Načeradec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Načeradec
Načeradec, pohled od severozápadu
Znak obce NačeradecVlajka obce Načeradec
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0201 530212
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Benešov (CZ0201)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Vlašim
Historická země Čechy
Katastrální výměra 48,45 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 067 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 528 m n. m.
PSČ 257 08
Zákl. sídelní jednotky 10
Části obce 11
Katastrální území 9
Adresa úřadu městyse Načeradec 152
257 08 Načeradec
Starosta Petra Bartoníčková
Oficiální web: www.naceradec.cz
Email: obec.naceradec@quick.cz
Načeradec
Načeradec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Načeradec (německy Natscheradetz) leží v okrese Benešov. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Daměnice, Dolní Lhota, Horní Lhota, Novotinky, Olešná, Pravětice, Řísnice, Slavětín, Vračkovice a Zdiměřice.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ve vzdálenosti 13 km severně leží město Vlašim, 27 km jihozápadně město Tábor, 27 km severozápadně město Benešov a 28 km jižně město Pelhřimov. Načeradcem protéká potok Brodec, který je pravostranným přítokem řeky Blanice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1184 – ve formě Nathseraz, tj. Načerac, je název vsi zachycen v Jarlochově letopise.[2] Její historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Obci byl ke dni 17. října 2012 udělen status městyse.[3]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[4]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městě Načeradec (1419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, Společenstvo krejčí, obuvníků, řezníků, smíšených, stavebních a jiných živností, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, Družstevní lihovar, 2 mlýny, pila + mlýn + cihelna + velkostatek Družiny čsl. válečných poškozenců, 2 tesařští mistři, zahradnictví.
  • Služby (výběr): lékař, 3 cukráři, hodinář, 8 hostinců, kapelník, kožišník, modistka, obchod s obuví Baťa, 3 pekaři, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 řezníků, 3 sedláři, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Město Načeradec, Občanská záložna v Načeradci, 3 zámečníci.

V obci Horní Lhota (přísl. Annina Ves, Statenbrun, Dolní Lhota, 546 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Načeradce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 3 hostince, kovář, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Horní Lhotě, 2 trafiky, velkostatek.

Ve vsi Olešná (přísl. Jizbice, Kladina, 128 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Načeradce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] velkoobchod dřívím Družiny čsl. válečných poškozenců, mlýn, 6 rolníků.

V obci Pravětice (284 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Načeradce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] hostinec. 2 mlýny, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem procházejí silnice II/127 Načeradec - Trhový Štěpánov a II/150 Votice - Louňovice pod Blaníkem - Načeradec - Čechtice - Ledeč nad Sázavou - Havlíčkův Brod.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Lukavec, Pacov, Praha, Vlašim.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Městysem procházejí cyklotrasy č. 161 Načeradec - Lukavec - Želiv - Humpolec, č. 321 Louňovice pod Blaníkem - Načeradec - Pacov - Kamenice naad Lipou a č. 1178 Načeradec - Mladá Vožice - Miličín.
  • Pěší turistika – Městysem vedou turistické trasy zelená turistická značka Velký Blaník - Načeradec - Lukavec - Pacov a žlutá turistická značka Načeradec - Čechtice - Studený.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Načeradci.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Fontes rerum Bohemicarum II [online]. Dostupné online. 
  3. Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 44
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 878. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 338. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 955. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1415. (česky a německy)
  14. Památka číslo 18838/2-122 (PkMnMISSezObr) v památkovém katalogu
  15. KYPTA, Jan; ŠIMŮNEK, Robert; VESELÝ, Jan; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.-14. století : Architektura jako obraz sociálních proměn. Průzkumy památek. 2012, roč. XIX, čís. 2, s. 53-94. ISSN 1212-1487. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]