Kamberk
| Kamberk | |
|---|---|
 | |
 | |
| Znak | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vlašim |
| Obec s rozšířenou působností | Vlašim (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′50″ s. š., 14°50′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 176 (2025)[1] |
| Rozloha | 11,35 km²[2] |
| Katastrální území | Kamberk |
| Nadmořská výška | 398 m n. m. |
| PSČ | 257 06 |
| Počet domů | 139 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kamberk 71 257 06 Louňovice pod Blaníkem oukamberk@quick.cz |
| Starostka | Alena Jenšíková |
| Oficiální web | www |
  Kamberk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 531031 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamberk (německy Kamberg, latinsky Camburg) je obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Leží u hranice Jihočeského kraje v tzv. Blanické brázdě, kterou protéká řeka Blanice. Nadmořská výška obce je 398 metrů. Obec se rozkládá asi čtrnáct kilometrů jižně od města Vlašim. Žije zde 176[1] obyvatel. Ke konci života zde v č.p. 32 žil Lubomír Kostelka.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Okolí je kopcovité, částečně zalesněné, v obci je na řece Blanici rybník o rozloze 12 hektarů. V okolí jsou další dva rybníky obnovené počátkem devadesátých let 20. století. Nazývají se Podhorník a Kalač.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kamberk byl s největší pravděpodobností založen ve druhé polovině 13. století jako horní městečko nedaleko zdejších zlatých dolů. První písemná zmínka o osadě Karrenberg pochází z roku 1282. Prvním držitelem Kamberka byl Sezima z Landštejna, který Kamberk držel v letech 1261–1293. V roce 1337 byly zdejší doly zastaveny králem Janem Lucemburským zemskému hejtmanovi Petru z Rožmberka.[4] Mezi lety 1396 až 1397 vlastnil obec hornický podnikatel, královský mincmistr a pražský měšťan Jan Rotlev.[5]
Během středověku se majitelé Kamberka střídali. K významnějším patřil Albrecht Rendl z Úšavy, který vymohl městečku v roce 1512 právo pořádat výroční trhy. Od roku 1628 se stali majiteli Kamberka páni ze Schwendy a od roku 1700 pánové z Künburku.
Znakem Kamberka je zlaté šestipaprskové kolo na červeném štítě, který je lemován zlatým okrajem. Kamberk měl dvě pečetě: První pečeť má průměr 54 milimetrů, v jejím středu je znamení kola se šesti paprsky. Druhá pečeť má průměr 32 milimetrů a v jejím středu je rovněž znamení kola se šesti paprsky.
V městysi Kamberk (620 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] 2 hostince, 2 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, 2 mlýny, obuvník, pekař, 3 řezníci, rolník, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro farní osadu Kamberskou, trafika, 2 truhláři, 2 zámečníci.
V letech 1949–1991 se obec jmenovala Zlaté Hory.[7]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelé se živí převážně zemědělstvím (velká farma a. s. Podblanicko), v obci jsou i drobné řemeslné provozovny, obchod a hospoda. V obci je k dispozici sportovní hřiště a stadion. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jihovýchodně od vesnice leží přírodní památka Hadce u Hrnčíř.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 845 | 883 | 816 | 809 | 835 | 843 | 767 | 433 | 394 | 306 | 268 | 195 | 170 | 156 | 159 |
| Počet domů | 130 | 127 | 132 | 134 | 135 | 141 | 151 | 151 | 117 | 107 | 90 | 137 | 144 | 135 | 139 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Hrajovice (440 metrů). První písemná zmínka je z roku 1420. Název pochází snad od osobního jména Hrajka nebo Hrejka, ves lidí Hrajových. Ve vesnici je na návsi starobylý kaštan.
- Kamberk
- Předbořice (404 metrů). První písemná zmínka je z roku 1420. Název pochází pravděpodobně od místního označení „před borovým“ (lesem).
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[11]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Mladá Vožice
- 1868 země česká, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[12]
- 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[13]
- 1945 země česká, správní okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[14]
- 1949 (Zlaté Hory) Pražský kraj, okres Benešov[15]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/125 Kolín – Vlašim – Kamberk – Mladá Vožice.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, České Budějovice, Kolín, Louňovice pod Blaníkem, Praha, Mladá Vožice, Tábor, Vlašim.
- Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 1177 Tábor – Mladá Vožice – Kamberk – Louňovice pod Blaníkem.
- Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy: červeně značená trasa Benešov – Louňovice pod Blaníkem – Kamberk – Mladá Vožice a zeleně značená trasa Odlochovice – Roudný – Kamberk.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Martina poprvé doložený roku 1352. V roce 1720 se v místní kronice uvádí, že kostel vyhořel. Na jeho místě byl postaven jednolodní kostel, který stojí v obci dodnes.
- Bývalá tvrz, založená v polovině 13. století pány z Landštejna. Od 15. století je udávána jako zpustlá, posléze byla obnovena a stála až do roku 1785, kdy byla přestavěna na faru. Dodnes jsou zde patrné pozůstatky v zadním traktu objektu.
- Hřbitovní kaple
- Budova bývalé školy a budova kampeličky
V obci je také pomník padlým v období první světové války, most z dvacátých let 20. století a na silnici směrem k Mladé Vožici, a alej stoletých lip zasazených roku 1910 paní Růženou Zachařovou a jejími spolužačkami.
Fotografie
[editovat | editovat zdroj]
Budova bývalé školy
Kostel
Budova staré kampeličky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ LEGO, František. Zlaté doly v Roudném u Blaníka. Historické rozhledy. Poučné čtení pro mládež Českoslovanskou. 1901, roč. IV, s. 152–155. Dostupné online.
- ↑ CÁDER, Radovan. Kamberk - Kraj Blanických rytířů [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 526. (česky a německy)
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 286.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamberk na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kamberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Kamberk v Muzeu České Sibiře
