Vysoký Újezd (okres Benešov)
| Vysoký Újezd | |
|---|---|
 Pohled z Nedvězí | |
 .svg) | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Týnec nad Sázavou |
| Obec s rozšířenou působností | Benešov (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′48″ s. š., 14°28′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 189 (2025)[1] |
| Rozloha | 4,07 km²[2] |
| Katastrální území | Vysoký Újezd |
| Nadmořská výška | 403 m n. m. |
| PSČ | 257 44 |
| Počet domů | 91 (2024)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vysoký Újezd 25 257 44 Netvořice urad@obecvysokyujezd.cz |
| Starosta | Aleš Janda |
| Oficiální web | www |
  Vysoký Újezd | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 513482 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoký Újezd je obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde 189[1] obyvatel a součástí obce je i vesnice Větrov a samoty Tuchyňská Lhota, Pexův Luh a Faberka. Vysoký Újezd je součástí přírodního parku Střed Čech a mikroregionu Neveklovsko, který se coby člen sdružení obcí Neveklovska snaží propagovat.
Ve vzdálenosti šestnáct kilometrů leží východně město Benešov, osmnáct kilometrů jižně město Sedlčany, 22 km západně město Dobříš a 24 kilometrů severovýchodně město Říčany.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Sama historie obce sahá však hluboko do minulosti. Obec leží pravděpodobně na tak zvané „Keltské stezce“ později zvané „Plavecká“, jejíž zbytky jsou ještě dnes krajině patrny. Konkrétně na trase Vysoký Újezd, Jablonka, Chlum. Kostel Narození Panny Marie, který je dominantou obce, byl postaven v letech 1301 až 1340. Na místě kostela stávala románská rotunda. Zmínka o rotundě pochází z první poloviny 12. století, do této doby lze datovat i založení obce. Kostel nejspíše založili rytíři Nedvězští z Nedvězí a rytíři Újezdští z Újezda, kteří v obci měli i tvrz (nedochovala se). Tvrz rytířů z Nedvězí stávala v údolí asi kilometr od Vysokého Újezda, byla několikrát přestavována, svého času zde bylo i JZD, v dnešní době je na jejím místě „hotelová“ farma Michael. Před budovou bývalé školy (dnes obecní úřad) na upravené návsi stojí pomník padlých v 1. světové válce.[4] Většina z nich byla příslušníky benešovského 102. pluku, kteří zahynuli na srbské frontě. Z obce pocházela i řada legionářů, kteří bojovali v italských[5], francouzských[6] a hlavně ruských legiích[7][8]. Jeden z původních zvonů z kostela Narození Panny Marie byl sejmut 2. prosince 1917 a roztaven pro válečné účely. Další dva zvony byly odvezeny do Německa v roce 1941, zůstal jen umíráček zavěšený na věž v roce 1921. 7. září roku 1991 byl zásluhou obce, církve a přispění občanů zavěšen zvon nový z dílny pana Manouška ze Zbraslavi. Obec byla během druhé světové války vystěhována, v rámci vysídlení Neveklovska, kde bylo zřízeno cvičiště jednotek SS.
V obci Vysoký Újezd (přísl. Větrov, 382 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 3 hostince, kolář, 2 kováři, malíř, 2 obuvníci, pekař, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Reiffeisenova záložna ve Vysokém Újezdě, Spořitelní a záložní spolek ve Vysokém Újezdě, 2 trafiky, 2 truhláři.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 341 | 397 | 396 | 349 | 364 | 371 | 383 | 238 | 251 | 233 | 204 | 170 | 171 | 205 | 185 |
| Počet domů | 46 | 46 | 49 | 53 | 61 | 67 | 74 | 65 | 70 | 72 | 66 | 75 | 77 | 88 | 91 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[12]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[13]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[14]
- 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[15]
- 1949 Pražský kraj, okres Benešov[16]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- k 1. červenci 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ[17]
- k 1. lednu 1980 Středočeský kraj, okres Praha-západ, obec Krňany[18]
- k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Praha-západ[18]
- k 1. lednu 1996 Středočeský kraj, okres Benešov[19]
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2022.[20]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava
- Autobusová doprava – V obci je jediná zastávka Vysoký Újezd, na které zastavuje linka PID 438 ze Štěchovic do Benešova a linka 485 z Rabyně do Týnce nad Sázavou, obě linky provozuje dopravce ČSAD Benešov.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Územím obce vede modře značená turistická trasa Štěchovice – Slapská přehrada – Rabyně – Vysoký Újezd – Tuchyně – Stranný.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Původně gotický kostel Narození Panny Marie na návsi. Půda kostela je kvůli výskytu netopýra velkého chráněna jako přírodní památka Vysoký Újezd – kostel.
- Prehistorický úsek pravděpodobně keltské cesty „Plavecká“
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- V obci byl natočen seriál Hraběnky.
- V okolí obce je pravidelně od roku 1991 slyšet zvon z místního kostela. Původní zvon byl roku 1917, zabaven a rozstaven pro válečné účely, a další dva zvony byly odvezeny do Německa v roce 1941, od té doby měla obec jen takzvaný zvon „umíráček“. Teprve až v roce 1991 byl na zvonici umístěn nový zvon, vysvěcený biskupem Antonínem Liškou.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad -
Směr na Teletín -
Kostel Narození Panny Marie -
Střední část obce
_2.jpg)
_1.jpg)
_3.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online. [cit. 2025-01-30].
- ↑ Vladimír Štrupl. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Karel Zima v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ August Váňa v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ Josef Kubásek v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ Jan Hruška v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1891. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 643.
- ↑ Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.
- ↑ Udělené symboly – Krňany [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký Újezd na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vysoký Újezd v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Video Vysokého Újezda a okolí (YouTube)
