Vysoký Újezd (okres Benešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoký Újezd

Pohled z Nedvězí
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0201 513482
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Benešov (CZ0201)
Obec s rozšířenou působností Benešov
Pověřená obec Týnec nad Sázavou
Historická země Čechy
Katastrální území Vysoký Újezd
Katastrální výměra 4,06 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 195 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 403 m n. m.
PSČ 257 44
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Vysoký Újezd 25
25744 Netvořice
Starosta Aleš Janda
Oficiální web: www.vysokyujezd.com
Email: ou_vysoky_ujezd@quick.cz
Vysoký Újezd
Red pog.svg
Vysoký Újezd
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký Újezd je obec s rozšířenou působností, která se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde zhruba 200 obyvatel a součástí obce je i vesnice Větrov. Vysoký Újezd je součástí přírodního parku Střed Čech a mikroregionu Neveklovsko, který se coby člen sdružení obcí Neveklovska snaží propagovat.

Ve vzdálenosti 16 km východně leží město Benešov, 18 km jižně město Sedlčany, 22 km západně město Dobříš a 24 km severovýchodně město Říčany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Kostel Narození Panny Marie, který je dominantou obce, byl postaven v letech 13011340. Kostel nejspíše založili rytíři Nedvězští z Nedvězí a rytíři Újezdští z Újezda, kteří v obci měli i tvrz (nedochovala se). Tvrz rytířů z Nedvězí stávala v údolí asi kilometr od Vysokého Újezda, byla několikrát přestavována, svého času zde bylo i JZD, v dnešní době je na jejím místě "hotelová" farma Michael. Na místě dnešního kostela Narození Panny Marie stávala rotunda v románském slohu, zmínky o ni pocházejí z první poloviny 12. století, do této doby lze datovat i založení obce. Obec byla během druhé světové války vystěhována, v rámci vysídlení Neveklovska, kde bylo zřízeno cvičiště jednotek SS.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[4]
  • 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ[7]
  • 1996 Středočeský kraj, okres Benešov[8]
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Vysoký Újezd (přísl. Větrov, 382 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 3 hostince, kolář, 2 kováři, malíř, 2 obuvníci, pekař, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Reiffeisenova záložna ve Vysokém Újezdě, Spořitelní a záložní spolek ve Vysokém Újezdě, 2 trafiky, 2 truhláři.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Netvořice, Neveklov, Štěchovice, Týnec nad Sázavou.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Územím obce vede turistická trasa modrá turistická značka Štěchovice - Slapská přehrada - Rabyně - Vysoký Újezd - Tuchyně - Stranný.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V obci byl natočen seriál Hraběnky.
  • V okolí obce je pravidelně od roku 1991 slyšet zvon z místního kostela. Původní zvon byl roku 1917, zabaven a rozstaven pro válečné účely, a další dva zvony byly odvezeny do Německa v roce 1941, od té doby měla obec jen takzvaný zvon „umíráček“. Teprve až v roce 1991 byl na zvonici umístěn nový zvon, vysvěcený biskupem msgr. Liškou.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
  8. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1891. (česky a německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]