Vysoký Újezd (okres Benešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoký Újezd
Pohled z Nedvězí
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0201 513482
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Benešov (CZ0201)
Obec s rozšířenou působností Benešov
Pověřená obec Týnec nad Sázavou
Historická země Čechy
Katastrální území Vysoký Újezd
Katastrální výměra 4,06 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 191 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 403 m n. m.
PSČ 257 44
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Vysoký Újezd 25
25744 Netvořice
Starosta Aleš Janda
Oficiální web: www.vysokyujezd.com
Email: ou_vysoky_ujezd@quick.cz
Vysoký Újezd
Vysoký Újezd
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký Újezd je obec s rozšířenou působností, která se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde 191[1] obyvatel a součástí obce je i vesnice Větrov. Vysoký Újezd je součástí přírodního parku Střed Čech a mikroregionu Neveklovsko, který se coby člen sdružení obcí Neveklovska snaží propagovat.

Ve vzdálenosti 16 km východně leží město Benešov, 18 km jižně město Sedlčany, 22 km západně město Dobříš a 24 km severovýchodně město Říčany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled ze severovýchodu na Vysoký Újezd

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Sama historie obce sahá však hluboko do minulosti. Obec leží pravděpodobně na tak zvané „Keltské stezce“ později zvané „Plavecká“, jejíž zbytky jsou ještě dnes krajině patrny. Konkrétně na trase Vysoký Újezd, Jablonka, Chlum. Kostel Narození Panny Marie, který je dominantou obce, byl postaven v letech 13011340. Na místě kostela stávala románská rotunda. Zmínka o rotundě pochází z první poloviny 12. století, do této doby lze datovat i založení obce. Kostel nejspíše založili rytíři Nedvězští z Nedvězí a rytíři Újezdští z Újezda, kteří v obci měli i tvrz (nedochovala se). Tvrz rytířů z Nedvězí stávala v údolí asi kilometr od Vysokého Újezda, byla několikrát přestavována, svého času zde bylo i JZD, v dnešní době je na jejím místě „hotelová“ farma Michael. Před budovou bývalé školy (dnes obecní úřad) na upravené návsi stojí pomník padlých v 1. světové válce. Většina z nich byla příslušníky benešovského 102. pluku, kteří zahynuli na srbské frontě. Z obce pocházela i řada legionářů, kteří bojovali v italských[2], francouzských[3] a hlavně ruských legiích[4][5]. Jeden z původních zvonů z kostela Narození Panny Marie byl sejmut 2. prosince 1917 a roztaven pro válečné účely. Další dva zvony byly odvezeny do Německa v roce 1941, zůstal jen umíráček zavěšený na věž v roce 1921. 7. září roku 1991 byl zásluhou obce, církve a přispění občanů zavěšen zvon nový z dílny pana Manouška ze Zbraslavi. Obec byla během druhé světové války vystěhována, v rámci vysídlení Neveklovska, kde bylo zřízeno cvičiště jednotek SS.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[6]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[8]
  • 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ[11]
  • 1996 Středočeský kraj, okres Benešov[12]
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Vysoký Újezd (přísl. Větrov, 382 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 3 hostince, kolář, 2 kováři, malíř, 2 obuvníci, pekař, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Reiffeisenova záložna ve Vysokém Újezdě, Spořitelní a záložní spolek ve Vysokém Újezdě, 2 trafiky, 2 truhláři.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Netvořice, Neveklov, Štěchovice, Týnec nad Sázavou.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Územím obce vede turistická trasa modrá turistická značka Štěchovice - Slapská přehrada - Rabyně - Vysoký Újezd - Tuchyně - Stranný.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V obci byl natočen seriál Hraběnky.
  • V okolí obce je pravidelně od roku 1991 slyšet zvon z místního kostela. Původní zvon byl roku 1917, zabaven a rozstaven pro válečné účely, a další dva zvony byly odvezeny do Německa v roce 1941, od té doby měla obec jen takzvaný zvon „umíráček“. Teprve až v roce 1991 byl na zvonici umístěn nový zvon, vysvěcený biskupem msgr. Liškou.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Karel Zima v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  3. August Váňa v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  4. Josef Kubásek v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  5. Jan Hruška v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
  12. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1891. (česky a německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]