Čtyřkoly
| Čtyřkoly | |
 Náves v Čtyřkolech | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0201 529567 |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Okres (LAU 1) | Benešov (CZ0201) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Benešov |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Čtyřkoly |
| Katastrální výměra | 2,87 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′7″ s. š., 14°43′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 704 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 280 m n. m. |
| PSČ | 257 22 |
| Zákl. sídelní jednotky | 2 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Čtyřkoly 70 257 22 Čerčany |
| Starosta | Štěpán Benca |
|
Oficiální web: www | |
| Email: ou.ctyrkoly@gmail.com | |
  Čtyřkoly | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Čtyřkoly (německy Vierrad) leží v okrese Benešov, na pravém břehu Sázavy před Čerčany. Žije zde 704[1] obyvatel a je tvořena jedním stejnojmenným katastrálním územím, které má rozlohu 288 ha. Javorník, severní část obce, ležící kolem Zaječického potoka, splývá s vlastními Čtyřkoly v jeden celek.
Ve vzdálenosti 3 km západně leží město Pyšely, 11 km jižně město Benešov, 14 km severně město Říčany, 23 km jihovýchodně město Vlašim a 24 km severovýchodně město Český Brod.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1549. Původní název obce je Verady, německými kolonizátory bylo město nazýváno „fyrady“, začal se pak používat název Vierad, který se přeložil do češtiny jako Čtyřkoly.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[2]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
- 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[4]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[5]
- 1949 Pražský kraj, okres Benešov[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov
V roce 1932 patřila ke Čtyřkolům i Vysoká Lhota, která dnes patří k Čerčanům. V 50. letech 20. století byly Čtyřkoly sloučeny se Lštěním, roku 1990 se opět osamostatnily.
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V obci Čtyřkoly (přísl. Javorník, Vysoká Lhota, 404 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 hostince, mlýn, továrna na naftové motory a hospodářské stroje Suchý, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod s uhlím.
Sport, kultura a práce ve Čtyřkolech[editovat | editovat zdroj]
Ve Čtyřkolech je otevřena restaurace Penzion U čerta. Starší restaurace Montana je uzavřena.
U řeky Sázavy u jezu na místě bývalého mlýna postavil továrník Suchý v roce 1904 továrnu na naftové motory s elektrárnou, která zásobovala i obec. Později továrnu vlastnila firma Erwin Junker Grinding Technology a.s. a vyráběla zde vřetena pro stroje Junker a filtrační zařízení značky LTA k likvidaci aerosolové mlhy vznikající při broušení a jiném obrábění.
U silnice I/3 u části Cihelna se nachází fotovoltaická elektrárna.
Mezi přípojkou na D1 a železniční stanicí Čtyřkoly (v údolíčku, kterému se říká U hřiště) leží paintballové hřiště.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Do obce vede z Pyšel silnice III/1096. Západním okrajem území obce prochází silnice I/3 Mirošovice - Benešov - Tábor - České Budějovice. Čtyřkoly a protilehlé Lštění od roku 1949 spojuje přes Sázavu lehký britský zavěšený skládací most Bailey, umožňující jízdu osobních automobilů. Most byl financován ze zdrojů UNRRA a dosud funguje, jediným větším zásahem bylo dodatečné podepření betonovým sloupem.[8] Na území obce nestaví žádné autobusové linky.
Obec leží na železniční trati 221 Praha - Benešov u Prahy. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 4. koridoru. Doprava byla zahájena roku 1871. Po trati 221 vede linka S9 (Praha - Benešov u Prahy) v rámci pražského systému Esko. V železniční zastávce Čtyřkoly zastavovalo v pracovních dnech 33 osobních vlaků, o víkendu 28 osobních vlaků. Přes most je pěšky dostupná též zastávka Lštění na trati 212 na protilehlém břehu Sázavy.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Obcí vede turistická trasa 
0001 Davle - Čerčany - Čtyřkoly - Chocerady - Sázava. Těsně za severní hranici Čtyřkol, kterou tvoří říčka Mnichovka, již na území Senohrab, se nachází zřícenina hradu Zlenice-Hláska, pod níž se nachází historické říční lázně, občerstvení a sezonní přívoz do Zlenic. Vychází odtamtud i cyklotrasa 0020, která podle některých zdrojů vede či vedla dále přes Čtyřkoly do Čerčan. Nad soutokem Mnichovky se Sázavou se nachází zbytky hradu označovaného jako Hrad u Čtyřkol.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Rozhraní obcí Javorník a Čtyřkoly
Most mezi Čtyřkoly a Lštěním
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1181. (česky a německy)
- ↑ Historie, Čtyřkoly, oficiální stránky obce
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čtyřkoly ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Čtyřkoly v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky
