.  
  • SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království českého. Praha : Praha: Bursík a Kohout, 1908. 454 (502 – 503) s.  
  • SEDLÁČEK, August. Seznam listin archivu ledečského, Věstník Českoslovanských muzeí a spolků arhivních I.. Čáslav : Čáslav, 1896. 12 s.  
  • VALCHÁŘ, Jan. Co vyzvánějí zvony. Praha : Český lid, 1901. 37-39 s.  
  • ZDECHOVSKÝ, Tomáš. Konfiskace zvonů za 2. světové války v Ledči a okolí (Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně-historického povědomí č.1). Havlíčkův Brod : SOkA HB, 2002. 56–57 s.  
  • ZDECHOVSKÝ, Tomáš. Náboženské poměry a rekatolizace na panství ledečském (Havlíčkobrodsko č. 20). Havlíčkův Brod : Okres. vlas. Muzeum a SOkA, 2006.  
  • ZDECHOVSKÝ, Tomáš. Příspěvek k průběhu a výsledků pobělohorské rekatolizace v havlíčkobrodském regionu (Havlíčkobrodsko č. 19). Havlíčkův Brod : Okres. vlas. Muzeum a SOkA, 2005. 37 – 55 s.  
  • ZDECHOVSKÝ, Tomáš. Raně renesanční dům č. 76 v Ledči nad Sázavou (Havlíčkobrodsko č. 20). Havlíčkův Brod : Okres. vlas. Muzeum a SOkA, 2006.  
  • ZDECHOVSKÝ, Tomáš. Zajímavé architektonické detaily ledeč. děkanského kostela (Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně-historického povědomí č.1). Havlíčkův Brod : SOkA HB, 2001. 35 – 36 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Město Ledeč nad Sázavou [online]. Ledeč nad Sázavou: Městský úřad, 2000-2016, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  • Pavelka - Ledeč nad Sázavou - Vilémovice [online]. Ledeč nad Sázavou: Miroslav Pavelka, David Pavelka, Jan Pavelka, 2009-2012, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
  • Toulavá kamera - Ledeč nad Sázavou [online]. Praha: Česká Televize, 2011, [cit. 2016-01-14]. Dostupné online.  
Město Ledeč nad Sázavou

Habrek • Horní Ledeč • Ledeč nad Sázavou • Obrvaň • Souboř


Růžice kompasu Obrvaň Souboř Horní Ledeč Růžice kompasu
Bohumilice Sever Ostrov
Západ   Ledeč nad Sázavou   Východ
Jih
Kožlí Bojiště Veliká